Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *

žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.

Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal, *

a tys mně chorému opět navrátil zdraví.

Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *

k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní.

Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrni, *

vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *

i když z večera pláčeš, ráno už jásáš.

Za dnů, kdy jsem se spoléhal na svoje štěstí, *

myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.

Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *

jen však jsi zakryl svou tvář, a dolehla hrůza.

Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *

ke svému Bohu jsem křičel o slitování.

„Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *

Může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost?

Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *

Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“

A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *

svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,

abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *

Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit. △

Šťasten, komu odpuštěna nepravost *

a už je přikryt jeho hřích!

Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *

a v jehož duši není klam.

Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *

po celé dny jsem bědoval.

Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *

až na troud jsem byl vyprahlý.

Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *

své bloudění jsem nesmlčel.

Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *

A tys mi vinu odpustil.

Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *

jen k tobě modlí v soužení.

Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *

až k němu nikdy nestoupnou.

Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *

svou záchranou mě rozjásáš.

„Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *

radu i ochranu ti dám.“

Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †

které zkrotí jenom uzda s udidlem, *

jinak je nepřitáhneš blíž.

Bezbožný je vydán mnoha trápením, †

ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *

on zahrne svou milostí.

Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *

jásejte, kdo jste upřímní! △

Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a

Díky ti vzdáváme, *

Pane, Bože vševládný,

neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *

a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.

Národy se rozzuřily, *

ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,

čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *

a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.

Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *

a vláda jeho Pomazaného,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

a svůj život nemilovali tolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se radujte, nebesa *

a kdo v nich přebýváte! △