Na Davida se, Pane, rozpomeň, *

na všechnu jeho námahu a péči,

na to, jak slavně Pánu přísahal, *

mocnému Jákobovu pevně slíbil:

„Nevkročím ve stan svého příbytku, *

na lože neulehnu k odpočinku,

ani své oči usnout nenechám, *

ani svým víčkům spánek nepopřeji,

než Pánu najdu místo příhodné, *

příbytek pro mocného Jákobova!

V Efratě slyšeli jsme o arše, *

na polích jaárských pak jsme ji našli.

Vejděme nyní v jeho příbytek, *

skloňme se k zemi před podnoží jeho!

Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *

ty i tvá vznešená a slavná archa!

Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *

radostně ať ti jásají tví věrní!

Pro svého služebníka Davida *

pomazaného svého neodmítej!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Přísahal pevně Davidovi Pán, *

od svého slibu nikdy neustoupí:

„Na trůně tvém dám slavně zasednout *

dědici, který z tvého těla vzejde.

A jestli budou tvoji synové *

mé smlouvy dbát a řádů, jimž je učím,

dám pak i jejich synům zasednout *

pro věčné časy na trůně tvé vlády.“

Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *

jej přál si navždy za sídlo své vlády:

„Toto je na věky můj příbytek, *

zde budu sídlit v místě vytouženém.

Pokrmu jeho štědře požehnám *

a chlebem budu sytit jeho chudé.

Odění spásy jeho kněžím dám, *

jásat a plesat budou jeho věrní.

Tady moc Davidovu rozhojním, *

pomazanému svému světlo zjednám.

Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *

on sám se bude skvít mým diadémem.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a

Díky ti vzdáváme, *

Pane, Bože vševládný,

neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *

a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.

Národy se rozzuřily, *

ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,

čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *

a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.

Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *

a vláda jeho Pomazaného,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

a svůj život nemilovali tolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se radujte, nebesa *

a kdo v nich přebýváte!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Lk 1, 46-55

Velebí má duše Pána *

a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,

že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *

Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *

jeho jméno je svaté

a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *

k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem, *

rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

mocné svrhl z trůnu *

a ponížené povýšil,

hladové nasytil dobrými věcmi *

a bohaté propustil s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele, *

pamatoval na své milosrdenství,

jak slíbil našim otcům, *

Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.