Narodil se ve Valencii 1. ledna 1526 jako nejstarší z osmi dětí. V osmnácti letech si na své rodině vybojoval vstup do řádu. Studoval a pak působil jako novicmistr ve Valencii. Jeho životopisec píše, že jako novicmistr i jako převor nevyžadoval od svých podřízených nic, co by sám nezachovával. Celým srdcem se snažil realizovat ve svém životě ideál bratra kazatele. V roce 1562 přicestovali do Valencie dva misionáři z Ameriky, kteří měli získávat nové bratry pro misijní práci v Americe. Ludvík se nechal nadchnout a spolu s několika spolubratry se vydal na misie do Ameriky. V letech 1562-1569 působil velmi požehnaně nejprve v Panamě a potom v Nové Granadě (dnešní Kolumbii). Mnoho indiánů přivedl k víře a zároveň je bránil před útiskem konkvistadorů. Po sedmi letech namáhavé služby jej představení odvolali zpět do Španělska, kde byl v říjnu 1570 zvolen převorem v klášteře sv. Onufria. Pak se vrátil zpět do Valencie a stal se opět novicmistrem. Zemřel 9. října 1581 po těžké nemoci. Byl pohřben v kostele sv. Štěpána, ale jeho ostatky byly v roce 1936 za španělské revoluce zničeny. 12. dubna 1671 jej kanonizoval Klement X.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když Ludvíkovou slávou dnes
nadhvězdná říš se zjasnila,
nechť Valencii plní ples
nad světci, které zrodila.
On již od věku útlého
Kristovo jho na sebe bral
a ohněm Ducha Svatého
v nejhlubším nitru vroucně plál.
Ten oheň ho bez ustání
k věčnému žití provází,
až prostřednictvím pokání
vítězné slávy dochází.
Též jeho ctnosti hrdinské
staly se vzorem pro bratry;
než duši na věčnost vydal,
výmluvností vždy vynikal.
Ať věčná sláva, chvála, čest
vzdávána Otci, Synu jest,
ať Duchu obou zní týž zpěv
na věčné věky v dobách všech. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Svatý Ludvík se často modlil: „Pane, dej mi, ať zemřu pro tebe, jako ty jsi neváhal zemřít pro mne.“
Smiluj se nade mnou, Bože, *
jenž jsi tak milosrdný,
tak plný slitování, *
a moji nepravost zahlaď!
Smyj ze mne všechnu mou vinu *
a z mého hříchu mě očisť!
Uznávám, špatně jsem činil, *
svůj hřích mám na očích stále.
To proti tobě jsem hřešil, *
spáchal, co tobě se příčí,
takže tvůj soud je správný, *
tvůj ortel spravedlivý.
Vždyť jsem už narozen s vinou, *
matka mě počala s hříchem.
Ty máš rád upřímné srdce, *
v skrytu mě moudrosti učíš.
Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *
umyj mě, bělejší budu než sníh.
Veselí, radost mi zakusit dopřej, *
ať jásají kosti, které jsi zdrtil.
Odvrať se tváří od mých hříchů, *
všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.
Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *
nového, stálého ducha mi dej.
Neodvrhuj mě od své tváře, *
ať ve mně trvá tvůj svatý duch.
Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *
posil mě velkodušností.
Hříšníky budu učit tvým cestám, *
bezbožní k tobě se vrátí zas.
Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *
zajásám, jak jsi spravedlivý!
Odemkni, Pane, opět má ústa, *
mé rty ti zapějí chvalozpěv.
V krvavých žertvách zálibu nemáš, *
obětí tou se ti nezavděčím.
Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *
zdrcené srdce neodmítneš.
Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *
zbuduj zas hradby Jeruzaléma!
Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †
v zápalných žertvách a celopalech, *
na oltář budou ti býčky klást. △
Ant. Svatý Ludvík se často modlil: „Pane, dej mi, ať zemřu pro tebe, jako ty jsi neváhal zemřít pro mne.“
Ant. 2 Stal jsem se služebníkem všech, abych tak získal pro Krista větší počet lidí.
Jer 14, 17-21
Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání, *
ve dne v noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu, *
ranou přebolestnou.
Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem, *
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i kněz odcházejí *
do neznámé země.
Což jsi nadobro zavrhl Judu *
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil, *
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde, *
zhojení ran, a hle, zděšení!
Pane, poznáváme svoje nepravosti †
i bezbožnost našich otců, *
že jsme zhřešili proti tobě.
Pro své jméno nás nevydávej v potupu, †
nenech zhanobit trůn své slávy, *
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s námi. △
Ant. Stal jsem se služebníkem všech, abych tak získal pro Krista větší počet lidí.
Ant. 3 Byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystihnutelné Kristovo bohatství.
Jásejte Pánu, všechny země! †
A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho!
Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy.
Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno!
Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením. △
Ant. Byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystihnutelné Kristovo bohatství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 9, 22b-23
Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s nimi získal podíl v dobrech evangelia.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán dal poznat * dílo své spásy. Pán.
Před všemi národy zjevil svou spravedlnost. * Dílo své spásy. Sláva Otci. Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pán, Bůh Izraele, navštívil svůj lid v indiánské zemi. Poslal k němu napřed svého služebníka, aby mu připravil cestu.
PROSBY
Pohleďme na Krista: pro svůj lid se narodil, zemřel a vstal z mrtvých. Prosme ho tedy s důvěrou:
Pane, zachraň ty, které jsi vykoupil svou krví.
Veleben buď, Ježíši, náš Spasiteli, tys neváhal pro nás podstoupit utrpení a smrt na kříži
a vykoupil jsi nás svou drahocennou krví.
Ty jsi slíbil dát vodu tryskající do života věčného,
vylij svého Ducha na všechny lidi.
Své učedníky jsi poslal zvěstovat evangelium všem národům,
pomáhej jim, aby hlásali, že v tvém kříži je naše spása.
Nemocným a ubohým, kteří mají účast na tvém kříži,
uděl sílu a trpělivost.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí milosrdný Bože, tys naplnil srdce svatého Ludvíka úctou k svému jménu; zapal i naše srdce takovým ohněm, abychom ti s láskou a bázní věrně sloužili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky