9. červenec 2026

Sv. Jana Kolínského, kněze, a druhů, mučedníků
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Jan Heer se narodil v Německu začátkem 16. století. Byl členem konventu v Kolíně nad Rýnem. Na vlastní žádost odešel do Holandska pracovat mezi pronásledované katolíky. Byl ustanoven farářem v Hoornaeru. Holandsko v té době prožívalo tvrdé náboženské boje. Bylo tehdy pod nadvládou Španělů, kteří zde vedli tvrdou protireformační politiku. Boj za reformaci zde byl tedy vždy chápán jako boj proti Španělsku. Když se Jan dozvěděl, že v Gorkumu byli uvězněni kněží, přišel v přestrojení do města Brielle, aby sloužil svátostmi tamějším katolíkům. Po nějaké době byl objeven a obviněn ze zrady. Uvěznili jej se skupinou kněží z nedalekého Gorkumu, kterou tvořilo jedenáct kapucínů, dva premonstráti, jeden augustinián a čtyři diecézní kněží. 8. července 1572 byli oběšeni. Jejich těla pak byla rozervána na kusy a zakopána nedaleko místa popravy. Ostatky gorkumských mučedníků jsou uloženy v Bruselu. Jana Heera spolu s ostatními mučedníky kanonizoval 29. června 1867 bl. Pius IX.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Noc právě prchla, obzor již se bělá,

zář jitra krášlí triumf bojovníků,

v Gorkumské pláni proudem tryská z těla

krev mučedníků.

Víc a víc roste zástup mučedníků,

nadšená zbožnost bojovníků Krista;

se štítem víry bez porážky stojí

v ukrutném boji.

Volají: Bože, ty člověku dáváš

nebeský chleba; jako hrad přepevný

dal jsi nám, Kriste, Petra víru jistou,

jíž on nás učí.

Šik vznešený již zde vstříc smrti kráčí,

Ježíše vzývá, Marii též zpívá,

se smrtí na rtech Matku svoji volá,

v písni ji zdraví.

Tak poslednímu dni vstříc pospíchají,

nepřátel síla však zlý triumf slaví;

z údů bez úcty pohozených kolem

krev půdu sytí.

Buď Otci sláva, moc a pocta věčná,

též jeho Synu ať zní stejná chvála,

Plameni Duchu Svatému též pějme

oslavnou píseň. Amen.

Nebo:

Noc právě prchla, obzor již se bělá,

zář jitra krášlí triumf bojovníků,

v Gorkumské pláni proudem tryská z těla

krev mučedníků.

Slunko již stoupá: to Bůh vzácné hosty

vítá a koupá v nekonečném jase,

v příbytku vlastním věčně zla je zprostí,

v mzdu věčnou dá se.

Tleská i země, též si svatých všímá,

jmen mučedníků vítěznou zvěst šíří,

od pólu k pólu po zásluze hřímá,

chválou jen hýří.

Ó triumfálním věncem vykoupení

svědkové Krista, ženci věčných klasů,

nás pamatujte, tište naše steny,

vyproste spásu.

Buď Otci síla, čest a moc a vláda,

zněj Synu stejná chvála každým časem,

Duchu Svatému ať vše píseň spřádá

lahodným hlasem. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *

Josefův lid jak svoje stádo vodíš,

ty, který trůníš nad cherubíny, *

ukaž se, ať tě v plné slávě spatří

Efraím, Benjamin i Manasse! *

Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš!

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni!

Jak dlouho ještě, Pane zástupů *

míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?

Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *

slzami napojil jej v plné míře.

Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *

až se nám proto nepřátelé smějí.

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni!

Sám révu z Egypta jsi přenesl, *

sám vyhnals pohany a révu vsadil.

Sám připravil jsi pro ni místa dost, *

vkořenila se, zaplnila zemi.

Svým stínem celé hory pokryla *

a svými ratolestmi Boží cedry.

Až k moři vyhnala své úponky, *

až k Eufratu své čilé letorosty.

Proč jen jsi strhl její ohradu? *

Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,

teď kanec divočák ji pustoší, *

kdekterá polní zvěř se na ní pase.

Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *

Popatři z výšin nebeských a pohleď!

Svou péčí se zas ujmi révy své, †

zahrady, již jsi vysázel svou paží, *

výhonku, který sám jsi vypěstil.

Ti, kdo ji spálili a zničili, *

ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!

Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *

chraň syna člověka, jejž vychoval sis!

Oživ nás, nespustíme se tě již, *

vzývat a chválit budeme tvé jméno!

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni! 

Ant. Pane, vzbuď svoji moc a pospěš nás zachránit!

Ant. 2 Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Kantikum
Jásot vykoupeného lidu

Iz 12, 1-6

Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije. (Jan 7, 37)

Sláva ti, Pane! Hněval ses na mne, *

ale tvůj hněv se obrátil a potěšil jsi mne.

Hleďte, Bůh je můj spasitel, *

bez bázně budu doufat,

neboť Pán je má síla i sláva, *

a stal se mi spásou.

S radostí budete vážit vody *

z bohatých pramenů Spasitele.

V ten den budete volat: Oslavujte Pána, *

vzývejte jeho jméno!

Zvěstujte národům jeho veliké činy, *

hlásejte vznešenost jeho jména.

Zpívejte Pánu pro jeho veliké skutky, *

ať se to dozví celá země.

Kdo bydlíte na Siónu, radujte se a jásejte, *

protože uprostřed vás je veliký Svatý Izraele. 

Ant. Pán vykonal veliké skutky, ať se to dozví celá země.

Ant. 3 Zpívejte Pánu, síle naší. 

Žalm 80 (81)
Slavnostní obnovení smlouvy
Dejte pozor, aby nikdo z vás neměl srdce zlé a nevěřící. (Žid 3, 12)

Zpívejte Pánu, síle naší, *

 jásejte vstříc Bohu Jákobovu!

Dejte se do zpěvu, do bubnů bijte, *

udeřte na zvučnou harfu a loutnu!

Zadujte na rohy o novoluní *

i při úplňku, v den našeho svátku!

Izrael má tak zákonem dáno, *

příkazem od Boha Jákobova,

zřízením, které obdržel Josef, *

když táhl Bůh proti Egypťanům.

Slyším hlas doposud nepoznaný: *

„Otevři ústa a naplním ti je.

Já jeho šíji jsem břemene zbavil, *

košů jsem zprostil jeho ruce.

Volals mě v nouzi, zachránil jsem tě, †

z hromových mračen jsem odpověděl; *

tys mě však u vody v Meribě zkoušel.

Lide můj, slyš mé napomenutí, *

kéž mě Izrael vyposlechne:

Nebudeš míti jiného boha, *

cizímu bohu nesmíš se klanět!

Já jsem Pán, to já jsem Bůh tvůj, *

který tě vyvedl z egyptské země!

Avšak můj národ na můj hlas nedbal, *

Izrael byl mě neposlušen.

Ať tedy dál jsou zaryti srdcem, *

ať jen si dělají podle svého.

Kdyby však byl můj národ mě slyšel, *

kdyby byl Izrael šel mou cestou,

hned bych byl jeho odpůrce srazil, *

svou rukou pokořil nepřátele.

Kdo jej má v zášti, dnes by se klaněl, *

v uctivém strachu by setrval navždy.

Svůj lid bych živil pšenicí vzácnou, *

sytil jej sladkostí skalního medu.“ 

Ant. Zpívejte Pánu, síle naší.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1, 24-25

Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Vyprali svá roucha * v Beránkově krvi. Vyprali.

A Pán jim dal svaté slavné jméno. * V Beránkově krvi. Sláva Otci. Vyprali.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Jan rozdával lidu proudy milosti, a když se svými druhy dal život za víru, obdržel roucho slávy.

Nebo: Kéž se Pán rozpomene na naši oběť, kéž v naší žertvě najde zalíbení!

PROSBY

Veleben buď Bůh, náš Otec, že ochraňuje své syny a nepohrdá jejich prosbami. Prosme ho všichni pokorně:

Bože, osvěcuj náš duchovní zrak.

Děkujeme ti, že jsi nás osvítil skrze svého Syna,

uděl nám, ať jsme po celý den naplněni jeho světlem.

Veď nás dnes svou moudrostí,

abychom žili novým životem.

Uděl nám, ať z lásky k tobě snášíme všechno nepříjemné,

abychom ti stále sloužili s velkodušným srdcem.

Řiď dnes naše myšlenky, city a skutky,

abychom se ochotně dali vést tvou prozřetelností.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ve svatých mučednících Janovi a jeho druzích jsi nám dal příklad obdivuhodné víry a statečnosti; dopřej nám, prosíme, na jejich přímluvu, ať podle jejich příkladu statečně odoláváme protivenstvím světa a neohroženě vyznáváme svou víru. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2026 J. Vidéky