Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *

ono mi cestu osvětluje.

Dal jsem přísahu, také ji plním, *

dbát všech tvých správných rozhodnutí.

Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *

dle svého slova mi zachovej život!

Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *

pouč mě o svých rozhodnutích.

Stále můj život je ohrožen zkázou, *

já na tvůj zákon však nezapomínám.

Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *

z cesty tvých příkazů nezabloudím.

Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *

neboť jsou radostí mého srdce.

Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit; *

v tom je odměna na věčné časy. △

Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *

Pospěš mi, Pane, na pomoc!

Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *

kdo se mě snaží zahubit,

ať se stydí a zalezou všichni, *

kdo se z mých pohrom radují!

Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *

kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“

Zato ať jásají, ať se radují v tobě *

všichni, kdo tebe hledají!

Ať mohou říkat: „Velký je Bůh,“ *

kdo k tobě volají o pomoc.

Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †

Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *

Pane, déle už neotálej! △

Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *

vzýváme tě, hlásáme tvé divy.

„V době, kterou já sám ustanovím, *

soudit budu spravedlivým soudem.

Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *

její pilíře já pevně držím.

Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *

Bezbožným: Jen nezdvíhejte hlavu!

Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *

nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“

Od východu ani od západu, *

z pouště ani z hor nic nečekejte,

nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *

toho poníží a toho vznese.

Tak to je: Pán drží v ruce kalich *

s šumivým a kořeněným vínem,

podává jej tomu a zas tomu, †

vylokat je musí po kvasnice, *

vypít všichni bezbožníci země.

Já však budu do věčnosti jásat, *

Jákobovu Bohu hrát a zpívat.

On zuráží rohy bezbožníkům, *

kdežto spravedliví zdvihnou čelo. △