PAMÁTKA PANNY MARIE, MATKY CÍRKVE

Blahoslavené Panně Marii byl udělen titul Matka církve, protože porodila Krista, hlavu církve, a předtím, než Syn na kříži odevzdal svého ducha, se stala matkou vykoupených. Svatý papež Pavel VI. toto pojmenování slavnostně potvrdil v_promluvě k_otcům 2. vatikánského sněmu 21. listopadu 1964; jeho záměrem bylo, „aby celý křesťanský lid tímto velmi jemným titulem právě teď ještě více projevoval úctu k_Bohorodičce“.

MODLITBA SE ČTENÍM

Panenská matko, dcerou jsi

Synáčka svého božského,

skromná vždy, i_když vzácnější

nad tvory světa celého.

Bůh ve svém úradku tě měl,

by uskutečnil to, co chtěl:

vrcholem krásy, chloubou jsi

smrtelné přirozenosti.

A tu jsi zušlechtila tak,

že její Tvůrce vznešený

se skrze Tebe vtělil pak

k_úžasu všeho stvoření.

V_tvém svatém lůně panenském

se oheň Boží lásky vzňal

a v_jeho teple mateřském

zem rajské květy plodí dál.

Ať Otce s_Utěšitelem

i_tvého Syna lidstvo ctí,

Matkou jsi církve a právem

Syn zahrnul tě milostí. Amen.

Z_promluvy svatého papeže Pavla VI. na závěr třetího jednacího období 2. vatikánského sněmu

(21. listopadu 1964: AAS 56 [1964], 1015-1016)

{p}

Maria je Matka církve

Uvažujeme o_úzkých vztazích, kterými jsou spojeny Maria a církev, a k_slávě blahoslavené Panny i_k_naší útěše prohlašujeme převelice svatou Marii Matkou církve, to znamená veškerého křesťanského lidu, jak věřících, tak pastýřů, kteří Marii nazývají láskyplnou Matkou. A naším záměrem je, aby celý křesťanský lid tímto velmi jemným titulem právě teď ještě více projevoval úctu k_Bohorodičce a předával jí své prosby.

Nejde, ctihodní bratři, o_titul, který by byl v_křesťanské zbožnosti neobvyklý — naopak, když křesťané a celá církev Marii vzývají, nejraději volí právě titul Matka. Tento titul má ve skutečnosti vztah k_pravému důvodu zbožné úcty k Marii, protože se pevně opírá o_samotnou důstojnost, kterou byla Maria obdařena jako Matka Vtěleného Božího Slova.

Jako je totiž božské mateřství příčinou, proč má Maria jedinečné vztahy s_Kristem a je přítomna v_díle spásy, které vykonal Kristus Ježíš, tak vyplývají z_božského mateřství zvláště vztahy, které existují mezi Marií a církví. Když je Maria Matkou Kristovou a ten ihned a ještě v_jejím panenském lůně přijal lidskou přirozenost, spojil tehdy se sebou Kristus jako Hlava své mystické tělo, kterým je církev. Maria má tudíž být považována jak za Matku Kristovu, tak za Matku všech věřících a všech pastýřů, tedy církve.

To je důvod, proč k_ní máme pozvedat oči — nejsou toho hodné a jsou slabé, nicméně planou důvěrou a synovskou láskou. Ta, která nám kdysi dala Ježíše, pramen nebeské milosti, určitě nemůže upírat církvi svou mateřskou péči, zvlášť v této době, v níž se Kristova Nevěsta s_větším úsilím snaží plnit svůj úkol v_díle spásy.

Velmi úzké vztahy, které existují mezi touto naší nebeskou Matkou a lidským rodem, nás pak vedou k_tomu, abychom tuto důvěru ještě živili a upevňovali. I_když Bůh zahrnul Marii velmi četnými a podivuhodnými dary, aby ji učinil důstojnou Matkou Vtěleného Slova, je nám velmi blízko. Tak jako my je i_ona dcera Adamova, a proto je to také díky stejné lidské přirozenosti naše sestra; s_ohledem na budoucí Kristovy zásluhy byla sice uchráněna dědičné poskvrny, ale k_darům přijatým od Boha sama připojila příklad své vlastní dokonalé víry, takže si zasloužila pochvalu v_evangeliu: Blahoslavená, která jsi uvěřila.{fnr}1{/fnr}

V_tomto smrtelném životě uskutečnila dokonalý vzor Kristova učedníka, byla zrcadlem všech ctností a plně do svého chování promítla ta blahoslavenství, která hlásal Kristus Ježíš. Celá církev, když rozvíjí svůj mnohotvárný život a horlivou aktivitu, si proto bere od Panny Bohorodičky ten nejlepší příklad, jak má dokonale následovat Krista.

{fn:1}Srov. {r}Lk 1,45{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}Lk 1,35{/r}

Duch Svatý sestoupil na Marii, {*} moc Nejvyššího ji zastínila.

Znova ji naplnil, když sdílela utrpení svého syna jako Matka vykoupených, {*} moc Nejvyššího ji zastínila.

RANNÍ CHVÁLY

Panno, ty hvězdou lásky jsi

blažených v_říši nadhvězdné,

zdroj naděje vždy prýštící

pro všechny tvory smrtelné.

Syn dal ti, Paní vznešená,

nad srdcem svým moc veškerou,

tak každý jistě získává

to, oč tě prosí s_důvěrou.

Ty dáváš z_dobrotivosti

nejen to, oč tě prosíme,

ba předcházíš svou štědrostí

přání, jež nevyslovíme.

V_tobě je milosrdenství,

jsi velkodušných srdcí vzor,

jsi poklad všeho bohatství,

jímž kdy se zaskvěl Boží tvor.

Ať Otce s_Utěšitelem

i_tvého Syna lidstvo ctí,

Matkou jsi církve a právem

Syn zahrnul tě milostí. Amen.

Ant. k_Zachariášovu kantiku: Učedníci jednomyslně setrvávali v_modlitbách s_Ježíšovou matkou Marií.

MODLITBA

Bože, milosrdný Otče, tvůj jednorozený Syn ustanovil na kříži svou Matku, Pannu Marii, také naší Matkou; dej, ať s_její láskyplnou pomocí tvá církev stále roste svatostí svých členů a shromažďuje v_sobě všechny národy. Prosíme o_to

NEŠPORY

HYMNUS

Panno, ty Matkou církve jsi

a věčnou branou do slávy.

Útočištěm buď u_Syna,

u_Otce, kde vše začíná.

Bohu jsi Matka slavná, syn

je však i_otcem všech i_tvým.

Přímluvu tvou teď žádáme,

když tvou památku slavíme.

Jsi hvězdou mořskou, záříš tmou,

jsi svatou Matkou, Královnou.

pros Otce i_Syna stále,

ať nám dá Utěšitele.

Laskavá Panno, předobrá,

jsi Panna sladká, Maria,

vyslyš prosby, dej naději

těm, kdo dnes k_tobě volají.

Sděl prosby Synu milému,

na kříži umučenému,

pro nás i_bičovanému,

trním, žlučí trápenému.

Jsi Matka krále velkého

a brána nebe zářného.

Nakloň se k_prosbám ubohých,

slyš pláč a vzdechy prosících.

Ať Otce s_Utěšitelem

i_tvého Syna lidstvo ctí,

Matkou jsi církve a právem

Syn zahrnul tě milostí. Amen.

Nebo:

Zdrávas, hvězdo mořská,

Matko Boží štědrá,

ustavičná Panno,

šťastná nebes bráno.

Přijímajíc „Ave“

ze rtů Gabriele,

vrať nám pokoj pravý,

měníc úděl Evy.

Rozvaž pouta vinným,

slepé vyveď ze tmy,

odvrať od nás vše zlé,

vypros všechno dobré.

Vypros, Matko naše,

milost od Ježíše,

neboť on nám z_nebe

byl dán skrze tebe.

Panno nejvýš svatá,

mírná, vlídná, tichá,

veď nás cestou ctností,

ať jsme tiší, čistí.

Uč nás, Panno čistá,

následovat Krista,

u_něho ať s_tebou

najdem radost věčnou.

Zdrávas, hvězdo moří,

živitelko Boží,

ustavičná Panno,

slavná nebes bráno!

Ave tobě pěla

ústa Gabriela;

mír nám vlej, když jméno

Eva zpět je čteno.

Rozvaž pouta viny,

slepoty vzdal stíny,

zbav nás všeho zlého,

zdroj buď dobra všeho.

Ukaž nám, žes Matka,

prosba tvá je sladká

sluchu Syna tvého,

pro nás zrozeného.

Panno požehnaná,

milosti jsi schrána;

změň nás v_prosté viny,

v_tiché, čisté syny.

Dopřej nám žít čistě,

ať kráčíme jistě

k_tobě, do tvé říše

patřit na Ježíše. Amen.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Pán řekl své matce: Ženo, to je tvůj syn. Potom řekl učedníkovi: To je tvá matka.