Smiluj se nade mnou, Bože, *

jenž jsi tak milosrdný,

tak plný slitování, *

a moji nepravost zahlaď!

Smyj ze mne všechnu mou vinu *

a z mého hříchu mě očisť!

Uznávám, špatně jsem činil, *

svůj hřích mám na očích stále.

To proti tobě jsem hřešil, *

spáchal, co tobě se příčí,

takže tvůj soud je správný, *

tvůj ortel spravedlivý.

Vždyť jsem už narozen s vinou, *

matka mě počala s hříchem.

Ty máš rád upřímné srdce, *

v skrytu mě moudrosti učíš.

Pokrop mě yzopem, zas budu čistý, *

umyj mě, bělejší budu než sníh.

Veselí, radost mi zakusit dopřej, *

ať jásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať se tváří od mých hříchů, *

všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

Stvoř ve mně čisté srdce, Pane, *

nového, stálého ducha mi dej.

Neodvrhuj mě od své tváře, *

ať ve mně trvá tvůj svatý duch.

Dej, ať se opět těším z tvé spásy, *

posil mě velkodušností.

Hříšníky budu učit tvým cestám, *

bezbožní k tobě se vrátí zas.

Před krveprolitím zachraň mě, Pane, *

zajásám, jak jsi spravedlivý!

Odemkni, Pane, opět má ústa, *

mé rty ti zapějí chvalozpěv.

V krvavých žertvách zálibu nemáš, *

obětí tou se ti nezavděčím.

Má oběť, Pane, je zkroušený duch, *

zdrcené srdce neodmítneš.

Oblaž, Pane, svou dobrotou Sión, *

zbuduj zas hradby Jeruzaléma!

Pak se ti zalíbí v obětech řádných, †

v zápalných žertvách a celopalech, *

na oltář budou ti býčky klást. △

Tob 13, 8-11.13-14ab.15-16ab

Dobrořečte Pánu, všichni jeho vyvolení, †

jeho velikost buď stále na všech rtech *

a ať ho oslavují v Jeruzalémě.

Jeruzaléme, svaté město, *

Bůh tě stíhal za díla tvých rukou.

Důstojně poděkuj Pánu *

a veleb Krále věků,

aby byl v tobě jeho chrám zase s jásotem zbudován *

a aby on v tobě potěšil všechny vyhnance

a aby v tobě miloval všechny nešťastné *

po všechna budoucí pokolení.

Jasné světlo ozáří *

všechny krajiny země;

četné národy zdaleka, ze všech končin země †

přijdou přebývat k tvému svatému Jménu, *

na rukou ponesou dary Králi Nebe.

V tobě budou jásat pokolení za pokoleními *

a jméno Vyvoleného potrvá v pokoleních budoucích.

Pak zajásáš a zaraduješ se nad syny spravedlivých, †

neboť budou všichni shromážděni *

a budou velebit Pána věků.

Blahoslavení, kdo tě milují, *

šťastní, kdo se radují z tvého pokoje!

Má duše velebí Pána, velkého krále, †

protože Jeruzalém bude zase postaven jako město *

i jeho Dům na všechny věky! △

Oslavuj Pána, Jeruzaléme, *

veleb Sióne, svého Boha!

On v tvých branách závory zpevnil, *

žehná tvým dětem, žijícím v tobě.

On tvé území v pokoji chrání, *

jadrnou pšenicí štědře tě sytí.

On své slovo sesílá na zem, *

co on vyřkne, se rozbíhá kvapem.

On dává sníh jak hebkou vlnu, *

jíní rozsévá jako popel.

Kroupy sype jak chlebové drobty, *

chladem jeho zmrzají vody:

sešle slovo, a roztají zase, *

větru dá zavát, a zas vody tekou.

Slova svá zjevil Jákobovi, *

zákony, příkazy Izraeli.

S žádným národem nejednal takto, *

žádnému jinému nedal svůj zákon. △