Narodil se v roce 1225 na hradě Rocca Sicca nedaleko Monte Casina v rodině hrabat z Akvina. Otec jej určil pro duchovní stav a v pěti letech ho poslal na vychování k benediktinům na Monte Casino. Tam získal základní vzdělání a pokračoval ve studiu na univerzitě v Neapoli. Přes odpor rodiny vstoupil v Neapoli do řádu sv. Dominika. Studoval pak v Paříži a Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. V roce 1252 začal vyučovat na pařížské univerzitě. V roce 1259 jej představení povolali do Říma jako generálního kazatele, ale už rok nato si jej vyžádal papež Urban IV. na svůj dvůr do Orvieta. V tomto období ustanovil papež svátek Božího Těla a sv. Tomáš k němu složil nádherné hymny. V roce 1265 se sv. Tomáš vrátil do Říma a stal se regentem provinčního studia. Tři roky na to se musel znovu vrátit do Paříže, kde hájil profesory žebravých řádů proti jejich odpůrcům. Od roku 1272 řídil řádové studium v Neapoli. Na papežův příkaz se vydal v roce 1274 do Lyonu, kam byl svolán koncil. Zemřel však cestou v klášteře cisterciáků Fossa Nuova 7. března 1274. Do seznamu svatých jej zařadil papež Jan XXII. 18. července 1323. Sv. Pius V. jej prohlásil v roce 1567 učitelem církve a Lev XIII. patronem všech vysokých škol. Jacques Maritain o sv. Tomášovi napsal: „Dílem sv. Tomáše bylo přivést do služeb Kristových všechny síly inteligence. Jeho svatost byla svatostí rozumu, osvíceného rozjímáním.“ Svým dílem vytvořil systém křesťanské filosofie i teologie, nemálo přispěl k porozumění s východními církvemi. Můžeme právem říci, že byl nejučenější mezi světci a nejsvětější mezi učenci.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Mým krokům svítilnou je tvé slovo, *
ono mi cestu osvětluje.
Dal jsem přísahu, také ji plním, *
dbát všech tvých správných rozhodnutí.
Těžce svou bídou jsem sužován, Pane, *
dle svého slova mi zachovej život!
Sliby mých úst, Pane, laskavě přijmi, *
pouč mě o svých rozhodnutích.
Stále můj život je ohrožen zkázou, *
já na tvůj zákon však nezapomínám.
Ať na mne bezbožní nástrahy líčí, *
z cesty tvých příkazů nezabloudím.
Svědectví tvá jsou mým dědictvím provždy, *
neboť jsou radostí mého srdce.
Srdce jsem přiměl tvé zásady plnit; *
v tom je odměna na věčné časy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kdo mě následuje, nebude chodit v temnotě, ale bude mít světlo života, praví Pán.
Ant. 2 Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Kéž se ti, Bože, zlíbí mě vysvobodit! *
Pospěš mi, Pane, na pomoc!
Ať hanba s potupou padnou konečně na ty, *
kdo se mě snaží zahubit,
ať se stydí a zalezou všichni, *
kdo se z mých pohrom radují!
Jen ať se stáhnou se zahanbením ti všichni, *
kdo o mně říkali: „Dobře mu tak.“
Zato ať jásají, ať se radují v tobě *
všichni, kdo tebe hledají!
Ať mohou říkat: „Velký je Bůh,“ *
kdo k tobě volají o pomoc.
Já jsem jen ubohý nuzák, přijď ke mně, Pane! †
Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *
Pane, déle už neotálej!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Já jsem jen ubohý nuzák, Pane, ty jsi má pomoc.
Ant. 3 Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
Slavíme tě, Pane, slavíme tě, *
vzýváme tě, hlásáme tvé divy.
„V době, kterou já sám ustanovím, *
soudit budu spravedlivým soudem.
Byť se zem i s tvorstvem kymácela, *
její pilíře já pevně držím.
Pyšným říkám: Jen se nepyšněte! *
Bezbožným: Jen nezdvíhejte hlavu!
Nezdvíhejte hlavu příliš zpupně, *
nehovořte k Bohu s šíjí vzdornou!“
Od východu ani od západu, *
z pouště ani z hor nic nečekejte,
nikoli, jen Bůh je všeho soudcem: *
toho poníží a toho vznese.
Tak to je: Pán drží v ruce kalich *
s šumivým a kořeněným vínem,
podává jej tomu a zas tomu, †
vylokat je musí po kvasnice, *
vypít všichni bezbožníci země.
Já však budu do věčnosti jásat, *
Jákobovu Bohu hrát a zpívat.
On zuráží rohy bezbožníkům, *
kdežto spravedliví zdvihnou čelo.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh nebude soudit podle zdání, ale podle spravedlnosti a podle práva.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jak 1, 5-6
Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje! Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím zmítá sem a tam.
V jeho srdci odpočívá moudrost.
A v jeho řeči rozumnost.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, ve své prozřetelnosti jsi dal své církvi svatého Tomáše jako hlasatele tvé moudrosti a vzor svatého života; pro jeho zásluhy nám pomáhej, abychom tě neustále podle jeho příkladu opravdově hledali a nade všechno milovali. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky