Zprávu o Proměnění Páně připomíná v liturgii evangelium druhé neděle postní (Mt 17, 1-9; Mk 9, 2-10; Lk 9, 28-36). Čtvrtá zpráva je obsažena v 2. listu sv. Petra (1, 10-21). Svátek soustřeďuje pozornost na tuto událost, na Kristův královský majestát a na naše budoucí oslavení. Na Východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako všeobecně závazný byl zaveden v roce 1457 po odražení tureckých vojsk u Bělehradu. Dnešní den je pravděpodobně výročním dnem posvěcení baziliky na hoře Tábor, která je od 3. století ztotožňována s horou, o níž se mluví v evangeliích.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
Dobře jsi činil sluhovi svému, *
Právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
neboť tvým příkazům důvěřuji.
Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
nyní tvých předpisů věrně se držím.
Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
vyuč mě ve svých ustanoveních.
Pyšní mě prolhaně obviňují, *
já jen tvých soudů si upřímně hledím.
Srdce jak v tuku jim otupělo, *
já jen z tvých zákonů vroucně se těším.
Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
abych se učil tvým přikázáním.
Výrok tvých úst mi je milejší mnohem *
nežli tisíce v zlatě a stříbře. △
Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
tísní mě bojovník den co den,
den co den po mně odpůrci šlapou; *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí.
Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
na Boha, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Celý den na mne se umlouvají, *
snovají záměry proti mně.
Čekají, číhají na mou zkázu, †
bedlivě sledují moje stopy, *
neboť mi o život ukládají.
Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
slzy mé všechny sis do měchu slil. *
Že bys je neměl zapsány v knize?
Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh!
V Boha, jehož sliby tak chválím, *
v Pána, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
rád ti přinesu děkovnou oběť
za to, žes duši mou uchránil smrti, †
mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
před Boží tváří ve světle živých. △
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru, má duše! Vzhůru, moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! △
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 3, 18
My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí to duch Páně.
Pane, u tebe je pramen žití.
Jen ve tvém světle můžem vidět světlo.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky