ČERVENEC

2. července

Navštívení Panny Marie

Svátek

CZ: V_českém breviáři svátek se slaví 31. května.

3. července

Sv. Tomáše, apoštola

Svátek

Kromě seznamů apoštolů (Mt 10,3; Mk 3,18; Lk 6,15 a Sk 1,13) zmiňuje se o_něm pouze Janovo evangelium (11,16; 14,5-7; 20,24-29; 21,2). Ostatní zprávy o_jeho životě nejsou věrohodně podložené. Podle syrské tradice hlásal evangelium v_této oblasti. Věřící syromalabarského obřadu na západním pobřeží Indie si říkají „křesťané svatého Tomáše“. Ve 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Edessy (v_dnešním jihovýchodním Turecku). Od 6. století se tam slaví dnešní den jako výročí tohoto přenesení.

Společné texty o_apoštolech, kromě:

RANNÍ CHVÁLY

Ant. 1Tomáš řekl: Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu? Ježíš mu odpověděl: Já jsem cesta, pravda a život.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2 Tomáš, jeden ze Dvanácti, nebyl s_nimi, když Ježíš přišel. Ostatní učedníci mu říkali: Viděli jsme Pána, aleluja.

Ant. 3Pohleď na mé jizvy a dotkni se jich, nepochybuj a věř, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2,19-22

Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. V_něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v_Pánu. V_něm i_vy jste budování působením Ducha v_Boží příbytek.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Poslals je do celého světa, Bože, {*} aby učili a vedli tvůj lid.

Poslals je do celého světa, Bože, {*} aby učili a vedli tvůj lid.

Svěřils jim pastýřskou službu, {*}

aby učili a vedli tvůj lid.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Poslals je do celého světa, Bože, {*} aby učili a vedli tvůj lid.

Ant. k_Zach. kant: Protože jsi mě uviděl, Tomáši, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a přesto uvěřili, aleluja.

PROSBY jsou ze společné části apoštolů.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, naplň nás radostným vědomím, že se za nás přimlouvá svatý apoštol Tomáš, a posilni naši víru, abychom měli věčný život ve jménu tvého Syna, o_němž on vyznal, že je to náš Pán a Bůh. Prosíme o_to

NEŠPORY

HYMNUS

Ty jsi jeden ze Dvanácti,

ó milý svatý Tomáši,

jeden z_Páně apoštolů,

Spasitele věrných poslů.

Z_hvězd v_nebesích se skvějících,

Boží trůn obklopujících,

těch, kdo okolo Ježíše

stojí, v_tvář jeho patříce.

Štěstís došel takového,

že ses boku proklátého

i_míst hřebů dotknouti směl;

vzkříšený Pán splnil, cos chtěl.

Vypros víry upevnění,

ať jsme ti blahoslavení,

kteří Krista neviděli,

a přece v_něj uvěřili.

Vyvolil si apoštoly

z_lidských synů Boží Syn,

v_díle spásy k_slavné roli:

pomáhat svět zbavit vin.

I_nás voláš, Jezu Kriste,

abychom ti věrně, čistě,

životem svým sloužili,

s_tebou jít se snažili.

Co jste byli, čím jste žili,

dílo své i_domovy

pro Krista jste opustili

k_jeho službě hotovi.

Stonásob vám všechno vrátil

nekonečnou mzdou, jíž splatil

dělníkům své vinice

k_slávě Boží Trojice.

Proste za nás Mistra svého,

učitele našich cest,

ať se svatou vůlí jeho

vždy a rádi dáme vést.

Ať v_nás nikdy nezhasíná

světlo pravdy Boha Syna,

jenž nás volá za Otcem

s_Duchem, víry původcem.

Ant. 1Podobá se stromu zasazenému u_vodních proudů, ve svůj čas přináší ovoce.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_duchovních pastýřích.

Ant. 2Hlásal Boží zákon, a mnozí chválili jeho moudrost.

Ant. 3Bůh na něj shlédl s_láskou a pro jeho pokoru a skromnost jej pozvedl a povýšil.

Ant. ke kant. P. M.: Vložil jsem své prsty do ran po hřebech a svou ruku do rány v_boku a řekl jsem: Pán můj a Bůh můj, aleluja.

Prosby ze společných textů o_duchovních pastýřích.

4. července

Sv. Prokopa, opata

Památka

Narodil se kolem roku 970 v_Chotouni u_Českého Brodu. Původně byl slovanským světským knězem, stal se benediktinem a později (kolem roku 1009) se rozhodl pro přísnější život poustevníka v_lesní pustině u_Sázavy. S_pomocí knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava I. tam kolem roku 1032 založil klášter a stal se jeho opatem. Zemřel na Sázavě 25. III. 1053 a papež Inocenc III. ho roku 1204 prohlásil za svatého. V_sázavském klášteře se pěstovala slovanská bohoslužba jako dědictví po Velké Moravě (až do roku 1096).

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Postrachu zpupných v_dobách všech,

s_jakou to slávou

zdvíháš se mocný v_srdci Čech

tam nad Sázavou,

svých krajanů vždy věrná stráž,

veliká pomoc, mluvčí náš

v_tom sporu odvěkém

o_víru, řeč a zem.

Poustevník v_lesních tišinách,

jenž hořel Kristem,

naháněls peklu hrozný strach

v_dychtění čistém

křesťanství pevně zasadit

do srdce země jako štít

proti všem nástrahám

jak světlo proti tmám.

By přešlo zlo a vládl Bůh,

svázal jsi ďábla

a zapřáhl jej v_těžký pluh,

moc jeho slábla,

a rostlo světlo, celá zem

vzkvétala Božím odkazem,

zorána pluhem tvým

s_tím divným spřežením.

Neb jen když nitra neplodná,

ó Hospodáři,

zkypří se v_pole úrodná,

setbě se daří.

Proto jsi oráč srdcí byl

a slovo spásy do nich sil,

že dodnes tady zrá

pro Krista setba tvá.

Ježíši, Spáso, radosti,

svých svatých světlo nesmírné,

opata Prokopa dnes ctí

a chválí děti církve tvé.

On milostí tvou vedený

byl osloven tvým voláním

a duchovními zbraněmi

zvítězil v_boji s_duchem zlým.

Modlitbou, postem, prací svou

dosáhl vnitřní svobody

a přemohl moc ďábelskou

i_všechny lsti a úklady.

Dnes raduje se v_nebesích

a pomáhá svou přímluvou

vlasti, která je v_nesnázích

a očekává pomoc tvou.

Náš Pane, sílo statečných,

kéž Prokopovo svědectví

i_nás uschopní v_službách tvých

nebát se žádných obětí. Amen.

Ant. 1Bůh ho vedl do ticha samoty a mluvil k_jeho srdci.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Od svého mládí se cvičil v_kázni; usadil se v_samotě a mlčel, protože pozvedal svou duši k_Bohu.

Ant. 3Zřekl se světské slávy a Bůh mu dal za odměnu život, jak to slíbil těm, kdo ho milují.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7,13-14.16

Naučil jsem se moudrosti, bez závisti se o_ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s_Bohem; v_jeho ruce jsme my i_naše slova, všechna rozvaha a dovednost v_díle.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Chci ti ukázat cestu moudrosti, vést tě po správné stezce. {*} Začátek moudrosti je upřímná touha poučit se.

Chci ti ukázat cestu moudrosti, vést tě po správné stezce. {*} Začátek moudrosti je upřímná touha poučit se.

Cesta spravedlivých je jako světlo jitřenky, jejíž záře stoupá do bílého dne. {*}

Začátek moudrosti je upřímná touha poučit se.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Chci ti ukázat cestu moudrosti, vést tě po správné stezce. {*} Začátek moudrosti je upřímná touha poučit se.

Ant. k_Zach. kant: Od rána se celým srdcem obrací k_Bohu, svému stvořiteli, k_Nejvyššímu zdvihá svou duši, k_modlitbě otvírá svá ústa.

PROSBY jsou ze společné části o_duchovních pastýřích:

PROSBY

S_vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v_lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i_těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i_příkladem vedli tvůj lid k_tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k_věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Prokopa, aby kolem sebe shromáždil ty, kdo se k_tobě chtěli přiblížit modlitbou chvály a prací pro své bližní; na jeho přímluvu veď i_nás, ať se modlíme a pracujeme tak, abychom stále žili ve spojení s_tebou.

NEŠPORY

Ant. 1Podobá se stromu zasazenému u_vodních proudů, ve svůj čas přináší ovoce.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_duchovních pastýřích.

Ant. 2Hlásal Boží zákon, a mnozí chválili jeho moudrost.

Ant. 3Bůh na něj shlédl s_láskou a pro jeho pokoru a skromnost jej pozvedl a povýšil.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 3,16-17

Moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S_vděčností zpívejte Bohu z_celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Odešel sám na opuštěné místo, aby se tam modlil. {*} Mnozí ho následovali a chválili Boha.

Odešel sám na opuštěné místo, aby se tam modlil. {*} Mnozí ho následovali a chválili Boha.

Rosou nebeské moudrosti svlažoval jejich srdce a rádlem svého poučování zúrodňoval jejich mysl. {*}

Mnozí ho následovali a chválili Boha.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Odešel sám na opuštěné místo, aby se tam modlil. {*} Mnozí ho následovali a chválili Boha.

Ant. ke kant. P. M.:Svatý Prokope, duchovní vůdce svých bratří, vítězi nad tělem, světem a ďáblem, pomáhej nám svou přímluvou, abychom jako ty bojovali dobrý boj a dosáhli slávy v_nebi.

PROSBY jsou ze společné části o_duchovních pastýřích:

Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:

Pane, dej spásu svému lidu.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své církvi svaté a moudré učitele,

dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.

Pane, dej spásu svému lidu.

Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o_to prosili jako kdysi Mojžíš,

na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou církev.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou církev,

naplň Svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,

nedopusť, aby někdo z_nich přišel o_to, cos pro ně získal prolitím své krve.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty svěřuješ pastýřům své církve službu smíření s_Bohem, aby se neztratil nikdo z_těch, které ti Otec dal ze světa,

shromáždi zemřelé pastýře i_jim svěřený lid, aby byli s_tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Pane, dej spásu svému lidu.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Prokopa, aby kolem sebe shromáždil ty, kdo se k_tobě chtěli přiblížit modlitbou chvály a prací pro své bližní; na jeho přímluvu veď i_nás, ať se modlíme a pracujeme tak, abychom stále žili ve spojení s_tebou.

Téhož 4. července

Sv. Alžběty Portugalské

Pocházela z_aragonského královského rodu, narodila se v_roce 1271 a na křtu dostala jméno své pratety sv. Alžběty Uherské. Ve 12 letech byla provdána za portugalského krále Dionýsia a měla dvě děti. Několikrát zprostředkovala smíření, a tak zabránila válce. Podporovala kláštery a dobročinné ústavy. Po smrti svého manžela (1325) vstoupila do třetího řádu sv. Františka. Zemřela 4. července 1336 v_Estremozu a v_roce 1625 byla prohlášena za svatou.
Společné texty o_svatých ženách (které vynikaly milosrdnými skutky).

Bože, ty jsi původce pokoje a miluješ projevy dobročinné lásky, tys ozdobil svatou Alžbětu podivuhodnou schopností usmiřovat znesvářené; na její přímluvu dej i_nám, ať všude šíříme tvůj pokoj, abychom vytvářeli rodinu Božích dětí. Prosíme o_to

5. července

Sv. Cyrila, mnicha, a Metoděje, biskupa, patronů Evropy

Slavnost

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u_Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s_sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v_řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o_výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u_slovanských národů 9. března, v_roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. XII. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.

Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v_Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v_diplomatických službách u_císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V_Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v_bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v_díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.

PRVNÍ NEŠPORY

HYMNUS

jako v_modlitbě se čtením, nebo jako ve 2. nešporách.

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v_závorkách vynechat.)

Bože, cos ráčil před tisíci roky

rozžati otcům světlo víry blahé,

jenžto jsi řídil apoštolů kroky

z_Východu k_naší Moravěnce drahé.

K_tobě hlas prosby z_této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane.

(K_tobě hlas prosby z_této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane.)

Na Velehradě bratři ze Soluně,

Cyril a Metod, kázali nám spásu,

ochranu skytli v_církve svatém lůně,

učili národ znáti ctnosti krásu.

Od doby té nám světlo víry plane,

dědictví otců zachovej nám, Pane.

(Od doby té nám světlo víry plane,

dědictví otců zachovej nám, Pane.)

Jazykem rodným Boží chválu pěli,

mateřskou řečí knihy svaté psali,

získali láskou Kristu národ celý,

život nám na vše věky zachovali.

Nezhyne rod, jenž věřit neustane,

dědictví otců zachovej nám, Pane.

(Nezhyne rod, jenž věřit neustane,

dědictví otců zachovej nám, Pane.)

Nebo:

ŽALMY

Ant. 1Dám vám pastýře podle svého srdce a budou vás pást rozumně a moudře. Žalm 113

Ant. 2Já budu pást své stádo; budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené. Žalm 146

Ant. 3Dobrý pastýř dává za ovce svůj život Kantikum

Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Sol 2,13

Když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i_jeho účinky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Slovo Páně trvá navěky, {*}

slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Ant. ke kant. P. M.:Svatí Cyril a Metoděj jsou naši otcové, opravdoví pastýři, oni nás povolali ze tmy k_podivuhodnému světlu života.

PROSBY

Bůh chce, aby jeho slovo zapadlo do dobré půdy a vzešlo. Obraťme se tedy k_němu s_prosbou:

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Prosíme tě, Bože, pastýři svého lidu, za všechny biskupy, kněze a jáhny,

dej jim Ducha moudrosti a lásky, aby věrně předávali tvé slovo.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Vlož do srdce svých vyvolených touhu po hlásání evangelia

a pošli na svou vinici nové dělníky.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Prosíme tě za všechny křesťany,

veď nás svým slovem k_jednotě.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Potěš zarmoucené, podepři malomyslné, ujmi se slabých,

dej milost těm, kdo hledají světlo pravdy, ať se otevřou tvému slovu.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Pamatuj na naše zemřelé,

ukaž moc svého slova, které bylo vštípeno do jejich srdce, a probuď je k_věčnému životu.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i_my přijímáme s_radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o_to

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on je nejvyšší Pastýř církve.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v_závorkách vynechat.)

Cyrile a Metoději,

naši patronové,

celou zemí prosby znějí,

naši zástupcové,

orodujte,

orodujte za nás, svatí otcové.

Z_východních jste krajin přišli

do země moravské,

nám horlivě jste hlásali

učení křesťanské.

(Orodujte,

orodujte za nás, svatí otcové.)

Vy jste nás v_Kristu zplodili,

ó otcové svatí,

víře křesťanské učili,

dali Boha znáti.

(Orodujte,

orodujte za nás, svatí otcové.)

Pokrmem svatých svátostí

lid jste nasytili,

v_živé víře a stálosti

všecky utvrdili.

(Orodujte,

orodujte za nás, svatí otcové.)

Ó_milí svatí otcové,

na nás vzpomínejte,

ač jsme nehodní synové,

vždycky se k_nám znejte.

(Orodujte,

orodujte za nás, svatí otcové.)

Hvězdy dvě se z_východu

berou v_jasném průvodu,

kráčí s_blahou

bratří snahou

k_slovanskému národu.

Kde jdou, nocí temnota

světlo jasné nespoutá

a kraj celý,

probuzený

vstává v_daru života.

Vládá zla již umírá,

ctnost své žezlo prostírá,

nad Slovany

vyžádaný

Boží ráj se otvírá.

Duha lásky Boží pní,

mana rajská padá z_ní,

v_kráse skvoucí,

nevadnoucí

s_lilií se růže rdí.

Díky, bratři přesvatí,

k_vám dnes smíme volati:

Ať dar čirý

pravé víry

nikdy se nám neztratí.

Orodujte u_Boha,

ať se vzdálí mátoha,

ať vždy v_kráse

zaskvívá se

nad Slovany obloha.

Rozlomte již osnovu

hanebných všech okovů,

stvořte pevnou,

v_lásce zjevnou

u_Slovanů obnovu.

Ant. 1Jak milý je příchod těch, kteří přinášejí radostnou zprávu, zvěstují pokoj a oznamují spásu.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Byli učení a vynalezli písmo, aby mohli úspěšně hlásat Boží slovo.

Ant. 3Byli vážení u_svých současníků a za svého života si získali chválu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i_dnes i_navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, {*} jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, {*} jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Církev je nepřestává chválit, {*}

jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, {*} jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Ant. k_Zach. kant: Zbožně a spravedlivě sloužili Pánu po všechny dny svého života.

PROSBY

Bůh nám skrze své služebníky stále zvěstuje své slovo. Děkujme mu za to a volejme:

Tvé slovo je světlem našeho života.

Děkujeme ti, Bože, za všechny věrné hlasatele evangelia,

za všechnu jejich horlivost, námahu a práci.

Tvé slovo je světlem našeho života.

Od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k_dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z_temnot do svého podivuhodného světla.

Tvé slovo je světlem našeho života.

Nauč svůj lid žít z_tvého slova,

ať v_něm nalézá útěchu, naději a radost.

Tvé slovo je světlem našeho života.

Dej, ať zůstáváme tvému slovu věrní,

a nedopusť, abychom se zpronevěřili víře našich otců.

Tvé slovo je světlem našeho života.

DRUHÉ NEŠPORY

HYMNUS

Vy naše knížata kněžská,

svatá dvojice bratrská,

ve vás své přímluvce máme,

za vás Bohu dík vzdáváme.

Vy jste z_lidu slovanského,

moravského a českého,

Kristu lid milý zjednali,

v_jednotě víry chovali.

Apoštolé nám poslaní,

naši k_Bohu vůdci věrní,

dědictví svoje milujte,

naše duše v_péči mějte.

Když jste nás k_víry jasnosti

a k_Boží vedli znalosti,

nás k_plnění jeho vůle

veďte vždy a každé chvíle.

Země vámi obrácené

ať zůstanou Bohu věrné,

dědičné krajiny vaše

ať jdou svorně k_věčné spáse.

Své vlasti světla zářící

nad slovanskými zeměmi,

vás, bratři, národ věřící

rok co rok chválí písněmi.

Řím s_jásotem vás přivítal

jak matka drahé syny své,

vám k_velkým poctám navíc dal

i_novou sílu v_doby zlé.

V_kraj živořící v_pohanství

zvěstovat Krista spěcháte,

tonoucím ve tmách modlářství

nesete světlo přesvaté.

Jich mysl, zbavenou všech vin,

nebeský oheň uchvátí

a plevel vzešlá s_bodláčím

se v_rajské kvítí obrátí.

Nyní už z_rajské otčiny

křesťanský ochraňujte svět,

ať víra, hrdá na činy

svých otců, zas je samý květ.

Buď sláva svaté Trojici.

Ať všem, kdo následují vás,

pomůže odměn dosíci,

jež budou věčně blažit nás. Amen.

ŽALMY

Ant. 1Slovo Páně se šířilo po celé krajině. Žalm 15

Ant. 2Hospodine, náš Pane, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi! Slávou a ctí jsi ověnčil své svaté a dals jim vládnout nad dílem svých rukou. Žalm 112

Ant. 3Moje ovce uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jeden pastýř. Kant. Zj 15

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Sol 2,13

Když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i_jeho účinky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Slovo Páně trvá navěky, {*}

slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Boží slovo nám přineslo nový život, {*} slovo evangelia, které nám bylo zvěstováno.

Ant. ke kant. P. M.:Svatí Cyril a Metoděj patří mezi Boží přátele; věrně hlásali evangelium a dostali věčnou odměnu od svého Pána.

PROSBY

Bůh chce, aby jeho slovo zapadlo do dobré půdy a vzešlo. Obraťme se tedy k_němu s_prosbou:

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Prosíme tě, Bože, pastýři svého lidu, za všechny biskupy, kněze a jáhny,

dej jim Ducha moudrosti a lásky, aby věrně předávali tvé slovo.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Vlož do srdce svých vyvolených touhu po hlásání evangelia

a pošli na svou vinici nové dělníky.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Prosíme tě za všechny křesťany,

veď nás svým slovem k_jednotě.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Potěš zarmoucené, podepři malomyslné, ujmi se slabých,

dej milost těm, kdo hledají světlo pravdy, ať se otevřou tvému slovu.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

Pamatuj na naše zemřelé,

ukaž moc svého slova, které bylo vštípeno do jejich srdce, a probuď je k_věčnému životu.

Ať v_nás tvé slovo přináší užitek.

MODLITBA UPROSTŘED DNE

ŽALMY

Ant. predpoludním Bůh je svou milostí povolal, aby byli služebníky evangelia.

Ant. napoludnie Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.

Ant. popoludní Jsme Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.

PREDPOLUDNÍM

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Tim 5,17

Když duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování.

Jejich jméno žije po mnoho pokolení

a jejich sláva nevyhasne.

NAPOLUDNIE

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 4,1

Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.

Jsme Kristovi vyslanci,

jako by skrze nás napomínal Bůh.

POPOLUDNÍ

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Tim 3,13

Ti, kdo se osvědčí, získají si vážné postavení a radostnou jistotu ve víře v_Krista Ježíše.

Když nestaví dům Hospodin,

marně se lopotí, kdo ho stavějí.

6. července

Sv. Marie Gorettiové, panny a mučednice

Narodila se 16. X. 1890 v_obci Corinaldu v_provincii Anconě. Dětství trávila ve Ferriere di Conca u_Nettuna. Po smrti otce (1900) konala domácí práce a pečovala o_mladší sourozence, aby se matka mohla věnovat práci na poli. V_jednom domě s_nimi bydlel vdovec Serenelli se svým synem Alessandrem. Tento mladík se ji několikrát pokoušel přinutit, aby mu byla po vůli. Když odmítla, pobodal ji nožem (5. VII. 1902), takže následujícího dne zemřela v_nemocnici v_Nettunu. Před smrtí svému vrahovi odpustila a on po odpykání trestu ve vězení začal žít novým životem jako pomocník v_jedné kapucínské ošetřovně. Ještě za života své matky byla v_roce 1950 prohlášena za svatou.

Společné texty o_jedné mučednici nebo o_pannách.

MODLITBA

Bože, ty chráníš nevinnost a miluješ čistotu; tys dal svaté Marii Gorettiové milost, že v_mladém věku dosáhla mučednické slávy, když bránila své panenství; na její přímluvu pomáhej i_nám, abychom věrně zachovávali tvá přikázání. Prosíme o_to

Nebo:

(Kancionál č. 828. Při modlitbě bez zpěvu se může text v_závorkách vynechat.)

Bože, cos ráčil před tisíci roky

rozžati otcům světlo víry blahé,

jenžto jsi řídil apoštolů kroky

z_východu k_naší Moravěnce drahé.

K_tobě hlas prosby z_této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(K_tobě hlas prosby z_této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Na Velehradě bratři ze Soluně,

Cyril a Metod, kázali nám spásu;

ochranu skytli v_církve svatém lůně,

učili národ znáti ctnosti krásu.

Od doby té nám světlo víry plane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Od doby té nám světlo víry plane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Jazykem rodným Boží chválu pěli,

mateřskou řečí knihy svaté psali,

získali láskou Kristu národ celý,

život nám na vše věky zachovali.

Nezhyne rod, jenž věřit neustane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Nezhyne rod, jenž věřit neustane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Kolik to bouří nad vlastí se sneslo,

o_život bylo zápasit nám v_boji,

mohutné sídlo Svatopluka kleslo,

Velehrad víry bez pohromy stojí.

Apoštolů to dílo požehnané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Apoštolů to dílo požehnané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Velehrad náš, ten rozkvétá vždy znova

a žádná moc už nám jej nerozboří,

pokud náš národ v_hloubi srdce chová

důvěru k_Matce, která divy tvoří.

Maria za nás prosit nepřestane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Maria za nás prosit nepřestane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Otcové naši, svatí apoštolé,

ctí vaše jména stále národ vděčný.

Neopouštějte nikdy svého pole,

ať vaše setba dozraje v_plod věčný.

Ať na ni rosa požehnání kane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Ať na ni rosa požehnání kane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

I_když se pyšná nevěra kol vzmáhá

a peklo seje koukol nových zmatků,

nebudem dbáti odvěkého vraha,

nedáme sobě bráti věčných statků.

Víře vždy věrni budou Moravané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Víře vždy věrni budou Moravané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

7. července

SV. ANTONA MÁRIE ZACCARIU, KŇAZA

CZ: V_českém breviáři se neslaví

9. července

Sv. Augustina Žao Ronga, kněze a jeho druhů, mučedníků

Svatý Augustin se narodil v_Číně roku 1746. Příklad vytrvalosti svatých mučedníků ho přivedl od služby v_císařském vojsku k_víře. Stal se knězem a v_roce 1815 kvůli vyznávání a hlásání evangelia i_on zemřel jako mučedník. Spolu s_ním se připomíná mnoho dalších mučedníků: biskupů, kněží, řeholníků a řeholnic, laiků mužů i_žen, chlapců, děvčat i_dětí, kteří v_různých dobách a na různých místech Číny uprostřed soužení vydávali Kristu svědectví svými slovy i_skutky.
Společné texty o_více mučednících.

MODLITBA

Bože, tys posílil svou církev vyznavačstvím svatých mučedníků Augustina a jeho druhů; dej, ať jsme i_my věrni svěřenému poslání, aby tvůj lid rostl ve svobodě a před světem vydával svědectví o_tvé pravdě.

11. července

Sv. Benedikta, opata, patrona Evropy

Svátek

V_Evropě Svátek svatého patrona

Narodil se kolem roku 480 v_Nursii (Norcia) ve středoitalské Umbrii. Po studiích v_Římě odešel do hor, žil jako poustevník v_jeskyni poblíž Subiaka a založil v_okolí dvanáct malých klášterů. Po třech letech přesídlil se skupinou mnichů na Monte Cassino (529), založil tam klášter a sepsal řeholní pravidla. Jeho řehole se stala základem západního mnišství. Zemřel 21. III. 547 na Monte Cassinu. Dnešní den slavili benediktini už od 8. století jako výročí přenesení jeho ostatků. Papež Pavel VI. ho 24. X. 1964 prohlásil za patrona Evropy.

Společné texty o_svatých mužích (o_řeholnících), kromě:

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

Ant. V_den svátku svatého Benedikta oslavujme našeho Boha.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Povstaň, svatý Benedikte,

z_jeskyně své vykroč znovu,

Evropa zas žádá si tě,

příkladem svým veď ji k_Bohu.

Bohoslužba ať je živá,

naše mravy spořádané,

práce s_modlitbou ať splývá,

všem se požehnáním stane.

Ty jsi skácel modly bohů,

horu svatou vybudoval,

přímluvou svou hříchu zlobu

a bezbožnost od nás všech vzdal.

Láska Boží dala tobě

pravý vnitřní pokoj chápat,

buď nám otcem v_každé době,

nenechej nás v_zmatku tápat.

Bůh požehnal tvoje dílo,

kéž požehná také naše,

kéž příkladu tvého silou

dovede nás k_věčné spáse.

Ant. 1 Pán je zahrnul věčnou slávou a dal jim účast na věčném dědictví.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2 Služebníci Páně, velebte Pána navěky.

Ant. 3 Ať svatí jásají chvalozpěvem, vždyť slaví skvělé vítězství.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v_oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Měl Boží zákon ve svém srdci {*} a Bůh dával sílu jeho krokům.

Měl Boží zákon ve svém srdci {*} a Bůh dával sílu jeho krokům.

Doufal v_Boha a držel se jeho cesty. {*}

a Bůh dával sílu jeho krokům.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Měl Boží zákon ve svém srdci {*} a Bůh dával sílu jeho krokům.

Ant. k_Zach. kant: Svatý Benedikt byl muž ctihodného života, požehnaný milostí i_podle jména.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého opata Benedikta, aby jako veliký učitel duchovního života ukazoval cestu těm, kdo se zasvětili tvé službě; prosíme tě, uč i_nás, abychom ničemu nedávali přednost před láskou k_tobě a velkodušně kráčeli po cestě tvých přikázání.

NEŠPORY

HYMNUS

– jako na ranní chvály

Ant. ke kant. P. M.:Svatý Benedikt hledal svého Pána, a Pán ho provázel svým požehnáním a dovedl ho ke spáse.

13. července

Sv. Jindřicha

Narodil se v_roce 973 v_Hildesheimu v_Bavorsku. Byl vychován pod dohledem řezenského biskupa, sv. Wolfganga. Stal se králem německým (1002) a italským (1004); roku 1014 císařem římským. Cítil odpovědnost za víru svých poddaných, a proto podporoval misijní činnost a reformní hnutí v_církvi. Podporoval zakládání klášterů a nových diecézí. Spolu se svou manželkou Kunhutou založili biskupský kostel v_Bambergu, kde jsou oba pohřbeni. Jejich manželství bylo bezdětné, proto se rozhodli žít v_naprosté zdrženlivosti. Jindřich II. zemřel 13. VII. 1024 a za svatého byl prohlášen v_roce 1146. Po jeho smrti vstoupila jeho manželka do kláštera benediktinek v_Kaufungen a také ona zemřela v_pověsti svatosti (1033 nebo 1039).

Společné texty o_svatých mužích.

MODLITBA

Bože, tys naučil svatého Jindřicha moudře vládnout a z_pozemského vladařství jsi ho povolal do věčné slávy; dej nám na jeho přímluvu, ať uprostřed proměn tohoto světa naplníme i_my své poslání a s_čistou myslí směřujeme k_tobě.

14. července

Bl. Hroznaty, mučedníka

Narodil se kolem roku 1160 z_urozeného českého rodu. Po smrti manželky a syna věnoval své jmění na založení dvou premonstrátských klášterů, mužského v_Teplé (1193) a ženského v_Chotěšově (kolem 1202), a svědomitě se o_ně staral. Třikrát putoval do Říma. Po návratu do Teplé oblékl řeholní šat. Při hájení práv svých řeholních fundací se dostal do sporu s_nepřáteli, byl od nich poblíž Hroznětína zajat, odvlečen do vězení a 14. VII. 1217 umořen hladem. Jeho tělo bylo pohřbeno v_tepelském klášterním kostele a brzy byl sepsán první jeho oslavný životopis (kolem 1259). Za blahoslaveného byl prohlášen v_roce 1897.

Společné texty o_jednom mučedníkovi.

RANNÍ CHVÁLY

… Kde přibývá mučitelů,

roste ještě rychleji zástup mučedníků

Láska je pouto pevnější než

řetězy

Víra trvá přes smrti

Naděje dohlédne nad zdi

Vládne kdo miluje

onen vždy poražený

kterého přehlédli

Prosí

na prahu každého srdce

jeho prosby rozkazují

Uskutečňuje se co nechtěli

ze zla hněte dobro

Hroznato

dveřníku neviditelného

neskutečného

skutečnějšího než vše

čeho se lze dotknout

Herolde lásky nad

všechno vyslovení

nad všechno pomyšlení

Pros za nás

v_hodině světa!

Ant. k_Zach. kant: I_kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla, vždyť Pán je se mnou.

MODLITBA

Bože, tys ukázal blahoslavenému Hroznatovi cestu od světského přepychu k_následování kříže, a on se z_lásky k_tobě vzdal všeho majetku a dal v_oběť svůj život; dej, ať se řídíme příkladem jeho lásky a statečnosti a spolu s_ním dosáhneme věčné slávy v_nebi.

NEŠPORY

Ant. ke kant. P. M.:Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým Pánem.

též 14. července

Sv. Kamila de Lellis, kněze

Narodil se 25. V. 1550 v_obci Bucchianicu poblíž Chieti v_Abruzzách. Bojoval ve službách benátské republiky proti Turkům. Chtěl zanechat rozmařilého vojenského života a vstoupit ke kapucínům, ale pro vážné onemocnění nemohl být přijat. Během léčení v_římské nemocnici pomáhal ošetřovat spolupacienty. Rozhodl se, že zasvětí svůj život tomuto povolání. V_roce 1582 založil společenství ošetřovatelů, kteří si říkali „služebníci nemocných“ a jako znak začali užívat červený kříž. Z_nich později (1591) vznikla řeholní společnost kamiliánů. Velký vliv na jeho duchovní život měl sv. Filip Neri. Ve službě nemocným viděl službu Kristu a nezanechal jí ani po vysvěcení na kněze (1584). Zemřel v_Římě 14. VII. 1614. V_roce 1746 byl prohlášen za svatého a roku 1886 za patrona nemocných a umírajících.

Společné texty o_svatých mužích (kteří vynikali milosrdnými skutky).

MODLITBA

Bože, tys dal svatému knězi Kamilovi vzácný dar soucitu s_nemocnými a umírajícími; pro jeho zásluhy vlej i_nám ducha své lásky, abychom ti sloužili ve svých bližních a v_hodině smrti bezpečně došli k_tobě.

15. července

Sv. Bonaventury, biskupa a učitele církve

Památka

Narodil se kolem roku 1218 v_Bagnoregiu u_Viterba. Studoval a pak i_přednášel filozofii a teologii v_Paříži, tam také vstoupil k_františkánům (1243). Od roku 1257 byl generálním představeným řádu. Jeho spisy vynikají neobyčejnou hloubkou, zanechal jich po sobě asi 45. Vedle sv. Tomáše Akvinského je nejvýznačnějším teologem středověku. V_roce 1273 byl povolán do Říma, aby spolupracoval na přípravě II. lyonského sněmu, a stal se biskupem a kardinálem. Zemřel 15. VII. 1274 v_Lyonu. Za svatého byl prohlášen v_roce 1482 a za učitele církve roku 1588.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_učitelích církve.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, veď nás, ať následujeme svatého biskupa Bonaventuru, jehož nebeské narozeniny dnes slavíme: ať usilujeme o_poznání tvé pravdy a naše láska k_tobě ať stále roste.

16. července

Panny Marie Karmelské

Biblické texty oslavují krásu Karmelu. Na této hoře, zdvihající se na břehu Středozemního moře poblíž dnešní Haify, bránil prorok Eliáš čistotu víry vyvoleného národa. Ve 12. století se tam usadila skupina poustevníků. V_obláčku vystupujícím na prosbu Eliáše z_moře a přinášejícím spásný déšť (1 Král 18,44) spatřovali předobraz Matky Boží a své řeholní společenství svěřili pod její ochranu. Ve 13. století museli utéci před Saracény do Evropy a dosáhli schválení karmelitánských řeholních stanov. Podle tradice, která se v_tomto řádu uchovává, svěřila Panna Maria generálnímu představenému Simonu Stockovi škapulíř (1251) s_příslibem zvláštní ochrany pro ty, kdo ho budou nosit. Památka Panny Marie Karmelské se v_karmelitánském řádu slaví od 14. století a v_roce 1726 byla její oslava rozšířena na celou církev.

Společné texty o_Panně Marii.

RANNÍ CHVÁLY

Ant. k_Zach. kant: V_modlitbě jsem hledala moudrost a obdržela jsem její první plody.

MODLITBA

Prosíme tě, Bože, veď nás k_dokonalejší modlitbě, abychom na přímluvu a pod ochranou blahoslavené Panny Marie stále stoupali cestou, která vede ke Kristu.

NEŠPORY

Ant. ke kant. P. M.:Maria slyšela Boží slovo, uchovávala ho ve svém srdci a rozvažovala o_něm.

17. července

Bl. Česlava a sv. Hyacinta, kněží

Oba pocházeli z_Polska. Když doprovázeli krakovského biskupa do Říma (1220), setkali se tam se sv. Dominikem a vstoupili do jeho řádu. Řádová kapitula rozhodla (1221), aby se vrátili do Polska a šířili novou řeholi ve své vlasti a v_okolních zemích.
Česlav se narodil kolem roku 1180 ve Slezsku a vyrostl v_Krakově. Po vysvěcení na kněze se brzy stal kanovníkem v_Sandoměři. Když se vracel, už jako dominikán, z_Říma do vlasti, zastavil se v_Praze (1222) a založil tam první dominikánský konvent při kostele sv. Petra „Na Poříčí“. Po návratu do Polska založil konvent ve Vratislavi a stal se tam převorem. Podílel se na založení polské řádové provincie (do níž až do roku 1301 patřily i_české země) a v_letech 1232-1236 byl druhým polským provinciálem. Zemřel 15. VII. 1242 ve Vratislavi a tam je též pohřben. V_roce 1713 byl prohlášen za blahoslaveného.
Hyacint se původně jmenoval Jacko (Jakub), jeho druhé jméno se objevuje až ve 14. století. Narodil se roku 1183 na zámku Lance nad městem Kamienem. Stal se knězem a kanovníkem v_Krakově. Na cestě z_Říma do vlasti ho kromě bl. Česlava doprovázeli další dva dominikáni: Němec Heřman, který zůstal jako převor v_prvním zaalpském dominikánském klášteře v_Korutanech, a Moravan Jindřich, který se stal převorem kláštera v_Olomouci. Po návratu do Krakova tam založil klášter při kostele Nejsvětější Trojice. Později odešel zakládat nové klášterní domy v_Prusku a Pomořanech (v_Gdaňsku), čtyři roky strávil v_Kyjevě a odtud podnikal misijní cesty do okolí. Zemřel v_Krakově 15. VIII. 1257 a byl pohřben v_klášterním kostele. V_roce 1597 byl prohlášen za svatého.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).

RANNÍ CHVÁLY

Ant. k_Zach. kant: Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce.

MODLITBA

Bože, ty sis vyvolil kněze Česlava a Hyacinta, vynikající čistotou a horlivostí, a poslals je, aby upevňovali víru v_různých zemích; na jejich přímluvu posiluj ve víře i_nás, abychom přišli k_tobě, jedinému původci a dárci věčné spásy.

NEŠPORY

Ant. ke kant. P. M.:Vy, kteří jste opustili všechno a následovali jste mě, stokrát více dostanete a za podíl budete mít život věčný.

20. července

Sv. Apolináře, biskupa a mučedníka

Koncem 2. století stál jako biskup v_čele církevní obce v_přístavním městě Classe u_italské Ravenny. Šířil mezi pohany neprobádatelné bohatství Kristovy štědrosti a byl ozdoben slávou mučednictví. Dne 23. července se odebral k_Pánu.
Společné texty o_jednom mučedníkovi.

MODLITBA

Bože, veď své věrné cestou věčné spásy, kterou nám svým kázáním i_mučednictvím ukázal svatý biskup Apolinář; na jeho přímluvu nám dej, abychom i_my zachovávali tvá přikázání a jednou s_ním dosáhli věčné odměny.

21. července

Sv. Vavřince z_Brindisi, kněze a učitele církve

Narodil se 22. VII. 1559 v_Brindisi v_jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil ke kapucínům (1575). Studijní pobyt v_Padově z_něho učinil muže vysoké kultury; mluvil řecky, hebrejsky a několika evropskými jazyky. Byl výborným kazatelem a vynikal apoštolskou horlivostí, úctou k_Matce Boží a svátostnému Spasiteli. Na svých misijních cestách se dostal do Maďarska, Rakouska, Čech, Německa, Belgie, Švýcarska, Francie, Španělska a Portugalska. V_Praze založil první kapucínský klášter u_kostela Panny Marie Andělské (1599) a podruhé tam byl pozván už jako generální představený řádu, jímž byl v_letech 1602-1605. Zemřel 22. VII. 1619 v_Lisabonu. V_roce 1881 byl prohlášen za svatého a roku 1959 za učitele církve.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_učitelích církve.

MODLITBA

Bože, tys obdařil svatého kněze Vavřince duchem rady a síly, aby hlásal tvou slávu a pečoval o_spásu duší; osvěcuj i_nás světlem svého Ducha, abychom poznávali, co od nás žádáš, a s_tvou pomocí podle toho také žili.

22. července

Sv. Marie Magdalény

Památka

Pocházela z_Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V_evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8,2-3). Spolu s_Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19,25; srov. Mt 27,56 a Mk 15,40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27,61; Mk 15,47). V_neděli pak časně ráno byla mezi ženami, které přišly k_prázdnému hrobu (Mk 16,1; Lk 24,10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o_tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20,1-18; srov. Mk 16,9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s_dalšími dvěma ženami: s_Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10,38-41; Jan 11,1 a násl.; 12,1 a násl.; srov. Mk 14,3-9 a Mt 26,6-13) a s_nejmenovanou hříšnicí u_stolu v_domě farizea (Lk 7,36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v_západní církvi slaví od 12. století. Papež František povýšil památku Marie Magdalény na svátek v_červnu 2016.

Společné texty o_svatých ženách, kromě:

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Marie Magdaléna

světem se kochala,

jako velká hříšnice

dlouho setrvala.

A když svět opustila,

všecky věci marné,

Krista následovala,

v_chudobě, v_pokoře.

Když byl ukřižovaný,

tu pod křížem stála,

s_Marií, Matkou Boží,

žalostně plakala.

Nazítří brzy ráno

hledala ho v_hrobě.

Vzali mi Pána mého,

naříkala sobě.

Když se jí Mistr zjevil,

chtěla ho líbati,

řekl jí: Ženo, nesmíš

mě se dotýkati.

Měla jít k_apoštolům,

by jim zvěstovala

to, že mluvila s_Pánem

a že ho poznala.

Ant. 1Prvního dne v_týdnu přišla Marie Magdalská časně ráno ještě za tmy ke hrobu.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Moje srdce plane touhou spatřit mého Pána; hledám a nevím, kam ho položili, aleluja.

Ant. 3Marie se s_pláčem naklonila do hrobu a spatřila dva anděly v_bílém rouchu, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: Přinášejte sami sebe v_oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Jdi a pověz jeho učedníkům: {*}

Pán vstal z_mrtvých.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Ant. k_Zach. kant: Když Ježíš vstal z_mrtvých, zjevil se nejdříve Marii Magdalské, z_které kdysi vyhnal sedm zlých duchů.

Prosby ze společných textů o_svatých ženách nebo z_příslušného dne v_týdnu.

MODLITBA

Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i_my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě.

NEŠPORY

HYMNUS

Kde mám hledat Ježíše,

jehož jsem ztratila,

kdo ví, pověz a netaj,

hřešit jsem přestala.

Zemdlená jsem svou láskou,

hledajíc Milého,

po městech a krajinách

nenalézám jeho.

Neb svou mysl nikterak

utišit nemohu,

pokud Krista Ježíše

smutná nenaleznu.

Jaká radost veliká

pro mne teď nastala,

když jsem Ježíše svého

v_zahradě viděla.

Když mám tebe, všecko mám,

nespustím se tebe,

ó Ježíši, choti můj,

zůstanu u_tebe.

Pro tebe svět opustím,

marností se zbavím,

rozkoší všech zanechám,

tebe se přidržím.

Ant. 1Ježíš řekl Marii: Ženo, proč pláčeš? Koho hledáš?

Žalmy a kantikum ze společných textů o_svatých ženách.

Ant. 2Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.

Ant. 3Ježíš řekl: Marie! Ona se obrátila a zvolala: Mistře!

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8,28-30

Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k_dobrému, těm, kdo jsou z_Boží vůle povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s_obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z_mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Jdi a pověz jeho učedníkům: {*}

Pán vstal z_mrtvých.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Marie, proč pláčeš? {*} Pán vstal z_mrtvých.

Ant. ke kant. P. M.:Marie přišla a oznámila učedníkům: Viděla jsem Pána! Aleluja.

Prosby ze společných textů o_svatých ženách nebo z_příslušného dne v_týdnu.

23. července

Sv. Brigity, řeholnice

Narodila se 7. X. 1303 ve Finstadu u_Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z_rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i_budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k_založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o_svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v_klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného pořídil z_nich výběr v_českém překladu (1391-1400). V_roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s_císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z_Avignonu do Říma. Zemřela 23. VII. 1373 v_Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v_roce 1391.
Papež Jan Pavel II. ji apoštolským listem Spolupatronky Evropy (Spes aedificandi) z_1. října 1999 vyhlásil spolu se svatou Kateřinou Sienskou a svatou Benediktou od Kříže za spolupatronku Evropy.

Společné texty o_svatých ženách (o_řeholnicích).

MODLITBA

Bože, tys dal svaté Brigitě poznat nebeská tajemství, když rozjímala o_utrpení tvého Syna; prosíme tě, doveď i_nás k_blaženému patření na tvou slávu.

Bože, tys provázel svatou Brigitu různými životními cestami, a když rozjímala o_umučení tvého Syna, dals jí poznat moudrost kříže; nauč i_nás, ať za všech životních okolností dovedeme vždycky hledat tebe.

24. července

Sv. Šarbela Makhlúfa, kněze

Narodil se roku 1828 v_Libanonu ve vesnici Biqa’ Kafra. Jméno Charbel přijal, když vstupoval do řádu libanonských maronitů. Stal se knězem (1859), a protože usiloval o_přísnou samotu a vyšší dokonalost, odebral se z_kláštera na poušť. Tam žil velmi přísným životem a sloužil Bohu v_trvalých postech a modlitbách. Zbožně zesnul v_Pánu 24. prosince 1898 v_Bejrútu. Jeho neporušené tělo se uchovává v_klášteře Mar Maroun Annaya. Památku na otce Šarbela (Abuna Charbel) mají v_úctě křesťané i_muslimové.

MODLITBA

Bože, tys povolal svého svatého kněze Šarbela k_mimořádné kázni uprostřed strohosti pouště a jeho srdce jsi naplnil veškerou ctností; dej nám, prosíme, abychom i_my následovali Krista v_jeho utrpení kříže a dosáhli jeho věčného království. Prosíme o_to

25. července

Sv. Jakuba, apoštola

Svátek

Je často uváděn spolu se svým bratrem, apoštolem Janem. Oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus (Mt 4,21; Mk 1,18-20; Lk 5,10); jejich matka Salome (srov. Mt 27,56 a Mk 15,40) patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Měli zřejmě prudkou povahu (srov. Mk 3,17 a Lk 9,54). Spolu s_Petrem byli svědky vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění a úzkosti v_Getsemanské zahradě (Mk 5,37; 9,2; 14,33). Kromě seznamů apoštolů zmiňují se o_něm evangelia ještě při dalších příležitostech (Mt 20,20-28; Mk 1,29; 10,35-45; 13,3; Jan 21,2). Zemřel jako první z_apoštolů; Herodes Agrippa I. ho dal v_Jeruzalémě o_Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem (Sk 12,2). V_9. století byl v_dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tom místě se stal jedním z_největších světových poutních míst.

Společné texty o_apoštolech kromě:

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Jakube, tebe upřímně

písněmi svými chválíme,

od sítí povolal tě Pán,

abys šel vzhůru k_výšinám.

Hned, jak hlas jeho uslyšíš,

i_s_bratrem všechno opustíš,

chceš hlásat plný nadšení

Kristovo jméno, učení.

Tys svědek, který spatřit směl,

dřív než Pán pro nás na smrt šel:

na hoře slávu nezměrnou,

v_zahradě úzkost smrtelnou.

Za Pánem ochoten jsi jít,

s_ním kalich utrpení pít,

smíš první z_apoštolů nést

pro Krista z_lásky smrti trest.

Při Pánu svém jsi věrně stál

a slovo Boží rozséval,

dej, ať náš duch se vírou skví,

v_naději, lásce pevně tkví.

Pomoz nám vždycky věrně dbát

Kristových přikázání, rad,

abychom jemu své chvály

v_nebesích vděčně zpívali.

Ant. 1Ježíš uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana; zavolal je k_sobě.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Oni zanechali svého otce na lodi, opustili své sítě a šli za Ježíšem.

Ant. 3Kalich, který já piji, budete pít i_vy, a křest, který já přijmu, také vy přijmete.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Ef 2,19-22

Už nejste cizinci a přistěhovalci, ale spoluobčané ostatních křesťanů a členové Boží rodiny. Jste jako budova: jejími základy jsou apoštolové a kazatelé mluvící pod vlivem vnuknutí a Kristus Ježíš je nárožní kámen. V_něm je celá stavba spojena a vyrůstá ve svatý chrám v_Pánu. V_něm i_vy jste budováni působením Ducha v_Boží příbytek.

Ant. k_Zach. kant: Ježíš vzal s_sebou Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je na vysokou horu a ukázal se jim ve slávě.

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Jakuba, aby jako první z_apoštolů potvrdil věrnost tvému evangeliu prolitím své krve; dej, ať toto jeho svědectví posiluje tvou církev a jeho přímluva u_tebe ať ji stále chrání. Prosíme o_to

NEŠPORY

HYMNUS

Jakube, tebe upřímně

písněmi svými chválíme,

od sítí povolal tě Pán,

abys šel vzhůru k_výšinám.

Hned, jak hlas jeho uslyšíš,

i_s_bratrem všechno opustíš,

chceš hlásat plný nadšení

Kristovo jméno, učení.

Tys svědek, který spatřit směl,

dřív než Pán pro nás na smrt šel:

na hoře slávu nezměrnou,

v_zahradě úzkost smrtelnou.

Za Pánem ochoten jsi jít,

s_ním kalich utrpení pít,

smíš první z_apoštolů nést

pro Krista z_lásky smrti trest.

Při Pánu svém jsi věrně stál

a slovo Boží rozséval,

dej, ať náš duch se vírou skví,

v_naději, lásce pevně tkví.

Pomoz nám vždycky věrně dbát

Kristových přikázání, rad,

abychom jemu své chvály

v_nebesích vděčně zpívali.

Ant. 1Ježíš vzal s_sebou Petra, Jakuba a Jana; a když se modlil, zmocnila se ho hrůza a úzkost.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_apoštolech.

Ant. 2Tehdy jim řekl: Bděte a modlete se, abyste nepřišli do pokušení.

Ant. 3Král Herodes začal zle zakročovat proti některým členům církevní obce: Janova bratra Jakuba dal popravit mečem.

Ant. ke kant. P. M.:Kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech.

26. července

Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie

Památka

Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k_sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v_10. století i_na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

Společné texty o_svatých mužích.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Svatý Jáchyme a Anno,

jste světa veliké štěstí,

skrz vaše dítě mu dáno,

že byl vykoupen z_neřesti,

zbaven rozbroje,

došel pokoje.

Zrodili jste novou Evu,

proměna divná se stala,

ušli jsme velkému hněvu,

velká radost nám nastala,

nastala radost,

minula žalost.

Přešťastné matky a otce

dcera dnes Matkou Boží je,

šťastný strom, šťastné ovoce,

skrz ně se všechno raduje,

z_Boží štědrosti

žije v_milosti.

Rodiče Boží Matičky,

slyšte Boží služebníky,

po celý život kratičký

chraňte nás před protivníky,

zprosťte každého

od všeho zlého.

Žili pak v_poslušenství Pána

manželé Joáchym a Anna

v_městečku zvaném Nazaret.

Nermoutili se nad chudobou.

Duch pokojný v_nich vládl v_obou,

i_dožili se mnoha let …

Duch jeden vládl tělem dvojím.

Avšak to hlavní chybělo jim,

to, co je dražší než sám chléb:

že Pán jim nedaroval děti.

Na vzdechy, prosby, na oběti

jako by býval hluch a slep …

Tak v_pokoře a odříkání

do vůle Boží odevzdáni,

dozráli jako dobrý kvas.

Vše, co je jitřilo a hnětlo,

ustálilo se v_tiché světlo,

v_němž není stín a není kaz.

A tehdy řekl Král, Pán bytí:

„Čisté v_těch lampách světlo svítí,

dobře můj kvas je zamísen.“

I_oživil ty schnoucí kmeny

a k_srdci Jáchymovy ženy

vdechl svůj dávný drahý sen,

tu píseň, jež mu v_mysli tkvěla

a které nyní dopřál těla,

by konečně již mohla znít,

bezednou studánku všech zpěvů;

neposkvrněnou novou Evu,

jež do ráje zas vrátí lid.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s_modlitbou důvěrnou pospíchám k_nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v_modlitbě ruka má pne

k_Ježíši, Marii, svaté Anně;

v_zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v_příhodný čas.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s_důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s_Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V_pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z_níž se zrodí Král.

Důvěřovat v_Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i_nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v_tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z_vůle Otcovy,

veď nás k_Bohu, matko Matky Kristovy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55,3

Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s_vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil {*} a vykoupil svůj lid.

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil {*} a vykoupil svůj lid.

Vzbudil nám mocného spasitele z_rodu svého služebníka Davida {*}

a vykoupil svůj lid.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil {*} a vykoupil svůj lid.

Ant. k_Zach. kant: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele! Vzbudil nám mocného spasitele z_rodu svého služebníka Davida.

Prosby ze společných textů o_svatých mužích nebo z_příslušného dne v_týdnu.

MODLITBA

Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i_na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy.

NEŠPORY

HYMNUS

Svatý Jáchyme a Anno,

jste světa veliké štěstí,

skrz vaše dítě mu dáno,

že byl vykoupen z_neřesti,

zbaven rozbroje,

došel pokoje.

Zrodili jste novou Evu,

proměna divná se stala,

ušli jsme velkému hněvu,

velká radost nám nastala,

nastala radost,

minula žalost.

Přešťastné matky a otce

dcera dnes Matkou Boží je,

šťastný strom, šťastné ovoce,

skrz ně se všechno raduje,

z_Boží štědrosti

žije v_milosti.

Rodiče Boží Matičky,

slyšte Boží služebníky,

po celý život kratičký

chraňte nás před protivníky,

zprosťte každého

od všeho zlého.

Král Hospodin, jenž dozajista

plní své sliby, už se chystá

vyslyšet přání odvěká.

A – jakož věděl od počátku_–

Syn Boží bude mít i_matku.

Bůh narodí se z_člověka!

Kdo bude však ta vyvolená,

ta vznešená a slavná žena,

jež lidský život Králi dá?

Pán o_ní ví, Pán obezřelý.

A ukrývá ji před anděly

jak poklad, který nevydá.

Už dávno, před stvořením ráje,

hvězdy a květy předvídaje,

měl oči zahleděny k_ní.

Jak píseň na mysli mu tkvěla,

jak píseň, která nemá těla

a jenom zní, jen srdcem zní.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s_modlitbou důvěrnou pospíchám k_nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v_modlitbě ruka má pne

k_Ježíši, Marii, svaté Anně;

v_zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v_příhodný čas.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s_důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s_Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V_pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z_níž se zrodí Král.

Důvěřovat v_Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i_nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v_tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z_vůle Otcovy,

veď nás k_Bohu, matko Matky Kristovy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 9,4-5

Izraelité byli přijati za syny, Bůh s_nimi bydlel, uzavřel s_nimi smlouvu, dal jim zákonodárství, bohoslužbu i_zaslíbení. Jejich předkové jsou praotci izraelského národa a od nich podle lidské přirozenosti pochází i_Kristus – Bůh, který je nade všecko, buď velebený navěky! Amen.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh se ujal svého služebníka Izraele, {*} pamatoval na své milosrdenství.

Bůh se ujal svého služebníka Izraele, {*} pamatoval na své milosrdenství.

Jak slíbil našim předkům, {*}

pamatoval na své milosrdenství.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh se ujal svého služebníka Izraele, {*} pamatoval na své milosrdenství.

Ant. ke kant. P. M.:Slavný rod Jesse vydal ušlechtilý výhonek a na něm rozkvetl květ plný podivuhodné vůně.

Prosby ze společných textů o_svatých mužích, nebo z_příslušného dne v_týdnu.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s_modlitbou důvěrnou pospíchám k_nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v_modlitbě ruka má pne

k_Ježíši, Marii, svaté Anně;

v_zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v_příhodný čas.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s_důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s_Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k_sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V_pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z_níž se zrodí Král.

Důvěřovat v_Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i_nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v_tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z_vůle Otcovy,

veď nás k_Bohu, matko Matky Kristovy.

27. července

Sv. Gorazda a druhů

Na Moravě: Památka

Žáci sv. Cyrila a Metoděje: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva jsou ve východní církvi uctíváni spolu se svými učiteli jako „svatí sedmipočetníci“. Gorazd pocházel z_Moravy, a proto ho sv. Metoděj určil za svého nástupce. O_jeho další činnosti nemáme žádné věrohodné zprávy. Ostatní se po vyhnání z_Velké Moravy uchýlili do Bulharska, kde v_dnešní západní Makedonii založili na území kolem Ochridu středisko slovanské bohoslužby. Sv. Kliment se tam stal biskupem, zemřel 27. VII. 916 a byl pohřben v_ochridském klášteře.

Společné texty o_duchovních pastýřích.

Nyní nás ženete nahé a mrazem

Sahají k_srdci i_hrdlu hroty a kopí

Zkoumají nitro i_ledví meče

To je ta nejlepší kázeň

pro svatost duší

To je ta nejlepší odměna svobodě v_okovech

vítězům bez štítu a meče

Pevnější nad vojsko je Boží bázeň

Slepec se jí neleká a neslyší ji hluší

vlažní nepřijmou oheň

a vodu setřásají suší

Hospodin přeje štvancům a poraženi nebývají

kdo jsou na útěku

My odcházíme a vy se vší svou mocí

zůstáváte v_propadlišti věků…

S_rukama prázdnýma neseme nejvzácnější dar:

Slovo života věčného a milost kterou

navěky vymohou těm kdo prosí

Gorazd a Kliment Vavřinec Naum a Angelar

Ale ne aby suknice nesešívaná

byla navěky roztržena

a srdce Bohorodičky nadarmo sedmi bolestmi krvácelo

prosíme my

světci sedmipočetní

a na Pastýři dobrém žádáme jeden ovčinec

jako jest jedna Krev svatá a jedno svaté Tělo

Neboť není svatosti která by nebyla svatostí Jeho

a není krve která by tekla

a z_Jeho boku se neřinula

Každé tělo lámané na mučidlech

je Jeho na kříž přibité tělo

Každá rána která se smekla

po duši trýzněné i_do Jeho srdce ostřím tnula

Proste jako my v_okovech

jsme zpívali své žalmy a Bůh dal že

potřikrát železa z_údů spadla

Odřekněte se zla aby všechna

květena tmy kterou neláska nalže

v_úpalu Boží milosti zvadla

Proste křesťané na zemi

jako my světci prosíme za vás ustavičně v_nebi

Bojte se Boha a vlastních hříchů

pak jednou uslyšíte v_tichu

jak stěny žalářů praskají jak padají

zbraně žoldnéřům z_rukou a lámou se hřeby

a Bůh vám dá vše

čeho je zapotřebí

RANNÍ CHVÁLY

Ant. k_Zach. kant: Odvážili jsme se s_důvěrou v_našeho Boha kázat vám radostnou Boží zvěst i_přes mnohý těžký zápas.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelára a Sávu, aby pokračovali v_díle svatého Cyrila a Metoděje; na jejich přímluvu nauč i_nás předávat svěřený poklad víry, abychom všichni rostli v_milosti a v_poznání tvého Syna Ježíše Krista.

NEŠPORY

Ant. ke kant. P. M.:Kdo sází a kdo zalévá, jsou si rovni, a každý z_nich dostane vlastní odměnu podle své práce.

29. července

SV. MARTY, MARIE A LAZARA

Památka

Marta, Marie a Lazar byli sourozenci; když v_Betánii s_pohostinností přijali Pána, Marta mu s_láskou posloužila a Marie ho zbožně vyslechla — a svými prosbami pak dosáhly, že byl jejich bratr vzkříšen.

Společné texty o_svatých ženách.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Chvály a prosby, které ti dnes nesem,

pomohou nám — to tvými zásluhami,

Marto, tebe si Kristus k_sobě srdcem

přátelským poutá.

Tebe Pán často navštěvoval v_domě,

pokoj a klid tam našel, kterýs měla,

a radoval se ze tvých slov i_snahy,

sloužilas věrně.

Naříkáš, že tvůj bratr náhle zemřel,

s Marií mnohé prolila jsi slzy;

a potom vidíš, když ho Mistr volá:

v_život se vrací.

Vyznáváš ihned svou naději pevnou

ve vzkříšení a Pán tě za to chválí.

Přimluv se, aby cesta naše vedla

v_království věčné.

Sláva buď Otci, Synu síla velká,

Svatému Ohni buď moc zcela rovná!

Ať jejich slávu — tak prosíme — s_tebou

vidíme navždy. Amen.

Ant. k_Zach. kant: Ježíš obrátil oči vzhůru a zavolal mocným hlasem: Lazare, pojď ven!

MODLITBA

Bože, tvůj Syn zavolal Lazara z_hrobu zpět do života a přijal pohostinství, které mu ve svém domě poskytla Marta; dej, ať věrně sloužíme Kristu ve svých bratřích a s_Marií si zasloužíme sytit se rozjímáním jeho slova.

NEŠPORY

Hymnus jako v ranních chválách.

HYMNUS

Svaté Boží oslavujme,

ve ctnostech je následujme,

Pána Boha poslouchejme

a jemu vždy věrně služme.

Tak to i_oni činili,

dokud v_tomto světě žili,

Pánu Bohu vždy sloužili,

všech hříchů se varovali.

Ty jsi jim život přislíbil,

příbytek pro ně připravil

tam, kde kraluješ navěky,

náš Pane, Bože veliký.

Přiveď jednou i_nás k_svatým,

připočti k_svým vyvoleným,

abychom tě též chválili,

s_nimi ctili, velebili.

Ant. ke kant. P. M.:Ježíš měl rád Martu a její sestru Marii i_jejich bratra Lazara.

30. července

Sv. Petra Chryzologa, biskupa a učitele církve

Narodil se kolem roku 380 v_Imole v_severní Itálii. Nejprve působil jako jáhen a po roce 424 se stal biskupem v_Ravenně, v_městě, které od roku 404 bylo sídlem císařského dvora a ještě v_první polovině 5. století se stalo metropolí. Proslavil se svými kázáními, odtud označení Chryzolog (= mluvící zlatá slova). Jeho zásadou bylo: „K_lidu je třeba mluvit jazykem lidu“. Proti konstantinopolskému bludaři Eutychovi zdůrazňoval autoritu římského biskupa jako nástupce apoštola Petra. Zemřel 31. VII. po roce 451 v_Imole a roku 1729 byl prohlášen za učitele církve.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_učitelích církve.

MODLITBA

Bože, tys učinil svatého biskupa Petra Chryzologa slavným hlasatelem svého vtěleného Slova; na jeho přímluvu pomáhej i_nám, ať v_srdci rádi uvažujeme o_tajemstvích spásy a svými skutky o_nich vydáváme spolehlivé svědectví. Prosíme o_to

31. července

Sv. Ignáce z_Loyoly, kněze

Památka

Narodil se roku 1491 na zámku Loyole v_baskické oblasti severního Španělska. Jmenoval se Inigo, ale z_úcty k_sv. Ignáci Antiochijskému přijal jeho jméno. Když jako voják utrpěl těžké zranění, došlo u_něho k_hluboké vnitřní proměně (1521). Při pouti na Montserrat a dlouhé odloučenosti v_Manrese došel k_rozhodnutí věnovat se činnému apoštolátu. Po návratu z_pouti do Svaté země (1523) studoval filozofii a teologii v_Barceloně, Alkale, Salamance a v_Paříži, kde se na Montmartru (15. VIII. 1534) spolu se šesti přáteli rozhodl zachovávat obvyklé tři řeholní sliby a buď hlásat evangelium nevěřícím ve Svaté zemi, nebo, nebude-li to možné, dát se zcela do služeb papeže. V_roce 1537 byl v_Benátkách vysvěcen na kněze a po papežském schválení Tovaryšstva Ježíšova (1540) se stal prvním generálním představeným této řeholní společnosti. Jeho dílo „Duchovní cvičení“ ukazuje cestu těm, kdo chtějí žít a pracovat k_větší slávě Boží. Zemřel 31. VII. 1556 a v_roce 1622 byl prohlášen za svatého.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).

Vezmi si, Pane, všechnu mou svobodu,

paměť i_rozum i_vůli mou.

Nic nemám, co bych nepřijal od tebe,

tobě vše vracím s_důvěrou,

tobě vše vracím s_důvěrou.

Nalož s_tím, Pane, zcela dle vůle tvé,

kéž jen tvou milost a lásku mám.

O_to jen prosím, o_nic víc nežádám.

Amen, můj Pane, staň se, staň,

amen, můj Pane, staň se, staň.

RANNÍ CHVÁLY

Ant. k_Zach. kant: Kéž mohu poznat Krista i_moc jeho zmrtvýchvstání a účast v_jeho utrpení.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Ignáce, aby v_tvé církvi usiloval o_větší slávu tvého jména; dej, ať podle jeho příkladu a s_jeho pomocí bojujeme dobrý boj zde na zemi, abychom spolu s_ním dostali korunu slávy v_nebi.

NEŠPORY

Ant. ke kant. P. M.: Co prospěje člověku, když získá celý svět, ale ztratí svou duši?


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky