Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Pamatuj, člověče,
proč tě Pán Bůh stvořil,
nade vše stvoření
na zemi povýšil:
proto, abys jemu sloužil.
Odplatu zaslíbil
dát spravedlnosti
tomu, kdo mu slouží,
v čas jeho plnosti,
štědře, z přehojné milosti.
Krátký věk na světě,
tvá léta pominou
jako rosa v létě,
rozkoše zahynou;
poznej, člověče, bídu svou.
Pokoř se v tichosti,
volej k Bohu svému
a žádej milosti
sobě nehodnému,
sebe svěř Kristu samému.
Vyvrz zlé svědomí
a nehřeš již více,
čiň pravé pokání;
bude tvůj zástupce
Kristus Pán u svého Otce.
ŽALMY
1. ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.
K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky, *
vysvoboď mě, jsi spravedlivý!
Popřej mi sluchu, *
rychle mě zachraň!
Buď mi ochrannou skálou, *
opevněnou tvrzí k mé záchraně,
vždyť ty jsi má skála a má tvrz, *
pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.
Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, *
neboť ty jsi mé útočiště.
Do tvých rukou svěřuji svého ducha, *
Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.
Ctitele nicotných model nenávidíš, *
já však důvěřuji v Hospodina.
Budu se veselit a jásat nad tvým slitováním †
že jsi shlédl na moji bídu, *
že jsi mé duši pomohl v tísni,
žes mě nevydal do moci nepříteli, *
ale postavils mé nohy na volné prostranství.
Ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.
2. ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.
Smiluj se nade mnou, Hospodine, je mi úzko, *
hořem chřadne mé oko, duše i tělo,
Neboť můj život hyne ve strastech, *
má léta v hořekování
Strast mě zbavuje síly, *
moje kosti chřadnou.
Všichni nepřátelé mnou opovrhují, †
sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, *
kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou.
Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, *
podoben jsem rozbitému hrnci.
Vždyť se tolik o mně šeptá – slyšel jsem to – hrůza odevšad! *
Spolu se proti mně radí, usilují zničit mi život.
Já však, Hospodine, v tebe doufám, *
říkám: Ty jsi můj Bůh!
Můj osud je ve tvé ruce, *
vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!
Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, *
zachraň mě svou slitovností.
Ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.
3. ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.
Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, †
uchovals ji těm, kdo se tě bojí, *
popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.
Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou *
před spiknutím lidí,
ukrýváš je ve stanu *
před svárlivými řečmi.
Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal *
podivuhodné milosrdenství v opevněném městě
Už jsem si říkal sklíčeně: *
„Jsem zapuzen od tvých očí!“
Tys však uslyšel můj hlasitý nářek, *
když jsem volal k tobě o pomoc.
Milujte Hospodina, všichni jeho svatí, *
Hospodin zachovává věrné,
ale plnou měrou odplácí těm, *
kdo si počínají drze.
Vzmužte se a buďte srdnatí, *
všichni, kdo spoléháte na Hospodina.
Ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.
Veď mě ve své pravdě a uč mě,
neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek druhého listu svatého apoštola Petra
1,1-11
Povzbuzení k vytrvalosti na cestě spásy
Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kterým se dostalo stejného pokladu víry jako nám spravedlností našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista. Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.
Jeho božská moc nám darovala všechno, (co potřebujeme) pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že poznáváme toho, který nás povolal, (aby se projevila) jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která (ovládá) svět špatnými žádostmi. A proto se věnujte s celou horlivostí (tomu), abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec. Jsou-li totiž ve vás tyto (ctnosti) a rozmáhají se, nenechají vás v nečinnosti a neplodnosti; naopak: budete poznávat (stále víc) našeho Pána Ježíše Krista. Kdo však je nemá, je slepý, krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. Proto se, bratři, tím více vynasnažte, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. 2 Petr 1,3.4; Gal 3,27
Bůh nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: * abyste tím měli účast na božské přirozenosti.
Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista. * Abyste.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Klementa I., papeže, Korinťanům
(Cap. 35,1-5; 36,1-2; 37,1.4-5; 38,1-2.4: Funk 1,105-109)
Podivuhodné jsou Boží dary
Jak blahoslavené a jak podivuhodné jsou Boží dary, milovaní! Život v nesmrtelnosti, sláva ve spravedlnosti, pravda v otevřenosti, víra v důvěře, kázeň ve svatosti. A to všechno už podléhá našemu poznání. Jaké asi je tedy to, co se chystá pro všechny, kdo vytrvávají v naději? Jen sám nejsvětější Tvůrce a Otec všech věků ví, kolik toho je a jak je to krásné. My se proto vynasnažme, abychom se dostali do počtu těch, kdo na něho spoléhají, abychom dostali podíl na zaslíbených darech.
Ale jak k tomu dojde, milovaní? Přilneme-li svým smýšlením věrně k Bohu, zaměříme-li své úsilí k tomu, co je mu milé a příjemné, budeme-li jednat podle jeho nejčistší vůle, odvrhneme-li od sebe veškerou nepravost a zlobu, hrabivost, sváry, špatnosti a zlomyslnosti.
To je cesta, milovaní, na níž jsme nalezli svou spásu, Ježíše Krista, velekněze našich obětí, našeho zastánce a pomocníka v naší slabosti. Skrze něho upíráme svůj zrak k nebeským výšinám; skrze něho hledíme do neposkvrněné a vznešené Boží tváře; skrze něho se otevřely oči našeho srdce; skrze něho se naše nerozumná a zatemnělá mysl otevírá jako květ podivuhodnému Božímu světlu; skrze něho nám bylo z Boží vůle dopřáno okusit nesmrtelného poznání: vždyť on je odleskem Boží velebnosti a je o to větší než andělé, oč vznešenější jméno dostal dědictvím.
Nuže, muži bratři, jako Kristovi vojáci konejme svou službu se vší vytrvalostí podle jeho dokonalých přikázání. Velcí přitom nemohou být bez malých ani malí bez velkých; všichni jsou jakoby navzájem propojeni a pro všechny z toho vyplývá užitek. Přirovnejme to k našemu tělu: hlava bez nohou není nic, stejně ani nohy bez hlavy, a i ty nejnepatrnější tělesné orgány jsou nezbytné a celému tělu užitečné; aby však celek těla zůstával zdravý, všechny části pracují v souhře a řídí se jediným řádem.
Ať tedy celé naše tělo zůstává zdravé v Kristu Ježíši a každý ať se podřizuje svému bližnímu, jak mu bylo určeno darem milosti: silný ať se stará o slabého, slabý zase ať má silného v úctě; boháč ať je štědrý k chuďasovi a chuďas ať vzdává Bohu díky za to, že tak obdaroval toho, jenž mu pomohl z nouze; moudrý ať neukazuje svou moudrost slovy, ale dobrými skutky; a kdo je pokorné mysli, ať si sám nedává dobré vysvědčení, ale nechá svědectví o sobě druhým.
A protože tohle všechno máme od Boha, musíme mu za všechno děkovat. Budiž mu sláva na věky věků. Amen.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Mt 7,24; 1 Petr 2,22; 1 Sam 2,28; Sir 44,16.17
Byl jako rozvážný muž, který si postavil dům na skále, a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. * Bůh si ho vyvolil ke kněžské službě.
Za svého života se líbil Bohu a byl uznán za spravedlivého. * Bůh si ho.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, tys dával svatému papeži Klementovi sílu, aby jako kněz slavil Kristovu oběť a hlásal evangelium a jako mučedník aby se sám stal obětí a věrnost Kristu potvrdil svou smrtí; v den, kdy si to připomínáme, nás naplň radostí, že se tvá síla tak mocně projevuje na tvých svatých. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky