Narodila se ve Vercelli [Verčeli] v roce 1238 ve velmi bohaté rodině. Matka jí brzy zemřela a otec se o všechny děti vzorně postaral. Všechny její sestry se výhodně provdaly, zatímco Emílie už od dětství toužila po zasvěceném životě. Po velkých bojích si na svém otci vymohla dovolení vstoupit do kláštera. V roce 1255 její otec vybudoval ve Vercelli klášter dominikánských terciářek a Emílie tam vstoupila. V roce 1273 se stala představenou kláštera a vedla své společenství k velké dokonalosti křesťanského života. Pro svůj duchovní život si stanovila základní body: dělat všechno jenom pro Boha, využít pro něho každou vteřinu, uvědomovat si, jakými dary Bůh člověka zahrnuje, a být mu za to vděčná. Měla velkou úctu k eucharistii, k utrpení Ježíše Krista a k Panně Marii. Byla obdařena různými mystickými zážitky. Zemřela 3. května 1314. Beatifikoval ji 19. července 1768 Klement XVI.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Toť vskutku pravý Boží den,
zářící světlem blaživým,
Vždyť celý svět byl omyt v něm
přesvatou krví ze svých vin.
On vrátil slepým světla svit
a hříšným naděj znovu vlil,
kdo by se musel strachem chvít,
když Pán i lotru odpustil?
Úžas jal nad tím anděly,
kteří trest těla viděli,
že lotr Krista prosící
směl věčné slávy dosíci.
V tom nesmírné tkví tajemství:
By sňal hřích, který na všech lpí,
a zbavil svět vin veškerých,
vtělený Bůh smyl z těla hřích.
Může být větší vznešenost,
než když hřích milost vyhledá,
žár lásky spálí bázlivost
a když smrt nový život dá?
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.
Ve všední dny po velikonočním oktávu je možné použít následující hymnus:
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctění,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *
v rozhorlení svém mě netrestej!
Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *
uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.
Na dno roztřesena je má duše, *
jak chceš, Pane, dlouho otálet?
Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *
pro své slitování zachraň mě!
Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *
kdo by v podsvětí tě velebil?
Už jsem vysílen svým naříkáním, †
každou noc jen pláčem lože skrápím, *
slzami své lůžko promáčím.
Oko mé je hořem zakaleno, *
stárnu z tolika svých nepřátel.
Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *
Neboť Pán mé nářky uslyšel.
Uslyšel Pán volání mé prosby, *
vyslyšel Pán moji modlitbu.
Ať se poděsí mí nepřátelé, *
ať se s hanbou kvapně odklidí! △
Ant. Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.
Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *
vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.
Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *
Hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno,
protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *
zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.
Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *
zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu,
pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *
navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.
Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *
vylidnils jejich města, památka jejich zašla.
Pán zato bude trůnit věčně, *
k soudu si postavil svůj stolec.
Svět bude soudit spravedlivě, *
rozsudek vyřkne nad národy.
Pán bude útočištěm slabých, *
útulkem jejich v době bídy.
A budou v tebe důvěřovat, *
ti, kdo se znají k tvému jménu,
neboť kdo tebe hledá, Pane, *
toho ty v nouzi neopustíš. △
Ant. Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.
Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *
mezi národy zvěstujte jeho skutky!
Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *
nikdy nezapomíná jejich nářků.
Smiluj se nade mnou, Pane, *
shlédni na moji bídu,
co snáším od nepřátel, *
vyveď mě od bran smrti!
Ať všechnu chválu tvou zpívám †
v branách siónské dcery *
a nad tvou pomocí jásám.
Propadli pohané do jam, *
které kopali jiným,
sami se lapili nohou *
do léčky, kterou kladli.
Tak se Pán projevil soudem: †
neboť se polapil hříšník *
do díla vlastních rukou.
Do podsvětí ať se propadnou hříšní *
s pohany, kteří na Boha zapomínají.
ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *
naděje nuzných nadobro nezajde nikdy.
Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *
před tvou tváří ať jdou pohané na soud!
Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *
ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé. △
Ant. Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.
Srdce mé i tělo, aleluja.
jásá k Bohu živému, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
19,11-21
Kristus vítězí
Já, Jan, uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.
Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám; je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. A s ním nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. A na plášti a na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.
Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe: „Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“
A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku. Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou. Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.
RESPONSORIUM
Zj 19,13.15.16
Uviděl jsem toho, který je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. * On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha, aleluja.
A na plášti na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů. * On šlape.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluv svatého biskupa Řehoře z Nyssy
(Oratio 1 in Christi resurrectionem: PG 46,603-606.626-627)
Prvorozený z nového stvoření
Přišlo království života, padla moc smrti. Nastalo nové zrození, jiný život, nový životní způsob, proměnila se sama naše přirozenost. Toto nové zrození není z krve, ani z vůle muže, ani z vůle těla, ale z Boha.
Jak je to možné? Hned ti to několika slovy názorně vyložím. Toto nové stvoření je počato vírou a skrze znovuzrození ve křtu přichází na svět. Živí je církev z prsu svého učení, jeho pokrmem je chléb z nebe. Plnou dospělostí je nebeský způsob života, manželstvím obcování s moudrostí a rodí se z něho naděje. Domovem je mu království, dědickým podílem a bohatstvím rajská rozkoš. A koncem není smrt, ale věčný život v blaženosti, která je připravena svatým.
Toto je den, který učinil Pán. Je jiný než dny, které byly na počátku. V tento den totiž Pán činí nové nebe a novou zemi, jak praví prorok. Jaké nebe? To, které se klene ve víře v Krista. Jakou zemi? Přece tu, kterou je dobré srdce, jak praví Pán: země, která pije déšť, jenž ji svlažuje, a dává dozrát vší úrodě.
V tomto novém stvoření je sluncem čistý život, hvězdami ctnosti, vzduchem průzračné společenství. Mořem je hlubina bohatství moudrosti a poznání, trávou a rostlinami dobré učení a božská nauka, a lid pastvy, to jest Boží stádo, se na nich pase. A stromovím nesoucím ovoce je život podle přikázání.
V tomto dni se tvoří pravý člověk, učiněný podle obrazu a podoby Boží. Což ti tu nevzniká při tomto novém počátku celý nový svět? Toto je den, který učinil Pán. Prorok Zachariáš o něm říká, že není dnem jako jiné dny ani nocí jako ostatní noci.
Ale ještě jsem neřekl, co je na této milosti nejpodivuhodnější: že totiž ruší bolest smrti a že z jejích pout vyvedla toho, kdo jako první vstal z mrtvých.
Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu. Jak krásná a jak dobrá je to zvěst! Ten, jenž se pro nás stal člověkem, aby nás tím, že se stal jedním z nás, učinil svými bratry, ten přináší své lidství k svému pravému Otci, aby tak skrze něho byl přitažen celý lidský rod.
RESPONSORIUM
1 Kor 15,21-22; 2 Petr 3,13
Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. * Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu, aleluja.
My čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi. * Jako totiž.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys dopřál blahoslavené Emílii, že nepřilnula k tomuto světu, ale hledala jedině tebe; pro její zásluhy nám dej, abychom jako ona zapírali sami sebe a milovali tě vděčným srdcem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky