31. říjen 2026

Sobota, mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Pán učí: Blahoslavení

chudí duchem, v kterých není

pýcha ni žádost bohatství,

těch je nebeské království.

Blahoslavení lkající,

rozličný kříž snášející,

nechají světa marností,

budou potěšeni dosti.

Blahoslavení jsou tiší,

kteří slyšíce neslyší,

v křivdách o pomstu nestojí,

na zemi nejspíš obstojí.

Blahoslavení jsou věčně,

kdo spravedlnost srdečně

milují a lační po ní,

jistě budou nasyceni.

Jsou také blahoslavení

všichni lidé milosrdní,

neb milosrdenství dojdou,

bědám časným, věčným ujdou.

Blahoslavenství mnohého

jsou všichni srdce čistého,

neboť každý má věděti,

že budou Boha viděti.

Blahoslavení také jsou

ti, kdo sváry těžce nesou,

bližní smiřují, rovnají,

synů Božích jméno mají.

Také jsou blahoslavení,

kdo jsou pro pravdu věznění,

vyhnanství neb smrt snášejí,

ti do nebe náležejí.

Vpravdě jste blahoslavení,

jestliže by vám lidé zlí

zlořečili, trápíce vás,

a mluvili vše zlé o vás.

Radujte se z té milosti,

že je v nebeské radosti

složena hojná odplata,

která vám nebude vzata.

ŽALMY

1. ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.

Žalm 136 (135)
Velikonoční chvalozpěv
Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. (IV. anafora)
I (1-9)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Boha bohů, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Pána pánů, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On sám učinil velké divy, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On moudře učinil nebe, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On rozprostřel na vodách zemi, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On učinil veliká světla, *

jeho milosrdenství trvá navěky:

slunce, aby vládlo ve dne, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.

2. ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.

II (10-15)

On pobil Egypťany v jejich prvorozencích, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On vyvedl Izraele z jejich středu, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

mocnou rukou a napřaženým ramenem, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On rozdělil Rudé moře, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a převedl Izraele jeho středem, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.

3. ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.

III (16-26)

On vedl svůj národ na poušti, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On potřel veliké krále, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On zabil mocné krále, *

jeho milosrdenství trvá navěky:

Sichona, krále amoritského, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a Oga, krále bašanského, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a dal jejich zem do majetku, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

do majetku Izraeli, svému služebníku, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On si vzpomněl na nás v našem ponížení, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a vysvobodil nás od našich protivníků, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On dává pokrm každému tvoru, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Boha nebes, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,

pouč mě o svých stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

11,20d – 12,2.11b-19

Boží slitování a trpělivost

Pane, ty jsi vše uspořádal s mírou, počtem a vahou.

Ty vždy můžeš uplatňovat svou velkolepou moc;

kdo se může protivit síle tvého ramene?

Celý svět je před tebou jako prášek na vahách,

jako kapka rosy, která zrána padá na zem.

Ty však máš slitování se vším, protože můžeš všechno,

a jsi shovívavý k hříchům lidí, aby dělali pokání.

Vždyť ty miluješ všechno, co je,

a nic si neošklivíš z toho, cos udělal,

neboť kdybys něco nenáviděl, nestvořil bys to.

Jak by něco mohlo trvat, kdybys to nechtěl,

nebo se uchovat, kdybys to nepovolal k bytí?

Ale ty máš na všechno ohled,

poněvadž je to tvé, vládce, milující svět,

neboť tvůj nepomíjející duch je ve všem.

Proto zbloudilé trestáš ponenáhlu

a napomínáš tím, že jim vyčítáš to, čím hřešili,

aby zbaveni své špatnosti věřili v tebe, Pane.

Nebál ses nikoho, a přece jsi netrestal jejich hříchy.

Kdo by ti totiž mohl říci: „Cos to udělal?“

– nebo kdo by se opovážil protivit se výroku tvého soudu?

Kdo by tě mohl obvinit,

žes vyhubil národy, které jsi stvořil,

nebo kdo by proti tobě vystoupil

jako obhájce provinilých lidí?

Kromě tebe není boha, který by se o všechno staral,

nemusíš dokazovat, že soudíš spravedlivě.

Není král ani uchvatitel moci,

který by se mohl zastat těch, kterés potrestal.

Jelikož jsi spravedlivý, všechno řídíš spravedlivě,

proto považuješ pro svou moc za nedůstojné

odsoudit toho, kdo si nezasluhuje trestu.

Neboť tvá moc je základ spravedlnosti

a to, žes pánem, činí tě shovívavým ke každému.

Vždyť sílu ukazuješ jen tomu,

kdo nevěří v tvou svrchovanou moc,

a trestáš vzdor těch, kdo ji znají.

Ty však, který vládneš silou, v mírnosti soudíš

a nás vedeš se vší šetrností,

neboť kdykoli chceš, máš moc vždycky v ruce.

Takovým jednáním jsi poučoval svůj lid,

že spravedlivý musí být i lidumilný.

Svým synům poskytuješ radostnou naději,

že po hříchu dáváš příležitost k lítosti.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Mdr 11,23.26; Sir 36,1

Bože, ty chceš, abychom se obrátili, a odpouštíš nám, * neboť jsi náš Pán a Bůh.

Smiluj se nad námi, shlédni na nás a ukaž nám světlo svého slitování. * Neboť.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Výkladu o Boží prozřetelnosti“ od svaté Kateřiny Sienské, panny

(Cap. 134, ed. latina, Ingolstadii 1583, ffo 215v-216)

Jak dobrý a líbezný je ve všem, Pane, tvůj duch!

Ve své nevýslovné laskavosti a dobrotě sklonil věčný Otec své zraky k této duši a začal k ní takto hovořit:

„Má nejmilejší dcero, jsem úplně rozhodnut prokazovat světu milosrdenství a chci se starat o všechny věci lidem prospěšné. Ale člověk se ve své nevědomosti domnívá, že to, co mu dávám k životu, je k smrti, a tím se stává sám vůči sobě velmi krutým; ale já se přitom starám stále. Proto chci, abys věděla: cokoliv člověku dávám, vychází z nejvyšší prozřetelnosti.

A právě proto se stalo, že když jsem už člověka tvořil, byla při tom má prozřetelnost: shlédl jsem se v sobě a zamiloval jsem si své stvoření a jeho krásu, takže jsem se rozhodl člověka stvořit s velkou péčí k mému vlastnímu obrazu a podobě. A nadto jsem mu dal paměť, aby nezapomněl na má dobrodiní, neboť jsem chtěl, aby měl podíl na mé moci, moci svého věčného Otce.

Kromě toho jsem mu dal rozum, aby v moudrosti mého Syna mohl poznávat mou vůli a rozumět jí. Neboť já jsem dárce veškerých milostí a rozdávám je s vroucí otcovskou láskou. Dal jsem mu i vůli milovat, mít účast na dobrotě Ducha Svatého, aby to, co rozumem poznal a viděl, mohl také milovat.

A to všechno jsem ve své vzácné prozřetelnosti učinil jen proto, aby byl s to mě poznávat a zakoušet s největší radostí, a na věky na mne patřit. Ale jak jsem ti už jindy vyprávěl, pro neposlušnost vašeho praotce Adama se nebe zavřelo a z té neposlušnosti potom vzešlo všechno zlo po celém světě.

Abych pak s člověka sňal smrt za tuto neposlušnost, rozhodl jsem se ve své nejvyšší dobrotě, že vám ve své božské prozřetelnosti dám svého jednorozeného Syna, aby vám mohl pomoci z vaší bídy. Naplnil jsem ho velikou poslušností, aby mohl osvobodit lidské pokolení od jedu, jenž pro neposlušnost vašeho praotce otrávil celý svět. A tak pln velké lásky k vám a opravdové poslušnosti přímo spěchal vstříc potupné smrti na přesvatém kříži a prostřednictvím své přesvaté smrti vám nikoli silou lidství, ale silou svého božství zajistil život.“

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Žl 17 (16),8.7

Opatruj nás, Bože, jako zřítelnici oka, * do stínu svých perutí nás ukryj.

Ukaž nám svou zvláštní milost, vždyť zachraňuješ ty, kdo se k tobě utíkají. * Do stínu.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, rozmnož naši víru, naději a lásku, ať s radostí plníme, co přikazuješ, aby se na nás splnilo, co slibuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky