Čtvrtek po slavnosti Nejsvětější Trojice

TĚLA A KRVE PÁNĚ

Slavnost

Tato slavnost se může přeložit na následující neděli.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

Bůh Otec dal lidu svému,

národu izraelskému,

z_nebe manu ku pokrmu.

Učinil též div nemalý,

vyvedl vodu ze skály,

aby více nereptali.

Pán Ježíš lidu věrnému

dal pokrm vyvolenému,

než měl jíti k_Otci svému.

Ráčil paměť zůstaviti,

vzal chléb, začal jej lámati,

učedníkům rozdávati.

Řka: „Vezměte, toť mé tělo,

jež za vás bude zrazeno,

v_paměť mé smrti vám dáno.“

Potom ráčil kalich vzíti,

do něho vína nalíti,

slovy svými posvětiti.

Jezte z_toho, všichni věrní,

v_paměť mého utrpení,

až do mého navrácení.

Ti, kdo s_vírou přijímají,

vůli jeho věrně plní

a věčně s_ním býti mají.

ŽALMY

Ant. 1Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, pojďte na svatbu! Aleluja. Žalm 23

Ant. 2Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije z_věčného pramene. Žalm 42

Ant. 3Hospodin nás živí jadrnou pšenicí, medem ze skály nás sytí. Žalm 81

Moudrost připravila hostinu, aleluja,

a zve k_svému stolu, aleluja.

Z_druhé knihy Mojžíšovy

{r:Ex}24,1-11{/r}

{p}

Viděli Boha, dokonce i_jedli a pili

{v}24,1{/v}Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup k_Hospodinu ty a Árón, Nádab a Abiu a sedmdesát z_izraelských starších. Klaňte se zdálky. {v}2{/v}Mojžíš ať přistoupí k_Hospodinu sám; ostatní ať nepřistoupí, ani lid ať s_ním nevystoupí!“

{v}3{/v}Mojžíš tedy přišel a sdělil lidu všechna Hospodinova slova a ustanovení. Lid odpověděl jedním hlasem: „Splníme všechno, co mluvil Hospodin!“ {v}4{/v}Mojžíš pak všechna Hospodinova slova napsal; časně zrána pak vstal a postavil pod horou oltář a dvanáct pamětních kamenů podle dvanácti kmenů Izraele. {v}5{/v}Poslal jinochy ze synů Izraele, aby obětovali celopaly a přinesli býčky jako pokojné oběti Hospodinu.

{v}6{/v}Mojžíš vzal polovici krve, vlil ji do obětních misek a (zbylou) polovicí krve postříkal oltář. {v}7{/v}Pak vzal knihu smlouvy a četl ji nahlas lidu. A oni řekli: „Poslušně splníme všechno, co mluvil Hospodin.“ {v}8{/v}Potom vzal Mojžíš krev, pokropil lid a řekl: „Hle, to je krev smlouvy, kterou s_vámi sjednal Hospodin podle všech těchto slov.“

{v}9{/v}Vystoupil Mojžíš a Árón, Nádab i_Abiu a sedmdesát izraelských starších. {v}10{/v}Spatřili Boha Izraele a pod jeho nohama bylo (cosi) jako podlaha vytvořená ze safírů, (cosi) jako čisté nebe. {v}11{/v}(Bůh) nevztáhl ruku na vybrané (muže) ze synů Izraele. Mohli Boha vidět. (Dokonce) i_jedli a pili.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Jan 6,48-49.51{/r}

Já jsem chléb života. Vaši otcové jedli na poušti manu, a zemřeli. {*} Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z_nebe.

Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. {*} Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z_nebe.

Ze spisů svatého Tomáše Akvinského, kněze

(Opusculum 57, in festo Corporis Christi, lect. 1-4)

{p}

Jak drahocenná a podivuhodná je to hostina!

Protože nám jednorozený Syn Boží chtěl dát účast na svém božství, přijal naši přirozenost; stal se člověkem, aby člověka zbožštil.

A nejen to: On všechno, co si z_našeho vzal, plně vynaložil na naši spásu; své tělo nabídl Bohu Otci v_oběť smíření na oltáři kříže a svou krev vycedil jako naše výkupné a jako očistnou lázeň, abychom byli vykoupeni z_ubohostí otroctví a očištěni ode všech hříchů.

Aby však v_nás zůstávala trvalá památka na toto veliké obdarování, pod způsobami chleba a vína zanechal věřícím své tělo jako pokrm a svou krev jako nápoj.

Jak drahocenná a podivuhodná je to hostina, přinášející spásu a plná všeliké lahodnosti! Neboť co může být vzácnějšího než tyto hody? Nepředkládá se nám totiž žádné maso telat a kozlů jako kdysi za mojžíšského zákona, ale nabízí se nám tu sám Kristus, pravý Bůh. Vzbuzuje snad něco větší podivení než tato svátost?

Žádná jiná svátost není spasitelná jako tato: Zbavuje hříchů, rozmnožuje ctnosti, naplňuje duši hojností všech duchovních darů.

Církev ji přináší za živé i_mrtvé, aby měl každý člověk prospěch z_toho, co bylo zřízeno pro blaho a spásu všech.

A nikdo není s_to vyjádřit sladkost této svátosti, neboť se v_ní ochutnává duchovní blaženost přímo z_jejího pramene a slaví se v_ní památka oné závratné lásky, kterou Kristus ukázal svou smrtí na kříži.

A tak aby se nezměrnost této lásky přímo vryla hluboko do srdce všech věřících, ustanovil Kristus tuto svátost. Stalo se to při poslední večeři, když spolu se svými učedníky oslavil velikou noc a chystal se odejít z_tohoto světa k_Otci. Touto svátostí zanechal trvalou památku na své umučení, naplnil smysl starozákonních předobrazů, učinil největší ze svých divů a těm, které měl jeho odchod zarmoutit, připravil jedinečnou útěchu.

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Tento chléb, to je tělo, které viselo na kříži; tento kalich, to je krev, která vytékala z_boku. Vezměte a jezte tělo Kristovo; vezměte a pijte krev Kristovu. {*} Jste Kristovy údy.

Abyste nepřestávali tvořit jednotu, jezte pokrm, který vás vzájemně spojuje; abyste si byli vědomi, jakou máte cenu, pijte nápoj, kterým bylo zaplaceno vaše vykoupení. {*} Jste Kristovy údy.

PRO VIGILII: Ant. Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, praví Pán.

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}6,51-58{/r}

{p}

Mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj

Ježíš řekl zástupům:

{v}51{/v}„Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z_nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“

{v}52{/v}Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ {v}53{/v}Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Když nebudete jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v_sobě život. {v}54{/v}Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v_poslední den. {v}55{/v}Vždyť mé tělo je skutečný pokrm a má krev je skutečný nápoj. {v}56{/v}Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v_něm. {v}57{/v}Jako mne poslal živý Otec a já žiji z_Otce, tak i_ten, kdo jí mne, bude žít ze mne. {v}58{/v}To je ten chléb, který sestoupil z_nebe; ne takový, jaký jedli otcové a umřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít navěky.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}14,12-16.22-26{/r}

{p}

To je mé tělo. To je má krev

{v}12{/v}První den o_svátcích nekvašeného chleba, když se zabíjel velikonoční beránek, zeptali se učedníci Ježíše: „Kam chceš, abychom ti šli připravit velikonoční večeři?“

{v}13{/v}Tu poslal dva ze svých učedníků a řekl jim: „Jděte do města a tam vás potká člověk, který ponese džbán vody. Jděte za ním, {v}14{/v}a kam vejde, řekněte hospodáři: ‚Mistr vzkazuje: Kde je pro mě večeřadlo, v_kterém bych mohl se svými učedníky jíst velikonočního beránka?‘ {v}15{/v}On vám ukáže velkou horní místnost opatřenou lehátky a připravenou. Tam nám přichystejte večeři!“ {v}16{/v}Učedníci odešli, přišli do města a nalezli všechno tak, jak jim řekl, a připravili velikonočního beránka.

{v}22{/v}Když jedli, vzal chléb, požehnal ho, lámal a dával jim ho se slovy: „Vezměte. To je mé tělo.“ {v}23{/v}Potom vzal kalich, vzdal díky, podal jim ho a pili z_něho všichni. {v}24{/v}A řekl jim: „To je má krev, krev nové smlouvy, která se prolévá za všechny. {v}25{/v}Amen, pravím vám: Už nikdy nebudu pít z_plodu révy až do toho dne, kdy z_nového (plodu) budu pít v_Božím království.“

{v}26{/v}Potom zazpívali chvalozpěv a vyšli na Olivovou horu.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}9,11b-17{/r}

{p}

Všichni se najedli dosyta

{v}11b{/v}Ježíš mluvil k_zástupům o_Božím království a uzdravil ty, kdo potřebovali léčení. {v}12{/v}Začalo se schylovat k_večeru. Dvanáct apoštolů k_němu přistoupilo a řekli mu: „Rozpusť lid. Ať jdou do okolních vesnic a dvorců, aby si tam našli nocleh a něco k_jídlu, protože tady jsme na opuštěném místě.“ {v}13{/v}Odpověděl jim: „Vy jim dejte jíst!“ Řekli: „Nemáme víc než pět chlebů a dvě ryby, ledaže bychom šli a nakoupili jídla pro všechny tyto lidi.“

{v}14{/v}Bylo jich totiž na pět tisíc mužů. Řekl svým učedníkům: „Rozsaďte je ve skupinách asi po padesáti!“ {v}15{/v}Udělali tak a všechny rozsadili.

{v}16{/v}Vzal pak těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k_nebi a požehnal je, lámal a dával svým učedníkům, aby je předkládali lidu. {v}17{/v}Všichni se najedli dosyta a ještě se sesbíralo plných dvanáct košů zbylých kousků.

PRVNÍ NEŠPORY

HYMNUS

K_Božímu stolu, křesťané,

všichni pospíchejte,

převelebné tělo Páně

rádi požívejte!

Přijmete-li s_uctivostí,

s_náležitou nábožností,

s_vírou, láskou, důvěrností,

dojdete milosti.

Neboť drahé Boží tělo

z_Panny narozené,

jež potom na kříži pnělo

pro nás umučené,

všeliké hříchy shlazuje,

pokoj mysli navracuje,

milost božskou uděluje,

nebe přibližuje.

Kriste, králi nejmocnější,

milý Spasiteli,

hoste náš nejžádanější,

náš Vykupiteli,

srdce naše i_myšlení

spravuj, jazyk i_mluvení,

rozum, vůli i_činění

k_tvému zalíbení!

Zdráv buď, náš milý Ježíši,

v_svátosti přítomný,

Beránku Boží nejtišší,

pro nás umučený!

Tebe společně chválíme,

tobě čest, díky činíme

a uctivě se klaníme,

za milost prosíme.

Posiluj nás putující,

pokrme pocestných,

spas po tobě vždy toužící,

utěšení věrných!

Račiž nám milostiv býti,

až budem mít z_světa jíti,

a dej nám k_tobě přijíti,

s_tebou věčně býti!

Sióne, chval Spasitele,

Pastýře a Učitele,

chvalozpěvy jemu pěj.

Jak jen můžeš, chval ho stále,

vše je málo k_jeho chvále,

celou duší se mu vzdej.

Zcela zvláštní předmět chvály,

živý chléb, zdroj žití stálý

oslavujme s_radostí.

Jím u_společného stolu

družinu svých apoštolů

Ježíš prvně pohostil.

Chléb andělský přetajemně

stal se chlebem dětí země,

které zdvíhá k_božské cti.

Předobrazen v_Izákovi,

zpodoben pak v_beránkovi,

v_maně dané na poušti.

Pastýři náš, Chlebe živý,

Ježíši, buď milostivý,

dej nám spatřit rajský jas.

Bože mocný, převeliký,

dědici a společníky

svatých v_nebi učiň nás. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Hospodin je milosrdný a dobrotivý: ustanovil památku na své divy, dal pokrm těm, kdo se ho bojí. Žalm 111

Ant. 2 Bůh nás sytí jadrnou pšenicí, on naplňuje svou církev pokojem. Žalm 147,12-20

Ant. 3 Amen, amen, pravím vám: Chléb z_nebe vám nedal Mojžíš, pravý chléb z_nebe vám dává můj Otec, aleluja. Kantikum

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 10,16-17

Kalich požehnání, který žehnáme – není to účast v_Kristově krvi? Chléb, který lámeme – není to účast v_Kristově těle? Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i_když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Člověk jedl chléb silných. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kant. P. M. Jak dobrý a štědrý jsi, Bože, jak veliká je tvoje láska! Dáváš svým dětem chléb z_nebe, hladové sytíš dobrými věcmi a bohaté propouštíš s_prázdnou.

PROSBY

Kristus zve všechny k_hostině, při které vydává své tělo a krev za život světa. Prosme ho:

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, Synu Boha živého, tys přikázal, abychom slavili eucharistickou hostinu na tvou památku,

dej, ať věrné plnění tohoto příkazu přináší celé církvi hojnost tvých milostí.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nejvyšší veleknězi, tys svěřil kněžím slavení svaté oběti,

dej, ať jejich život odpovídá tomu, co konají.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nebeská mano, ty spojuješ v_jedno tělo všechny, kdo mají účast na jednom chlebě,

zpevňuj pokoj a svornost všech, kdo v_tebe věří.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nebeský lékaři, ty nám dáváš pokrm, který v_nás posiluje a chrání věčný život,

navrať nemocným zdraví a hříšníkům živou naději.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, králi budoucího věku, tys přikázal konat památku tvé smrti až do dne, kdy přijdeš ve své slávě,

dej všem, kdo zemřeli ve spojení s_tebou, účast na slávě svého vzkříšení.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

MODLITBA

Pane Ježíši Kriste, tys za nás obětoval své tělo a krev a ve svátosti oltářní zůstáváš mezi námi; dej, ať slavíme památku tvého umučení s_takovou úctou, aby nám účast na tvé oběti stále přinášela ovoce vykoupení.

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on je Chléb života.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Chval, duše bohabojná,

Spasitele svého,

chvály příčina hojná

jde z_chleba živého,

který, jak církev věří,

svatí apoštolé

při poslední večeři

měli na svém stole.

Kyrieleison.

Neb když posledního dne

večer Kristu nastal,

s_učedníky posledně

při večeři zůstal

a tu oltářní svátost

ráčil stanoviti,

chtě nám obzvláštní milost

takto učiniti.

Kyrieleison.

Čeho zraku bystrostí

nemůžem spatřiti

ani svou rozumností

dobře pochopiti,

Bůh svou všemohoucností

může způsobiti,

a také v_budoucnosti

chce to též činiti.

Kyrieleison.

Ó_Kriste, živý chlebe,

naše posilnění,

dej nám, ať skrze tebe

dojdeme spasení,

a tebe, jejž zde ctíme

skrytého v_svátosti,

dej, ať věčně vidíme

v_nebeské radosti.

Kyrieleison.

Chvalte, ústa, vznešeného

těla Páně tajemství,

chvalte předrahou krev jeho,

kterou z_milosrdenství,

zrozen z_lůna panenského,

prolil Král všech království.

Na poslední večer k_stolu

s_bratřími když zasedal,

beránka by s_nimi spolu

podle zvyku pojídal,

dvanácteru apoštolů

za pokrm sám sebe dal.

Slovo v_těle slovu dává

moc chléb v_tělo proměnit,

z_vína Boží krev se stává.

I_když Pán je smyslům skryt,

stačí sama víra pravá

srdce čisté přesvědčit. Amen.

Nebo:

Chléb náš nadpodstatný dej nám dnes.

Dost mám té many jednoho jitra,

toho chleba, jenž jako stín

mizí a přestává.

Dost máme té chuti masa a krve,

protiví se nám ovoce,

mléka a medu směs.

Strome života, skutečný chléb nám nes!

Ty sám jsi má potrava.

Okouším Tebe! Ty, svatý svatých,

okoušíš mě zas, hříšníka!

Ó_rovnosti lásky!

Ó_Slovo nesdělitelné!

Ó_chvíle obcování s_Tebou!

Okamžiku, kdy srdce mé

v_tvém Srdci zaniká! …

Bože, jakkoli jsi od nás vzdálen,

láskou jsme s_Tebou ve spojení.

Mezi údy a mystickou Hlavou

přepážky žádné není.

Víme, že každá věc od ostatních

láskou liší se jedině.

Zveš všechny bytosti,

jež od Tebe mají své předurčení,

k_eucharistické hostině.

Ant. 1 Andělským pokrmem jsi živil svůj lid, a dávals jim chléb z_nebe, aleluja.

Žalmy a kantikum jsou z_neděle prvního týdne.

Ant. 2 Kněží Páně přinášejí Bohu kadidlo a chleby, aleluja.

Ant. 3 Kdo zvítězí, tomu dám tajemnou manu a nové jméno, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mal 1,11

Od východu slunce až na západ je veliké moje jméno mezi pohany a na každém místě se obětuje a přináší mému jménu čistá oběť, vždyť veliké je moje jméno mezi pohany – praví Hospodin zástupů.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pane, dáváš nám za pokrm své tělo, obětované za život světa. {*} Aleluja, aleluja.

Pane, dáváš nám za pokrm své tělo, obětované za život světa. {*} Aleluja, aleluja.

Dáváš nám svou krev, prolitou na odpuštění hříchů. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Pane, dáváš nám za pokrm své tělo, obětované za život světa. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. k_Zach. kant. Já jsem chléb živý, který sestoupil z_nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky, aleluja.

PROSBY

Ježíš Kristus je chléb života. Volejme k_němu:

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

Kriste, veleknězi nové a věčné smlouvy, tys přinesl Otci na oltáři kříže dokonalou oběť,

nauč nás slavit její památku ve spojení s_tebou.

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

Kriste, smírná oběti za naše hříchy, ty sám se obětuješ na oltáři pod způsobami chleba a vína,

dej, ať naše účast na slavení této oběti je znamením, že se i_my spolu s_tebou zcela odevzdáváme tvému Otci.

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

Kriste, ty chceš, aby se tvému Otci vzdávala po celém světě úcta účastí na tvé oběti,

upevňuj společenství těch, kdo jedí z_jednoho chleba a tvoří s_tebou jedno tělo.

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

Kriste, ty jsi chléb sestupující z_nebe, ty sytíš svou církev svým tělem a krví,

dej, ať nás tento pokrm posiluje na naší životní pouti.

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

Kriste, ty k_nám přicházíš v_těch, kdo čekají na naši pomoc,

otevři naše oči, abychom tě poznali a přijali k_svému stolu.

Blažený, kdo zasedne k_hostině v_tvém království.

DRUHÉ NEŠPORY

HYMNUS

Kriste, rozkoši andělská,

pokrme nebeský,

tebe žádá mysl lidská,

srdce, síly všecky.

Nad tebe nic vzácnějšího,

nic není tebe sladšího,

nic není lepšího.

Nemůže obsáhnout tebe

svět svou širokostí,

tys však z_lásky k_nám skryl sebe

v_maličké svátosti.

Ó_milování úžasné,

dobrodiní nevídané,

dříve neslýchané!

Ve svátosti je tělo tvé

i_tvá krev předrahá,

tu sjednocení předivné

člověka a Boha.

Co nevidím, tomu věřím,

neb žes tu můj Pán a Bůh, vím,

a proto tě zde ctím.

Před časy tebe plénkami

Matka obvinula,

teď láska pod způsobami

chleba, vína skryla.

Hle, tak sis nás zamiloval,

že ses nám sám za pokrm dal.

Kdo se toho nadál?

Popřej nám, Ježíši milý,

své božské milosti,

abychom tě vroucně ctili

v_oltářní svátosti.

Tebe teď ctíme skrytého,

ať tě spatříme slavného

v_slávě Otce tvého!

ŽALMY

Ant. 1 Pán Ježíš, kněz navěky podle řádu Melchizedechova, se obětuje pod způsobami chleba a vína. Žalm 110,1-5. 7

Ant. 2 Vezmu kalich spásy a přinesu oběť díků. Žalm 116,10-19

Ant. 3 Pane, ty jsi cesta, ty jsi pravda, ty jsi život světa. Kantikum

Srov. Zj 19,1-2.5-7

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 11,23-25

Co jsem od Pána přijal, v_tom jsem vás také vyučil: Pán Ježíš právě tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky, rozlámal ho a řekl: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává. To čiňte na mou památku.“ Podobně vzal po večeři i_kalich a řekl: „Tento kalich je nová smlouva, potvrzená mou krví. Kdykoli z_něho budete pít, čiňte to na mou památku.“

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Člověk jedl chléb silných. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh jim dal chléb z_nebe. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kant. P. M. Svatá hostino, při níž nás Kristus živí svým tělem a svou krví, slavíme památku jeho utrpení, do duše se nám vlévá milost a přijímáme záruku budoucí slávy! Aleluja.

PROSBY

Kristus zve všechny k_hostině, při které vydává své tělo a krev za život světa. Prosme ho:

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, Synu Boha živého, tys přikázal, abychom slavili eucharistickou hostinu na tvou památku,

dej, ať věrné plnění tohoto příkazu přináší celé církvi hojnost tvých milostí.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nejvyšší veleknězi, tys svěřil kněžím slavení svaté oběti,

dej, ať jejich život odpovídá tomu, co konají.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nebeská mano, ty spojuješ v_jedno tělo všechny, kdo mají účast na jednom chlebě,

zpevňuj pokoj a svornost všech, kdo v_tebe věří.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, nebeský lékaři, ty nám dáváš pokrm, který v_nás posiluje a chrání věčný život,

navrať nemocným zdraví a hříšníkům živou naději.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

Kriste, králi budoucího věku, tys přikázal konat památku tvé smrti až do dne, kdy přijdeš ve své slávě,

dej všem, kdo zemřeli ve spojení s_tebou, účast na slávě svého vzkříšení.

Kriste, chlebe života, dej nám život věčný.

MODLITBA UPROSTŘED DNE

HYMNUS

Zdráv buď, chlebe, jenž jsi z_nebe

na bídný svět sestoupil,

abys sytil a posilnil

duše, kterés vykoupil.

Zdráv buď, Kriste, ty jsi jistě

skrytý v_této svátosti.

Věřím v_tebe, živý chlebe,

klaním se s_důvěrností.

Odevzdávám a poddávám

tobě srdce, můj Hosti.

Ať je čisté, milý Kriste

ozdob je svou milostí.

Buď sám správcem a ochráncem

srdce tobě daného,

v_něm přebývej, byt svůj mívej,

chraň je času každého.

ŽALMY

Ant. 1 Toužebně jsem si přál jíst s_vámi tohoto velikonočního beránka, dříve než budu trpět, aleluja.

Ant. 2 Když jedli, vzal Ježíš chléb, požehnal ho, lámal a dával ho svým učedníkům, aleluja.

Ant. 3 Poznali Ježíše při lámání chleba, aleluja.

DOPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 16,20

Pane, tys živil svůj lid andělským pokrmem a neustále jsi jim poskytoval hotový chléb z_nebe, který je schopný dát všechnu rozkoš a ukojit každou chuť.

Přistoupím k_Božímu oltáři, aleluja,

přijmu Krista, který mě naplňuje radostí, aleluja.

V_POLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

Př 9,1-2

Moudrost si zbudovala palác, opřela jej o_sedm sloupů. Pobila dobytek, smísila víno, připravila také svůj stůl.

Dal jsi nám, Pane, chléb z_nebe, aleluja,

a naplnil jsi nás radostí, aleluja.

ODPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 2,42.47

Setrvávali v_apoštolském učení, v_bratrském společenství, v_lámání chleba a v_modlitbách. Chválili Boha a těšili se všeobecné oblibě. A Pán rozmnožoval den co den počet povolaných ke spáse.

Pane, zůstaň s_námi, aleluja,

neboť se připozdívá, aleluja.


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky