Narodil se kolem roku 1175 na zámku Penafortu u Barcelony. Stal se profesorem církevního práva v Bologni a později kanovníkem barcelonské katedrály. Na přání Petra Nolaska sestavil v roce 1222 stanovy pro nově zakládaný řád, jehož posláním bylo vykupovat křesťany z muslimského zajetí. Sám vstoupil k dominikánům a v letech 1238-1240 byl generálním představeným. Vyzval Tomáše Akvinského, aby napsal dílo „Summa contra gentiles“. Na pokyn Řehoře IX. vydal sbírku papežských dekretů. Mezi jeho spisy vyniká příručka pro zpovědníky „Summa casuum“. Zbytek života prožil v rodné Katalánii, kde se snažil navázat dialog s muslimy a kde také 6. I. 1275 v Barceloně zemřel. Za svatého byl prohlášen v roce 1601.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když uzří dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.
Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaku říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.
Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.
Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.
Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce – přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.
Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *
abych se neprohřešil jazykem;
a pokud bude bezbožník stát blízko, *
budu svá ústa držet na uzdě.
Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *
ale má bolest jen se zjitřila,
srdce se v těle prudce rozpálilo. †
Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *
a já jsem musil nahlas promluvit:
„Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †
a jakou míru dní mám před sebou, *
ať poznám tak svou pomíjejícnost.“
Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †
v tvých očích je můj život jako nic, *
a každý člověk jenom jako dech,
jen jako stín se tady člověk mihne, †
jen jako dech je všechno bohatství, *
jež hromadí, a neví pro koho. △
Ant. Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.
Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *
Jen k tobě upínám svou naději.
Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *
bláznům mě nenechávej na posměch!
A teď už mlčím, ústa neotevřu, *
protože všechno je tvé řízení.
Odejmi ode mne své navštívení! *
Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!
Člověka za hřích postihuješ trestem †
a ničíš jeho nádheru jak mol: *
je každý člověk jenom jako dech.
Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †
nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *
poutník jak všichni moji otcové.
Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *
dříve než odejdu a zaniknu. △
Ant. Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.
Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Co ty tak silácky se chlubíš *
špatností vůči zbožným?
Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *
jazyk máš jako břitvu.
Zlo ti je milejší než dobro, *
lež je ti víc než pravda.
Máš rád jen zraňující slova, *
jazyku pomlouvačný!
Bůh zato zahubí tě navždy, †
ze stanu vyvleče tě, *
ze země živých vytne.
Dobří to spatří plni bázně, *
on sám jim bude pro smích:
„Hle člověk, který nechtěl v Bohu *
hledat své útočiště,
jen v majetek svůj doufal, *
na ničemnosti stavěl.“
Já však se jak strom olivový *
zelenám v domě Božím,
spoléhám vždy a stále *
na Boží slitování.
Navždy ti budu vzdávat díky *
za toto tvoje dílo,
tvé jméno před věrnými chválit *
za tvoji dobrotivost. △
Ant. Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.
Nebe hlásá jeho spravedlnost.
Jeho slávu vidí národy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
61,1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.
Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.
Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.
Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.
Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“
Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.
RESPONSORIUM
Iz 61,1; Jan 8,42
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Rajmunda
(Monumenta Ord. Præd. Hist. 6,2, Romæ 1901, pp. 84-85)
Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír
Jestliže hlasatel pravdy, který nikdy nelže, opravdu řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, pak není podle mého soudu vyňat z tohoto obecného zákona nikdo, leda ten, kdo nechce nebo neumí žít v tomto věku rozvážně, spravedlivě a zbožně.
Vy však byste rozhodně neměli patřit k těm, jejichž dům si žije v klidu a míru a bezpečí, k těm, jimž nehrozí žádná Boží metla a jimž se v tomto životě vede dobře, až se v onen den propadnou do pekel.
Naopak, protože jste Bohu milí a on vás má rád, vaše bezúhonnost a zbožnost zasluhují a vyžadují, aby vás časté rány tříbily až k dokonalé a naprosté čistotě. Když tedy ostří meče, který nad námi visí, na vás čas od času dopadne dvojnásob nebo trojnásob často, právě z toho mějte velkou radost, neboť to můžete považovat za bezpečné znamení Boží lásky.
Ostrý dvojsečný meč znamená vnější zápasy a vnitřní úzkosti. Vnitřně se jeho rány zdvojnásobují a ztrojnásobují, jestliže nám protřelý zlý duch pomocí lsti nebo mámení zasévá do hloubi srdce nepokoj. V zápase s ním jste ostatně už dostatečně zkušení, vždyť jinak byste ani nemohli zakoušet celou tu líbeznost vnitřního pokoje a míru.
A zvenčí bije meč dvakrát a třikrát, jestliže bez příčiny propukne církevní pronásledování pro nějaké duchovní věci. Nejtěžší rány jsou přitom ty, které pocházejí od přátel.
To je ten žádoucí a blažený kříž Kristův, který s radostí přijal Ondřej a o němž Pavel, vyvolený Boží nástroj, tvrdí, že v něm je naše chlouba.
Mějte tedy oči upřené na Ježíše, původce a strážce naší víry. Ten trpěl naprosto bez viny, dokonce od vlastních lidí, a byl zařazen mezi zločince. A až budete pít kalich Pána Ježíše – ó jak je nádherný! – vzdávejte Pánu díky, neboť on je dárcem všeho dobra.
A sám Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír a bezpečně vede vaše kroky. Skrytostí své tváře ať vás skryje před lidskými zmatky, dokud vás jednou neuvede a neusadí tam, kde v jeho plnosti budete navěky přebývat v líbeznosti klidu a míru, ve stáncích utěšených a v bezpečné blaženosti.
RESPONSORIUM
Světlem svého učení osvěcoval ty, kdo žili v temnotách, * a žárem lásky vykupoval chudáky a vězně.
Hříšníky přiváděl na správnou cestu, ubožáky vysvobozoval z rukou mocných * a žárem.
MODLITBA
Modleme se.
Milosrdný Bože, tys naplnil svatého Rajmunda velikou láskou k hříšníkům a zajatcům; na jeho přímluvu nás vysvoboď z otroctví hříchu, abychom svobodně konali, co se ti líbí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky