Pocházel snad ze Sicílie a za Diokleciánova pronásledování (kolem roku 304) zemřel v mladém věku mučednickou smrtí v jihoitalské Lukánii. Úcta k němu je prastará (už v 5. století), ale o jeho životě nemáme spolehlivých zpráv. Část jeho ostatků byla uchovávána (od roku 836) v klášteře Korvey nad Weserou, odtud dostal jeho rameno sv. Václav a uložil ho v hlavním pražském kostele, nesoucím jeho jméno. Další ostatky přinesl do Prahy Karel IV. (1355) z Pavie.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Přej, mučedníku blažený,
jas vítěznému svému dni:
vždyť za svou krev jsi v odměnu
obdržel slávy korunu.
Z tmy světa tebe v tento den,
v němž zdolals kata se soudcem,
povznesl k sídlům nebeským
a spojil v blahu s Kristem tvým.
V andělském sboru se dnes již
ve sněhobílém rouchu skvíš,
jež pro svědectví statečné
jsi omyl v lázni krve své.
(omylas v lázni krve své.)
Pros za nás teď a při nás stůj,
ať Kristus laskavý sluch svůj
už nakloní k nám milostiv
a netrestá náš každý hřích.
Na chvíli aspoň sestup sem
s Kristovou přízní zároveň,
ať smysly, na nichž hříchy lpí,
slast odpuštění pocítí.
Čest budiž Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem
za to, že věnčí hlavu tvou
zářivé slávy korunou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
To přichází náš Bůh, a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí.
Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
„Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Náš Bůh přijde zjevně a mlčet nebude.
Ant. 2 Oběť chvály Bohu přinášej.
„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda.
Vždyť mně patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje.
Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Oběť chvály Bohu přinášej.
Ant. 3 Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova?
Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež;
o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty.
Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Milosrdenství chci, a ne oběť, poznání Boha je víc než celopaly.
Slyš, můj lide, nyní promluvím!
Já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Soudců
4,1-24
Debora a Barak
Po Ahodově smrti se synové Izraele dále dopouštěli toho, co je zlé v Hospodinových očích. I vydal je Hospodin napospas Jabinovi, králi kananejskému, který kraloval v Asoru. Velitelem jeho vojska byl Sisara; ten sídlil v Harosetu pohanů. I úpěli synové Izraele k Hospodinu, protože Jabin měl devět set železných vozů a po dvacet let syny Izraele krutě utlačoval.
Toho času v Izraeli soudila prorokyně Debora, žena Lapidotova. Sedávala pod Debořinou palmou mezi Ramou a Betelem v Efraimském pohoří a synové Izraele za ní přicházeli, aby je soudila. Ta poslala pro Baraka, syna Abinoemova z neftalimské Kedeše, a naléhala na něho: „Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: ‚Táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů z Neftalimovců a Zabulonovců. Já k tobě přivedu k potoku Kišonu velitele Jabinova vojska Sisaru i jeho vozy a jeho davy a dám ti jej do rukou.‘“
Barak jí odpověděl: „Půjdeš-li se mnou, půjdu, nepůjdeš-li se mnou, nepůjdu.“ Řekla: „Určitě s tebou půjdu, avšak na cestě, kterou půjdeš, se neproslavíš, Hospodin totiž vydá Sisaru do rukou ženy.“ I vstala Debora a vypravila se s Barakem do Kedeše. Barak svolal do Kedeše Zabulona a Neftaliho; táhlo za ním deset tisíc mužů, i Debora táhla s ním. A Kenijec Haber se odloučil od Kajina, od potomků Chobaba, tchána Mojžíšova, a přemístil svůj stan k dubu v Saanajimu u Kedeše. Když ohlásili Sisarovi, že Barak, syn Abinoemův, vytáhl na horu Tábor, shromáždil všechny své vozy, devět set železných vozů, i všechen lid, který měl v pohotovosti, z Harosetu pohanů k potoku Kišonu. Debora vyzvala Baraka: „Připrav se, toto je den, kdy ti Hospodin vydal Sisaru do rukou. Hospodin sám vytáhl před tebou.“ I sestoupil Barak z hory Táboru a za ním deset tisíc mužů. Hospodin ostřím meče uvedl před Barakem ve zmatek Sisaru a všechny jeho vozy a celý tábor. Sisara seskočil z vozu a prchal pěšky. Barak pronásledoval vozy a tábor až k Harosetu pohanů. Celý Sisarův tábor padl ostřím meče, nezůstal ani jediný.
Sisara prchal pěšky ke stanu Jahely, ženy Kenijce Habera, neboť mezi chasorským králem Jabinem a domem Kenijce Habera byl mír. Jahel vyšla Sisarovi vstříc a zvala jej: „Uchyl se ke mně, můj pane, neboj se!“ Uchýlil se k ní do stanu a ona ho přikryla houní. Poprosil ji: „Dej mi, prosím, napít trochu vody, mám žízeň.“ Otevřela měch s mlékem, dala mu napít a přikryla ho. Nato ji požádal: „Stůj u vchodu do stanu, a kdyby někdo přišel a ptal se tě: ‚Je zde někdo?‘ odpověz: ‚Není.‘“
I uchopila Jahel, žena Haberova, stanový kolík, vzala do ruky kladivo, přikradla se k němu a vrazila mu stanový kolík do spánku, že pronikl až do země. On totiž tvrdě spal, protože byl unaven. Tak zemřel. A tu, když Barak pronásledoval Sisaru, vyběhla mu Jahel vstříc a volala na něho: „Pojď, ukážu ti muže, kterého hledáš.“ Vstoupil k ní, a hle, Sisara leží mrtev a v jeho spánku vězí stanový kolík.
Onoho dne pokořil Bůh kananejského krále Jabina před syny Izraele. Ruka synů Izraele začala postupně tvrdě doléhat na kananejského krále Jabina, až Jabina, krále kananejského zničili.
RESPONSORIUM
1 Kor 1,27.29; 2 Kor 12,9; 1 Kor 1,28
Ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. * Neboť síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.
Ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“. * Neboť síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluvy svatého papeže Pavla VI. k mládeži
(25 februarii 1978: Insegnamenti di Paolo VI, XVI [1978], 152-157)
Staňte se přesvědčivými svědky své víry
Buďte svědky své víry! Žijte a hlásejte – při vší úctě k přesvědčení druhých – křesťanský životní názor skutky, slovy, se vší prostotou a radostí, s odvahou, bez ústupků a bez zbabělosti.
K hlásání evangelia vás uschopňují právě charakteristické rysy vašeho věku. Máte v sobě přirozenou náplň radosti a optimismu, hlásejte tedy radost, která plyne z evangelia a je v souzvuku i s tajemstvím kříže. Hlásejte to paradoxní štěstí, vyjádřené v blahoslavenstvích. Ohlašujte nový svět, který započal Kristus a který je možné uskutečnit, navzdory omezeným tužbám konzumní společnosti.
Mládež miluje pravdu a upřímnost a zavrhuje pokrytectví a lež. S takovým přesvědčením, hluboce evangelijním, veďte své přátele k tomu, aby odmítali jakékoliv formy klamu a hledali ve všem pravdu.
Mládež je ochotná k oběti, kdykoli po zhodnocení velikosti nějakého úkolu usoudí, že stojí za to se mu oddat. Ať je tedy váš život pro mnohé příkladem tichého hrdinství v odříkání a sebeobětování. Řekněte ostatní mládeži, že každý únik k planým snům, k zoufalství, k snadnému životu, k drogám a násilí je neplodný a že pouze schopnost darovat se něco opravdu vybuduje.
Mladý věk je mimořádně otevřený okouzlujícímu volání lásky. Nuže, hlásejte pravou lásku, takovou, která se nezaměňuje za sobecký požitek, ale vzkvétá dáváním sebe samého. Zasévejte kolem sebe vysoké hodnoty „civilizace lásky“: solidaritu, bratrství, důstojnost lidské osoby, překonávání jakékoli diskriminace a segregace, službu spravedlnosti, pevné odhodlání budovat mír.
Až se bude muset vaše výbojná velkodušnost měřit se stavem dnešní společnosti, která by vyžadovala hlubokou změnu, může ve vás vyvstat pokušení radikálních řešení, odmítnutí řešení, která nenesou hned ovoce, nebo dokonce pokušení vidět v násilí jediný prostředek k uskutečnění potřebných změn.
Vaše odpověď na takové pokušení ať je, jak jsme už řekli v Poselství ke dni míru tohoto roku: Násilí – ne! Protože násilí neřeší nespravedlnost, ale pouze vytváří novou! Vaše odpověď ať je: Mír – ano! Ano k uskutečňování spravedlnosti, ano k bratrství, ano k solidaritě. Tak zlepšíte společnost ne bouráním, ale budováním něčeho nového a krásného.
RESPONSORIUM
Dívá se na nás Bůh, jeho andělé i Kristus, jak zápasíme o víru a bojujeme duchovní boj. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
Seberme všechny síly a připravme se na zápas čistou myslí, neporušenou vírou a oddanou statečností. * Jaká sláva a jaké štěstí bojovat v přítomnosti Boží a od soudce Krista přijímat korunu vítězství.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys posiloval svatého mučedníka Víta, aby ti zachoval svou věrnost a už v mladistvém věku dosáhl koruny vítězství; na jeho přímluvu dávej i v dnešní době mladým lidem odvahu a sílu, aby svým životem směřovali k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky