Jsem, Pane, připraven, jsem připraven, *

† zpívat a hrát ti. Procitni, má duše!

Procitni, moje citero a harfo! *

S vámi teď půjdu budit červánky.

Tebe chci, Pane, chválit před národy, *

tobě chci před lidmi všech krajů hrát.

Vždyť tvoje milost dosahá až k nebi, *

tvá věrnost přesahuje oblaka.

Svou vznešenost zjev, Bože, na nebesích *

a nad veškerou zemí slávu svou!

Aby tví věrní byli zachráněni, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž i Efraím, má přílbice, *

Juda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Bohem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele! △

Iz 61, 10 – 62, 5

Srdečnou radost mám z Pána, *

má duše jásá v mém Bohu:

vždyť mě oblékl rouchem spásy, *

zahalil mě pláštěm spravedlnosti,

jako ženicha ozdobeného korunou, *

jako nevěstu okrášlenou věncem.

Jako dává země vyrašit rostlinám *

a zahrada vzejít setbě,

tak dá Pán Bůh vyrašit spravedlnosti, *

radostnému veselí přede všemi národy.

Už kvůli Siónu nebudu mlčet, *

pro Jeruzalém nebudu zticha,

dokud jeho spravedlivý nevzejde jako světlo, *

jako planoucí pochodeň jeho spasitel.

A národy uzří tvého spravedlivého *

a tvého slavného všichni králové.

A nazvou tě novým jménem, *

o kterém rozhodnou ústa Páně.

A budeš korunou slávy v rukou Páně, *

královskou čelenkou v ruce svého Boha.

Už ti nebudou říkat „Opuštěná“, *

ani tvé zemi „Pustá“.

A budeš se nazývat „Moje záliba“, *

a tvá země „Oblíbená“.

Neboť v tobě našel Pán zalíbení, *

tvá země bude obydlená.

V tobě bude bydlet jinoch s pannou, *

v tobě budou přebývat tvoje děti.

Jako se ženich raduje ze své nevěsty, *

tak z tebe bude mít radost tvůj Bůh. △

Oslavuj, moje duše, Pána! †

Slavit chci Pána po celý život, *

hrát svému Bohu, co budu živ.

V knížata důvěru nevkládejte, *

v člověka, jenž je bezmocný:

vydechne duši, v svou zem se vrací, *

veta je po jeho záměrech.

Šťasten, komu pomáhá Bůh Jákobův, *

kdo jen v Pána, svého Boha, doufá.

V toho, který stvořil nebesa i zem, *

moře se vším tvorstvem, co v něm žije,

který zachovává věrnost na věky, *

utištěným dopomáhá k právu,

hladovící nasycuje pokrmem, *

Pán to je, kdo vězňům vrací volnost,

Pán to je, kdo slepým dává prohlédnout, *

Pán, jenž pozdvihuje ponížené,

Pán to je, kdo cizím dává ochranu, *

sirotkům a vdovám svoji pomoc.

Pán to je, kdo spravedlivé miluje, *

kdežto bezbožníky nechá zbloudit.

Pán je král a bude vládnout na věky, *

Sióne, tvůj Bůh až do věčnosti! △