Z knihy proroka Zachariáše

8,1-17.20-23

Příslib spásy v novém Jeruzalémě

Hospodin zástupů promluvil takto:

„Tak praví Hospodin zástupů:

Velikou horlivostí horlím pro Sión,

horlím pro něj velikým hněvem.

Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sión, budu přebývat uprostřed Jeruzaléma, Jeruzalém bude nazván věrným městem a hora Hospodina zástupů horou svatou.

Tak praví Hospodin zástupů: Znovu budou sedat starci a stařeny na jeruzalémských náměstích, pro vysoké stáří každý s holí v ruce. Náměstí města budou plná chlapců a děvčat, budou si hrát na jeho náměstích.

Tak praví Hospodin zástupů: I když se to zdá podivuhodné v očích těch, kdo v těchto dnech zbyli z tohoto lidu, musí to být podivuhodné i v mých očích? – praví Hospodin zástupů.

Tak praví Hospodin zástupů:

Hle, vysvobodím svůj lid

ze země východu i západu slunce,

přivedu je,

budou bydlet uprostřed Jeruzaléma,

budou mým lidem

a já jim budu Bohem

v pravdě a spravedlnosti.

Tak praví Hospodin zástupů: Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte slova o dni, kdy byl položen základ k domu Hospodina zástupů, abyste mohli vystavět chrám.

Neboť před těmi dny nedostávali mzdu

ani lidé, ani dobytek;

ten, kdo vcházel, i ten, kdo vycházel,

nebyl v bezpečí před nepřítelem;

dopouštěl jsem

vzájemnou nenávist lidí.

Nyní se však nebudu chovat jako v dřívějších dobách

k těm, kdo zbyli z tohoto lidu

– praví Hospodin zástupů.

(Vzejde) setba pokoje:

vinice vydá svůj plod,

země vydá svou úrodu,

nebesa vydají svou rosu;

to všechno

dávám do vlastnictví

těm, kdo zbyli z tohoto lidu.

Jako jste byli pro pohany kletbou, dome judský a dome izraelský, tak vás zachráním, abyste byli požehnáním; nebojte se! Ať vaše ruce zesílí! Neboť tak praví Hospodin zástupů: jako jsem se rozhodl působit vám zlo, když mě popouzeli k hněvu vaši otcové – praví Hospodin zástupů – a neměl jsem slitování, tak jsem se v těchto dnech znovu rozhodl obdařit dobrem Jeruzalém a judský dům, nebojte se!

Musíte však plnit toto: jeden druhému mluvte pravdu, ve svých branách konejte soudy, které vedou k pokoji! Nesmýšlejte v srdci špatně o svém bližním, nelibujte si v křivé přísaze, neboť právě to všechno nenávidím" – praví Hospodin.

„Tak praví Hospodin zástupů: Ještě přijdou národy a obyvatelé mnohých měst, přijdou obyvatelé jednoho města k obyvatelům města druhého a řeknou: ‚Pojďme usmířit Hospodina, pojďme hledat Hospodina zástupů! Já půjdu také.‘ Přijdou mnohé národy, mocné kmeny, aby hledaly Hospodina zástupů v Jeruzalémě a usmířily ho.

Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech deset lidí ze všech pohanských jazyků uchopí lem šatu jednoho Judovce a řeknou: ‚Chceme jít s vámi, neboť jsme slyšeli, že s vámi je Bůh.‘“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zach 8,7.9; Sk 3,25

Tak praví Hospodin zástupů: Hle, vysvobodím svůj lid ze země východu i západu slunce. * Ať zesílí ruce vám, kteří v těchto dnech z úst proroků slyšíte tato slova.

Vy jste synové proroků a máte účast ve smlouvě, kterou Bůh uzavřel s vašimi otci. * Ať zesílí.

Ze spisů svaté Terezie od Ježíše

(Opusc. De libro vitæ, cap. 22,6-7.14)

Vždycky si připomeňme Kristovu lásku

Kdo má u sebe Ježíše Krista, tak dobrého přítele a vůdce, může snést všechno. Neboť on nám pomáhá, posiluje nás, nikoho neopustí; je to pravý a upřímný přítel. Jasně poznávám, že máme-li se líbit Bohu a dostat od něho veliké milosti, přeje si Bůh, aby se nám jich dostávalo prostřednictvím Ježíšova nejsvětějšího lidství, v němž má Boží velebnost zalíbení, jak to sám Bůh řekl.

Velmi často jsem to zakusila a také sám Pán mi to řekl. Ano, viděla jsem to na vlastní oči, že musíme vcházet touto branou, jestliže toužíme po tom, aby nám svrchovaná velebnost odhalila skrytá tajemství. Nehledejme jinou cestu, i kdyby byl už někdo na vrcholu kontemplace; po této cestě lze jít bezpečně a jistě. To je náš Pán, a od něho a skrze něj nám přichází všechno dobré. On nás poučí. Hledíme-li na jeho život, nenajdeme žádný lepší a dokonalejší příklad k následování.

Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného přítele, který nás neopustí v námahách a nesnázích, jak to dělají přátelé světští? Je šťastný, kdo ho upřímně a opravdu miluje a má ho stále u sebe. Vzpomeňme na slavného apoštola Pavla: zdálo se, že má Ježíše stále v ústech, protože ho měl vrytého hluboko ve svém srdci. Když jsem to pochopila, pilně jsem pátrala a přišla jsem na to, že právě touto cestou šli hluboce kontemplativní světci, například František, Antonín z Padovy, Bernard, Kateřina Sienská. Po této cestě je třeba jít velice svobodně a odevzdat se zcela do Božích rukou. A jestliže by nás chtěl přijmout a povýšit mezi své nejbližší služebníky a důvěrníky, poslechněme rádi.

A kdykoli myslíme na Krista, vždycky si připomeňme, jaká láska ho vedla k tomu, že nám prokázal tolik milostí a dobrodiní, a jakou lásku nám ukázal Bůh, když nám dal takovou záruku své lásky k nám. A láska volá po lásce. Proto se snažme mít to stále před očima, a tak se povzbuzujme k lásce. A dá-li nám jednou Bůh tu milost, že se nám tato láska vtiskne hluboko do srdce, bude nám všechno velice snadné a v nejkratší době a s malou námahou vykonáme velmi mnoho.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 73 (72),27.28; 1 Kor 6,17

Pane, kdo se od tebe vzdaluje, zahyne. * Mé štěstí je být nablízku Bohu, mít útočiště v Pánu.

Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch. * Mé štěstí.