K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *

„Raději do hor uleť jako pták.

Hle, hříšníci už napínají luky, †

už přikládají na tětivu šíp, *

střílejí ve tmě proti poctivým.

Jestliže základy jsou otřeseny, *

co spravedlivý tady dokáže?“

Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *

jeho trůn je na nebesích,

jeho oči hledí dolů, *

jeho zrak nás lidi zkoumá.

Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †

Kdo lne k násilí a křivdě, *

toho z duše nenávidí.

Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *

žhavý vítr jim dá v úděl!

Protože Pán je vskutku spravedlivý, †

rád má spravedlivé skutky, *

zbožní spatří jeho tvář.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Kdo, Pane, smí v tvém stánku dlít, *

přebývat na tvé svaté hoře?

Kdo životem jde bez poskvrn, *

je řádný, upřímného srdce,

kdo neukřivdí jazykem, †

bližnímu svému neuškodí, *

souseda svého nehanobí,

kdo bohaprázdným pohrdá, *

zato si váží bohabojných,

kdo, i když ztrácí, drží slib: *

svých peněz neužívá k lichvě

a proti zájmům nevinného †

ničím se nedá podplatit. *

Kdo žije tak, je provždy pevný.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ef 1, 3-10

Buď pochválen Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, *

on nás z nebe zahrnul všemi možnými duchovními dary,

vždyť v něm si nás vyvolil ještě před stvořením světa, †

abychom byli svatí a neposkvrnění *

před ním v lásce.

Podle svého svobodného rozhodnutí nás předurčil, †

abychom skrze Ježíše Krista *

byli přijati za jeho syny,

ke chvále jeho božsky vznešené dobrotivosti, *

kterou nám projevil svou lásku ve svém milovaném Synovi:

v něm máme vykoupení skrze jeho krev, *

odpuštění hříchů.

Podle bohatství své milosti, †

kterou nám tak štědře projevil *

s veškerou moudrostí a rozumností,

podle svého úradku *

seznámil nás s tajemstvím své vůle,

že si totiž předsevzal, *

až přijde plnost času,

obnovit v Kristu všechno, *

co je na nebi a na zemi.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Lk 1, 46-55

Velebí má duše Pána *

a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,

že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *

Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,

že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *

jeho jméno je svaté

a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *

k těm, kdo se ho bojí.

Prokázal sílu svým ramenem, *

rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,

mocné svrhl z trůnu *

a ponížené povýšil,

hladové nasytil dobrými věcmi *

a bohaté propustil s prázdnou.

Ujal se svého služebníka Izraele, *

pamatoval na své milosrdenství,

jak slíbil našim otcům, *

Abrahámovi a jeho potomkům na věky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.