O_posvěcení kostela

Modlitba se čtením

HYMNUS

Chval Hospodina, Sióne,

bezpečnýms učiněn,

neboť požehnání hojné

dal Pán synům tvým všem.

Pevné učinil brány tvé,

postavil v_tobě zdi živé,

ohrady tvé silné.

A obdařil měšťany tvé

pokojem trvalým

a obohatil domy tvé

zbožím z_nebe slavným.

Všichni, kteří v_tobě bydlí,

nelačnějí a nežízní,

chlebem tvým se sytí.

V_tom je bezpečnost Sióna,

všech, kteří v_něm bydlí,

že často kázání slova

se v_něm konávají,

svátostí přisluhování

k_spasitelnému vzdělání,

k_církve zachování.

V_církvi bezpečné bydlení

vyvolení mají,

nikde jemu rovné není

u_lidí na zemi.

Na ně patří oči Páně,

ochrání je jeho rámě,

mír sestoupí na ně.

Chvála budiž Bohu Otci,

též díkůčinění,

že tak bezpečnou pomocí

církve shromáždění

obdařil, by v_pravdě stála;

ó budiž mu za to chvála

navěky vzdávána.

Ježíši Kriste, všehomíra vládce,

tvůj lid ti zpívá nyní v_tomto chrámě,

neboť po roce jeho posvěcení

opět se slaví.

Královskou síní zve se toto místo,

branou, jež vede k_zářivému nebi,

která přijímá všechny, kteří míří

do věčné vlasti.

Tento dům slavný lid tvůj shromažďuje,

tajemství svatá se v_něm udělují,

předkládá se zde pokrm nebešťanů

pro život věčný.

Prosíme, Bože, shlédni tedy na nás

laskavým okem, veď své služebníky,

když slaví s_láskou, s_radováním slavnost

tohoto chrámu.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci

i_tobě, Synu z_Otce narozený,

s_nímž vládne Svatý Duch mu rovný mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1Zdvihněte, brány, své klenby, zvyšte se, prastaré vchody. Aleluja. Žalm 19, 2-7

Ant. 2Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! Aleluja. Žalm 64

Ant. 3Slavné věci se o_tobě vypravují, město Boží. Aleluja. Žalm 97

Hospodine, slyš mou úpěnlivou prosbu. Aleluja,

když vztahuji ruce k_tvému svatému chrámu. Aleluja.

Z_knihy Zjevení svatého apoštola Jana

{r:Zj}21,9-27{/r}

{p}

Vidění nebeského Jeruzaléma

{v}9{/v}Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ {v}10{/v}Přenesl mě v_duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z_nebe od Boha a {v}11{/v}září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově (průhledný) jaspis. {v}12{/v}Mělo silné a vysoké hradby s_dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. {v}13{/v}Tři brány (ležely) k_východu, tři brány k_severu, tři brány k_jihu a tři brány k_západu. {v}14{/v}Městské hradby mají dvanáct základních (kamenů) a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.

{v}15{/v}Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřící rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. {v}16{/v}Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i_široké. Tím rákosem změřil město a (napočítal) dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i_výška jsou stejné. {v}17{/v}Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i_anděl. {v}18{/v}Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z_ryzího zlata podobného čirému sklu. {v}19{/v}Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, {v}20{/v}pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst. {v}21{/v}A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z_jediné perly. Náměstí ve městě bylo z_ryzího zlata, průzračného jako sklo.

{v}22{/v}Chrám jsem v_něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. {v}23{/v}A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. {v}24{/v}Národy půjdou v_jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. {v}25{/v}Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž (vůbec) není. {v}26{/v}Slávu a bohatství národů vnesou do něho. {v}27{/v}Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavností a lží, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v_Beránkově knize života.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Zj 21,21{/r}; srov. {r}Tob 13,18.11{/r}

Tvá náměstí, Jeruzaléme, budou z_ryzího zlata a budou v_tobě zaznívat radostné písně. {*} A ve všech tvých ulicích budou všichni volat: Aleluja.

Skvělé světlo bude zářit ve všech končinách země; mnoho národů k_tobě přijde z_daleka. {*} A ve všech tvých ulicích budou všichni volat: Aleluja.

Z_první knihy Královské

{r:1 Král}8,1-4.10-13.22-30{/r}

{p}

Zasvěcení chrámu

{v}8,1{/v}Šalamoun svolal k_sobě přední muže izraelské, náčelníky kmenů, knížata rodů izraelských synů do Jeruzaléma, aby přinesli archu Hospodinovy smlouvy z_Davidova města, ze Siónu. {v}2{/v}Shromáždili se tedy ke králi Šalomounovi všichni izraelští muži ve svátek v_měsíci Etanim, to je v_sedmém měsíci. {v}3{/v}Když přišli všichni izraelští přední muži, kněží vzali archu {v}4{/v}a přinesli Hospodinovu archu, stánek schůzky a všechno posvátné náčiní, které bylo ve stánku. Přenášeli je kněží a levité.

{v}10{/v}Jakmile kněží opustili svatyni, naplnil Hospodinův dům oblak, {v}11{/v}takže kněží nemohli kvůli oblaku konat službu, poněvadž Hospodinova velebnost naplnila Hospodinův dům. {v}12{/v}Tehdy pravil Šalomoun: „Hospodin se rozhodl, že bude přebývat v_temném oblaku; {v}13{/v}proto jsem ti vystavěl dům jako příbytek, místo, kde bys bydlel navěky.“

{v}22{/v}Pak se Šalomoun postavil před Hospodinův oltář v_přítomnosti celého shromáždění Izraele, roztáhl své dlaně k_nebi {v}23{/v}a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, není Boha nahoře na nebi ani dole na zemi podobného tobě. Zachováváš smlouvu a přízeň svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým svým srdcem. {v}24{/v}Ty jsi zachoval svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil. Vlastními ústy jsi přislíbil a vlastní rukou jsi to naplnil, jak je dnes zřejmé. {v}25{/v}Nyní, Hospodine, Bože Izraele, zachovej svému služebníku, mému otci Davidovi, to, co jsi mu přislíbil slovy: ‚Nebude přede mnou vyhlazen následník rodu, jenž bude sedět na izrelském trůnu, budou-li ovšem tvoji synové dbát na svou cestu, aby přede mnou chodili, jako jsi chodil přede mnou ty.‘

{v}26{/v}Nyní tedy, Bože Izraele, nechť se prokáže spolehlivost tvého slova, které jsi promluvil ke svému služebníku, mému otci Davidovi. {v}27{/v}Což vskutku může Bůh bydlet na zemi? Hle, nebe a nebesa nebes tě nemohou obsáhnout, tím méně tento dům, který jsem zbudoval. {v}28{/v}Obrať se k_modlitbě svého služebníka a k_jeho prosbě, Hospodine, můj Bože, a vyslyš jeho volání a modlitbu, kterou tvůj služebník dnes k_tobě vznáší. {v}29{/v}Tvé oči ať jsou upřené na tento dům v_noci i_ve dne, na místo, o_němž jsi řekl: ‚Zde bude mé jméno!‘ {v}30{/v}Vyslyš modlitbu, kterou se tvůj služebník modlí na tomto místě. Vyslyš prosbu svého služebníka i_svého izraelského lidu, kdykoli se budou modlit na tomto místě. Vyslyš na místě, kde trůníš, v_nebi, vyslyš a odpusť!“

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Mt 18,19-20{/r}; {r}2 Kron 7,15{/r}

Jestiže se shodnou na zemi dva z_vás na jakékoli věci a budou o_ni prosit, dostanou ji od mého nebeského Otce. {*} Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.

Mé oči budou otevřené a mé uši ochotně slyšet modlitbu na tomto místě. {*} Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.

Z_prvního listu svatého apoštola Petra

{r:1 Petr}2,1-17{/r}

{p}

Staňte se živými kameny pro duchovní chrám

{v}2,1{/v}Nechte všeho, co je špatné, každou neupřímnost, přetvářku, závist a všechno pomlouvání; {v}2{/v}jako novorozené děti žádejte duchovní, nefalšované mléko, abyste jím rostli ke spáse. {v}3{/v}Vždyť ‚jste okusili, jak dobrý je Pán‘.

{v}4{/v}K_němu přistupujte, k_živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v_Božích očích vyvolený a vzácný, {v}5{/v}a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. {v}6{/v}V_Písmu o_tom stojí: ‚Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v_něj uvěří, jistě nebude zklamán.‘

{v}7{/v}Vám tedy, protože věříte, (přináší) čest, ale těm, kdo nevěří, je to ‚kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, {v}8{/v}kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá.‘ Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K_tomu také byli určeni. {v}9{/v}Vy však jste ‚rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten,‘ který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. {v}10{/v}Kdysi jste ‚nebyli (jeho) lid,‘ teď však jste ‚lid Boží, žili jste bez milosrdenství,‘ teď však se jeho ‚milosrdenství na vás projevilo.‘

{v}11{/v}Milovaní, jako cizince a přistěhovalce vás napomínám: zdržujte se tělesných žádostí, protože ony bojují proti duši. {v}12{/v}Veďte mezi pohany vzorný život. Oni sice o_vás mluví jako o_špatných lidech, ale když budou pozorovat, že konáte dobro, budou velebit Boha v_den navštívení.

{v}13{/v}Kvůli Pánu se podřizujte každému lidskému zřízení: ať už je to král jako svrchovaný vládce, {v}14{/v}nebo místodržitelé, kteří jsou od něho posíláni trestat zločince a vyznamenávat ty, kdo jednají správně. {v}15{/v}Vždyť tak to chce Bůh, abyste svým dobrým chováním umlčovali nevědomost nerozumných lidí. {v}16{/v}(Jednejte) jako lidé svobodní a ne jako lidé, kteří svobodou zakrývají svou špatnost, ale chovejte se jako Boží služebníci. {v}17{/v}Všechny ctěte, bratry milujte, Boha se bojte, krále mějte v_úctě.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Zj 21,2.19.14{/r}

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém. {*} Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu.

Dvanáct základních kamenů a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů. {*} Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu.

Z_homílií kněze Origena na knihu Jozue

(Homilia 9,1-2: PG 12,871-872)

{p}

Jako z_živých kamenů se z_nás buduje chrám a oltář Boží

My všichni, kdo věříme v_Krista Ježíše, jsme nazýváni živými kameny. V_Písmu se totiž prohlašuje: I_vy jste živé kameny, z_nichž se staví duchovní chrám, abyste byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, pro Ježíše Krista milé Bohu.{fnr}1{/fnr}

Jak víme z_vlastní zkušenosti s_obyčejnými pozemskými kameny, do základů se nejprve kladou ty kvádry, které jsou pevnější a mohutnější, aby se na ně dalo spolehnout, že unesou tíhu celé budovy. Jistě si domyslíš, že některé živé kameny jsou zase určeny pro základy stavby duchovní. A kdopak jsou ti, co tvoří základy? Apoštolové a proroci. Neboť takto nás o_tom poučuje sám Pavel: Jste postaveni na základech apoštolů a proroků a úhelným kamenem je sám náš Pán Ježíš Kristus.{fnr}2{/fnr}

Abys ovšem byl, milý posluchači, co nejvhodněji připraven ke stavbě této budovy, abys byl vybrán za jeden z_kamenů co nejblíže základům, uvědom si, že vlastním základem této stavby, kterou jsme právě popsali, je sám Kristus. Neboť apoštol Pavel mluví takto: Nikdo totiž nemůže položit jiný základ nežli ten, který je už položen, a tím je Ježíš Kristus.{fnr}3{/fnr} Takže blaze těm, kdo zbudovali své bohulibé a svaté stavby na tomto výtečném základu!

Avšak v_této chrámové budově musí být také oltář. A já si myslím, že každý z_vás, živých kamenů, je k_tomu způsobilý, a že kdo je připravený dlít na modlitbách, ve dne v_noci přednášet Bohu naléhavé prosby a předkládat mu oběti svých modliteb, každý takový patří k_těm, z_nichž Ježíš staví oltář.

A teď si všimni, jaké znamenité vlastnosti by měly ty oltářní kameny mít. Jak řekl zákonodárce Mojžíš, praví Písmo, oltář se má vybudovat z_neporušených kamenů, kterých se nedotklo železo.{fnr}4{/fnr} Kdo je to ty neporušené kameny? Snad by těmi neporušenými a nedotčenými kameny mohli být svatí apoštolové, svou jednomyslností a svorností všichni společně tvořící jeden oltář. O_nich se přece uvádí, že když se všichni svorně modlili, jako jedněmi ústy volali: Pane, ty znáš srdce všech.{fnr}5{/fnr}

Takže snad právě ti, kdo byli s_to svorně, jedněmi ústy a v_jednom duchu se modlit, jsou hodni být určeni, aby všichni společně budovali jeden oltář, na němž by Ježíš přinášel oběť Otci.

Také my se aspoň snažme, abychom všichni svorně říkali totéž, abychom byli jedné mysli, abychom nekonali nic v_řevnivosti ani pro lichou slávu, ale abychom setrvávali v_jednotě smýšlení a měli vždycky stejný názor, abychom byli dokonce i_my způsobilí stát se oltářními kameny.

{fn:1}Srov. {r}1 Petr 2,5{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Ef 2,20{/r}.{/fn} {fn:3}{r}1 Kor 3,11{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Joz 8,31{/r}; {r}Dt 27,5{/r}.{/fn} {fn:5}{r}Sk 1,24{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}Iz 2,2.3{/r}; {r}Žl 126 (125),6{/r}

Pevně bude stát Hospodinův dům na vysoké hoře, vyvýšené nad pahorky; {*} budou k_němu putovat četné kmeny a budou říkat: Sláva tobě, Pane. Aleluja.

Přijdou s_jásotem a přinesou své snopy. {*} Budou k_němu putovat četné kmeny a budou říkat: Sláva tobě, Pane. Aleluja.

Nebo:

Z_kázání svatého Augustina, biskupa

(Sermo 336,1.6: PL 38 [edit. 1861],1471-1472,1475)

{p}

Budování a posvěcení Božího domu v_nás

Příčinou tohoto slavnostního shromáždění je posvěcení domu modlitby. Tento dům je tedy domem našich modliteb a my sami jsme domem Božím. Jako Boží dům se v_tomto čase budujeme a na konci času budeme posvěceni. Budova, to jest její stavba, znamená namáhavou práci, posvěcení už jenom radost.

Totéž, co se dálo s_touto stavbou, když rostla, děje se i_nyní, když se shromažďují ti, kdo věří v_Krista. Svou vírou totiž jako bychom v_lesích káceli dřevo a ve skalách lámali kámen, a když nás vyučují před křtem, potom křtí a vedou k_Bohu, jakoby nás ruce dělníků a řemeslníků otesávaly, seřizovaly a urovnávaly.

Dům Páně se ovšem nebuduje, jestliže věřící neváže láska. Kdyby se trámy a kameny vzájemně nespojovaly podle přesného plánu, kdyby do sebe nenásilně nezapadaly, kdyby v_sobě v_oněch vazbách málem jakoby nenacházely zalíbení, nikdo by do takové budovy ani nevkročil. Když přece vidíš, jak se krásně váže u_některé budovy dřevo s_kamenem, klidně vejdeš a nebudeš se bát, že se zřítí.

A tak když chtěl Kristus Pán k_nám přijít a bydlet v_nás, jakoby už při stavbě tohoto příbytku říkal: Přikázání nové vám dávám: Milujte se navzájem.{fnr}1{/fnr} Dávám vám přikázání, říká. Byli jste totiž až dosud zchátralí, ani příbytek jste mi ještě nestavěli, byli jste v_troskách. Ale chcete-li z_trosek povstat a uniknout sešlosti, milujte se navzájem.

Uvažte také, moji milovaní, že podle předpovědí a zaslíbení se tento dům dosud po celém okrsku zemském buduje. Když se totiž po návratu z_babylónského zajetí budoval jeruzalémský chrám, zpívalo se tehdy, co čteme v_jednom žalmu: Zpívejte Hospodinu novou píseň, zpívej Hospodinu, celá země.{fnr}2{/fnr} Co bylo pro žalmistu novou písní, to Pán nazval novým přikázáním. Vždyť co vyjadřuje nová píseň, ne-li novou lásku? Kdo miluje, ten rád zpívá. Takže z_pěvcova hlasu poznáváme vroucnost svaté lásky.

Totéž, co vidíme, že se zde hmotně uskutečnilo ve vybudování stěn, ať se duchovně uskutečňuje v_našem srdci, a totéž, co zde vidíme vybudované z_kamene a ze dřeva, ať se působením Boží milosti dokoná i_ve vás.

Především tudíž děkujme Hospodinu, našemu Bohu, neboť od něho pochází všechno nejlepší, co jsme dostali, a každý dokonalý dar;{fnr}3{/fnr} opravdu vroucím srdcem chvalme jeho dobrotu, neboť on vnukl do duše svých věrných, aby postavili tento dům modlitby, on v_nich probudil nadšení a opatřil pomoc; těm, kteří ještě neměli ten úmysl, vnukl odhodlání a pomohl jim změnit odhodlání dobré vůle ve skutek. Bůh přece ve svých věrných působí, že chtějí a konají, co se mu líbí.{fnr}4{/fnr} A proto je to Bůh, kdo toto všechno sám započal a také dokončil.{fnr}5{/fnr}

{fn:1}{r}Jan 13,34{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Žl 98 (97),1{/r}; {r:Žl}97 (96),1{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Jak 1,17{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Flp 2,13{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Flp 1,6{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Žl 84 (83),2-3.5{/r}

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů. {*} Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních. Aleluja.

Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě, stále tě mohou chválit. {*} Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních. Aleluja.

PRO VIGILII: Ant. Požehnaný jsi, Pane, ve svém svatém slavném chrámě, který je zbudován k_chvále a slávě tvého jména, aleluja.

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}16,13-19{/r}

{p}

Ty jsi Petr, tobě dám klíče od nebeského království

{v}13{/v}Když Ježíš přišel do kraje u_Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“

{v}14{/v}Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z_proroků.“

{v}15{/v}Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“

{v}16{/v}Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“

{v}17{/v}Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. {v}18{/v}A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. {v}19{/v}Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}19,1-10{/r}

{p}

Dnes přišla do tohoto domu spása

{v}1{/v}Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. {v}2{/v}Byl tam jistý člověk, jmenoval se Zacheus. Byl to vrchní celník, velmi bohatý. {v}3{/v}Rád by uviděl Ježíše, jak vypadá, ale nemohl, protože tam bylo plno lidí a on byl malé postavy. {v}4{/v}Běžel napřed a vylezl na fíkovník, aby ho viděl, protože tudy měl procházet.

{v}5{/v}Když Ježíš přišel k_tomu místu, podíval se nahoru a řekl mu: „Zachee, pojď rychle dolů: dnes musím zůstat v_tvém domě.“

{v}6{/v}On rychle slezl dolů a s_radostí ho přijal. {v}7{/v}Všichni, jakmile to uviděli, reptali a říkali: „Vešel jako host k_hříšníkovi!“

{v}8{/v}Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovici svého majetku, Pane, dám chudým, a jestli jsem někoho o_něco ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně!“

{v}9{/v}Ježíš mu řekl: „Dnes přišla do tohoto domu spása. Vždyť i_on je potomek Abrahámův. {v}10{/v}Syn člověka přišel hledat a zachránit, co zahynulo.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}2,13-22{/r}

{p}

Řekl to o_chrámu svého těla

{v}13{/v}Byly blízko židovské velikonoce a Ježíš se odebral vzhůru do Jeruzaléma. {v}14{/v}V_chrámě zastihl prodavače býčků, ovcí a holubů i_směnárníky, jak tam sedí.

{v}15{/v}Tu si udělal z_provazů důtky a vyhnal všechny z_chrámu i_s_ovcemi a býčky, směnárníkům rozházel peníze a stoly jim zpřevacel {v}16{/v}a prodavačům holubů řekl: „Jděte s_tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“ {v}17{/v}Jeho učedníci si vzpomněli, že je psáno: ‚Horlivost pro tvůj dům mě stravuje.‘

{v}18{/v}Židé mu však namítli: „Jakým znamením nám dokážeš, že tohle smíš dělat?“

{v}19{/v}Ježíš jim odpověděl: „Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím!“

{v}20{/v}Tu židé řekli: „Tento chrám se stavěl šestačtyřicet let – a ty že bys ho zase postavil ve třech dnech?“ {v}21{/v}On však to řekl o_chrámu svého těla.

{v}22{/v}Teprve až byl vzkříšen z mrtvých, uvědomili si jeho učedníci, co tím chtěl říci, a uvěřili Písmu i_slovu, které Ježíš řekl.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}4,19-24{/r}

{p}

Opravdoví ctitelé budou Otce uctívat v_duchu a v_pravdě

{v}19{/v}Žena mu řekla: „Pane, vidím, že jsi prorok. {v}20{/v}Naši předkové uctívali Boha tady na té hoře, a vy říkáte: ‚Jen v_Jeruzalémě je to místo, kde se má Bůh uctívat.‘“

{v}21{/v}Ježíš jí odpověděl: „Věř mi, ženo, nastává hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře, ani v_Jeruzalémě. {v}22{/v}Vy uctíváte, co neznáte, my uctíváme, co známe, protože spása je ze Židů. {v}23{/v}Ale nastává hodina – ano, už je tady – kdy opravdoví (Boží) ctitelé budou Otce uctívat v_duchu a v_pravdě. Vždyť Otec si vyžaduje takové své ctitele. {v}24{/v}Bůh je duch, a kdo ho uctívají, mají ho uctívat v_duchu a v_pravdě.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}10,22-30{/r}

{p}

Svým ovcím dávám věčný život

{v}22{/v}V_Jeruzalémě se konala slavnost posvěcení chrámu. Bylo to v_zimě. {v}23{/v}Ježíš chodil v_chrámě v_Šalomounově podloubí. {v}24{/v}Židé se kolem něho shlukli a řekli mu: „Jak dlouho nás chceš držet v_napětí? Jsi-li ty Mesiáš, řekni nám to otevřeně!“

{v}25{/v}Ježíš jim odpověděl: „Řekl jsem vám to, a nevěříte. Skutky, které konám ve jménu svého Otce, vydávají o_mně svědectví. {v}26{/v}Ale vy nevěříte, protože nepatříte k_mým ovcím.

{v}27{/v}Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. {v}28{/v}Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou.

{v}29{/v}Můj Otec, který mi je dal, je větší než všichni a z_Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. {v}30{/v}Já a Otec jedno jsme.“

První nešpory

HYMNUS z_druhých večerních chvál.

PSALMODIE

Ant. 1 Celý Jeruzalém zpívá radostí, všechna jeho prostranství jsou plná jásotu, aleluja.

V_době postní: Ant. V_Hospodinově chrámě všichni volají: Sláva! Žalm 147, 1-11

Ant. 2 Hospodin zpevnil závory tvých bran, požehnal tvým synům v_tobě. Aleluja. Žalm 147, 12-20

Ant. 3 V_Božím městě jásají zástupy svatých a andělé zpívají chvalozpěv před Božím trůnem. Chválospev

Srov. Zj 19, 1-2. 5-7

V_Pôstnom období: Bože, tvá církev ti vzdává díky skrze Krista, tvého Syna. Chválospev

Srov. Kol 1, 12-20

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2, 19-22

Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. V_něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v_Pánu. V_něm i_vy jste budováni působením Ducha v_Boží příbytek.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, {*} je to místo, kde sídlí tvá sláva.

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, {*} je to místo, kde sídlí tvá sláva.

Miluji dům, kde přebýváš, {*}

je to místo, kde sídlí tvá sláva.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, {*} je to místo, kde sídlí tvá sláva.

V_době velikonoční:

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, je to místo, kde sídlí tvá sláva. {*} Aleluja, aleluja.

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, je to místo, kde sídlí tvá sláva. {*} Aleluja, aleluja.

Miluji dům, kde přebýváš. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Tvému domu, Hospodine, přísluší svatost, je to místo, kde sídlí tvá sláva. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Radujte se s_Jeruzalémem a jásejte nad ním, všichni, kdo ho milujete. Aleluja.

PROSBY a modlitba z_druhých večerních chval.

POZVÁNÍ K_MODLITBĚ

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on si z_nás staví svůj duchovní chrám. Aleluja.

Nebo: Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on miluje svou církev. Aleluja.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Pokoj, zdraví, požehnání

budiž v_Božím domě

všem bohabojným věřícím,

kteří v_jeho chrámě

za hříchy činí pokání,

zbožně se mu{fnr}1{/fnr} klanějí,

chodí k_stolu Páně.

Scházíváme se společně

do chrámu Božího,

abychom slavili vděčně

posvěcení jeho:

slovo Boží se zvěstuje,

kněz svátostmi posluhuje,

k_spasení každého.

Kéž jednou každý z_nás přijde

před trůn Krista Krále,

až se všechno množství sejde

v_oslaveném těle:

přátelé se znáti budou,

dobrodinci chvály dojdou

od Vykupitele.

Shledání šťastného popřej

v_tomto světě strastném,

spasení věčného dopřej

při vzkříšení slavném;

když se v_soudu den shledáme,

dej, ať věčné hody máme

s_tebou, Kriste. Amen.

1 Dle hymnáře „Bohu“, t. j. „zbožně se Bohu klanějí“.

Kristus Pán byl poslán z_nebe,

aby kvádrem nárožním

dvou zdí nosných chrámu stal se

on základem společným:

na něm stojí Sión v_nebi,

náš je vírou spojen s_ním.

Celá ona obec Boží,

milá Bohu věčnému,

jásá, zpívá, chválou hoří,

všude šíří ozvěnu

chvalozpěvů, v_nichž se koří

Bohu trojjedinému.

V_tomto našem chrámu vzýván,

Bože, všech se ujímej,

zde otcovskou láskou veden

naše prosby přijímej

a své hojné požehnání

všem svým věrným udílej.

Dej, ať dosáhnou zde všichni

vyslyšení proseb svých,

z_darů těch se věčně těší,

až ke sborům blažených

smí branami ráje vstoupit

v_mír tvých sídel nadhvězdných.

Slávu Bohu nejvyššímu

vždy ať vzdává lidský hlas,

stejnou Otci, stejnou Synu

i_Duchu, jenž těší nás,

úcta, moc buď Hospodinu

na věky po všechen čas. Amen.

Ant. 1 Můj dům má být domem modlitby. Aleluja.

Žalmy a kantikum z_neděle 1. týdne.

Ant. 2 Požehnaný jsi, Pane, ve svém svatém chrámě. Aleluja.

Ant. 3 Chvalte Hospodina ve sboru svatých. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 56, 7

Přivedu (je) na svou svatou horu a dám jim radost ve svém domě modlitby. Jejich celopaly a žertvy mi budou potěšením na oltáři; neboť můj dům se bude nazývat domem modlitby pro všechny národy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, {*} je to dům modlitby pro všechny národy.

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, {*} je to dům modlitby pro všechny národy.

V_ní si shromažďuješ svůj lid, {*}

je to dům modlitby pro všechny národy.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, {*} je to dům modlitby pro všechny národy.

V_době velikonoční:

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, je to dům modlitby pro všechny národy. {*} Aleluja, aleluja.

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, je to dům modlitby pro všechny národy. {*} Aleluja, aleluja.

V_ní si shromažďuješ svůj lid. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bože, tvá církev je předobraz nebeského Jeruzaléma, je to dům modlitby pro všechny národy. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. k_Zachariášově kantiku: Ježíš řekl: „Zachee, pojď rychle dolů; dnes musím zůstat v_tvém domě“ a on rychle slezl dolů a s_radostí ho přijal; s_Kristem přišla do tohoto domu spása, aleluja.

PROSBY

Církev je Boží chrám zbudovaný na Kristu, v_němž máme přístup k_Otci v_jednom Duchu jako členové Boží rodiny. Volejme proto společně:

Bože, posvěcuj svou církev.

Bože, ty pečuješ o_církev jako o_svou vinici,

očišťuj ji a ochraňuj, aby přinášela mnoho ovoce a naplnila celou zemi.

Bože, posvěcuj svou církev.

Pastýři věčný, ty chráníš a vodíš na pastvu své ovce,

shromažďuj všechny národy ve své církvi jako v_jediném ovčinci.

Bože, posvěcuj svou církev.

Bože, ty rozséváš ve své církvi slova věčného života,

dej, ať semeno tvého slova vzklíčí a přinese stonásobný užitek.

Bože, posvěcuj svou církev.

Bože, ty buduješ svou církev jako dům, ve kterém se shromažďuje tvůj lid,

vytvářej z_nás živé společenství, aby tvá církev rostla k_plnosti Kristově a jednou se zjevila jako nebeský Jeruzalém.

Bože, posvěcuj svou církev.

MODLITBA

V_kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s_čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása.

Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:

Bože, ty si z_nás jako z_živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u_tebe v_nebi.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k_těm, kteří tě milují, a zůstáváš s_nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k_tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o_to

Druhé nešpory

HYMNUS

Ejhle, stánek Boží s_lidmi,

Bůh bude přebývat s_nimi,

budou jeho lidem milým,

před věky jím vyvoleným.

Tam Pán bude Bohem jejich,

setře slzu z_očí jejich,

a smrti více nebude,

zármutek i_pláč odejde.

Dej, Pane, ať ve tvém chrámě

všichni, kdo k_tobě voláme,

od tebe jsme vyslyšeni

v_našich modlitbách a lkaní.

Chrám srdcí našich posvěcuj,

svou milostí jej naplňuj,

neb jsi ráčil zaslíbiti,

že nás všechny chceš spasiti.

Ó_vyslyš, Pane, v_tento čas

ve tvém chrámě každého z_nás,

spasení dej lidu svému,

hojnou mzdou vykoupenému.

Abychom tebe chváliti,

na tvář tvou jasnou patřiti

mohli po našem skonání,

ó dej nám své požehnání.

Jeruzalém, obec slavná,

zvaná míru zjevení,

na nebesích zbudovaná

ze živého kamení,

kolem sebe anděly má

jak panna sbor svatební.

Z_nebe k_sňatku sestupuje

v_šatě nad sníh zářícím,

nedotčena oddána je

s_Pánem světa nejvyšším:

ulice, zdi, vše se skvěje

na ní zlatem nejčistším.

Perlami jí září brány

otevřené dokořán

každému, kdo zásluhami

svými přiváděn je tam:

když pro Krista snášel rány

v_Boží vůli odevzdán.

Otesány, obroušeny

vybrané ty kameny,

jsou na vhodná místa všechny

rukou Mistra vloženy,

by tvořily v_chrámu stěny,

ladným slohem skloubeny.

Slávu Bohu nejvyššímu

vždy ať vzdává lidský hlas,

stejnou Otci, stejnou Synu

i_Duchu, jenž těší nás,

úcta, moc buď Hospodinu

na věky po všechen čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Bůh posvětil svůj příbytek: bude v_něm bydlet navěky. Aleluja. Žalm 46

Ant. 2 Do domu Hospodinova půjdeme s_radostí. Aleluja. Žalm 122

Ant. 3 Chvalte našeho Boha, všichni jeho svatí. Aleluja. Kantikum

Srov. Zj 19, 1-2. 5-7

Ant. 3 v_postě: Všechny národy přijdou, Pane, a budou se před tebou klanět. Kantikum

Zj 15, 3-4

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 21, 2-3. 22. 27

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z_nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s_nimi přebývat; oni budou jeho lidem a on – Bůh s_nimi – bude jejich Bohem.“ Chrám jsem v_něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. Nic poskvrněného do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavností a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v_Beránkově knize života.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! {*} Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě.

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! {*} Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě.

Touží, ba prahne má duše po tvých síních. {*}

Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! {*} Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě.

O_Velikonocích:

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě. {*} Aleluja, aleluja.

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě. {*} Aleluja, aleluja.

Touží, ba prahne má duše po tvých síních. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Svatý je dům Boží: dům, v_němž se vzývá Boží jméno a kde Bůh přebývá mezi námi. Aleluja.

PROSBY

Pokorně vzývejme našeho Spasitele, neboť on za nás položil svůj život a shromáždil nás ve své církvi. Volejme k_němu:

Pane, rozpomeň se na svou církev.

Pane Ježíši, tys vybudoval svou církev jako dům na skále,

upevňuj a posiluj její víru a naději.

Pane, rozpomeň se na svou církev.

Pane Ježíši, z_tvého probodeného boku vytryskla krev a voda, a tvé církvi se otevřela studnice života,

očišťuj a obnovuj církev svými svátostmi.

Pane, rozpomeň se na svou církev.

Pane Ježíši, ty jsi přítomen uprostřed těch, kdo se shromažďují ve tvém jménu,

vyslyš svou církev, když se společně modlí.

Pane, rozpomeň se na svou církev.

Pane Ježíši, ty přebýváš se svým Otcem v_těch, kdo tě milují,

veď svou církev k_dokonalosti lásky.

Pane, rozpomeň se na svou církev.

Pane Ježíši, ty neodmítáš nikoho, kdo k_tobě přichází,

uveď všechny zemřelé do domu svého Otce.

Pane, rozpomeň se na svou církev.

MODLITBA

V_kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s_čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása.

Mimo kostel, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, ty si z_nás jako z_živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u_tebe v_nebi.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k_těm, kteří tě milují, a zůstáváš s_nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k_tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o_to

Modlitba uprostřed dne

V_dodatkovém cyklu žalmů se může místo žalmu 121 (122) říkat žalm 128 (129).

ŽALTÁŘ

Ant. dopoledne Boží chrám je svatý: je to Boží pole, je to Boží stavba. Aleluja.

Ant. v_poledne Tvému domu přísluší svatost, Hospodine, na věčné časy. Aleluja.

Ant. odpoledne Boží dům je pevně zbudovaný, jeho základy jsou na pevné skále. Aleluja.

Hospodine, miluji dům, kde přebýváš, Aleluja.

a místo, kde sídlí tvá sláva. Aleluja.

Blaze těm, kdo přebývají v_tvém domě, Hospodine, Aleluja.

stále tě budou chválit. Aleluja.

Vstupte do Hospodinových bran s_díkem, Aleluja.

do jeho nádvoří s_chvalozpěvem. Aleluja.

DOPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 3, 16-17

Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? Kdo by ničil Boží chrám, toho zničí Bůh. Neboť Boží chrám je svatý a ten chrám jste vy!

V_POLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 6, 16b

Vy jste chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: Budu přebývat a chodit mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

ODPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 7, 2b.4-5a.7a

Slyšte Hospodinovo slovo, vy, kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu! Nespoléhejte na klamná slova: „Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův!“ Neboť když své jednání a skutky napravíte, dám vám přebývat na tomto místě.


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky