Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *

tehdy jsme byli jak ve snách.

Na rtech nám kypěl veselý smích, *

jásotem oplýval jazyk.

Tehdy šla v národech jedna řeč: *

„Pán pro ně učinil divy!“

Veliký div pro nás učinil Pán, *

byli jsme radosti plní!

Pane, náš úděl již k dobrému změň *

jak vyschlé potoky jihu!

Vždycky kdo v slzách zasévají, *

ti budou s jásotem sklízet.

Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *

s pláčem sijí své zrní;

s jásotem vracet se budou zpět, *

v náručí ponesou snopy. △

Jestliže dům nebuduje Pán, *

lopotí se marně, kdo jej staví.

Jestli město nestřeží sám Pán, *

hlídati je marně budou stráže.

Marno vám je vstávat před ránem, *

pracovat až dlouho do večera,

pak až v noci jídat krušný chléb: *

sám ho dá i za spánku svým milým.

Hle, jsou darem Páně synové, *

jeho vzácnou odměnou plod lůna.

Čím jsou šípy ruce bojovné, *

tím jsou otci synové z let mládí.

Šťasten, kdo jich plný toulec má: *

sporem v bráně sok ho nezahanbí. △

Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *

a kdo kráčíš jeho cestami!

Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *

blažen budeš, půjde s tebou zdar.

Manželka tvá jako vinná réva *

ponese v tvém domě ovoce,

děti tvé jak letorosty oliv *

stůl ti budou kruhem ovíjet.

Takto bude požehnáno muži, *

který Pána v pravé bázni ctí.

Pán ať požehná ti ze Siónu, †

abys viděl vzkvétat Jeruzalém *

po všechny dny svého života.

Abys viděl i svých synů syny. *

Pokoj budiž nad Izraelem! △