Narodila se 1. VI. 1474 v Desenzanu v severní Itálii. Vstoupila do III. řádu sv. Františka a spolu s několika přítelkyněmi se starala o chudé a nemocné ve svém rodišti a později v Brescii. V roce 1535 založila řeholní společnost sester Voršilek. Několik jich bydlelo pohromadě, ale většinou zůstávaly ve svých rodinách bez řádového oděvu. Věnovaly se především výchově dívek z lidových vrstev. Zemřela 27. I. 1540 v Brescii. Za svatou byla prohlášena v roce 1807.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Svou vroucí písní velebí
tento den zbožní věřící,
když dnes i z výšin na nebi
se sláva této panny skví.
Panna, jež k chválám Kristovým
přispěla mužnou pevností,
se k sborům nebes vznešeným
dnes druží plna radosti.
Křehkostí těla přemohla
cudností v celém žití svém,
svůdnostmi světa pohrdla
a ve stopách šla za Kristem.
Spravuj nás, Kriste, podle ní,
před nepřáteli chraň lid svůj,
nás ve svých ctnostech upevni
a balvany vin odstraňuj.
Ať tebe všechno lidstvo ctí,
Ježíši, z Panny zrozený,
i Otci, Duchu milosti
ať ustavičně chvála zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *
prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †
a jako vosk se taví nad plamenem, *
tak hynou hříšníci před Boží tváří.
A spravedliví před Bohem se těší *
a jásají a veselí se blahem.
Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †
razte mu dráhu, pouští přichází. *
Jásejte Pánu, radujte se v něm!
Je otcem sirotků a vdovy chrání *
náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.
Bůh, který dává domov opuštěným, †
zajaté na svobodu vyvádí, *
vzpurníky nechá však žít v pustině.
Bože, když vyšels v čele svého lidu *
a když jsi před ním kráčel po poušti,
země se třásla, nebe roztékalo *
před Bohem, jenž je Bohem Izraele.
V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *
své dědictví, už vadnoucí, jsi křísil.
Tam utábořilo se tvoje plémě, *
z lásky dals, Pane, domov poníženým.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.
Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *
„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!“
Králové s vojsky běží, utíkají! *
Strážkyně domu rozděluje kořist.
Zatímco vy si mezi stády spíte, *
postříbřila se křídla holubice,
perutě její zaskvěly se zlatem, *
klenoty jako sněhem na Salmonu.
Bašanské hory, to jsou hory mocné, *
bašanské hory, to jsou hory mračné.
Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †
k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *
Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.
Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *
Pán ze Sinaje do svatyně vchází.
Vystoupils, Pane, do své vysokosti *
a svoje zajaté jsi vedl s sebou.
Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *
i ty, co brání se dlít v domě Páně.
Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *
on sám nás nese, je nám pomocníkem.
Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *
Pán, který ze smrti zná východisko.
Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *
temeno těm, kdo setrvávají v hříších.
„I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *
„přivedu ti je třeba z hlubin moře,
ať nohy můžeš umývat si v krvi, *
jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.
Ant. 3 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *
můj král a Bůh jak vchází do svatyně.
Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *
uprostřed panny do bubínků tlukou.
Velebí Pána v chórech, Pána chválí *
ve slavném shromáždění Izraele.
Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †
pak judská knížata a jejich pokřik, *
knížata Zabulona, Neftaliho.
Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *
svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás
ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *
ať králové ti přinášejí dary!
Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *
a všechny, kdo jsou pány nad národy!
Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *
rozmetej všechny válečnické kmeny!
Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *
ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští!
Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *
jen hrejte na počest a k chvále Pána,
jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *
Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem:
„Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *
a jeho velká moc až nad oblaky.“
Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †
Bůh Izraele dává moc a sílu *
národu svému. Veleben buď Pán!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Zpívejte Bohu, všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.
Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!
Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
26,1-19
Vyznání víry Abrahámových synů
Mojžíš řekl lidu:
„Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává do vlastnictví, a obsadíš ji a usadíš se v ní, vezmeš z prvotin všech polních plodů, které vytěžíš ze své země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, vložíš je do koše a půjdeš k místu, které vyvolí Hospodin, tvůj Bůh, aby tam přebývalo jeho jméno. Přijdeš ke knězi, který tam bude v těch dnech a řekneš mu: ‚Vyznávám dnes Hospodinu, tvému Bohu, že jsem vstoupil do země, o které přísahal Hospodin našim otcům, že nám ji dá.‘
Kněz vezme z tvé ruky koš a položí ho před oltář Hospodina, tvého Boha. Ujmeš se slova a vyznáš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Můj praotec byl potulným Aramejcem, sestoupil do Egypta a přebýval tam v malém počtu osob jako přistěhovalec. Ale stal se tam národem velkým, mocným a početným. Egypťané však nás týrali, sužovali a podrobili tvrdému otroctví. Tehdy jsme křičeli k Hospodinu, Bohu našich otců, a Hospodin slyšel náš hlas, viděl naši bídu, lopotu a útlak. Hospodin nás vyvedl z Egypta mocnou rukou, napřaženým ramenem, šířil velký strach a působil znamení a divy. Přivedl nás na toto místo a dal nám tuto zem, zem oplývající mlékem a medem. Nyní hle – přináším prvotiny plodů půdy, kterou jsi mi dal, Hospodine!‘ Položíš koš před Hospodinem, svým Bohem, a pokloníš se Hospodinu, svému Bohu. Budeš se radovat ze všeho dobrého, co dal Hospodin, tvůj Bůh, tobě a tvému domu, ty i levita i přistěhovalec, který bude mezi vámi.
Když pak třetího roku, v roce desátků, odvedeš všechny desátky ze své úrody a dáš je levitovi, přistěhovalci, sirotku a vdově, aby jedli v tvých branách a nasytili se, řekneš před Hospodinem, svým Bohem: ‚Vynesl jsem z domu, co bylo svaté, a dal jsem to levitovi a přistěhovalci, sirotku a vdově, zcela podle tvého příkazu, který jsi mi dal. Nepřestoupil jsem ani neopomenul žádné z tvých přikázání. Nejedl jsem z toho, když jsem měl zármutek, neodstranil jsem z toho nic, když jsem byl nečistý, nedal jsem z toho nic pro mrtvého. Poslechl jsem Hospodina, svého Boha, a učinil jsem vše, jak jsi mi přikázal. Shlédni ze svého svatého obydlí, z nebes, a požehnej svému izraelskému lidu i půdě, kterou jsi nám dal, jak jsi přísežně slíbil našim otcům, tu zemi oplývající mlékem a medem.‘
Hospodin, tvůj Bůh, ti dnes poroučí, abys prováděl tato nařízení a ustanovení, zachovával je a plnil z celého svého srdce a z celé své duše.
Zavázal jsi dnes Hospodina k prohlášení, že bude tvým Bohem, když budeš chodit po jeho cestách, když budeš zachovávat jeho nařízení, příkazy a ustanovení a když ho budeš poslouchat. A Hospodin tě dnes zavázal, že mu chceš být zvláštním lidem, jak ti řekl, když budeš zachovávat všechny jeho příkazy. Nad všechny národy, které učinil, tě vyvýší ke slávě, cti a chvále, a ty budeš lidem zasvěceným Hospodinu, svému Bohu, jak to nařídil.“
RESPONSORIUM
1 Petr 2,9.10; Dt 7,7.8
Vy jste lid patřící Bohu jako vlastnictví. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
Hospodin si vás vyvolil jen z lásky k vám a vykoupil vás z domu otroctví. * Žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.
DRUHÉ ČTENÍ
Z duchovní závěti svaté Anděly Mericiové
Všemu vládne s dobrotou
Mé milé matky a sestry v Kristu Ježíši, především se všemožně a ze všech sil snažte, abyste se s pomocí Boží řídily tím dobrým úmyslem, že jedině z lásky k Bohu a z horlivosti o záchranu duší vezmete na sebe úkol vychovávat.
Neboť jenom když bude mít vaše vychovatelská činnost kořeny a základ v této dvojí lásce, ponese dobré a spasitelné ovoce. Vždyť náš Spasitel řekl: Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce.
Říká: Dobrý strom, to znamená dobré srdce a duch zanícený láskou, může konat jenom dobré a svaté skutky. Proto říkával svatý Augustin: „Miluj, a dělej, co chceš.“ Měj lásku k Bohu i k bližnímu, a potom dělej, co chceš – jako by zjevně říkal: Láska nemůže hřešit.
Také vás prosím, abyste braly zřetel na každou vaši dceru zvlášť a zapsaly si do srdce nejen jejich jméno, ale také jejich založení a celkový stav. Nebude vám to zatěžko, budete-li je zahrnovat živou láskou.
Matky v řádu přirozeném, i kdyby měly tisíc dětí, nosí každé z nich uvnitř v srdci a nikdy na žádné nezapomenou. Působí to v nich opravdová láska. Dokonce se zdá, že čím víc mají dětí, tím víc v nich roste láska a starost o každé z nich. A tím spíše si mohou a mají takto počínat matky duchovní, protože duchovní láska je mocnější než ta, která pochází z pokrevního příbuzenství.
Proto, mé drahé matky, budete-li milovat tyto své dcery živou a upřímnou láskou, bude nemožné, že byste je neměly všechny a každou zvlášť hluboko zapsané v paměti i v srdci.
A ještě vás prosím: Snažte se je získávat láskou, mírností a dobrotou, ne povýšeností a tvrdostí. Buďte ke všem ze srdce přívětivé, jak to má být, podle slov našeho Pána: Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Napodobujte Boha, o němž je psáno: Všemu vládne s dobrotou. A Ježíš dále říká: Vždyť mé jho netlačí a mé břemeno netíží.
Proto i vy buďte ve všem laskavé na všechny. A zvláště si dávejte pozor na to, aby se vaše rozkazy neplnily z donucení. Vždyť Bůh dal každému svobodu, a proto nikoho nenutí, ale dává pouze najevo svou vůli, volá a radí. Někdy sice bude nutno uplatňovat autoritu přísněji, ale vhodným způsobem a s ohledem na to, jaký kdo je a co potřebuje. I přitom nás má vést jenom láska a horlivost o duše.
RESPONSORIUM
Ef 5,8-9; Mt 5,14.16
Vy jste světlem v Pánu: žijte jako děti světla. * Ovoce tohoto světla totiž záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy.
Vy jste světlo světa. Ať vaše světlo svítí lidem. * Ovoce tohoto světla totiž záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v životě podle pravdy.
MODLITBA
Modleme se.
Nebeský Otče, vyslyš nás pro zásluhy a přímluvy svaté Anděly a dej, ať nás příklad její lásky a moudrosti vede k tomu, abychom žili věrně podle tvého učení. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky