O_ŘEHOLNÍCÍCH
Všechno ze společných textů o_svatých mužích nebo o_svatých ženách, kromě:
PRVNÍ NEŠPORY
HYMNUS jako druhé nešpory.
Ant. ke kant. P. M. Žádný, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem, praví Pán. Aleluja.
Nebo o_řeholníkovi: Svatý N hledal svého Pána, a Pán ho provázel svým požehnáním a dovedl ho ke spáse. Aleluja.
Nebo o_řeholnici: Pán si ji vyvolil navěky jako nevěstu, protože je milosrdný a věrný. Aleluja.
Uvedení do první modlitby dne
Ant. Pojďme, klaňme se Bohu; on ukazuje svou slávu na svých svatých. Aleluja.
Nebo: Chvalme našeho Boha; o_něm vydávají svědectví jeho svatí. Aleluja.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
O_svatém muži:
Všichni zvučně prozpěvujte,
Boha v_jeho svatých chvalte
o_svátku .. svatého,
(na den ... svatého,)
(v_den .... svatého,)
muže života ctnostného.
Svatý život jeho chvalme,
jeho příklad v_mysli mějme,
učme se Bohu sloužiti
a svaté následovati.
Daroval jim Pán Bůh dosti
nebeské věčné radosti:
korunu nesmrtelnosti,
bydlení s_ním na věčnosti.
Prosme i_my Pána Boha,
ať je nám ta milost dána,
bychom svatě živi byli
a s_ním věčnou radost měli.
O_svaté ženě:
Zpívejte, všichni, zpívejte,
Kristovu nevěstu ctěte,
svatou .. všichni chvalte,
(svatou ... dnes chvalte,)
(svatou .... chvalte,)
ctnosti její následujte.
Bohu vždy zbožně sloužila,
vše dobré si oblíbila,
Krista skutkem, také řečí
následovala vždy s_péčí.
Co bylo k_Boží cti, chvále,
tím se obírala stále,
zahálky se varovala
a hříchů se vystříhala.
Almužny mnohé dávala,
chudým ráda pomáhala,
dnes je její svatá duše
ve slávě Krista Ježíše.
Místo kteréhokoli hymnu možno použít:
O_řeholníkovi:
Věčné slunce, jež zaléváš
moudrostí všechno stvoření,
tys myslí nadpozemská zář,
zpěv našich srdcí tobě zní.
Tvůj Svatý Duch vždy v_péči má
ty živé lampy planoucí,
jejichž zář světu odkrývá
ke spáse stezky vedoucí.
Co plyne z_nebeských tvých slov
a srdcím z_přirozenosti,
to vše se nově zaskvělo
v_tvém světci, dík tvé milosti.
Vavřínů věčných účasten
a pro jas svého učení
svatostí září dnes muž ten,
i_od nás vděčně chválený.
Dej nám, svým dětem, prosíme,
ať bezpečně vždy, Bože, jdem
po cestě pravdy jediné
a po ní k_tobě dospějem.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s_Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v_každý čas. Amen.
Chci dobrořečit Pánu v_každé chvíli
A jemu zpívám vděčnou píseň chval
Hledala jsem ho když smutek doléhal
Hledala jsem ho za noci i_za bílého dne
přes trní přes všechny léčky záludné
Je můj a navždy mu patřím bez výhrad
pro něj jsem v_srdci zbudovala pevný hrad
Ať skryta v_cele nebo kráčím světem
ve službě bezmocným i_prostým dětem
jde stále se mnou přede mnou i_ve mně
chléb učí milovat i_víno dary země
můj Pán i_sluha můj nejvěrnější milý
na kříži jsme se spolu zasnoubili
a jeho náruč rozpjatá je pro každého
kdo zraněn sebevíc však s_vírou v_něho
i_v_poušti najde pramen vody čisté
A proto dobrořečím tobě Ježíši Kriste
a za vše zpívám nekonečnou píseň chval
Ant. na Benediktus: Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i_sestra i_matka, praví Pán. Aleluja.
Nebo: Bůh je můj podíl, po něm toužím; je dobrý k_těm, kdo ho hledají. Aleluja.
MODLITBA
Pokud není vlastní, říká se následující:
Bože, tys povolal svatého (svatou) N, aby následoval(a) tvého Syna v_chudobě a pokoře; pomáhej i_nám, abychom věrni tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o_to
O_opatovi:
Bože, tys vedl svatého opata N, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v_nebi. Prosíme o_to
DRUHÉ NEŠPORY
O_svatém muži:
Ó_blahoslavený člověk,
který v_dobrém tráví svůj věk
a lidskou lest nemiluje,
kvůli svému Bohu živ je.
Který vida bezbožného,
pyšného a svévolného,
nechce ho následovati,
hledí se dobře chovati.
V_zákoně Páně raději
má svou rozkoš i_naději,
v_něm se ve dne v_noci těší,
krmí jím tělo i_duši.
Ten podobný bude stromu
při vodách štěpovanému,
který bude bujně růsti,
rozkládati ratolesti.
Ten i_ovoce ponese,
mnohý užitek přinese,
vše, co bude kdy činiti,
to se mu bude dařiti.
Neboť cesta spravedlivých,
v_svaté modlitbě horlivých,
vždycky Bohu známa byla
a dobře se mu líbila.
O_svaté ženě:
Oslavme ženu statečnou,
svatými ctnostmi výtečnou,
již v_paměti vždy zachová
uctivě církev Kristova.
Nadšena láskou nebeskou
nestála o_slast pozemskou,
kráčela statně k_věčnosti,
po úzké cestě k_svatosti.
Své tělo postem krotila,
duši modlitbou sytila,
došla z_této pozemskosti
do slávy věčné radosti.
Prameni síly všeliké,
jenž činíš věci veliké,
slyš, Kriste, pro tu světici
své věrné, tebe prosící.
Buď slaven Otec Hospodin,
a Ježíš Kristus, jeho Syn,
buď stejně uctěn Svatý Duch,
na věky věků jeden Bůh.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Vy, kteří jste opustili všechno a následovali jste mě, stokrát víc dostanete a za podíl budete mít život věčný. Aleluja.
Nebo: Bůh žehná těm, kdo ho oslavují v_bratrském společenství. Aleluja.
Modlitba jako na ranní chvály.
Z_listu svatého apoštola Pavla Efesanům
{r:Ef}4,1-24{/r}
{p}Každému byly uděleny duchovní dary, aby Kristovo tělo dělalo pokroky
{v}1{/v}Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: {v}2{/v}buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v_lásce a {v}3{/v}horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. {v}4{/v}Jen jedno je (ono tajemné) tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. {v}5{/v}Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. {v}6{/v}Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
{v}7{/v}Ale každému z_nás byly uděleny duchovní dary v_takové míře, v_jaké je chtěl Kristus dát. {v}8{/v}Proto se praví: „Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary.“
{v}9{/v}Když však ‚vystoupil‘, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. {v}10{/v}Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i_ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.
{v}11{/v}Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, {v}12{/v}aby připravili křesťany k_úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, {v}13{/v}dokud nedojdeme všichni k_jednotě ve víře a v_poznání Božího Syna, k_mužné zralosti, k_onomu věku, (kdy se na nás uskuteční) Kristova plnost. {v}14{/v}Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v_kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. {v}15{/v}Ale spíše žijme podle pravdy a v_lásce, a tak porosteme po všech stránkách v_něho, v_Krista, který je naše hlava. {v}16{/v}Z_něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v_lásce.
{v}17{/v}Říkám vám a zapřísahám vás ve (jménu) Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. {v}18{/v}Mají rozum zatemnělý a jsou vyloučeni z_Božího života, protože je v_nich nevědomost a protože mají zatvrzelé srdce. {v}19{/v}Jsou totiž otupělí, a tak se oddávají prostopášnosti a hovějí vší možné nečistotě a chamtivosti.
{v}20{/v}Takhle jste se tomu přece o_Kristu neučili! {v}21{/v}Vy jste přece o_něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni podle pravdy, která je v_Ježíšovi, {v}22{/v}že máte odložit starého člověka s_dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. {v}23{/v}Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce {v}24{/v}a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího (vzoru) jako skutečně spravedlivý a svatý.
{p}ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. {r}Mt 19,29.27{/r}
Všichni, kdo opustili domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, {*} dostanou stokrát víc a za podíl budou mít život věčný. Aleluja.
Opustili všechno a šli za Kristem. {*} Dostanou stokrát víc a za podíl budou mít život věčný. Aleluja.
Nebo o_řeholnici:
{p}ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. {r}Lk 10,42.39{/r}
Jen jedno je třeba. {*} Vybrala si nejlepší úděl, a ten jí nikdo nevezme. Aleluja.
Posadila se Pánu k_nohám a naslouchala jeho slovům. {*} Vybrala si nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme. Aleluja.
Z_listu svatého apoštola Pavla Filipanům
{r:Flp}3,7 – 4,1.4-9{/r}
{p}Radujte se stále v_Pánu!
{v}3,7{/v}V_čem jsem (dříve) viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. {v}8{/v}Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s_oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista {v}9{/v}a byl s_ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá (zachováváním) Zákona, ale tu, (která se dává) tomu, kdo věří v_Krista, totiž tu, která (přichází) od Boha a (spočívá) na víře. {v}10{/v}Tak na sobě poznám Krista i_moc jeho zmrtvýchvstání a účast v_jeho utrpení; a protože umřel on, i_já mu chci být v_tom podobný. {v}11{/v}Potom, (jak doufám), dosáhnu i_vzkříšení z_mrtvých.
{v}12{/v}(Tím neříkám,) že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i_mne samého uchvátil Kristus Ježíš. {v}13{/v}Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o_jedno (mi jde): nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k_tomu, co je přede mnou. {v}14{/v}Běžím k_cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.
{v}15{/v}Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v_té věci jinak, i_to vám Bůh ukáže v_pravém světle. {v}16{/v}Jenom (je třeba), abychom v_tom, k_čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále.
{v}17{/v}Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. {v}18{/v}Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v_očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. {v}19{/v}Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o_věci pozemské.
{v}20{/v}My však máme svou vlast v_nebi, odkud také s_touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. {v}21{/v}On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.
{v}4,1{/v}Proto, moji bratři milovaní a vytoužení, moje radosti a koruno, tak stůjte v_Pánu pevně, milovaní! {v}4{/v}Radujte se stále v_Pánu, opakuji: Radujte se! {v}5{/v}Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. {v}6{/v}O_nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v_modlitbě a prosbě s_děkováním. {v}7{/v}Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v_Kristu Ježíši.
{v}8{/v}Konečně, bratři, mějte zájem o_všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o_každou zdatnost nebo (činnost, která si zasluhuje) chvály.
{v}9{/v}Dělejte i_nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, (dárce) pokoje, bude s_vámi.
{p}ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
{r}Lk 12,35-36{/r}; {r}Mt 24,42{/r}
Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, {*} abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatby.
Bděte tedy, protože nevíte, v_kterou hodinu váš Pán přijde. {*} Abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatby.
Nebo o_řeholnici:
{p}ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Větší cenu než cokoli na tomto světě má pro mě láska mého Pána, Ježíše Krista. {*} Na něho jsem myslela, jeho jsem milovala, v_něho jsem věřila, po něm jsem toužila.
Srdce mi překypuje radostnými slovy. {*} Na něho jsem myslela, jeho jsem milovala, v_něho jsem věřila, po něm jsem toužila.
Z_homilií svatého Řehoře Velikého, papeže, na evangelia
(Lib. 2, hom. 36,11-13: PL 76,1272-1274)
{p}Ve světě, ale ne ze světa
Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemskými věcmi, a ne ony vámi. Váš duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete otroky svých vlastních věcí.
Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme na všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost věnujme tomu, kam směřujeme.
Zlo musíme vyrvat i_s_kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i_z_těch nejskrytějších myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o_ukojení zvědavosti ani sebesžíravější ctižádost nás nesmí připravovat o_hostinu Beránkovu. Dokonce i_k_tomu, co zde na světě konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci, jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li. Ale i_když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v_časných záležitostech povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k_tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá, jako by ho neužíval{fnr}1{/fnr} ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje k_životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k_výšinám.
Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo zdržovat touhu vašeho ducha a radost z_žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v_tom, co je dobrem lepším, to znamená v_dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně, nebudeme zde na ničem lpět.
K_takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v_nás hoří plamen pravé lásky k_němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s_Otcem a Svatým Duchem, Bůh na věky věků. Amen.
{fn:1}Srov. {r}1 Kor 7,31{/r}.{/fn}
{p}ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
{r}1 Kor 7,29.30.31{/r}; {r:1 Kor}2,12{/r}
Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali. {*} Tento viditelný svět pomíjí. Aleluja.
My jsme nepřijali ducha světa. {*} Tento viditelný svět pomíjí. Aleluja.
Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky