Z druhé knihy Mojžíšovy

12,21-36

Pobití prvorozenců

Mojžíš svolal všechny přední muže Izraele a řekl jim: „Jděte a obstarejte si ovci pro každou rodinu a obětujte velikonoční oběť. Vezmete svazek yzopu, namočíte ho do krve v misce a namažete krví z misky hořejší břevno a oboje veřeje. Nikdo nesmí vyjít z dveří svého domu až do rána. Hospodin bude přecházet, aby bil Egypťany, a když uvidí krev na břevnu a obou veřejích, přejde Hospodin vchod a nedovolí Zhoubci, aby vešel do vašich domů a tam pobíjel. Zachovávejte toto nařízení, ať platí jeho zákon tobě i tvým synům navěky.

Zachovávejte tento zvyk, až přijdete do země, kterou vám Hospodin dá podle svého slibu. A když se vás zeptají vaši synové: ‚Co znamená tento zvyk?‘ – řeknete: ‚Je to velikonoční oběť pro Hospodina, který přešel domy Izraele v Egyptě, když pobíjel Egypťany, ale našich domů ušetřil.‘“ A lid padl na kolena a klaněl se. Synové Izraele odešli a poslechli; jednali podle toho, co Hospodin poručil Mojžíšovi a Árónovi.

Uprostřed noci Hospodin pobil všechno prvorozené v egyptské zemi. Od prvorozence faraona, který měl sedět na jeho trůnu, až po prvorozence vězně, který byl v žaláři; i všechno prvorozené z dobytka. Farao vstal v tu noc i všichni jeho dvořané a všichni Egypťané. Velký křik nastal v Egyptě, neboť nebylo domu, kde by se nenašel mrtvý.

Farao povolal v noci Mojžíše a Áróna a řekl: „Seberte se a vyjděte ze středu mého lidu: vy i synové Izraele. Jděte obětovat Hospodinu, jak jste žádali. Vezměte si i svůj brav a skot, jak jste žádali; jděte a požehnejte i mně.“ Egypťané nutili lid, aby si s odchodem ze země pospíšil, neboť si říkali: „Všichni zemřeme!“

Lid tedy vzal své těsto, dříve než vykynulo, a díže zabalené do plášťů vložili na ramena. Synové Izraele jednali podle Mojžíšova příkazu a vyžádali si od Egypťanů nádoby ze stříbra a ze zlata i oděvy. Hospodin zjednal lidu přízeň v očích Egypťanů, takže jim vyhověli. Tak Egypťany obrali.

RESPONSORIUM

Ex 12,7.13; 1 Petr 1,18.19

Krví beránka pomažou synové Izraele obě veřeje i příčný trám nad nimi v domech, kde budou beránka jíst. * Pro vás bude krev beránka sloužit jako znamení.

Byli jste vykoupeni drahou krví Krista jako neposkvrněného beránka. * Pro vás.

Ze spisu „Zrcadlo lásky“ od blahoslaveného Aelreda, opata v Rievaulx

(Lib. 3,5: PL 195,582)

Bratrská láska se má připodobňovat lásce Kristově

Vrcholem bratrské lásky je láska k nepřátelům. A nic nás k ní nepovzbuzuje tolik, jako když vděčně rozjímáme o podivuhodné trpělivosti Kristově. Vždyť ten, jenž je ze všech lidských synů nejkrásnější, trpělivě nastavil svou sličnou tvář slinám bezbožníků; ten, jenž pouhým mrknutím oka všechno řídí, si trpělivě nechal od ničemů zavázat oči a zbičovat boky; ten, před nímž se třesou knížata a mocnosti, si trpělivě nechal korunovat hlavu ostrým trním, trpělivě se vystavil nadávkám a urážkám a stejně trpělivě přijal kříž, hřeby, kopí, žluč a ocet. Při tom všem zůstal tichý, mírný a pokojný.

Nakonec byl veden tak jako ovce na porážku a zmlkl jako beránek před střihačem a neotevřel svá ústa.

Když někdo slyší ten podivuhodný hlas plný něhy, lásky a nezměnitelného klidu, jak říká: Otče, odpusť jim, jak by hned se vší láskou neobjal své nepřátele? Otče, říká, odpusť jim. Mohlo se snad přidat k této modlitbě víc mírnosti a lásky?

A Kristus přece přidal. Nestačilo mu prosit, chtěl i omlouvat. Otče, řekl, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. Jsou sice velcí hříšníci, ale malí ve své soudnosti. Proto: Otče, odpusť jim. Křižují, ale nevědí, koho křižují. Neboť kdyby to poznali, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Proto: Otče, odpusť jim. Domnívají se, že je to zločinec, který porušuje zákon, rouhač, který si přisvojuje božství, svůdce lidu. Skryl jsem před nimi svou tvář a oni nepoznali mou velebnost. Proto: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí.

Nuže, má-li se mít člověk opravdu rád, ať se neničí žádnou tělesnou zálibou. A aby nepodléhal žádostivosti svého těla, ať celou svou touhu upíná ke kráse těla Páně. Aby pak dokonaleji a příjemněji spočinul v radostech bratrské lásky, ať sevře do náruče pravé lásky i své nepřátele.

Ale aby tento božský oheň v neustálém bezpráví neochladl, ať má stále před očima své mysli klidnou trpělivost svého milovaného Pána a Spasitele.

RESPONSORIUM

Iz 53,12; Lk 23,34

Sám sebe vydal na smrt a dal se přičíst ke zločincům. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.

Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. * Nesl.

Z Knihy nářků svatého Řehoře z Nareku, opata a učitele církve

(Oratio 70,III-IV: SCh 78,369-370)

K tobě se uteču, Kriste

Původce dobrodiní, protože byla ctnost lidí zvažována a popisována ve vztahu ke spáse, bylo ukázáno právě to, že se pohybovali v projevech tvého milosrdenství; to ty, Všemohoucí, jsi jim dal sílu; to ty, Ochránce, pro kterého je všechno možné, jsi je povolal i propustil; to z tvého odpuštění, Osvoboditeli, se zaradovali; neupadli do žádné nemoci a ty, ó Neporušený, jsi je oživil a ty, Obnovitel, jsi je osvítil; a proto — když vím, co je moje lidská přirozenost — se uteču k tobě, Kriste, Synu živého Boha, který jsi ve všem Požehnaný.

Kromě toho tady poznamenávám myšlenku, která je k této modlitbě vhodná, a ospravedlňuje se tím i to, co jsem napsal předtím: Vrhneme se do rukou Pána a ne do rukou lidí; jaká je totiž jeho vznešenost, takové je i jeho milosrdenství.

Já se v této své Knize nářků nesnažím zmenšit zásluhu těch, kteří chtějí spásy dosáhnout — vždyť bez zásluhy je nemožné dojít k Bohu. Ale velebím Spasitelovo jméno a chválím jeho milost, určenou všem, a svými slovy vyznávám, že všichni, kdo díky dobrému životu vystoupili k nějaké veliké poctě, vždycky potřebovali lék tvého milosrdenství.

Vždyť ty jsi Život, jsi Spása, jsi Zdraví, jsi Nesmrtelnost, jsi Blaženost, jsi Osvícení!

Dopřej mi pokoj od hnusu mých hříchů, aby sis mohl i ty odpočinout od mého hořekování a bezohledného naléhání, kterým tě, ó můj Soudce, bez ustání prosím.

Ty se totiž raduješ jedině ze spásy lidí, ó navěky Požehnaný! Amen.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Žl 33 (34),6.23; 2 Tim 2,22

Vzhlédněte k němu, ať se rozjasníte, a nikdy tvář vám nezachmuří hanba. * Duše svých věrných Pán vždy vysvobodí, nepozná trest, kdo v něho důvěřuje.

Usilujte o spravedlnost, víru, lásku a pokoj. * Duše.