V. Bože, shlédni a pomoz.
O. Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky
a na věky věků. Amen.
Aleluja (v době postní se vynechává).
    Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

    Následuje příslušný hymnus.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je na začátku vlastních textu příslušného úseku liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro velikonoční triduum, slavnosti a svátky je vlastní nebo ze společných textů.
    Pro památky svatých, pokud nemají tento hymnus vlastní, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

ŽALMY

    Po hymnu následují žalmy nebo části žalmů a kantikum z Nového zákona se svými antifonami.
    Neděle a všední dny mají žalmy i antifony z příslušného dne v žaltáři. Antifony, pokud nejsou vlastní, berou se rovněž ze žaltáře.
    Slavnosti a svátky mají žalmy, kantikum i antifony vlastní nebo ze společných textů.
    Památky svatých mají žalmy, kantikum i antifony z příslušného dne v týdnu; někdy však mají žalmy nebo antifony vlastní.
    Po psalmodii se čte krátké nebo delší čtení z Písma svatého.

KRÁTKÉ ČTENÍ

    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční je krátké čtení mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí je na příslušném místě v žaltáři.
    Pro slavnosti a svátky je mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých, pokud nemají vlastní krátké čtení, se může vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.

DELŠÍ ČTENÍ

    Místo krátkého čtení se může vybrat delší biblické čtení, hlavně při modlitbě s účastí lidu (srov. Všeobecké pokyny k liturgii hodin, č. 46) – buď z modlitby se čtením, nebo z těch, která se čtou ve mši, hlavně z textů, které se z různých důvodů nemohly uplatnit.
    Při modlitbě s účastí lidu se může podle okolností připojit krátká promluva k vysvětlení toho, co bylo čteno.

ODPOVĚĎ NA BOŽÍ SLOVO

    Po čtení nebo po promluvě se může vložit chvíle ticha.
    Následuje responsoriální zpěv, jehož text je uveden vždy hned po krátkém čtení.
    Může se nahradit i jiným zpěvem stejné povahy, schváleným k tomuto účelu příslušnou biskupskou konferencí.

KANTIKUM PANNY MARIE

Lk 1, 46-55

    Potom se říká následující kantikum z evangelia s příslušnou antifonou.
    Antifona ke kantiku Panny Marie je obvykle mezi vlastními texty. Pokud někdy není vlastní, bere se o slavnostech, svátcích a památkách svatých ze společných textů; o památkách svatých se může vzít též z příslušného dne liturgické doby.

Velebí má duše Pána *
    a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
    Hle, od této chvíle mne budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
    jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství trvá od pokolení do pokolení *
    k těm, kdo se ho bojí. –

Prokázal sílu svým ramenem, *
    rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
mocné svrhl z trůnu *
    a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi *
    a bohaté propustil s prázdnou. –

Ujal se svého služebníka Izraele, *
    pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim otcům, *
    Abrahámovi a jeho potomkům navěky. –
Sláva Otci i Synu *
    i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
    a na věky věků. Amen.
    Opakuje se antifona.

PŘÍMLUVNÉ PROSBY

    Po skončení tohoto kantika se konají prosby.
    Pro neděle a všední dny v době adventní, vánoční, postní a velikonoční jsou mezi vlastními texty pro liturgické doby; v liturgickém mezidobí jsou na příslušném místě v žaltáři.
    Pro velikonoční triduum, slavnosti a svátky jsou mezi vlastními nebo společnými texty.
    Pro památky svatých se tyto prosby mohou vzít buď ze společných textů, nebo z příslušného dne liturgické doby.
    Každá prosba se skládá ze dvou částí, z nichž druhá se může říkat jako odpověď.
    Prosby určené pro jednotlivé příležitosti se mohou ve večerních chválách nahrazovat kratšími prosbami (Texty).
    Na prosby navazuje modlitba Páně; při společné modlitbě ji může předcházet krátké vybídnutí ( Texty) a modlí se ji všichni společně.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Bůď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

    Potom se hned říká příslušná závěrečná modlitba bez předcházející výzvy Modleme se. buď vlastních textů pro liturgické doby, nebo z vlastních či společných textů o svatých.
Končí delším zakončením jako při modlitbě se čtením.
Obrací-li se k Otci:
Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Otci, ale ke konci je zmínka o Synu:
Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Obrací-li se k Synu:
Neboť ty žiješ a kraluješ s Bohem Otcem v jednotě Ducha Svatého po všechny věky věků.
    A odpovídá se:
Amen.

ZAKONČENÍ

    Předsedá-li společnému slavení kněz nebo jáhen, připojí závěrečný pozdrav a požehnání:
Pán s vámi.
O. I s tebou.
Požehnej vás všemohoucí Bůh,
Otec i Syn + i Duch Svatý.
O. Amen.

    Může se použít též textů pro slavnostní požehnání nebo žehnacích modliteb z misálu.
    Následuje-li propuštění lidu, říká se:
Jděte ve jménu Páně.
O. Bohu díky.

    Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
O. Amen.

HTML © Juraj Vidéky