Narodil se roku 1090 ve Fontaines-lés-Dijon ve Francii. V roce 1111 opustil rodné šlechtické sídlo a spolu se svými čtyřmi bratry vstoupil do cisterciáckého kláštera v Citeaux. Z pověření opata zbudoval nový klášter v Clairvaux (1115) a stal se tam opatem. Miloval klášterní samotu, ale pro dobro církve ji nejednou neváhal opustit a zasáhnout do veřejného dění. Vystoupil proti vzdoropapeži Anakletovi II. (1130) a proti tehdejším bludařům Petru Abelardovi (1140) a Arnoldovi z Brescie (1144). Když se stal papežem jeho žák Evžen III. (1145), napsal pro něj pětisvazkové dílo o povinnostech papeže a zásadách hlubokého duchovního života. Z papežova pověření vybízel k druhé křížové výpravě (1147-48) na odražení tureckých vojsk a dožil se bolestného zklamání, když tato výprava pro nesvornost a hrabivost křižáků a různé zákulisní pletichy jejich vůdců skončila tragickým nezdarem. Zanechal mnoho spisů o duchovním životě a vynikal velikou úctou k Panně Marii. Jeho kázání o Písni písní patří ke skvostům křesťanské mystické literatury. Zemřel 20. VIII. 1153 v Clairvaux. V roce 1174 byl prohlášen za svatého a roku 1830 za učitele církve.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Bernarde, nebes perla jsi;
chvály, jež dnes ti pějeme,
obrať nám v radost ze spásy
a k větší věčné odměně.
Kristus tvé srdce poranil,
když lásky šíp v ně vetkl hloub,
v moudrosti z tebe učinil
štít církve, světlo, mocný sloup.
Tebe nám vznešený Duch dal,
bys proudy pravdy rozléval,
a nektar stravy nebeské
roznášel v kraje pozemské.
Panenská Matka v nitru tvém
žár čisté lásky roznítí,
nikdo ji s větším zápalem
nechválil dosud nežli ty.
Pastýři, mistři, vládcové
hledali často rady tvé.
Tys, poustevníku, jménem svým
zářil jak maják staletím.
Trojici sláva, čest i dík,
že v nesmírné své štědrosti
dovolí též nám na ni zřít
a dojít věčných radostí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán je mi slitováním a útočištěm, na které je spolehnutí.
Blahořečen budiž Pán, má skála! †
On mé ruce učí bojovat, *
moje prsty zdatně si vést v bitvě.
Je mi slitováním, je mi hradem, *
útočištěm mým a zachráncem,
štítem, na který je spolehnutí. *
Národy mé vládě podrobil.
Pane, co je člověk, že dbáš o něj, *
co syn lidský, že ho v mysli máš?
Vždyť je člověk jako pouhý vánek, *
jeho dny jak stín, jenž přeletí.
Pane, skloň svá nebesa a sestup, *
hor se dotkni, vystoupí z nich kouř.
Metej blesky své a rozežeň je, *
šípy své, ať padnou ve zmatek!
Napřáhni svou ruku z vysokosti, †
vytrhni mě ze záplavy vod, *
vysvoboď mě z rukou cizáků,
kteří ústy lživě promlouvají, *
křivá je i jejich pravice! △
Ant. Pán je mi slitováním a útočištěm, na které je spolehnutí.
Ant. 2 Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh.
Bože, chci ti novou píseň zpívat, *
na desítistrunnou harfu hrát.
Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále, *
spasil svého sluhu Davida.
Zachraň mě před zkázonosným mečem, *
vysvoboď mě z rukou cizáků,
kteří ústy lživě promlouvají, *
křivá je i jejich pravice.
Naši synové jak sazenice *
ať se na záhoně rozrostou,
naše dcery jako rožní sloupy *
vytesané jako pro palác!
Naše stodoly ať oplývají *
vším, co k jídlu mohou poskytnout,
stáda ať nám v tisících se množí, *
v desetitisících na lukách!
Naše krávy ať jsou těžké tukem, †
nezmetají ani nehynou! *
V našich ulicích ať nezní pláč!
Šťastný národ, jemuž se tak daří! *
Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh! △
Ant. Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh.
Ant. 3 Nyní přišla spása a království našeho Boha.
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
Díky ti vzdáváme, *
Pane, Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.
Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.
Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se radujte, nebesa *
a kdo v nich přebýváte! △
Ant. Nyní přišla spása a království našeho Boha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Kol 1, 23
Vytrvejte ve víře, opřeni o pevné základy, a nenechte se odvrátit od naděje, kterou vám přineslo evangelium, jak jste ho slyšeli a jak bylo kázáno všemu tvorstvu pod nebem.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán je můj pastýř: * nemám v ničem nouzi. Pán.
Na tiché, svěží pastviny mě vodí. * Nemám v ničem nouzi. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Bernard, který učil hlasem plynoucím jako med, byl přítelem nebeského Ženicha a velkým kazatelem panenské Matky, zazářil v Jasném údolí jako pastýř nejjasnější.
PROSBY
Přimkněme se ke Kristu, neboť on je světlo národů a radost všeho, co žije, a prosme ho:
Pane, dej nám světlo, pokoj a spásu.
Kriste, Světlo nehasnoucí a Slovo Otcovo, tys přišel spasit všechny lidi,
veď a osvěcuj katechumeny své církve.
Pane, ty jsi tak dobrý a milosrdný,
nevzpomínej na naše hříchy.
Tys dal lidem schopnost poznávat zákonitosti přírody, aby podle tvé vůle ovládali svět,
dej, ať věda i umění slouží k tvé oslavě a ke štěstí všech.
Ochraňuj ty, kdo se dali do služeb svým bratřím uprostřed světa,
ať mohou ochotně a bez překážek vykonávat své dílo.
Pane, komu ty otevřeš bránu nebeského domova, tomu ji nikdo nezavře,
uveď do svého světla zemřelé, kteří zesnuli v naději na vzkříšení.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys dal svatému opatu Bernardovi milost, aby byl světlem v tvé církvi a horlil pro její obnovu; na jeho přímluvu naplň také nás podobnou horlivostí ducha, abychom žili jako děti světla. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky