Jméno Ježíš (hebrejsky Jehošua, zkráceně Ješua) znamená „Jahve je spása“. Anděl ohlašující Ježíšovo jméno (Mt 1,21) dodává: „on totiž spasí svůj lid od hříchů“. Ježíš slibuje těm, kdo se budou při modlitbě dovolávat jeho jména, že budou vyslyšeni (Mk 16,17-18; Jan 14,13-14 a 16,23-24). Sv. Lukáš dosvědčuje na několika událostech (Lk 9,49; 10,17; Sk 3,1-16 a 4,8-12; 16,16-18) účinnost s vírou spojeného vzývání Ježíšova jména. Zpočátku bylo při slavení liturgie připomínáno Ježíšovo jméno v den oktávu Narození Páně předčítáním evangelní zprávy (Lk 2,21), že novorozenému Spasiteli osmého dne po jeho narození „dali jméno Ježíš“. V 1. polovině 16. století šířil úctu k nejsvětějšímu Jménu Ježíš významný františkánský kazatel sv. Bernardin Sienský. Samostatný svátek nejsvětějšího Jména Ježíš se od roku 1530 začal slavit ve františkánském řádu 14. ledna. V roce 1721 bylo jeho slavení rozšířeno pro celou církev a přeloženo na neděli po Zjevení Páně. Sv. Pius X. ho přeložil na neděli mezi 1. a 6. lednem; pokud na 2. až 5. leden nepřipadla neděle, slavil se 2. ledna.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Věčného božství oslnivý jase,
Kriste, všech Světlo, živote nám daný,
jdeš na svět léčit nemocné a k spáse
otevřít brány.
Andělské sbory zemi písně pějí
o novém věku a v nich Otci tvému
vzdávají chválu i díky a přejí
mír lidstvu všemu.
Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,
synáčku Panny přesvaté a čisté,
vládu nad světem jen díky své lásce
získáváš, Kriste.
Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,
jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;
srdce nám proměň a je lásky pouty
přitáhni k sobě.
Tobě i Otci, Duchu lásky věčné
s anděly pějem radostnými hlasy.
Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné
po všechny časy. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.
Slavte Pána, ctěte jeho jméno, *
zjevte jeho díla národům.
Zpívejte mu, na strunách mu hrejte, *
všechny jeho divy hlásejte!
Honoste se jeho svatým jménem! *
Ať se radují, kdo Pána ctí!
Dbejte o Pána a jeho sílu, *
stále hledejte jen jeho tvář!
Vzpomeňte si na divy, jež konal, *
znamení a soudy z jeho úst,
rode jeho sluhy Abraháma, *
děti vyvolence Jákoba!
Jenom on, jen Pán je naším Bohem, *
jeho soudy přes veškerou zem.
On je provždy pamětliv své smlouvy, *
pro sta pokolení dal svůj slib,
smlouvy uzavřené s Abrahámem, *
přísahy, co Izákovi dal.
Zákonem ji určil pro Jákoba, *
věčnou smlouvou pro Izraele.
Řekl: „Dám ti kananejskou zemi *
za určený úděl dědičný.“
Že jich počtem bylo dosud málo, *
maloučko, a hosty byli tam,
od národa k národu se táhli, *
z jedné říše mezi jiný lid,
nedovolil nikomu je tisknout, *
mnohé krále ztrestal kvůli nim:
„Nedotknete se mých pomazaných, *
neublížíte mým prorokům!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Zpívejte Pánu, vzpomeňte si na divy, jež konal.
Ant. 2 Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.
Když na zem svolal hladomor, *
odňal jí všechen živný chléb,
jednoho poslal před nimi: *
Josef byl prodán v otroctví.
Nohy mu pouty svázali, *
sevřeli hrdlo do želez,
až jeho slovo splněno *
a výrok Páně potvrzen.
Tu králi vnukl pustit jej: *
pán národů mu volnost dal.
K řízení svěřil mu svůj dům *
a do správy svůj majetek.
Dle svého měl vést knížata *
a rádce učit moudrosti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán neopustil spravedlivého, když byl prodán, a vysvobodil ho z rukou hříšníků.
Ant. 3 Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.
I přišel do Egypta Izrael, *
byl Jákob hostem v zemi Chámově.
A v ní Pán mocně rozmnožil svůj lid, *
až ten byl silnější než domácí.
V těch vzbudil proti svému lidu zášť, *
zákeřnost proti služebníkům svým.
Pak poslal svého sluhu Mojžíše *
a Árona, jejž sám si vyvolil.
Činili jeho divy v Egyptě, *
znamení mocná v zemi Chámově!
Sám seslal temnoty, a byla tma, *
oni však jeho slov dbát nechtěli.
Proměnil tedy jejich vody v krev *
a ryby v nich jim nechal pohynout.
Celá zem hemžila se žábami, *
až do královských komnat nalezly.
Přikázal – přiletěly roje much, *
přeplněn komáry byl každý kout.
Namísto deště seslal příval krup, *
po celé zemi blesky planuly.
Vinice, fíkovníky potloukl, *
zporážel stromy v jejich krajinách.
Přikázal – vpadly mraky kobylek *
a nespočetné spousty sarančí.
Zničily v zemi všechno zelené, *
zničily vše, co pole zrodila.
Zahubil jim vše prvorozené, *
prvotiny všech jejich plodných sil.
Se zlatem, stříbrem svůj lid vyvedl, *
a v jejich kmenech nikdo nestonal.
Egypt byl jejich odchodu jen rád, *
neboť mu byli leda pro postrach.
I zaclonil je hustým oblakem *
a plamenem jim svítil za noci.
Žebrali na něm – dal jim křepelky, *
nebeským chlebem sytil lačnící.
Rozrazil skálu – voda vytryskla *
a proudem rozlila se do pouště.
Neboť měl v paměti svůj svatý slib, *
jak ho dal kdysi Abrahámovi.
Vyvedl národ, jenž se radoval, *
své vyvolené, kteří jásali.
A daroval jim kraje pohanů, *
majetku národů se zmocnili,
aby pak žili v jeho zákoně, *
zachovávali jeho příkazy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán měl v paměti svůj svatý slib a vyvedl svůj národ v radosti.
Boží Syn přišel a dal nám rozum.
Abychom poznávali pravého Boha.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
3,5-16
Život nového člověka
Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. Tou cestou jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte člověka nového, který se obnovuje k správnému poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.
Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční.
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.
RESPONSORIUM
Srov. Gal 3,27-28
My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého kněze Bernardina Sienského
(Sermo 49, art. 1: Opera Omnia, IV, 495ss.)
Ježíšovo jméno, důležitý základ víry
Je to právě přesvaté jméno Ježíš, po kterém dávní otcové tolik toužili, které bylo s takovou úzkostí očekáváno a trýznivě postrádáno, které bylo vzýváno s takovou toužebností a vyprošováno s tolikerými slzami, leč v čase milosti posléze darováno. Jméno moci a síly, Bože, prosím skryj, jménu pomsty nepopřávej sluchu, jméno spravedlnosti pozdrž. A dej nám jméno milosrdenství, jméno Ježíšovo nechť zní v mých uších, neboť opravdu lahodný pak bude tvůj hlas a půvabná tvoje tvář.
Ježíšovo jméno je vskutku důležitým základem víry, vždyť vytváří Boží syny a dcery. Víra katolického náboženství totiž spočívá ve známosti Ježíše Krista a v jeho světle, jež je světlem duše, branou života, základem věčné spásy. Když tuto víru někdo nemá nebo ji opustí, jako by kráčel temnotou noci beze světla, jako by se s očima zavřenýma dával o překot na cestu nebezpečenstvími, a byť se skvěl sebevětší pronikavostí rozumu, jestliže se snaží porozumět nebeským tajemstvím cestou vlastního úsudku, jde za vůdcem slepým; nebo jako by se snažil zbudovat dům, ale zapomněl na základy, nebo by zapomněl na dveře a chtěl pak chodit do domu střechou. Tím základem, tím světlem i těmi dveřmi je zajisté Ježíš. Aby ukázal, že on je cestou pro ty, kdo putují a bloudí, dal všem světlo víry: díky němu lze po neznámém Bohu pátrat, v hledaného Boha uvěřit a toho, v nějž jsme uvěřili, nacházet. Tento základ víry podpírá církev zbudovanou v Ježíšově jménu.
Jméno Ježíš je leskem kazatelů, protože dává Kristovu slovu jasně zářit, aby bylo zvěstováno a slyšeno. A odkud myslíš, že je v celém světě tak velké, tak nenadálé a oslňující světlo víry, ne-li ze zvěstovaného Ježíše? Copak nás Bůh nepovolal do svého podivuhodného světla jasem a chutí tohoto jména? Těm, kdo byli osvíceni a v tomto světle vidí záři, říká právem Apoštol: Byli jste kdysi tmou, teď však jste světlem v Pánu: žijte jako děti světla.
Ó, jak slavné jsi ty jméno! Jak půvabné, jak milostné, jak silné! Skrze tebe se tlumí zločiny, skrze tebe se vítězí nad protivníky, skrze tebe dostávají slabí svobodu, skrze tebe nabývají sílu a potěšení ti, kdo jsou v protivenstvích trpěliví. Ty jsi ctí věřících, ty jsi učitelem kazatelů, ty jsi posilou pracujících a podporou umdlévajících. Tvůj žhavý žár a zápal kéž roznítí naši touhu, naše prosebné modlitby kéž jsou vyslyšeny a kéž se nasytí duše těch, kteří o tobě rozjímají, a skrze tebe ať všichni dojdou nebeské radosti a slávy. A skrze toto tvé přesvaté jméno, nejdražší Ježíši, ať i my jednou s nimi s tebou kralujeme.
RESPONSORIUM
Srov. Žl 5,12; 88 (89),16-17
Ať se zaradují všichni, kdo se k tobě utíkají, Pane; budou jásat na věky a budeš v nich přebývat: všichni se budou utíkat k tobě, * neboť milují tvé jméno.
Budou chodit ve světle tvé tváře, Pane, budou jásat každý den v tvém jménu. * Neboť milují tvé jméno.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys založil spásu lidského rodu na vtělení svého Slova; ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme: ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno, které bychom mohli vzývat, než jméno tvého Jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2026 J. Vidéky