Kantikum – Iz 61,6

První kantikum

Boží smlouva s_jeho služebníky

{r}Iz 61,6-9{/r}

(Bůh) nám dal schopnost sloužit nové smlouvě. ({r}2 Kor 3,6{/r})

{v}6{/v}Vy se budete nazývat „Hospodinovi kněží“,{x}

bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.

Budete požívat bohatství národů{x}

a honosit se jejich slávou.

{v}7{/v}Místo své dvojnásobné potupy a pohany{x}

budou nad svým údělem jásat;

proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,{x}

budou mít věčnou radost.

{v}8{/v}Neboť já, Hospodin, miluji právo,{x}

nenávidím loupež a nepravost.

Věrně odměním jejich práci,{x}

uzavřu s_nimi věčnou smlouvu.

{v}9{/v}Jejich rod bude známý mezi pohany

a jejich potomstvo uprostřed národů.

Kdo je spatří, všichni uznají:{x}

„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

Kantikum Třetí kantikum První kantikum

Radost nad novým Jeruzalémem

{r}Iz 61,10 – 62,5{/r}

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. ({r}Zj 21,2{/r})

Radostí jásám

{r}Iz 61,10 – 62,5{/r}

Jeho oděv zbělel jako světlo – zastínil je najednou světlý oblak. ({r}Mt 17,2.5{/r})

Radost nad novým Jeruzalémem

{r}Iz 61,10 – 62,3{/r}

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. ({r}Zj 21,2{/r})

{v}61,10{/v}Radostí budu jásat v_Hospodinu,{x}

má duše zaplesá v_mém Bohu,

neboť mi oblékl roucho spásy,{x}

oděl mě šatem spravedlnosti

jako ženicha okrášleného věncem,{x}

jako nevěstu ozdobenou šperky.

{v}11{/v}Jako země rodí rostlinstvo,{x}

jako zahrada dává vzejít setbě,

tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti{x}

a slávě před všemi národy.

{v}62,1{/v}Kvůli Siónu neumlknu,{x}

kvůli Jeruzalému neutichnu,

dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,{x}

dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.

{v}2{/v}Tu národy uvidí tvou spravedlnost{x}

a všichni králové tvou slávu.

Obdaří tě novým jménem,{x}

které určí Hospodinova ústa.

{v}3{/v}Budeš nádhernou korunou v_Hospodinově ruce,{x}

královskou čelenkou v_dlani svého Boha.

Druhé kantikum

Sláva nového Jeruzaléma

{r}Iz 62,4-7{/r}

Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s_nimi přebývat. ({r}Zj 21,3{/r})

{v}4{/v}Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“{x}

a tvá zem „Osamělá“.

Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v_ní“{x}

a jméno tvé země „V_manželství daná“,

neboť si v_tobě zalíbil Hospodin{x}

a tvá země dostane muže.

{v}5{/v}Jako se jinoch snoubí s_pannou,{x}

tak se s_tebou zasnoubí tvoji synové.

Jako se raduje z_nevěsty ženich,{x}

tak se tvůj Bůh zaraduje z_tebe.

{v}6{/v}Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;{x}

ani ve dne, ani v_noci nikdy nesmějí mlčet.

Vy, kdo máte Hospodina upomínat,{x}

nedejte si pokoj,

{v}7{/v}nedejte pokoj jemu, dokud nezaloží Jeruzalém,{x}

dokud ho neučiní slavným na zemi!