Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19.III.1729 za svatého.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Pojďte, sluhové pokorní,
ať vaše rty i nitra zní
chválami jména Božího,
hodnými Nejsvětějšího.
Toť doba, kdy národem svým
rozsudkem nespravedlivým
náš Soudce na smrt vydaný
pněl za nás ukřižovaný.
My s láskou, již mu dlužíme,
a v bázni, které plni jsme,
proti všem svodům, jimiž nás
napadá svůdce zas a zas.
Vzývejme Boha jednoho,
v Trojici Vládce mocného,
Otce i Syna – Krále s ním
společně s Duchem přesvatým. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Po tvé pomoci prahne má duše; *
důvěru mám a doufám v tvé slovo.
Po tvém výroku dychtí mé oči: *
kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?
Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *
předpisů tvých však nezapomínám.
Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *
Kdy budeš soudit mé utlačitele?
Úkladně jámy kopou mi zpupní, *
ti, co se neřídí zákony tvými.
Příkazy tvé jsou pravda sama; *
oni mě stíhají lží, proto pomoz!
Málem mě na zemi zahubili, *
já však se držím tvých přikázání.
Podle své milosti ponech mi život, *
svědectví úst tvých zachovám věrně. △
Slyš, Bože, moje naříkání, *
modlitby mé si povšimni!
Od končin země k tobě volám, *
neboť mé srdce umdlévá.
Vyveď mě na bezpečnou skálu *
vysokou pro mne přespříliš.
Vždyť jenom tys mé útočiště, *
před nepřítelem pevná věž.
Kéž bývám na věky v tvém stanu *
a pod ochranou křídel tvých!
Tys, Bože, slyšel moje sliby, *
jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.
Mnohé dny přidej ke dnům krále! *
Od rodu k rodu jeho věk!
Před Bohem navěky ať vládne! *
Láska a věrnost ať jsou s ním!
Za to chci vždy tvé jméno chválit, *
své sliby plnit den co den. △
Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy!
Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
kdo prohlédne utajený záměr?“ †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce.
Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo.
Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce. △
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 3,21
Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.
V Boha doufám a obavy nemám. Aleluja.
Co člověk z masa proti mně zmůže? Aleluja.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky