Srpen

Společné texty o_duchovních pastýřích, str. 1492, nebo o_učitelích církve, str. 1516.

Bože, ty dáváš své církvi v_každé době nové příklady k_následování; dej, ať v_horlivosti o_spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa, abychom dosáhli společného cíle v_nebi.

Narodil se na začátku 4. století na Sardinii. V_Římě přijal kněžství a kolem roku 345 byl poslán do Vercelli v_severní Itálii jako tamější první biskup. Zvláštní pozornost věnoval kněžím a těm, kdo se připravovali na kněžství. Neohroženě hájil víru v_Kristovo božství proti ariánům, a byl proto poslán do vyhnanství (355). V_Palestině, Kapadocii a horním Egyptě se dostal do styku s_nejživějšími křesťanskými centry té doby. Po návratu do své diecéze (363) usiloval o_obnovu křesťanského života svých věřících. Zachovalo se několik jeho dopisů, které posílal císaři, kněžím a věřícím. Zemřel 1. VIII. 371, byl pohřben ve své katedrále a brzy po smrti byl uctíván jako svatý.

Bože, tys posiloval svatého biskupa Eusebia, aby neohroženě hlásal a hájil víru v_božství tvého Syna; prosíme tě, dávej i_nám sílu, abychom si zachovali tuto víru neporušenou a žili s_tvým Synem v_trvalém spojení.

Narodil se roku 1811 v_La Mure d´Isere poblíž Grenoblu ve Francii. Od raného mládí často setrvával před svatostánkem. V_roce 1834 byl vysvěcen na kněze a začal působit v_duchovní správě. Vstoupil do řeholní společnosti maristů (1839), kde se stal provinciálem a generálním vizitátorem. V_roce 1856 založil v_Paříži řádové společenství eucharistiánů a krátce na to (1858) kongregaci Služebnic Nejsvětější svátosti. Vykonal mnoho pro šíření úcty a lásky k_eucharistii. Zemřel 1.8.1868 ve svém rodném městě. Za svatého byl prohlášen v_roce 1962.

Ze společných textů o_duchovních pastýřích: o_kněžích nebo svatých mužích (řeholnících).

Bože, tys ozdobil svatého Petra Juliána obdivuhodnou láskou k_svátostnému tajemství Těla a Krve tvého Syna; prosíme tě, nauč i_nás čerpat bohatství z_této posvátné hostiny.

Narodil se 8. V. 1786 v_obci Dardilly u_Lyonu. Vyrůstal v_době francouzské revoluce, s_náboženskými pravdami se mohl seznamovat pouze v_rodině nebo neveřejným způsobem, číst a psát se začal učit až v_17 letech. Pod vedením faráře z_blízké farnosti Ecully se připravoval na kněžství a po vysvěcení v_grenobelském semináři (1815) u_něho začal působit jako kaplan. V_roce 1818 mu byla svěřena zanedbaná venkovská farnost v_Arsu; jeho upřímná zbožnost a horlivá láska k_duším ji dokázaly proměnit v_ohnisko náboženského života. Nebyl teologem ani řečníkem, většinu času strávil ve zpovědnici a před svatostánkem. Ročně přicházelo za ním do Arsu až sto tisíc lidí. Toužil po řeholním životě, ale z_poslušnosti zůstal ve své farnosti až do smrti (4. VIII. 1859). V_roce 1925 byl prohlášen za svatého a 1929 za patrona kněží v_duchovní správě.

Všemohoucí a milosrdný Bože, tys dal svatému Janu, faráři arskému, podivuhodnou schopnost vést svěřené duše; prosíme tě, naplň také nás láskou svého Syna, ať milujeme své bratry a přivádíme je k_tobě, abychom společně došli do věčné slávy.

Bazilika Santa Maria Maggiore v_Římě je jedním z_nejstarších a nejvýznamnějších mariánských kostelů na Západě. Dřívější název „Panny Marie Sněžné“ má původ v_legendárním vyprávění, že místo, kde měl být kostel postaven, se v_srpnu pokrylo sněhem. Baziliku zbudovanou papežem Liberiem (352-366) přestavěl Sixtus III. (432-440) jako památku na koncil v_Efesu (431), kde byl pro Pannu Marii výslovně potvrzen titul Matka Boží. Hadrián II. zde (867) v_přítomnosti sv. Cyrila a Metoděje položil na hlavní oltář slovanské bohoslužebné knihy, a tak je schválil a povolil jejich užívání.

Ant. k_Zach. kant. Svatá Boží Rodičko, Panno Maria, požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého.

Milosrdný Bože, nehleď na naše provinění, a když se ti nemohou líbit naše vlastní skutky, shlédni na přímluvu Panny Marie, Matky svého Syna, a zachraň nás.

Ant. ke kant. P. M. Svatá Maria, Matko Boží, pros za nás hříšné nyní i_v_hodinu naší smrti.

Zprávu o_Proměnění Páně připomíná v_liturgii evangelium druhé neděle postní (Mt 17,1-9; Mk 9,2-10; Lk 9,28-36). Čtvrtá zpráva je obsažena v_2. listu sv. Petra (1,10-21). Svátek soustřeďuje pozornost na tuto událost, na Kristův královský majestát a na naše budoucí oslavení. Na Východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako všeobecně závazný byl zaveden v_roce 1457 po odražení tureckých vojsk u_Bělehradu. Dnešní den je pravděpodobně výročním dnem posvěcení baziliky na hoře Tábor, která je od 3. století ztotožňována s_horou, o_níž se mluví v_evangeliích.

Pro modlitbu dopoledne se nepoužívají žalmy z_1. doplňovacího cyklu (kvůli opakování žalmu 121 [120] v_nešporách).

1. ant. Ježíš vzal s_sebou Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je na vysokou horu a ukázal se jim ve slávě. Žalm 113

2. ant. Učedníci viděli Mojžíše a Eliáše, jak rozmlouvají s_Ježíšem. Žalm 117

3. ant. Pane, je dobře, že jsme tady. Chceš-li, postavíme tu tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi. Kantikum

My máme svou vlast v_nebi, odkud také s_touhou očekáváme spasitele, Pána Ježíše Krista. On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.

Ant. ke kant. P. M. Ježíš Kristus zjevil na vysoké hoře svou slávu; on je odlesk Boha Otce a výrazná podoba jeho podstaty, on všechno udržuje svým mocným slovem.

Ježíš vyvedl své učedníky na vysokou horu a ukázal se jim ve slávě. Volejme k_němu:

Kriste, tys zjevil učedníkům svou slávu, abys je připravil na dobu utrpení a zkoušky,

ukaž své církvi, když musí procházet utrpením, že se i_na ní zjeví tvá sláva, a bude se radovat z_tvého vítězství.

Tys vzal s_sebou Petra, Jakuba a Jana, aby byli svědky tvého oslavení a vydali nám o_tom svědectví,

posiluj našeho papeže N a biskupy, aby utvrzovali svěřený lid ve víře a v_naději.

Při tvém proměnění stáli u_tebe Mojžíš a Eliáš, ukázali se ve slávě a rozmlouvali s_tebou,

shlédni na židovský národ, kterému byla přislíbena spása dříve než ostatním, a doveď ho k_plnosti vykoupení.

Ty proměníš naše smrtelné tělo a dáš mu podobu svého těla oslaveného,

Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v_přítomnosti Mojžíše a Eliáše upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě.

2. ant. Mojžíš a Eliáš měli účast na slávě proměněného Pána: slyšeli Otcovo svědectví a mluvili o_smrti, kterou měl Ježíš podstoupit.

3. ant. Mojžíš, představitel Zákona, a Eliáš, zástupce proroků, se zjevili ve slávě a rozmlouvali s_Ježíšem.

Anděl mě přenesl v_duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z_nebe od Boha. A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvěcovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek.

Ant. k_Zach. kant. Z_oblaku se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení; toho poslouchejte, aleluja.

Při slavném proměnění svého Syna ukázal Bůh apoštolům slávu, která nás čeká, až bude dovršeno naše vykoupení. Volejme proto s_radostí:

Otče, tvůj hlas, který se ozval z_oblaku, potvrdil apoštolům, že Ježíš je tvůj milovaný Syn,

Bože, ty sytíš své vyvolené hojností svých darů a napájíš je proudem svého blaha,

Bože, tys nám dal spatřit světlo své slávy, která zazářila na tváři Ježíše Krista,

Bože, tys nás povolal ke spáse pro milost, kterou nám přinesl náš spasitel Ježíš Kristus,

Otče, tys nám projevil tak velikou lásku, že se smíme nazývat tvými dětmi a také jimi jsme,

1. ant. Ježíš vzal s_sebou Petra, Jakuba a Jana, vyvedl je na vysokou horu a ukázal se jim ve slávě. Žalm 110,1-5. 7

2. ant. Zastínil je světlý oblak a z_oblaku se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení. Žalm 121

3. ant. Když sestupovali z_hory, přikázal jim Ježíš, aby nikomu nevypravovali o_tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z_mrtvých, aleluja. Kantikum

Spolu s_naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i_dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s_ním dojít slávy.

Velebnost a vznešenost ho předcházejí, moc a nádhera jsou v_jeho svatyni. {*}

Ant. ke kant. P. M. Když učedníci uslyšeli hlas z_oblaku, padli tváří k_zemi a velmi se báli. Ježíš přistoupil, dotkl se jich a řekl jim: Vstaňte, nebojte se! Aleluja.

Prosby jako v_prvních nešporách, závěrečná modlitba jako v_ranních chválách.

1. ant. Ježíš se ukázal ve své slávě mezi Mojžíšem a Eliášem, aby měl svědectví Zákona a proroků.

2. ant. Náš spasitel Ježíš Kristus nám přinesl světlo nepomíjejícího života v_evangeliu.

3. ant. Když učedníci uslyšeli hlas z_oblaku, padli na tvář k_zemi a velmi se báli.

Hospodin pravil Mojžíšovi: „Přijdu k_tobě v_hustém mraku, aby lid slyšel, až budu s_tebou mluvit, a aby i_tobě vždycky věřili.“

Kdykoli Mojžíš vešel do stanu, sestupoval oblakový sloup a stál u_vchodu do stanu a Hospodin rozmlouval s_Mojžíšem. Hospodin promlouval k_Mojžíšovi tváří v_tvář, jako když člověk rozmlouvá se svým přítelem.

My všichni s_nezakrytou tváří odrážíme jako v_zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k_zářivé podobě, jakou má on. Působí to duch Páně.

Císař Valerián vydal (257) příkaz, aby biskupové, kněží a jáhnové byli popravováni bez soudního přelíčení ihned po dopadení. Věřícím laikům měl být zkonfiskován majetek a pokud byli císařskými úředníky, měli být odsuzováni k_nuceným pracím. V_té době se stal papežem římský kněz Sixtus, o_němž jeho současník, sv. Cyprián, napsal, že byl dobrý a mírumilovný. Když 6. VIII. 258 slavil bohoslužby v_kapli Kalistových katakomb, byl zabit přímo na svém biskupském stolci. Spolu s_ním byli sťati také čtyři jeho jáhnové (Januárius, Magnus, Vincenc a Štěpán). Další dva římští jáhnové (Felicissimus a Agapit) byli usmrceni téhož dne v_sousedních katakombách a poslední z_nich, arcijáhen Vavřinec, po krutém mučení o_čtyři dni později. Teprve po roce se odvážili skrývající se římští kněží zvolit nového papeže (Dionýsia) a po císařově smrti (260) nastala pro křesťany doba 40 let poměrného klidu.

Všemohoucí Bože, tys dal svatému Sixtovi a jeho druhům odvahu a sílu, aby pro zachování věrnosti tvému slovu a pro svědectví o_tvém Synu neváhali položit svůj život; prosíme tě, posiluj nás milostí Ducha Svatého, abychom i_my tvé slovo s_vírou přijímali a statečně vyznávali.

Narodil se roku 1480 ve Vicenze v_severní Itálii. Vystudoval práva (1504) a stal se úředníkem papežské kurie (1506). Všechen volný čas věnoval modlitbě a návštěvám nemocnic. V_roce 1516 byl vysvěcen na kněze. Později (1518) odešel z_Říma a v_Benátkách založil nemocnici pro nevyléčitelně nemocné. Po pěti letech založil spolu s_Janem Petrem Caraffou, biskupem v_Chieti, kongregaci kněží, kteří měli žít v_naprosté chudobě a sloužit náboženskému vzdělání duchovenstva i_lidu. Říkalo se jim teatini (podle latinského názvu chietské diecéze) nebo také kajetáni. Z_pověření papeže Klementa VII. spolupracovali také na reformě breviáře a misálu. Kajetán zemřel 7. VIII. 1547 v_klášteře v_Neapoli. Za svatého byl prohlášen v_roce 1671. Po jeho smrti se teatini rozšířili i_do okolních zemí, zvláště když se (1555) Caraffa stal papežem (Pavel IV.). V_roce 1666 se usadili též v_Praze a postavili (1717) kostel sv. Kajetána.

Společné texty o_duchovních pastýřích, str. 1492, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících), str. 1550 (1596).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Kajetána, aby následoval způsob života apoštolů; na jeho přímluvu veď i_nás, abychom se s_upřímnou odevzdaností snažili obnovit svůj život v_duchu evangelia.

8. srpna

Sv. Dominika, kněze

Památka

Narodil se kolem roku 1170 v_obci Calaruega v_Kastilii ve Španělsku. Po vystudováni teologie se stal kanovníkem v_Osmě (1195). Z_pověření Inocence III. se snažil přimět albigenské kathary v_jižní Francii k_jednotě s_katolickou církví. Několikrát se měl stát biskupem, ale dával přednost své misijní činnosti. V_roce 1215 položil v_Toulouse základy řádu kazatelů – dominikánů. Měli slovem i_osobním příkladem a životem v_chudobě hlásat návrat k_evangeliu. Základem jejich řeholních pravidel se stala řehole sv. Augustina. Zemřel v_Bologni 6. VIII. 1221 a byl pohřben v_kostele sv. Mikuláše. V_té době měli dominikáni už 60 klášterů v_různých zemích Evropy. Za svatého byl prohlášen v_roce 1234.

Společné texty o_duchovních pastýřích, str. 1492, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících), str. 1550 (1596).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Pomáhej, Bože, své církvi, ať čerpá sílu z_životního díla svatého Dominika, vynikajícího hlasatele tvé pravdy a na jeho přímluvu jí posílej horlivé kazatele, aby se ve světě šířilo světlo evangelia.

9. srpna

SV. TERÉZIE BENEDIKTY, REHOĽNICE A MUČENICE

Svátek

Editha Stein se narodila 12. X. 1891 jako dcera židovských rodičů ve Vratislavi. Při studiu filozofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k_víře v_Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1. I. 1922 byla křtem přijata do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako učitelka němčiny, později jako docentka Německého institutu vědecké pedagogiky. V_roce 1933 se v_Kolíně nad Rýnem stala karmelitkou a k_svému křestnímu jménu Terezie přijala jméno Benedikta od Kříže; slavné sliby složila 15. dubna 1938. Protože v_Německu zesílilo pronásledování Židů, přijaly ji 31. XII. 1938 do svého konventu karmelitky v_holandském Echtu. Odtamtud byla 2. VIII. 1942, právě když dopisovala své vrcholné dílo „Věda kříže“, odvezena do koncentračního tábora v_Osvětimi—Březince a pravděpodobně 9. VIII. 1942 usmrcena v_plynové komoře a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11. X. 1998 prohlásil za svatou a 1. X. 1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateřinou Sienskou za spolupatronku Evropy.

Společné texty o_jedné mučednici, str. 1469, nebo o_pannách, str. 1529.

Bože našich otců, tys přivedl svatou mučednici Terezii Benediktu k_poznání tvého ukřižovaného Syna a k_jeho následování až k_smrti; na její přímluvu dej, ať všichni lidé poznají Krista jako Spasitele a skrze něho dojdou k_věčnému patření na tebe.

10. srpna

Sv. Vavřince, jáhna a mučedníka

Svátek

Zpráva o_jeho mučení je protkána pozdějšími legendárními prvky, ale už ze 4. století je doloženo, že mu jako arcijáhnovi papeže Sixta II. byla svěřena péče o_hmotný majetek a charitativní činnost církve v_Římě, a také to, že před smrtí byl mučen ohněm. Tam, kde byl 10. VIII. 258 pohřben, dal Konstantin Veliký postavit baziliku. Dnešní bazilika zbudovaná (ve 13. století) na témže místě je jednou z_pěti římských patriarchálních bazilik. Celkem mu bylo v_Římě postaveno asi 34 kostelů, z_nichž některé časem zanikly. Jeho úcta se brzy rozšířila po celé západní církvi.

Společné texty o_jednom mučedníkovi kromě:

Ranní chvály

1. ant. Má duše přilnula k_tobě, můj Bože, mé tělo bylo pro tebe páleno ohněm.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

2. ant. Pán poslal svého anděla, aby mě chránil uprostřed ohně.

3. ant. Svatý Vavřinec se modlil: Děkuji ti, Bože, že mohu vstoupit do tvé slávy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 1,3-5

Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v_jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin mi pomáhá, {*} on je má síla a statečnost.

Hospodin je se mnou, nebojím se, {*}

on je má síla a statečnost.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Hospodin mi pomáhá, {*} on je má síla a statečnost.

Ant. k_Zach. kant. Neboj se, vždyť já jsem s_tebou! I_když musíš projít ohněm, plamen ti neuškodí.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i_nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o_to

Nešpory

1. ant. Vavřinec vydal svědectví o_Kristu, a vstoupil tak do zástupu mučedníků.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_jednom mučedníkovi.

2. ant. Svatý Vavřinec zvolal: Raduji se z_toho, že se mohu stát obětí pro Krista.

3. ant. Svatý Vavřinec se modlil: Děkuji ti, Bože, že mohu vstoupit do tvé slávy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 4,13-14

Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení. Když musíte snášet urážky pro Kristovo jméno, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, to je Duch Boží.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Zkoušel jsi nás, Bože, {*} ale neodňals nám svou lásku.

Tříbil jsi nás ohněm, jako se tříbí stříbro, {*}

ale neodňals nám svou lásku.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Zkoušel jsi nás, Bože, {*} ale neodňals nám svou lásku.

Ant. ke kant. P. M. Svatý Vavřinec řekl: Moje noc není temná, ale je jasná jako den.

Závěrečná modlitba jako v_ranních chválách.

MODLITBA UPROSTŘED DNE

ŽALMY

Ant. dopoledne V_těžkém zápasu ho Bůh vedl k_vítězství, aby poznal, že nade vším vítězí Boží moudrost.

Ant. v poledne Bůh ho ověnčil korunou spravedlnosti a dal mu účast na věčné slávě.

Ant. odpoledne Vycházeli s_pláčem, když nedli semena k_setí.

11. srpna

Sv. Kláry, panny

Památka

Narodila se v_roce 1193 nebo 1194 v_Assisi a pocházela ze šlechtické rodiny. Rozhodla se následovat příkladu sv. Františka a svých dvou bratranců (Silvestra a Rufina), kteří se k_němu připojili. Opustila domov, přijala z_rukou sv. Františka řeholní šat (1212) a po krátkém pobytu u_benediktinek se usadila v_klášteře u_sv. Damiána. Ten se pak stal mateřským klášterem ženské větve františkánského řádu – klarisek. Brzy se k_ní připojily další, mezi nimi i_její dvě rodné sestry (Anežka a Beatrice) a po smrti otce i_její matka Ortulana. Pro přísnost dodržování naprosté chudoby papežové dlouho váhali s_potvrzením její řehole; dočkala se ho až těsně před svou smrtí. Zemřela 11. VIII. 1253 po téměř třicet let trvající nemoci, která ji většinou poutala na lůžko. Jejího pohřbu se zúčastnil sám papež Inocenc IV., po dvou letech byla prohlášena za svatou a kostel sv. Jiří, kde byla pohřbena, byl přebudován v_baziliku, která nese její jméno. Zachovaly se čtyři dopisy, které poslala do Prahy sv. Anežce České.

Společné texty o_pannách, str. 1529, nebo o_svatých ženách (o_řeholnicích), str. 1577 (1596).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tvá milosrdná láska vedla svatou Kláru, aby šla za tvým voláním a zamilovala si chudobu; prosíme tě, pomáhej i_nám, abychom nepřilnuli k_věcem pozemským, ale následovali Krista a došli k_patření na tebe v_nebeské slávě.

12. srpna

Sv. Jany Františky de Chantal, řeholnice

Narodila se v_roce 1572 v_Dijonu (ve Francii) jako dcera barona Frémyota, předsedy burgundského parlamentu. Provdala se za barona de Chantal a během 9 let šťastného manželství s_ním měla 6 dětí, z_nichž 4 zůstaly naživu. Její manžel přišel o_život následkem nehody na honu. Když vychovala své děti a postarala se o_jejich zajištění, založila v_roce 1610 spolu se svým duchovním rádcem sv. Františkem Saleským kongregaci sester Navštívení Panny Marie. Jejich původním posláním bylo spojovat rozjímání se službou chudým a nemocným. Zemřela 13. XII. 1641 v_Moulins a v_roce 1767 byla prohlášena za svatou.

Společné texty o_svatých ženách (o_řeholnicích).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys posiloval svatou Janu Františku, aby vzorně obstála v_různých životních okolnostech; na její přímluvu pomáhej i_nám, abychom svědomitě plnili povinnosti svého stavu a vnášeli do světa tvé světlo. Prosíme o_to

13. srpna

Sv. Ponciána, papeže, a Hippolyta, kněze, mučedníků

Na začátku vlády císaře Maximina (235) byli oba odsouzeni k_nuceným pracím v_dolech na ostrově Sardinii a v_krátké době tam zemřeli vyčerpáni nezdravým prostředím, namáhavou prací a hrubým zacházením. Jejich památka se slavila společně v_den, kdy byly za papeže Fabiána (236-250) jejich tělesné pozůstatky převezeny do Říma (13. VIII.): Poncián byl pohřben v_Kalistových katakombách a Hippolyt v_katakombách při cestě vedoucí do Tivoli (via Tiburtina).
Poncián byl papežem v_letech 230-235. Císař Alexandr Severus (222-235) se nechoval ke křesťanům nepřátelsky. Byla to doba vnějšího klidu a organizačního upevňování církve, ale zároveň vnitřního rozdvojení přímo v_Římě. První papežský rozkol skončil teprve krátce před jeho smrtí. Spolu se vzdoropapežem Hippolytem byl odsouzen k_nuceným pracím v_dolech. Po deportaci na Sardinii se vzdal papežského úřadu (28. IX. 235) a vyzval římské duchovenstvo, aby si zvolili jeho nástupce. Vzdoropapež následoval jeho příkladu a vybídl své stoupence, aby se podřídili novému papeži.
Hippolyt pocházel pravděpodobně z_Malé Asie nebo z_Alexandrie, byl žákem sv. Ireneje a za papeže Viktora I. (189-199) zaujímal významné postavení jako teolog a církevní spisovatel. Na podstavci sochy, kterou mu jeho příznivci později postavili, je uvedeno jeho 15 spisů z_nejrůznějších oborů. Nynější druhá anafora a modlitba pro svěcení biskupa mají svůj základ v_jím zaznamenaném textu. Když se stal papežem bývalý otrok Zefyrin (199-217) a za nejbližšího spolupracovníka si vybral jáhna Kalista (také propuštěného otroka), vyčítal mu Hippolyt nepřesné vyjadřování o_třech božských Osobách, jeho vlastní výroky však v_tomto ohledu také nebyly zcela správné. Po jeho smrti (217) neuznal volbu nového papeže Kalista I. a přešel do otevřeného odboje. Stavěl se proti přijímání kajících odpadlíků zpět do církve a proti manželským sňatkům svobodných žen s_otroky. Jako první vzdoropapež setrval v_opozici i_proti dalším dvěma papežům. Před svou mučednickou smrtí však vyzval své stoupence k_obnovení jednoty.

Společné texty o_více mučednících, str. 1447, nebo o_duchovních pastýřích, str. 1492.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, ať věrnost svatých mučedníků Ponciána a Hippolyta povzbuzuje naši lásku k_tobě a upevňuje naši víru.

14. srpna

Sv. Maxmiliána Marie Kolbeho, kněze a mučedníka

Památka

Narodil se 8. I. 1894 v_městečku Zduńska Wola v_Polsku. Jmenoval se Rajmund, jméno Maxmilián přijal při vstupu do noviciátu minoritů. Na kněze byl vysvěcen v_Římě (1918) a po dosažení doktorátu filozofie a teologie se vrátil do Polska (1919). Zorganizoval apoštolské sdružení „Armáda neposkvrněné Panny“, založil centrum tiskového apoštolátu Niepokalanów (západně od Varšavy), působil jako misionář v_Japonsku (1930-1936) a po návratu do Polska jako představený kláštera v_Niepokalanowě (1936-1939). V_roce 1939 byl zatčen, po krátkém propuštění na svobodu znovu uvězněn (1941) a dopraven do koncentračního tábora; tam nabídl svůj život za k_smrti odsouzeného spoluvězně a po 21denním mučení hladem byl 14. VIII. 1941 v_Osvětimi (Oświecim) usmrcen fenolovou injekcí. Za svatého byl prohlášen v_roce 1982.

Společné texty o_jednom mučedníkovi, str. 1469, nebo o_duchovních pastýřích, str 1492.

Ranní chvály

Ant. k_Zach. kant. Budu moci oslavit Krista životem i_smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys naplnil svatého kněze a mučedníka Maxmiliána láskou k_neposkvrněné Panně Marii a dávals mu sílu, aby z_lásky k_nesmrtelným duším byl ochoten položit život za své bližní, a stal se podobným tvému Synu i_ve smrti; dej i_nám poznat, že tě nejlíp oslavujeme, když neúnavně sloužíme druhým.

15. srpna

Nanebevzetí Panny Marie

Slavnost

Když papež Pius XII. (1. XI. 1950) prohlásil za článek víry, že po skončení života „byla neposkvrněná Matka Boží vzata s_tělem i_duší do slávy nebeské“, potvrdil tím to, co křesťané už odedávna věřili a společně oslavovali dnešního dne při bohoslužbách. V_Jeruzalémě se slavil dnešní den už v_5. století, od 6. století ho slaví celý křesťanský Východ a od 7. století se začíná slavit v_Římě. V_pozdějších staletích se stává nejčastějším titulem mariánských kostelů.

První nešpory

HYMNUS

Zdrávas, Maria Panno,

nebeská Královno,

od Boha Pána

korunovaná.

Proto blahoslavená,

nad anděly vznešená

sluješ, ó_slavná Maria.

Zdrávas, Maria Panno,

Boha Otce dcero,

on tě vyvolil,

slávou ozdobil.

Proto blahoslavená,

nad svaté oslavená

sluješ, ó_svatá Maria.

Zdrávas, Maria Panno,

Boha Syna Matko,

tys ho zplodila,

na svět zrodila.

Proto blahoslavená,

nad ženy zvelebená

sluješ, ó_šťastná Maria.

Zdrávas, Maria Panno,

nás hříšných obrano,

choti milého

Ducha Svatého.

Proto blahoslavená,

nad panny vyvolená

sluješ, ó_čistá Maria.

Zdrávas, Maria Panno,

jasná nebes bráno,

skrz tě prochází,

kdo v_nebe vchází.

Proto blahoslavená,

tvým sluhům otevřená

sluješ, ó_dobrá Maria.

Do nebe vchází Maria

tak jako slunce zářící,

jako jitřenka třpytivá

podobná krásou měsíci.

Královna světa spanilá

dnes na trůn slávy vstoupila

blíž k_Synu, jehož matkou jest

a jenž je dřív než světlo hvězd.

Vzata nad kůry andělské,

nad všechny tvory nebeské,

jediná cenou zásluh svých

předčí sbor svatých veškerých.

Toho, jejž v_lůně nosila

a do jesliček vložila,

vidí ve slávě Otcově,

že nad vším světem panuje.

Ty, Panno panen vznešená,

oroduj za nás u_Syna,

vždyť skrze tebe přišel k_nám

by mohl nám dát sebe sám.

Buď chvála Otci se Synem

i_s_Duchem Utěšitelem,

že poctili tě větší ctí,

než všechny lidské bytosti.

1. ant. Kristus vstoupil do nebe a vzal svou nejčistší Matku k_sobě, aby jí dal účast na svém vítězství nad smrtí.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.

2. ant. Eva nám zavřela nebeskou bránu, Maria nám ji zase otevřela, aleluja.

3. ant. Panna Maria je vyvýšena nad nebesa; chvalme za to Krista, jejího Syna.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8,30

Ty, které Bůh předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Maria byla vzata do nebe, {*} radujme se z_toho spolu s_anděly.

Dárce života nedopustil, aby nad ní panovala smrt, {*}

radujme se z_toho spolu s_anděly.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Maria byla vzata do nebe, {*} radujme se z_toho spolu s_anděly.

Ant. ke kant. P. M. Budou mě blahoslavit všechna pokolení, protože mi učinil veliké věci ten, který je mocný, aleluja.

PROSBY

Děkujme Bohu za veliké skutky, které pro naši spásu učinil blahoslavené Panně Marii, a prosme ho:

Bože, naplň nás svou milostí.

Bože, tys vyvolil Pannu Marii, aby byla Matkou tvého Syna,

na její přímluvu vyslyš naše prosby.

Bože, naplň nás svou milostí.

Tys svěřil všechny lidi do mateřské ochrany Panny Marie,

na její přímluvu uzdrav nemocné, potěš zarmoucené, odpusť hříšníkům a dej všem spásu a mír.

Bože, naplň nás svou milostí.

Tys učinil Pannu Marii chrámem Ducha Svatého a naplnils ji svou milostí,

sešli i_nám hojnost darů svého Ducha.

Bože, naplň nás svou milostí.

Tys shromáždil apoštoly, aby společně s_Pannou Marií setrvávali v_modlitbách,

dej, ať tvá církev následuje příklad jejich jednomyslné modlitby a roste k_dokonalosti lásky.

Bože, naplň nás svou milostí.

Tys vzal neposkvrněnou Pannu Marii s_tělem i_s_duší do nebeské slávy,

dej i_našim zemřelým účast na slávě svého Syna.

Bože, naplň nás svou milostí.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys vyvolil svou pokornou služebnici Pannu Marii za Matku svého jednorozeného Syna, a pro jeho zásluhy jsi dovršil její vykoupení a korunovals ji nebeskou slávou; na její přímluvu doveď do věčné slávy i_nás. Prosíme o_to

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Oslavujme nanebevzetí Panny Marie; klaňme se Kristu, jejímu Synu!

Ranní chvály

HYMNUS

Ó_Panno, božskou moudrostí

ozdobená,

olejem tvá lampa dosti

naplněná.

Povstaň tedy, čas už přišel,

Ženichovi

vyjdi vstříc, jenž k_tobě vyšel,

Ježíšovi.

Volá tebe do paláce

nebeského,

vyvádí z_údolí pláče

pozemského.

Matko, sedni vedle Syna

vyvýšená,

Paní slávou Hospodina

oslavená.

Pros, bychom se k_tvému Synu

odtud brali

a navěky v_nebi Pánu

chválu vzdali.

Těsno je v_těle, těsno v_čase

náruči, která rozpíná se

i_k_setbě dosud neseté

a v_milujícím jasnozření

obsahá všechna pokolení

všech věcí svého Dítěte …

–_Pojď, Ženo, povstaň ze svých břehů!

Rozlij svou nekonečnou něhu

věků a věků oblohou!

Zná, zná ten hlas, jenž vichrem vane!

A neustává! „Tvá jsem, Pane!

Kam unášíš mne ubohou?“

A shromáždění učedníci

ani by nedovedli říci,

jak stalo se, jim před zrakem,

že matka jejich, Panna-skála,

jež na lůžku zde umírala,

odvátá jako zázrakem.

A jen sloup ohně, vpíjející

potůčky slzí z_jejich lící,

žhne od země až k_nebesům

a chví se zpěvem, tiše hasna.

–_Ó, Evo vítězná, ó_Krásná,

pojď, vejdi v_sluneční svůj dům! …

Nebo:

Květ růžový a opět bílý

jenž voní Bohem

a nikdy neuvadá

se vztyčil k_nebesům

dnes otevřena jsou

té vůni zvláštní

by opsala svou dráhu Maria

od země do nebes

umlkly zvony

zazněl čas

již hoří slunce

Panna ta píseň nad oblaky

se Synem vítá se

utichl vesmír

1. ant. Blahoslavená jsi, Panno Maria, z_tebe se narodil Spasitel světa; nyní se raduješ v_nebeské slávě.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

2. ant. Panna Maria je vyvýšena nad zástupy andělů; radujme se všichni a spolu s_nimi oslavujme Boha.

3. ant. Tvé jméno Pán tak proslavil, že tvá chvála nevymizí z_lidských úst.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Iz 61,10

Radostí jásám v_Hospodinu, má duše plesá v_mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Maria dnes vstoupila do nebeských příbytků; {*} Kristus jí dal účast na své slávě.

Kraluje s_Kristem navěky; {*}

Kristus jí dal účast na své slávě.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Maria dnes vstoupila do nebeských příbytků; {*} Kristus jí dal účast na své slávě.

Ant. k_Zach. kant. Krásná a půvabná je jeruzalémská dcera; vystupuje vzhůru jako vycházející jitřenka.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z_Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, věčné Slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,

vysvoboď nás z_porušení hříchu.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Náš Vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,

učiň i_nás navěky živým chrámem svého Ducha.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Králi králů, tys vzal svou Matku s_tělem i_s_duší k_sobě do nebe,

pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k_tobě.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane nebe a země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,

postav v_den soudu po své pravici i_nás.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys vzal neposkvrněnou Pannu Marii, Rodičku svého Syna, s_tělem i_duší do nebeské slávy; pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k_nebi, aby se i_na nás dovršilo dílo vykoupení.

Modlitba uprostřed dne

ŽALMY

1. ant. Jako cedr na Libanonu jsi vyvýšena, svatá Boží Rodičko, a jako cypřiš na hoře Siónu.

2. ant. Panno Maria, tys naše královna, z_tebe vzešlo světu Slunce spravedlnosti.

3. ant. Svatá Boží Rodičko, tvá nebeská sláva převyšuje slávu andělů.

Dopoledne

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jdt 13,17b.18b

Požehnaný jsi, náš Bože, neboť tys dnes zničil nepřátele svého lidu. Požehnaná jsi, dcero, od Pána, nejvyššího Boha, mezi všemi ženami na zemi!

Maria byla vzata do nebe, andělé se z_toho radují

a zpívají Pánu chvály.

V_poledne

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 12,1

Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s_měsícem pod nohama a s_korunou z_dvanácti hvězd kolem hlavy.

Panna Maria je vyvýšena nad zástupy andělů;

radujme se z_její slávy.

Odpoledne

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 5,1

Víme, až bude stržen stan, v_kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v_nebi.

Maria Panna byla vzata do nebeských příbytků,

má už dnes podíl na slavném Kristově vítězství nad smrtí.

Druhé nešpory

1. ant. Maria byla vzata do nebe, andělé se z_toho radují a zpívají Pánu chvály.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.

2. ant. Maria Panna byla vzata do nebeských příbytků, kde Král králů vládne v_záři hvězd.

3. ant. Požehnaná jsi, dcero, od Pána, nejvyššího Boha: skrze tebe máme účast na ovoci života.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 15,22-23

Jako pro spojení s_Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s_Kristem všichni budou povoláni k_životu. Ale každý v_tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus; pak ti, kteří jsou Kristovi.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Panna Maria je vyvýšena nad zástupy andělů; {*} chvalme za to Krista, jejího Syna.

Ona je znamením, že i_nás přijme Bůh k_sobě; {*}

chvalme za to Krista, jejího Syna.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Panna Maria je vyvýšena nad zástupy andělů; {*} chvalme za to Krista, jejího Syna.

Ant. ke kant. P. M. Panna Maria byla vzata do nebe; radujte se, protože kraluje s_Kristem navěky.

Prosby jako v_prvních nešporách.

Závěrečná modlitba jako v_ranních chválách.

Jako závěrečnou mariánskou antifonu po modlitbě před spaním je vhodné vybrat dnes Zdráva buď, Královno nebe, nebo Zdráva buď, Panno Maria, ó_Královno.

16. srpna

Sv. Štěpána Uherského

Narodil se kolem roku 969. Byl synem maďarského vévody Gejzy a původně se jmenoval Vajk. Na jeho utvrzení v_křesťanské víře měl svůj podíl i_sv. Vojtěch, snad ho také biřmoval. Vojtěchův průvodce Radla (jako břevnovský mnich Anastázius, v_Maďarsku nazývaný Astrik) se stal jeho nejbližším rádcem a prvním opatem kláštera sv. Martina (Panonhalma). Po smrti svého otce (997) se ujal vlády a papež Silvestr II. mu dal královskou korunu (1000) a právo vybudovat církevní správu země. Založil 10 diecézí rozdělených do dvou metropolí, budoval kostely, kláštery a školy; osvobodil ve své zemi otroky; vládl rozvážně a spravedlivě, ale přitom energicky a důsledně. Jeho syn Emerich (nar. 1007) zemřel po zranění na lovu (1031), právě když mu chtěl předat královskou vládu. Zemřel 15. VIII. 1038 a byl pohřben v_kostele Panny Marie v_Székesfehérváru. Za svatého byl prohlášen v_roce 1083 spolu se svým synem Emerichem, s_prvním biskupem v_Csanádu Gerardem a s_dvěma mnichy ze Slovenska, Ondřejem-Svoradem a Benediktem. Jeho manželka Gisela, sestra císaře Jindřicha II. (svatého), je uctívána jako blahoslavená.

Společné texty o_svatých mužích.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys povolal svatého krále Štěpána, aby ve své zemi šířil křesťanskou víru; prosíme tě: dej, ať v_něm má tvá církev také mocného ochránce v_nebi. Prosíme o_to

19. srpna

Sv. Jana Eudese, kněze

Narodil se 14. XI. 1601 v_normandské vesnici Ri (poblíž Argentanu ve Francii). Vstoupil k_oratoriánům (1623), stal se knězem (1625) a od roku 1632 působil jako misionář venkovského lidu. Poznal, že bez dobře připravených kněží nelze uskutečnit náboženskou obnovu. Založil proto kongregaci eudistů (1643), jejíž členové se věnovali především vedení seminářů a lidovým misiím. Na pomoc zbloudilým dívkám založil kongregaci sester křesťanské lásky, známých dnes jako sestry od Dobrého Pastýře. Byl horlivým šiřitelem úcty k_Srdci Ježíšovu a k_Srdci Panny Marie. Zemřel 19. VIII. 1680 v_Caen a v_roce 1925 byl prohlášen za svatého.

Společné texty o_duchovních pastýřích, str. 1492, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících), str. 1550 (1596).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, ty sis vyvolil svatého kněze Jana, aby hlásal nevystižitelné Kristovo bohatství; vyslyš naše prosby a dej, ať tě i_my stále více poznáváme a ve světle evangelia jdeme cestou, která vede k_tobě.

20. srpna

Sv. Bernarda, opata a učitele církve

Památka

Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V_roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v_Citeaux. Z_pověření opata zbudoval nový klášter v_Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z_Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o_povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z_papežova pověření vybízel k_druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o_duchovním životě a vynikal velikou úctou k_Panně Marii. Jeho kázání o_Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v_Clairvaux. V_roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele církve.

Společné texty o_učitelích církve nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).

Ranní chvály

Ant. k_Zach. kant. Svatý Bernard byl osvícen jasem věčného Slova, a zazářil v_celé církvi světlem víry a učenosti.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v_tvé církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla.

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Svatý Bernard, velký ctitel Panny Marie, jasně září v_církvi jako slavný učitel a bdělý pastýř svého lidu.

21. srpna

Sv. Pia X., papeže

Památka

Narodil se 2. VI. 1835 v_Riese v_severovýchodní Itálii jako syn chudých zemědělců. Jmenoval se Giuseppe Sarto. Po vysvěcení na kněze (1858) byl nejprve devět let kaplanem, potom venkovským farářem; od roku 1875 kanovníkem, kancléřem a spirituálem v_semináři v_Trevisu; biskupem v_Mantově (1884), kardinálem a benátským patriarchou (1893). Jako papež (od roku 1903) vyhlásil reformu církevní hudby, breviáře a misálu, církevního práva a římské kurie; rázně zakročil proti nesprávným naukám modernismu; zreformoval vyučování katechismu; stanovil předpisy pro první svaté přijímání; vybízel k_častému přijímání svátostí a k_aktivní účasti na slavení liturgie. Jeho programovým heslem bylo: Všechno obnovit v_Kristu. Zemřel 20. VIII. 1914, krátce po vypuknutí světové války, které se marně snažil zabránit. Za svatého byl prohlášen v_roce 1954.

Společné texty o_duchovních pastýřích.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys naplnil svatého papeže Pia pastýřskou moudrostí a apoštolskou horlivostí, aby usiloval všechno obnovit v_Kristu; prosíme tě: pomáhej nám, ať žijeme podle příkladu tohoto statečného obhájce katolické víry a dosáhneme věčné odměny.

22. srpna

Panny Marie Královny

Památka

Liturgické texty i_písně a modlitby vyjadřující lidovou zbožnost označovaly Pannu Marii odedávna titulem Královny. V_roce 1954, kdy se slavilo sté výročí prohlášení článku víry o_neposkvrněném početí Panny Marie, stanovil Pius XII., aby se v_poslední květnový den konala liturgická oslava Panny Marie Královny. Přenesením této památky na osmý den po slavnosti nanebevzetí se má zdůraznit jejich vzájemná souvislost a vnitřní návaznost.

Společné texty o_Panně Marii.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on učinil svou Matku naší Královnou.

Ranní chvály

HYMNUS

Zdráva buď, Maria, Panno

nejčistější,

zdráva buď, světa Královno

nejslavnější.

Tys od Syna nad anděly

pozdvižená

i_nad všechny archanděly

vyvýšená.

Žádný tobě rovný není

v_rajské říši,

neb nade všechno stvoření

jsi nejvyšší.

Rač na nás z_nebe patřiti

z_trůnu svého,

rač nám prosbou nakloniti

Syna svého.

Vypros nám, abychom k_tobě

se dostali

a v_nebi navěky tobě

chválu vzdali.

Ant. k_Zach. kant. Panno Maria, vznešená Královno, tys nám porodila Krista, spasitele světa.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, podle tvé vůle se Matka tvého Syna stala také naší Matkou a Královnou; dej, ať podpořeni její přímluvou dosáhneme slávy, kterous nám připravil ve svém věčném království v_nebi. Prosíme o_to

Nešpory

HYMNUS

Tisíckráte pozdravujem tebe, str. 1405.

Ant. ke kant. P. M.Blahoslavená jsi, Panno Maria, tys uvěřila, že se splní to, co ti bylo řečeno od Pána; nyní s_ním kraluješ navěky.

Závěrečná modlitba jako v_ranních chválách.

Jako závěrečnou mariánskou antifonu po modlitbě před spaním je vhodné vybrat dnes Zdráva buď, Královno nebe, str. 176, nebo Zdráva buď, Panno Maria, ó_Královno, str. 177.

HYMNUS

Tisíckráte pozdravujem tebe,

ó Matičko Krista Ježíše,

ty jsi okrasou celého nebe,

tobě se koří celá říše.

Ty jsi po Bohu ta nejprvnější,

tobě čest a chválu nejpřednější

andělé a svatí vzdávají,

Královnou tebe nazývají.

Zdráva buď, Královno nejsvětější,

ty jsi Matka neporušená,

za chrám Trojice nejdůstojnější

již od věčnosti vyvolená.

Moudrá Panno, schránko Boha vzácná,

duho na obloze velmi krásná,

vznešený trůne Šalomouna

i_také rouno Gedeona.

Kdo by mohl všechnu slávu tvoji

zde na světě ústy vyznati,

kterou Syn tvůj jen pro lásku svoji

ráčil tobě na nebi dáti.

Byť celého světa jazykové

chtěli chválu mluviti o_tobě,

to by vše přec ještě nebylo,

co by k_tvé chvále postačilo.

23. srpna

Sv. Růženy z_Limy, panny

Narodila se roku 1586 v_peruánském hlavním městě Limě. Její rodiče byli španělského původu; při křtu jí dali jméno Isabela, ale pro její krásu jí už od malička říkali Rosa (růže). Už od dětství viděla svůj vzor a ideál ve sv. Kateřině Sienské. Vstoupila do třetího řádu sv. Dominika (1606), vedla kajícný život za obrácení svých krajanů a na usmíření za krvavé činy španělských dobyvatelů. Dosáhla vysokého stupně mystických milostí. Zemřela 24. VIII. 1617 v_Limě, v_roce 1671 byla prohlášena za svatou a je uctívána jako patronka celé Latinské Ameriky.

<ú class="small">Společné texty o_pannách nebo o_svatých ženách (o_řeholnicích).

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys k_sobě volal svatou Růženu s_takovou láskou, že se zřekla všeho, co by ji od tebe mohlo vzdalovat, a rozhodla se žít v_přísné kajícnosti; na její přímluvu ukazuj i_nám cestu, která vede k_tobě, abychom došli k_nevyčerpatelnému prameni radosti v_nebi.

24. srpna

Sv. Bartoloměje, apoštola

Svátek

Jméno Bartoloměj (Bar Tolmai, tj. syn Tolmaiův) uvádějí pouze synoptická evangelia (Mt 10,3; Mk 3,18; Lk 6,14) a Skutky apoštolů (1,13). S_největší pravděpodobností je totožný s_Ježíšovým učedníkem Nathanaelem, o_němž Janovo evangelium (21,2) říká, že pocházel z_Kány Galilejské, a jmenuje ho mezi apoštoly, kterým se Ježíš zjevil po svém zmrtvýchvstání; jeho setkání s_Ježíšem zprostředkoval apoštol Filip (Jan 1,45-51). Podle Eusebia hlásal evangelium v_Indii a v_Arménii, kde také podstoupil mučednickou smrt, když z_něho zaživa sedřeli kůži. Byzantská liturgie slaví 25. VIII. přenesení jeho ostatků z_Arménie do města Dary v_Mezopotámii; koncem 6. století se dostaly na Liparské ostrovy poblíž Sicílie, v_9. století do jihoitalského Beneventa a odtud značná jejich část do Říma (v_roce 1000), kde byly uloženy na ostrově řeky Tibery v_bazilice zasvěcené původně sv. Vojtěchu. Část ostatků tohoto apoštola získal také Karel IV. pro svatovítskou katedrálu v_Praze.

Společné texty o_apoštolech, kromě:

Ranní chvály

HYMNUS

Úzká cesta do radosti,

malá hrstka projde,

Bože, přidej nám stálosti,

ať nás víc tam dojde!

Musel i_svou kůži dáti,

by se mohl tam dostati,

Bartoloměj svatý.

Zdraví časné, zdraví věčné,

apoštol mnohým dal,

z_cesty vodil nebezpečné,

na cestu dobrou zval.

Jedni jemu uvěřili,

druzí k_němu krutí byli,

žití ho zbavili.

Apoštol cestou přetěžkou

za Kristem měl se brát,

by získal slávu nebeskou,

musel se všeho vzdát:

spíš bez kůže v_radost vjíti,

než s_kůží o_ni přijíti,

věčnou žalost míti.

V_krvi jak v_šarlat oděný

cestou se ubírá,

tou, která vede k_spasení;

Kristus mu otvírá

dokořán nebeské brány,

vede jej v_rozkošné stany,

mezi nebešťany.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, upevni naši víru, abychom byli upřímně oddáni tvému Synu jako svatý Bartoloměj, a na přímluvu tohoto apoštola dej, ať se tvá církev stane pro všechny národy znamením a nástrojem spásy.

25. srpna

Sv. Benedikta, Jana, Matouše, Izáka a Kristina, mučedníků

Benedikt a Jan byli kněží italského původu, žáci sv. Romualda z_jeho mnišské komunity u_Ravenny. Na přání knížete Boleslava Chrabrého a císaře Oty III. přišli v_roce 1001 do Polska, aby tam obnovili apoštolské dílo sv. Vojtěcha. Usadili se v_poustevně západně od Poznaně, učili se slovanskému jazyku a čekali, až dostanou z_Říma pověření k_misionářskému působení mezi obyvateli. Brzy se k_nim připojili první učedníci domácího původu: Matouš a Izák. Pověst o_penězích, které dostali od knížete, přilákala lupiče. Ti přepadli jejich klášter a po marném vymáhání peněz mučením všechny přítomné, včetně kuchaře Kristina, zabili (11. XI. 1003). Jejich přítel sv. Bruno Querfurtský napsal (1008) „Život a umučení sv. Benedikta a Jana a jejich druhů“. Boleslav Chrabrý dal (brzy po roce 1009) přenést jejich ostatky do Hnězdna. Dnešní den je výročím jejich přivezení do Prahy (1039). Odtamtud pak byla větší část ostatků uložena ve Staré Boleslavi (1046) a větší část ostatků sv. Kristina (kolem roku 1128) do olomoucké katedrály.

Společné texty o_více mučednících.

Ranní chvály

Ant. k_Zach. kant. Žádný, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem, praví Pán.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Benedikta a jeho druhy (Jana, Matouše, Izáka a Kristina) k_životu v_bratrském společenství a v_chudobě, která byla zklamáním pro ty, kdo je mučili, jim se však stala cestou k_věčné slávě; prosíme tě, veď také nás, ať nezištně sloužíme tobě i_bratřím.

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Vy, kteří jste opustili všechno a následovali jste mě, stokrát víc dostanete a za podíl budete mít život věčný.

Téhož dne 25. srpna

Sv. Ludvíka

Narodil se roku 1214 v_Poissy. Po předčasné smrti svého otce Ludvíka VIII. se stal (1226) francouzským králem; dokud nedosáhl plnoletosti, vládla místo něho jeho energická matka Blanka Kastilská. Oženil se (1234) s_Markétou Provensálskou a dobře vychoval svých 11 dětí. Snažil se nejen žít, ale i_vládnout podle křesťanských zásad. Přísně dbal na dodržování spravedlnosti. Byl velkým přítelem klášterů; sám se stal členem III. řádu sv. Františka. Ujímal se chudých a stavěl nemocnice. Snažil se urovnávat spory bez války, ale nebyl zbabělcem; když bylo třeba, dovedl rázně zasáhnout. Podnikl dvě křížové výpravy na osvobození Svaté země (1248 a 1270). Při druhé se nakazil morem a zemřel 25. VIII. 1270 poblíž dnešního města Tunisu. V_roce 1297 byl prohlášen za svatého.

Společné texty o_svatých mužích.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys převedl svatého Ludvíka ze starostí o_pozemskou vládu do slávy tvého království v_nebi; na jeho přímluvu veď i_nás, abychom plněním svých povinností usilovali o_příchod tvého království k_nám.

Téhož dne 25. srpna

Sv. Josefa Kalasanského, kněze

Narodil se kolem roku 1557 v_malé aragonské vesnici Peralte de la Sal v_severním Španělsku. Stal se knězem (1583) a působil nejprve jako duchovní správce, později jako generální vikář v_diecézi Urgel. Po příchodu do Říma (1592) navštěvoval chudobince, věznice a nemocnice. Přitom poznal strašnou bídu, kterou trpěly především děti vyrůstající na ulici bez výchovné péče. Založil pro ně ve farnosti sv. Doroty v_římské čtvrti Trastevere první bezplatnou základní školu v_Evropě (1597). Své spolupracovníky shromáždil v_řeholním společenství piaristů (1617). Ještě za jeho života se nový řád šířil do okolních zemí; první mimoitalská provincie vznikla na Moravě (1634). Jako generální představený byl vlastními řádovými bratry pomlouván, udán inkvizici, dokonce i_vězněn a zbaven úřadu. Když potom na jeho místo nastoupil jeho odpůrce, došlo k_velkému úpadku řádu a k_redukci na pouhou společnost učitelů bez řeholních slibů (1646). Zemřel v_Římě 25. srpna 1648. Před svou smrtí předpověděl znovuvzkříšení řádu. Za svatého byl prohlášen v_roce 1767.

Společné texty o_svatých mužích (o_vychovatelích) nebo o_duchovních pastýřích.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys naplnil svatého Josefa Kalasanského takovou láskou a trpělivostí, že celý svůj život zasvětil výchově a vzdělání mládeže; prosíme tě, veď i_nás, ať následujeme jeho příklad a pomáháme mladým lidem hledat pravdu.

Téhož dne 25. srpna

Bl. Metoděje Dominika Trčky, mučedníka

Památka (v_ostravsko–opavské diecézi)

Dominik Trčka se narodil 6. července 1886 jako sedmé dítě v_rodině Tomáše Trčky a Františky Štěrbové. V_roce 1902 požádal o_přijetí do řádu redemptoristů, v_srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v_červenci roku 1910 se stal knězem. Do roku 1919 misijně působil v_Čechách a na Moravě (Praha, Svatá Hora, Plzeň a Brno). Během první světové války se staral o_utečence z_východu a Balkánu. V_roce 1919 z pověření svých nadřízených přijal byzantský obřad a po krátkém zaučení ve Lvově začal působit mezi řeckokatolickými věřícími na východním Slovensku. Nějakou dobu byl představeným klášterů ve Stropkově a Michalovcích. V_roce 1949 komunistická vláda zrušila michalovskou provincii redemptoristů, o_rok později násilně zabrala kláštery na území celého Československa a řeholníky odvezla do koncentračních táborů. V_roce 1952 byl Trčka obviněn ze spolupráce s_biskupem Gojdičem a 21. dubna byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let za „špionáž“ a pokus o_útěk za hranice. Byl vězněn, zemřel 23. března 1959 a hned na druhý den po smrti byl pochován na vězeňském hřbitově. Blahořečen byl Janem Pavlem II. dne 4. listopadu 2004 v_Římě.

Společné texty o_mučednících.

27. srpna

Sv. Moniky

Památka

Narodila se v_roce 331 nebo 332 v_křesťanské rodině v_Tagaste v_Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku). Provdala se za pohanského muže Patricia a měla s_ním dva syny a dceru. Svou mírností a trpělivostí dosáhla toho, že její muž rok před svou smrtí přijal křest (370). Její starší syn Augustin byl velmi nadaný, ale žil bezuzdným životem, ať šlo o_věci tělesné nebo duchovní. Když odešel (383) jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána, vydala se za ním, aby mu byla stále nablízku a vyprošovala pro něj milost obrácení. Nejradostnějším dnem v_jejím životě byl 24. duben 387, kdy Augustin přijal křest. Zakrátko potom zemřela v_Ostii u_Říma (na podzim 387), kde čekala se synem na loď, která je měla odvézt zpátky do Afriky. Byla pohřbena v_Ostii, v_15. století byly její ostatky přeneseny do Říma a uloženy v_kostele zasvěceném dnes sv. Augustinovi.

Společné texty o_svatých ženách.

Ranní chvály

Ant. k_Zach. kant. Pane, tys nepohrdl slzami matky, a vyslyšels její vytrvalé modlitby.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, útěcho zarmoucených, tys vyslyšel svatou Moniku, když tě se slzami prosila za obrácení svého syna Augustina; vyslyš také naše prosby: dej nám ducha opravdové kajícnosti a ukaž i_na nás bohatství své milosrdné lásky. Prosíme o_to

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Monika svou vírou i_skutky chválila Boha, protože už na tomto světě žila ve spojení s_Kristem.

28. srpna

Sv. Augustina, biskupa a učitele církve

Památka

Narodil se roku 354 v_Tagaste v_Numidii (dnešní Souk Ahras v_severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a hloubkou ducha, v_mládí však očekával světlo od filozofie, stal se stoupencem manicheismu a podléhal nespoutané smyslnosti. Jako učitel řečnictví v_Miláně se dal pokřtít (387) spolu se svým nemanželským synem Adeodatem a přítelem Alypiem (pozdějším biskupem v_Tagaste). Po návratu do Tagaste vybudoval se svými přáteli jakýsi druh řeholní obce (388-391). Přijal v_městě Hippo (dnešní Annaba) kněžské svěcení (391) a stal se tam biskupem (395). Své biskupské sídlo proměnil v_klášter s_„augustiniánskou“ řeholí; ideálem tohoto způsobu života se stala apoštolská činnost a vše bylo podřízeno požadavkům pastorační služby. Zemřel 28. VIII. 430 v_Hippo. Zůstalo po něm 113 spisů, mezi nimi některé pozoruhodně objemné, 218 dopisů a více než 500 dochovaných kázání. Jeho ostatky byly přeneseny nejprve na Sardinii a později (v_8. století) do katedrály v_severoitalské Pavii.

Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_učitelích církve.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. k_Zach. kant. Bože, ty nás naplňuješ radostí z_toho, že tě můžeme chválit, neboť jsi nás stvořil pro sebe, a nepokojné je naše srdce, dokud nespočine v_tobě.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, posiluj ve své církvi ducha, kterým jsi naplnil svatého biskupa Augustina, a dej, ať i_my stále toužíme po tobě a hledáme tebe, zdroj pravé moudrosti a původce lásky.

Nešpory

Ant. ke kant. P. M. Pozdě jsem si tě zamiloval, kráso tak dávná, a přece tak nová, pozdě jsem si tě zamiloval! Tys volal a křičel, a tak jsi prorazil mou hluchotu.

29. srpna

Umučení sv. Jana Křtitele

Památka

O_umučení Předchůdce Páně podává zprávu evangelium Matoušovo (14,3-12) a Markovo (6,17-29). Josef Flavius píše, že se to stalo v_tvrzi Machaerus, kde měl Herodes Antipas královský palác. Podle staré tradice přenesli Janovi učedníci jeho mrtvé tělo do samařského města Sebaste a uložili ho na místě, kde byla v_1. polovině 4. století zbudována bazilika. Zdá se, že památka Předchůdce Páně, slavená v_Jeruzalémě už v_5. století kromě slavnosti Narození také dnešního dne, byla výročím posvěcení této baziliky. Během 6. a 7. století se rozšířilo slavení této památky na Východě i_na Západě s_názvem Umučení nebo Stětí sv. Jana Křtitele.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, Božímu Beránkovi; Jan se stal jeho předchůdcem i_svou mučednickou smrtí.

Ranní chvály

HYMNUS

Památku činíme dnes svatého Jana,

v_níž se radujeme, neboť on Krista Pána

předchůdce pravý byl,

kterého sám Pán Bůh k_tomu ustanovil.

Z_jeho narození všichni těšili se,

Zachariáš němý mluvil dobře zase,

Pána vychvaloval

a o_svém dítěti mnoho prorokoval.

Všechno Bůh vyplnil na tomto dítěti,

neb Jan na poušti byl, tam začal kázati,

svolával k_pokání;

a kdo je činili, ti byli pokřtěni.

Dej nám to, prosíme, Pane Jezu Kriste,

ať srdcem přijmeme to učení čisté,

jež kázal Jan svatý,

bychom všichni mohli pokání činiti.

Tobě ke cti, svatý Jene,

naše píseň jásej dnes,

ty jsi pro právo a pravdu

kruté smrti v_oběť kles.

jako prorok Nejvyššího

věrně na stráži jsi stál,

aby svatý zákon Boží

plnil poddaný i_král.

Radostné tvé narození

anděl Páně zvěstoval,

neb tvůj příchod blízké spásy

jistou zárukou se stal.

Předchůdcem byls Nejvyššího,

jenž tvou rukou dal se křtít,

o_tvé ducha velikosti

poučoval všechen lid.

Svatý Jene, v_říši Boží

Beránkovi blízko jsi,

slávou tvou a tvými ctnostmi

nebesa se honosí.

Cestu Pánu připravuješ

podnes svojí přímluvou,

kéž jí snahou po svatosti

naše duše hodny jsou.

1. ant. Hospodin vztáhl svou ruku, dotkl se mých úst a dal mě národům za proroka.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

2. ant. Herodes měl před Janem strach, protože ho znal jako spravedlivého a svatého člověka.

3. ant. Herodes si rád Jana poslechl, a když ho slyšel, byl celý nesvůj.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 49,1b-2

Hospodin mě povolal od matčina lůna, již v_mateřském lůně mě nazval jménem. Z_mých úst udělal nabroušený meč; ve stínu své ruky mě ukryl. Ukoval mě v_zaostřený šíp, ve svém toulci mě schoval.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Poslali jste k_Janovi, {*} a vydal svědectví pravdě.

On byl lampa hořící a svítící, {*}

a vydal svědectví pravdě.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Poslali jste k_Janovi, {*} a vydal svědectví pravdě.

Ant. k_Zach. kant. Ženichův přítel se raduje z_ženichova hlasu, jeho radost je dovršena už tím, že je s_ním a slyší ho.

PROSBY

Jan byl poslán od Boha, aby ohlašoval Kristův příchod a vydával o_něm svědectví. Prosme Krista, aby navštívil i_nás, a s_důvěrou volejme:

Spasiteli světa, vycházející z_výsosti, navštiv nás.

Kriste, tvůj předchůdce Jan se už v_lůně své matky zaradoval z_tvé blízkosti,

nauč i_nás radovat se z_tvého příchodu na svět.

Spasiteli světa, vycházející z_výsosti, navštiv nás.

Tys vyvolil Jana Křtitele, aby svým kázáním i_životem ukazoval cestu k_pokání,

obrať naše srdce, ať žijeme podle tvých přikázání.

Spasiteli světa, vycházející z_výsosti, navštiv nás.

Stal ses člověkem a ústy člověka jsi ohlásil, že už jsi mezi námi,

posílej stále do celého světa hlasatele svého evangelia.

Spasiteli světa, vycházející z_výsosti, navštiv nás.

Tys chtěl být od Jana v_Jordáně pokřtěn, aby se naplnily odvěké Boží úradky,

veď nás, abychom poznávali a věrně plnili své poslání, které máme při budování tvého království.

Spasiteli světa, vycházející z_výsosti, navštiv nás.

Otče náš.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Jana Křtitele, aby se stal předchůdcem tvého Syna i_svou mučednickou smrtí, a vydal tak svědectví spravedlnosti a pravdě; dávej i_nám sílu, abychom statečně prosazovali plnění tvých přikázání. Prosíme o_to

Nešpory

HYMNUS

Slavíce svátek milého

Křtitele Jana svatého,

za jeho příklad děkujme

a v_ctnostech ho následujme.

Tys připravil cestu Páně,

pokorně tebe žádáme,

Ježíše Krista příteli,

bychom tě přímluvcem měli.

My tě dnes všichni vzýváme,

pomáhej nám, ať poznáme

své hříchy a nepravosti;

vypros nám dar kajícnosti.

Pomoz, by Bůh se slitoval,

také nás si zamiloval,

ráčil s_námi vždycky býti,

v_nás příbytek si zvoliti,

rounem Beránka odíti,

pokoru Beránka dáti,

bychom v_nebi s_Kristem byli,

v_bílém rouchu s_ním chodili.

Předchůdce vzácných milostí

a posel pravdy, radosti,

jak maják Kristův vrhal proud

věčného světla do temnot.

Prorockou zprávu hlásal všem

slovy i_skutky, životem,

a potvrdil ji vzápětí

své svaté smrti pečetí.

Toho, jejž zrodem předešel

a jenž se věkům zrodit měl,

ohlásil, označuje ho

za původce křtu pravého.

Smrt Páně nevinnou, jež nám

vrátila život, Křtitel Jan,

mučedník krve, proroctvím

oznámil učedníkům svým.

Laskavý Otče, dej nám všem,

kdo ve stopách jdem za Janem,

ať smíme sklízet s_jásotem

Kristových darů věčnou žeň. Amen.

1. ant. Neboj se jich, neboť já jsem s_tebou, praví Hospodin.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_jednom mučedníkovi.

2. ant. Herodes poslal kata s_rozkazem, aby ve vězení sťal Janovi hlavu.

3. ant. Janovi učedníci přišli, vzali jeho tělo a pochovali ho do hrobu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 13,23-25

Z_Davidova potomstva Bůh podle zaslíbení vyvedl Izraeli jako spasitele Ježíše. Před jeho příchodem hlásal Jan všemu izraelskému lidu křest obrácení. Když Jan svůj úkol končil, říkal: „Já nejsem ten, za koho mě pokládáte. Ale po mně přijde ten, kterému nejsem hoden zout opánky z_nohou.“

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Jan řekl: Já nejsem Mesiáš, {*} jsem poslán jen jako jeho předchůdce.

On musí růst, já však se menšit, {*}

jsem poslán jen jako jeho předchůdce.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Jan řekl: Já nejsem Mesiáš, {*} jsem poslán jen jako jeho předchůdce.

Ant. ke kant. P. M. Já nejsem Mesiáš, jsem poslán jen jako jeho předchůdce. On musí růst, já však se menšit.

PROSBY

Bůh vyvolil Jana Křtitele, aby oznámil lidem, že se přiblížilo nebeské království. Radujme se z_toho a vyprošujme si od Boha dar pravého pokání:

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.

Bože, tys povolal Jana Křtitele, aby už v_matčině lůně ohlašoval Kristův příchod,

nauč i_nás připravovat cesty tvému Kristu.

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.

Tys vyvolil Jana Křtitele, aby ukázal na tvého Beránka, který vzal na sebe všechen náš hřích,

dej, ať i_tvá církev ukazuje na Krista tak, aby ho lidé poznávali.

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.

Tys chtěl, aby se tvůj prorok zmenšoval a Kristus rostl,

nauč nás nedávat přednost osobnímu prospěchu před službou tvému království.

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.

Tys posiloval Jana Křtitele, aby hájil spravedlnost až k_prolití své krve,

dávej i_nám sílu, ať vytrvale vydáváme svědectví tvé pravdě.

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.

Rozpomeň se na ty, kdo prošli branou smrti,

a uveď je do svého světla a pokoje.

Bože, veď naše kroky na cestu pokoje.