U babylónských řek jsme sedávali *

a s pláčem vzpomínali na Sión.

Na vrby, které v onom kraji rostly, *

jsme zavěšovali své citery,

když ti, co odvlékli nás do zajetí, *

nás chtěli nutit, ať jim zpíváme,

trapiči chtěli, ať se radujeme: *

„Zpívejte něco z písní siónských!“

Jak bychom ale byli dokázali *

zpívati písně Páně v cizině!

Jeruzaléme, než tě zapomenout, *

to spíše ať mi uschne pravice!

Spíš ať se jazyk přilepí mi k patru, *

než abych přestal myslet na tebe,

než abych nepovznášel Jeruzalém *

vysoko nad své všechny radosti! △

Chválím tě, Pane, z celého srdce †

za to, žes vyslyšel slova mých úst. *

Před tváří andělů ti budu hrát.

Před tvou svatyní na tvář padám, †

děkuji tvému svatému jménu *

za tvoji věrnost a dobrotu tvou;

neboť jsi povznesl nade všechno *

jméno svoje a přislíbení.

Slyšels mě v den, kdy k tobě jsem volal, *

větší sílu mé duši jsi dal.

Tebe ať, Pane, ctí králové země, *

jakmile zaslechnou slova tvých úst,

zpěvem ať velebí cesty Páně: *

„Sláva Páně je nesmírná!“

Velký je Pán a k malým shlíží, *

na dálku rozezná pyšného.

Kráčím-li strastmi, život mi vracíš, *

navzdory nepřátelům mým.

Na mou ochranu vztahuješ ruku, *

pravice tvá mi pomáhá.

Pán mou věc dovede k dobrému konci. †

Neboť tvá láska, Pane, je věčná! *

Od svého díla neupusť! △

Zj 4, 11; 5, 9.10.12

Hoden jsi, Pane, náš Bože, *

aby ti všichni vzdávali slávu a čest,

neboť jsi stvořil všechno *

a z tvé vůle všechno povstalo a bylo stvořeno.

Hoden jsi, Pane, vzít knihu *

a rozlomit její pečeti,

protože jsi byl zabit †

a svou krví jsi nás vykoupil Bohu *

z každého kmene a jazyka, lidu i národa,

a učinil jsi nás našemu Bohu královským lidem a kněžstvem *

a budeme nad zemí vládnout.

Hoden je Beránek, který byl zabit, †

aby vzal moc a bohatství i moudrost, *

sílu a čest, slávu i chválu. △