Na začátku 4. století byl biskupem v Beneventu v jižní Itálii. V době Diokleciánova pronásledování podstoupil mučednickou smrt v Pozzuoli u Neapole, jeho ostatky byly v 5. století přeneseny do Neapole a od té doby je uctíván jako patron města. V neapolské katedrále se uchovávají dvě zapečetěné skleněné ampule se zaschlou krví, o níž tradice tvrdí, že je to krev sv. Januária. Tato zaschlá krev se po přiblížení k lebce sv. Januária začne měnit v tekutinu, vře a její objem se zvětšuje. Písemné zprávy o tomto úkazu jsou už z roku 1389; opakuje se ještě dnes několikrát v roce.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!
Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.
Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!
Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.
Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.
Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.
Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.
Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
To přichází náš Bůh, a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí.
Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
„Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí. △
Ant. Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda.
Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje.
Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“ △
Ant. Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova?
Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež;
o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty.
Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“ △
Ant. Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
18,1-13.20-32
Každý bude souzen podle vlastních skutků
Hospodin mě oslovil: „Co je vám, že stále opakujete o izraelské zemi toto přísloví?:
‚Otcové jedli nezralé hrozny,
a synům z toho trnou zuby.‘
Jakože jsem živ – praví Pán, Hospodin – nebude už nikdo v Izraeli, kdo by toto přísloví opakoval. Hle, mně náleží všichni: život otce, jako život syna. Zemře ten, kdo zhřeší!
Jestliže je někdo spravedlivý, jedná podle spravedlnosti a práva, nejí maso s krví, neobrací své oči k modlám Izraelova domu, neposkvrní manželku svého bližního, nepřistoupí k ženě v době jejího krvácení, nikoho neutlačuje, vrátí dlužníkovi zástavu, nic nebere násilně, svůj chléb dává lačnému, obléká nahého, nebude lichvářsky půjčovat, nebude brát úrok, nebude podporovat nic zlého, bude-li každého soudit podle pravdy, následovat mé příkazy, bude-li zachovávat mé zákony a plnit je – ten je spravedlivý a jistě bude živ – praví Pán, Hospodin.
Zplodí-li pak syna násilníka a vražedníka, který se dopouští některých z těchto věcí, nedělá nic z toho, co činil jeho otec, ale jí maso s krví, poskvrňuje manželku svého bližního, utlačuje chudáka a ubožáka, bere násilím, nevrací zástavu, obrací své oči k modlám, páchá nepravost, lichvářsky půjčuje a bere úrok – jistě nebude živ. Protože páchal všechny tyto ohavnosti, jistě zemře! Sám bude příčinou své smrti.
Ten, kdo zhřešil, zemře! Syn nebude pykat za otcovu vinu a otec nebude pykat za synovu vinu. Na spravedlivém ulpí jeho spravedlnost, na zločinném jeho zločinnost.
Jestliže se zločinec odvrátí od svých hříchů, které páchal, bude-li zachovávat mé příkazy, bude jednat podle práva a spravedlnosti, jistě bude živ a nezemře. Nebude se vzpomínat na žádné jeho nepravosti, které spáchal. Bude žít pro svou spravedlnost, kterou činí. Mám snad zalíbení v zločincově smrti – praví Pán, Hospodin – anebo spíše chci, aby změnil své chování a byl živ?
Opustí-li však spravedlivý svou spravedlnost a bude-li jednat ohavně jako zločinec, bude živ? Na žádný jeho spravedlivý skutek, který učinil, se nevzpomene, zemře pro svou nevěrnost, které se dopustil, pro hřích, který spáchal.
Říkáte: ‚Pán nejedná správně!‘ Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíš vaše? Jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil. Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. Neboť proto, že se bál a odvrátil od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře. Izraelův dům praví: ‚Pán nejedná správně!‘ Je to mé jednání, které není správné, izraelský dome, nebo spíše vaše?
Proto každého z vás budu soudit podle jeho chování, izraelský dome – praví Pán, Hospodin. Přestaňte a odvraťte se od všech svých nepravostí, abyste se neobtížili vinou! Oprosťte se tedy od všech svých nevěrností, jichž jste se dopustili vůči mně, a utvořte si nové srdce a nového ducha! Proč byste chtěli zemřít, izraelský dome? Vždyť nemám zálibu ve smrti toho, který má umřít – praví Pán, Hospodin. Obraťte se, a budete žít!“
RESPONSORIUM
Jer 31,29; Ez 18,30.20
Už se nebude říkat: Otcové jedli nezralé hrozny, a synům z toho trnou zuby. * Ten, kdo zhřešil, zemře.
Každého z vás budu soudit podle jeho chování. Syn nebude pykat za otcovu vinu a otec nebude pykat za synovu vinu. * Ten, kdo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Augustina
(Sermo 340,1: PL 38,1483-1484)
Pro vás jsem biskup, s vámi jsem křesťan
Od té doby, co mi bylo vloženo na ramena toto břemeno, s nímž je spojena tak velká odpovědnost, stále mi mé čestné postavení dělá starost. Čeho se obávám při této biskupské službě? Aby nás netěšilo víc to, co je na ní nebezpečné tím, že nám přináší čest, než co je na ní plodné pro vaši spásu. Ale když mi nahání hrůzu, čím jsem pro vás, těší mě to, čím jsem společně s vámi. Neboť pro vás jsem biskup, s vámi jsem křesťan. To první slovo označuje povinnost, kterou jsem vzal na sebe, to druhé milost. To první označuje nebezpečí, to druhé spásu.
Zmítáme se v bouři své činnosti jako na širém moři. Ale když pomyslíme na to, kdo nás vykoupil svou krví, tato myšlenka nás uklidní, jako bychom vplouvali do bezpečného přístavu. I když sami neseme tíhu své služby, nacházíme odpočinek v tom, co nám jako křesťanům společně patří. Jestliže mě tedy těší víc, že jsem byl spolu s vámi vykoupen, než že jsem vaším představeným, budu, jak přikazuje Pán, ještě víc vaším služebníkem, abych nebyl nevděčný za tu cenu, za kterou jsem se stal spolu s vámi křesťanem. Neboť musím milovat našeho Vykupitele a vím, co řekl Petrovi: Petře, miluješ mě? Pas mé ovce. Řekl to jednou, podruhé a potřetí. Ptal se na lásku a ukládal namáhavou práci, neboť kde je větší láska, tam namáhavá práce méně tíží.
Čím nyní odvděčím se Pánu za všechno, co mi prokázal? Řeknu-li, že se odplácím tím, že pasu jeho ovce, ani to nedělám já, nýbrž Boží milost se mnou. Čím se tedy odplatím, když mě milost ve všem předejde? A přece očekáváme odměnu za to, že bez nároků na odměnu milujeme a paseme ovce. Jak je to možné? Jak to lze sloučit, ‚bez nároků miluji, abych byl pastýřem‘, a ‚mám nárok na odměnu, protože jsem pastýřem‘? Naprosto by to nebylo možné, žádnou odměnu bychom nemohli očekávat od toho, koho bez nároků milujeme, kdyby ten, koho milujeme, nebyl sám odměnou. A odplácíme-li se za to, že nás vykoupil, tím, že paseme jeho ovce, čím se odplatíme za to, že nás učinil pastýři? Vždyť špatnými pastýři – kéž nás Bůh před tím chrání – jsme ze své vlastní špatnosti, ale dobrými pastýři – kéž nám to Bůh dá – můžeme být jen z jeho milosti. Proto vás, bratři moji, prosíme a napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo. Přičiňte se o to, aby byla naše služba plodná. Vždyť vy jste Boží pole. Přijímejte zvenčí toho, který sází a zalévá, a uvnitř toho, který dává vzrůst. Pomáhejte nám modlitbou i poslušností, aby nás ani tak netěšilo být vaším představeným, jako spíše to, že jsme vám k prospěchu.
RESPONSORIUM
Mdr 10,10
Svatý Januárius je opravdu mučedník, neboť se nezalekl hrozeb a pro Kristovo jméno prolil svou krev; * Nehledal pozemskou slávu, a proto vešel do nebeského království.
Pán vedl spravedlivého po přímých stezkách a ukázal mu Boží království. * Nehledal.
MODLITBA
Modleme se.
Radujeme se, Bože, z výroční oslavy svatého mučedníka Januária a prosíme tě: dej, ať se s ním radujeme také věčně v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky