Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky (Lk 8, 2-3). Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem (Jan 19, 25; srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) a byla při jeho pohřbu (Mt 27, 61; Mk 15, 47). V neděli pak časné ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu (Mk 16, 1; Lk 24, 10), setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům (Jan 20, 1-18; srov. Mk 16, 9). Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty (Lk 10, 38-41; Jan 11, 1 a násl.; 12, 1 a násl.; srov. Mk 14, 3-9 a Mt 26, 6-13) a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea (Lk 7, 36-50); východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit.
S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí.
Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému.
Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
Povstaň, ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať!
Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci!
Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
tisknou tvoje dědictví!
Poutníky a vdovy rdousí, *
zabíjejí sirotky!
Říkají: Pán toho nedbá, *
nevidí Bůh Jákobův.
Pozor, pošetilci v lidu! *
Hlupáci, kdy zmoudříte?
Neslyší, kdo ucho vsadil, *
nevidí, kdo stvořil zrak?
Neztrestá, kdo vodí rody, *
lidem dává poznání?
Pán zná myšlenky všech lidí, *
že jsou van a nicota.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
Šťasten, koho učíš, Pane, *
vedeš ve svém zákoně!
Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
až vykopou hříšným past.
Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
neopustí dědictví.
Spravedliví dojdou práva, *
šťastných konců poctiví.
Kdo však postaví se za mne *
proti těm, kdo pášou zlo,
kdo se zastane mé věci, *
před zločinným násilím?
Nebýt Pán mým pomocníkem, *
padl jsem v kraj mlčení.
Dřív než pomyslím, že klesám, *
už mě, Pane, podpíráš!
Když se v srdci množí úzkost, *
útěchou mě vzpružuješ.
Je tvým spojencem soud zkázy, *
který křivdí bezprávně?
Zničit chtějí spravedlivé, *
odsoudit krev nevinnou!
Avšak pro mne Pán je hradem, *
skálou spásy mé je Bůh.
On je ztrestá za úskoky, †
v jejich zlobě zahubí, *
zahubí je Pán, náš Bůh!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 9,36.27a
Běžím o závod, ale ne jen tak bez cíle, zápasím pěstí, ale ne tak, jako bych jen bil do vzduchu. Držím však svoje tělo v tuhé kázni a podrobuji si ho.
Nalezla jsem miláčka svého srdce.
Uchopila jsem ho a už ho nepustím.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tvůj jednorozený Syn poslal Marii Magdalénu, aby jako první zvěstovala jeho učedníkům radostné velikonoční poselství; na její přímluvu dej, ať i my hlásáme vzkříšeného Krista a jednou ho spatříme ve věčné slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky