Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ó Petře, blažený pastýři,
rač slyšet prosící náš hlas,
ať nás tvé slovo s Bohem smíří,
okovů hříchu zbaví nás;
obdařil Kristus mocí tebe
nám otevřít i zavřít nebe.
Ó Pavle, slavný učiteli,
pomoz nám k mravů nápravě,
pohni nám myslí, bychom spěli
Kristovou cestou ke slávě,
kde víra naše se naplní
a v světle lásky se rozjasní.
Olivo dvojí nerozdvojná,
rač u Boha nám vyjednat,
ať láska a naděje hojná
v srdci nám nepřestane plát,
a jednou, až skončí naše pouť,
ať v Bohu můžeme spočinout.
ŽALMY
1. ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. †
Miluji tě, Hospodine, má sílo, *
† Hospodine, má skálo, mé útočiště; zachránce můj!
Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, *
můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!
Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, *
a od svých nepřátel budu vysvobozen.
Obklopil mě smrtící příboj, *
přepadly mě záhubné přívaly,
ovinula mě osidla podsvětí, *
ohrozily mě léčky smrti.
Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, *
k svému Bohu jsem volal o pomoc:
Ze své svatyně slyšel můj hlas, *
mé volání proniklo k jeho sluchu.
Ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo.
2. ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád.
Zachvěla se a zatřásla země, †
zakolísaly základy hor *
a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.
Vystoupil kouř z jeho chřípí, †
sžírající oheň z jeho úst, *
žhavé uhlí od něho vzplálo.
Nebesa sklonil a sestoupil, *
černý mrak byl pod jeho nohama.
Jel na cherubu a letěl, *
nesl se na křídlech větru.
Jako rouchem se temnotou oděl, *
zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.
Bleskem v jeho dohledu *
vzplálo žhavé uhlí.
Z nebe Hospodin zahřměl, *
Nejvyšší zaburácel svým hlasem.
Vyslal své šípy a rozptýlil je, *
vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.
Tu se ukázala dna oceánů, *
základy země byly obnaženy,
když Hospodin pohrozil, *
když zavanul dech jeho hněvu.
Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, *
vyprostil mě ze spousty vod,
vyrval mě mému mocnému nepříteli, *
těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.
Přepadli mě v den pro mě osudný, *
ale Hospodin se mě zastal.
Vyvedl mě na volné prostranství, *
vysvobodil mě, protože mě má rád.
Ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád.
3. ant. Hospodin je mé světlo a má spása.
Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *
odměnil mě podle čistoty mých rukou.
Vždyť jsem zachovával Hospodinovy cesty, *
nevzdálil jsem se hříchem od svého Boha.
Neboť jsem míval na zřeteli všechny jeho příkazy, *
jeho nařízením jsem se nevyhýbal,
ale byl jsem před ním bez úhony, *
uchoval jsem se bez viny.
Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *
podle čistoty mých rukou, kterou vidí svýma očima.
K dobrému člověku se chováš dobrotivě, *
s bezúhonným zacházíš láskyplně,
s upřímným jednáš upřímně, *
s vychytralým však obezřetně.
Neboť pokorný lid ty zachraňuješ, *
ale ponižuješ oči zpupných.
Ano, ty Hospodine, zažehuješ mou svítilnu, *
mou temnotu ozařuješ, můj Bože!
S tebou se vrhám na šiky nepřátel *
a hradby ztékám se svým Bohem.
Ant. Hospodin je mé světlo a má spása.
Všichni Ježíšovi přisvědčovali
a divili se milým slovům z jeho úst.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
10,3 – 11,3
Vysvobození a návrat Izraele
Tak praví Hospodin:
Můj hněv se vznítil proti pastýřům,
potrestám kozly.
Ano, Hospodin zástupů navštěvuje
své stádce, dům Judův,
změní ho ve svého skvělého bojovného oře.
Od něho je hlavní kůl (stanu),
od něho kolík,
od něho bojový luk,
od něho však vyjde i každý vůdce.
Budou jako hrdinové,
kteří rozšlapávají bláto ulic v bitvě,
budou bojovat, protože Hospodin je s nimi;
jezdci na koních budou zahanbeni.
Judovu domu dám sílu
a vysvobodím dům Josefův;
přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji;
budou, jako bych je nezavrhl,
vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh, a vyslyším je.
Efraimité budou jako hrdinové,
jak po víně se zaraduje jejich srdce,
spatří to jejich synové a zajásají,
v Hospodinu zaplesá jejich srdce.
Zapískám na ně, abych je shromáždil,
vždyť jsem je vykoupil,
bude jich mnoho tak jako dříve.
Mezi národy je rozseji,
v dálných končinách na mě budou vzpomínat;
vychovají své děti a (potom) se vrátí.
Přivedu je zpátky z egyptské země,
shromáždím je z Asýrie
a přivedu je do země Gileadu a Libanonu,
ani jim nebude stačit (místo).
Projdou mořem úzkosti,
ale (Hospodin) srazí vlny do moře,
budou vysušeny všechny hlubiny řeky;
pokořena bude pýcha Asýrie,
veta bude po egyptském žezlu.
Posílím je v Hospodinu
a v jeho jménu budou chodit“
– praví Hospodin.
Otevři, Libanone, své brány,
ať tvoje cedry pohltí oheň!
Naříkej, cypřiši, že padl cedr,
jsou poraženy ty nejmohutnější!
Naříkejte, bašanské duby,
že je vymýcen neprostupný les!
Mezi pastýři je slyšet nářek,
že je zpustošena jejich chlouba;
je slyšet řev lvíčat,
že je zničena pýcha Jordánu.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Zach 10,6.7; Iz 28,5
Vysvobodím je a přivedu je zpět, neboť se nad nimi smiluji, vždyť já jsem Hospodin, jejich Bůh. * V Hospodinu zaplesá jejich srdce.
V ten den bude Hospodin zástupů nádhernou korunou, překrásným věncem zbytku svého lidu. * V Hospodinu.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Lva Velikého, papeže
(Sermo 82, in natali apostolorum Petri et Pauli 1,6-7: PL 54, 426-428)
Petr a Pavel, výhonky z božského semene
Drahocenná je v Hospodinových očích smrt jeho zbožných, a žádná krutost nemůže zničit náboženství, založené na tajemství Kristova kříže. Církev se pronásledováním nezmenšuje, ale roste; a Pánovo pole se odívá stále bohatšími klasy, když zrna padají po jednom do země a mnohonásobně vzejdou.
Jak četné potomstvo vyrostlo z těchto dvou slavných výhonků z božského semene, o tom svědčí tisíce svatých mučedníků. Závodili s apoštoly a dobyli podobného vítězství; jejich purpurové zástupy daleko široko zářící obklopily město Řím a ozdobily ho mnoha slavnými drahokamy spojenými v jeden diadém.
Nejmilejší, v nich ve všech jsme dostali od Boha vzor trpělivosti, aby se posílila naše víra, a sluší se, abychom se radovali z jejich ochrany při společné památce všech svatých. Ale na tyto dva vynikající Otce můžeme být právem hrdí s radostí ještě větší, neboť Boží milost je mezi všemi údy církve vyzdvihla tak vysoko, že tvoří v těle, jehož hlavou je Kristus, jakoby dvě světla očí.
Máme-li na mysli jejich zásluhy a ctnosti – a ty nelze ani vypovědět – není třeba je stavět proti sobě a není ani třeba je oddělovat: Bůh si je oba vyvolil, snášeli podobné námahy a spojila je oba mučednická smrt.
Na základě vlastní zkušenosti i svědectví našich předků věříme a jsme pevně přesvědčeni, že při všech námahách tohoto života na přímluvu těchto našich zvláštních ochránců vždycky dosáhneme Božího milosrdenství. A tak když nás sráží tíha našich vlastních hříchů, pozdvihují nás zásluhy našich apoštolů.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Oba nadšeně sloužili Kristu, vytrvale budovali církev a svou věrnost stvrdili prolitím krve. * Pili kalich Páně a stali se Božími přáteli.
Oba pracovali na jednom díle a přijali korunu spravedlnosti. * Pili.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, veď svou církev, aby pod ochranou svatých apoštolů Petra a Pavla šla cestou, kterou jí ukázali, a na jejich přímluvu jí stále dávej milost, potřebnou k jejímu růstu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky