Narodil se kolem roku 380 v Imole v severní Itálii. Nejprve působil jako jáhen a po roce 424 se stal biskupem v Ravenně, v městě, které od roku 404 bylo sídlem císařského dvora a ještě v první polovině 5. století se stalo metropolí. Proslavil se svými kázáními, odtud označení Chryzolog (= mluvící zlatá slova). Jeho zásadou bylo: »K lidu je třeba mluvit jazykem lidu«. Proti konstantinopolskému bludaři Eutychovi zdůrazňoval autoritu římského biskupa jako nástupce apoštola Petra. Zemřel 31. VII. po roce 451 v Imole a roku 1729 byl prohlášen za učitele církve.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Když zakryla noc pláštěm tmy
barvy všech věcí na zemi,
slyš prosby, naše vyznání,
ty Soudce srdcí nestranný.
Odpusť nám všechny proviny,
smyj z naší duše poskvrny,
dej, Kriste, nám, ať milost tvá
zažene od nás smečky zla.
Hle, duch je hříchem podlomen
a zhoubná vina hlodá v něm.
Však chcem se temných činů vzdát
a tebe, Spáso, vyhledat.
A proto rozptyl mlžný dým
nám z duše světlem blaživým,
ať blahý cit ji naplní,
že smí dlít na tvém výsluní.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Prosíme, Kriste, vlídně hleď
na sluhy tebe prosící,
ať víru naši neničí
zlo, kterým naplněn je svět.
Vypuďme špatnost z duše své,
závistí svést se nedejme,
urážky neoplácejme
a dobrým přemáhejme zlé.
Dej, by nám z nitra zmizela
lest, hněv a pýcha života
a s ní i naše lakota,
odvěký pramen všeho zla.
Ať cesty míru urovná
vždy nelíčená upřímnost,
ať skví se všude počestnost
a naděje vždy nezlomná.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Bůh, Boží cesta je dokonalá, †
výroky Páně tříbeny v ohni, *
on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.
Vždyť kdo je Bůh nežli jedině Pán, *
kdo nežli sám náš Bůh je skálou?
Bůh, který silou mě opásal, *
cestu mou ochránil od úhony.
Jelení hbitost mým krokům dal, *
on mi dal kráčet po výšinách.
Ruce mé učil bojovat, *
paže mé napínat kovové luky. △
Ant. Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.
Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Svou pomoc dals mi za můj štít, †
pravice tvá mě podepírá, *
silným mě činí, že ty jsi se mnou.
Volnou cestu mým krokům jsi dal, *
abych si kotník nepodvrtl.
nepřátele jsem dohonil, *
necouvl, až jsem je pobil.
Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *
zůstali ležet u mých nohou.
Tys k boji silou mě opásal, *
podlehnout dals mým protivníkům,
zahnals mé odpůrce na útěk, *
dopřáls mi za jejich záští je zničit.
Nadarmo křičeli o pomoc, *
volali k Pánu, a nevyslyšel je.
Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *
rozšlápl jako na cestě bláto.
Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *
tys mi dal vládu nad národy.
Podrobil se mi i neznámý lid, *
poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.
Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *
s chvěním své hradby opouštějí. △
Ant. Pravice tvá, Pane, mě podepírá.
Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
Pán žije! Chvála buď Skále mé! *
Veleben budiž Bůh, má spása!
Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě *
který mi národy podrobuje!
Před odpůrci mě zachránil, †
vyzdvihl nad všechny nepřátele, *
vytrhl z rukou násilníka.
Zato tě v národech oslavím, *
písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.
Pán svému králi byl milostiv, †
vyvýšil svého pomazaného, *
Davida i jeho potomstvo navždy. △
Ant. Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.
Otevř mé oči, Pane, ať sledují bděle.
Podivuhodné zákony tvoje.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
11,7-29
Proti nepravým apoštolům
Bratři! Udělal jsem chybu, když jsem se ponižoval, abyste vy byli povýšeni, že jsem vám hlásal Boží radostnou zvěst zadarmo? Jiné církevní obce jsem obíral a vzal jsem od nich na živobytí, abych mohl sloužit vám. A když jsem byl u vás a měl nedostatek, nikomu jsem nebyl na obtíž. Neboť to, čeho se mi nedostávalo, doplnili bratři, kteří přišli z Makedonie. A vůbec jsem se chránil a budu chránit, abych vám nebyl na obtíž. Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně: Nikdo mi v achajských krajích nezabrání, abych se tím chlubil!
Proč? Že vás nemám rád? Bůh to ví, že vás mám rád! Avšak dělám to a budu to tak dělat dál, abych odňal záminku těm, kdo záminku hledají, aby se mohli chlubit stejně jako my. Ale to jsou lžiapoštolové, pracovníci podvodní, kteří se za Kristovy apoštoly jen vydávají. A není divu: vždyť i satan na sebe brává podobu anděla světla. Není proto nic zvláštního, jestliže i jeho pomocníci se vydávají za služebníky spravedlnosti. Avšak jejich konec bude hoden jejich skutků.
Opakuji: ať mě nikdo nepokládá za člověka bez rozumu. A i kdyby, vezměte mě už jako člověka nerozumného, abych se i já mohl trochu pochlubit. Co říkám, není podle Pánova vzoru, ale říkám to jako nerozumný, když se takovými věcmi chlubím. Když se mnozí chlubí věcmi jen lidskými, pochlubím se také. Vy přece ve své rozumnosti ochotně snášíte nerozumné. Necháváte si líbit, když vás někdo zotročuje, když vás vysává, když vás obírá, když se k vám chová povýšeně, když vás bitím umlčuje. S hanbou musím říci, že v tomhle jsme opravdu byli slabí.
Ať už si kdo zakládá na čemkoli – to mluvím jako nerozumný – na tom si mohu zakládat i já. Jsou Hebreové? Já také! Jsou Izraelité? Já také! Jsou Abrahámovi potomci? Já také! Jsou Kristovi služebníci? To mluvím už úplně bez rozumu: Já více než oni! Lopotil jsem se mnohem více, do žaláře jsem se dostal častěji, týrání jsem zakusil nad veškerou míru, v nebezpečí smrti jsem se octl častokrát. Pětkrát jsem od židů dostal čtyřicet ran bez jedné, třikrát jsem byl bit pruty, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal na lodi, den a noc jsem se zmítal na širém moři. Často na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního národa, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích v městě, v nebezpečích v neobydlených krajích, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratry. K tomu vyčerpávající práce, mnohé bezesné noci, hlad a žízeň, časté posty, zima a chatrné oblečení. Kromě toho každodenní nával ke mně a starost o všechny církevní obce. Kdo cítí slabost, abych ji necítil i já? Kdo je sváděn ke hříchu, aby to nepálilo i mne?
RESPONSORIUM
Gal 1,11.12; 2 Kor 11,10.7
Evangelium, které jsem vám hlásal, není dílo lidské. * Já jsem ho nepřijal od nějakého člověka, ale ze zjevení Ježíše Krista.
Dovolávám se Kristovy pravdy, která je ve mně, hlásal jsem vám Boží evangelium zadarmo. * Já jsem.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého biskupa Petra Chryzologa
(Sermo 148: PL 52,596-598)
Tajemství Vtělení
Když Panna počne, panna porodí a zůstane pannou, je to něco neobyčejného, je to zvláštní znamení; neodpovídá to normálnímu řádu, ale moci Boží; je to dílo Stvořitele, ne lidské přirozenosti; není to něco obvyklého, ale zcela jedinečného; je to něco božského, ne lidského. Narození Kristovo nenastalo přirozeným během událostí, ale všemohoucností Boží. Bylo to tajemství lásky, obnovení spásy lidského pokolení. Ten, který bez narození z nedotčené hlíny učinil člověka, svým narozením sám sebe učinil člověkem z nedotčeného těla; ten, který se nezdráhal k našemu stvoření použít hlínu, nezdráhal se ani použít tělo k našemu obnovení. A tak to, že se nalézá Stvořitel ve svém tvorstvu, Bůh v těle, je poctou pro tvorstvo a není nedůstojné Stvořitele.
Člověče, proč se tak málo ceníš, když jsi tak drahý Bohu? Proč se sám tak zneuctíváš, když ti Bůh prokázal takovou poctu? Proč se ptáš, z čeho jsi učiněn, a neptáš se, k čemu? Což není celé toto obydlí světa, které vidíš, stvořeno pro tebe? Pro tebe se šíří světlo, aby zahnalo temnoty, pro tebe má své místo noc, pro tebe je odměřen den; pro tebe různě září na nebi slunce, měsíc i hvězdy; pro tebe je země plná krásných květů, stromů a ovoce; pro tebe je stvořeno obdivuhodné množství živočichů ve vzduchu, na poli i ve vodě, aby smutná osamělost nekazila radost z nového světa.
A tvůj Stvořitel vymýšlí, co by k tvé poctě ještě přidal: Vtiskl do tebe svůj obraz, aby tento viditelný obraz zpřítomňoval na zemi neviditelného Tvůrce, a učinil tě ve věcech pozemských svým zástupcem, abys spravoval na místě Božím tak veliké bohatství světa. A Bůh s láskou přijal za své, co sám v tobě stvořil, a chtěl být skutečně viděn v člověku, v němž chtěl být předtím viděn jako v obraze; a tak se sám stal skutečně člověkem, jehož chtěl mít předtím sobě podobného.
Narodí se tedy Kristus, aby porušené lidské přirozenosti svým narozením znovu dal neporušenost. Stává se dítětem, nechá se krmit, prožívá různá období lidského věku, aby znovu nastolil jediný věk dokonalý a trvalý, který on sám stvořil. Je člověkem, aby člověk už nemohl padnout; tomu, kterého stvořil k životu pozemskému, dává nyní nebeský život; v tom, jemuž vdechl ducha lidského, probouzí božského ducha. A tak celého člověka pozdvihuje k Bohu a nenechává v něm nic, co patří k hříchu, ke smrti, k strasti, k bolesti a k pozemskosti. To nám dává náš Pán Ježíš Kristus, neboť on s Otcem v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje nyní i vždycky i po věčné věky věků. Amen.
RESPONSORIUM
1 Petr 2,4.5; Žl 117 (118),22
K Pánu přistupujte, k živému kameni. * A vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám.
On je ten kámen, který se stal kvádrem nárožním. * A vy sami.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys učinil svatého biskupa Petra Chryzologa slavným hlasatelem svého vtěleného Slova; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať v srdci rádi uvažujeme o tajemstvích spásy a svými skutky o nich vydáváme spolehlivé svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky