Šťastni, kdo cestou bez úhon chodí, *

kdo žijí podle zákona Páně!

Šťastni, kdo jeho příkazů dbají, *

kdo celým srdcem ho vyhledávají,

kdo ve svých skutcích se bezpráví chrání, *

kráčejí stále po jeho cestách.

Sám jsi nám dal svá přikázání, *

abychom pilně a věrně jich dbali.

Kéž moje cesty jsou přímé a jisté, *

abych se držel tvých ustanovení!

Jenom tak nepadnu v zahanbení, *

když tvých předpisů budu si hledět.

Budu ti děkovat s upřímným srdcem, *

vniknu-li v soudy tvé spravedlivé.

Zásady tvoje chci zachovávat, *

jen ty mě nikdy neopouštěj.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Jak dlouho, Pane, chceš mne zapomínat? Navždy? *

Jak dlouho ještě chceš mi ukrývat svou tvář?

Jak dlouho ještě mám se v hloubi duše trápit, †

jak dlouho den co den se hořem v srdci hrýzt? *

Jak dlouho nepřítel se nade mnou má pyšnit?

Shlédni sem, slyš mě, vyslyš, Pane, Bože můj! *

Oči mi rozjasni, ať neusnu až k smrti!

Ať nesmí trýznitel se chlubit: „Už ho mám!“ *

Ať nezajásají odpůrci nad mým pádem!

Vždyť já se spoléhám jen na tvé slitování! †

Ať nad tvou pomocí mé srdce zaplesá! *

Za všechno dobro pak já Pánu chvály vzdám.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Říká si bláhový: „Není Boha!“ †

Zkaženi jsou a hnusně si vedou, *

nikdo už není, kdo konal by dobro.

Pán hledí z nebes na lidské syny, *

zda je kdo moudrý a hledá Boha.

Všichni jsou zbloudilí, zkažení vesměs, *

nikdo už, nikdo z nich nekoná dobro.

Nepřijdou k rozumu, kdo pášou křivdy, †

kdo můj lid hltají jako kus chleba? *

Nemají v úctě jméno Páně;

přesto se jednou roztřesou strachy: *

Bůh stojí při lidu spravedlivém!

Chudáku chcete záměry hatit, *

Pán je však jeho útočištěm.

Kéž ze Siónu Izrael dočká se spásy! *

Až Pán změní osud svého lidu,

zajásá Jákob, *

zaraduje se Izrael.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.