Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časné ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit.
S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí.
Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému.
Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
Povstaň, ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať!
Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci!
Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
tisknou tvoje dědictví!
Poutníky a vdovy rdousí, *
zabíjejí sirotky!
Říkají: Pán toho nedbá, *
nevidí Bůh Jákobův.
Pozor, pošetilci v lidu! *
Hlupáci, kdy zmoudříte?
Neslyší, kdo ucho vsadil, *
nevidí, kdo stvořil zrak?
Neztrestá, kdo vodí rody, *
lidem dává poznání?
Pán zná myšlenky všech lidí, *
že jsou van a nicota.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
Šťasten, koho učíš, Pane, *
vedeš ve svém zákoně!
Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
až vykopou hříšným past.
Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
neopustí dědictví.
Spravedliví dojdou práva, *
šťastných konců poctiví.
Kdo však postaví se za mne *
proti těm, kdo pášou zlo,
kdo se zastane mé věci, *
před zločinným násilím?
Nebýt Pán mým pomocníkem, *
padl jsem v kraj mlčení.
Dřív než pomyslím, že klesám, *
už mě, Pane, podpíráš!
Když se v srdci množí úzkost, *
útěchou mě vzpružuješ.
Je tvým spojencem soud zkázy, *
který křivdí bezprávně?
Zničit chtějí spravedlivé, *
odsoudit krev nevinnou!
Avšak pro mne Pán je hradem, *
skálou spásy mé je Bůh.
On je ztrestá za úskoky, †
v jejich zlobě zahubí, *
zahubí je Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 4,8.9b
Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.
Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.
Ubírat se cestou bezúhonnou.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky