Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, *

kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.

Blaze těm, kdo dbají na jeho přikázání, *

hledají ho celým srdcem,

kdo nečiní nepravosti, *

ale chodí po jeho cestách.

Tys dal svá nařízení, *

aby se jich dbalo svědomitě.

Kéž jsou pevné mé cesty, *

abych zachovával tvé příkazy.

Neupadnu do hanby, *

budu-li si všímat všech tvých předpisů.

Oslavím tě upřímným srdcem, *

když se naučím tvým spravedlivým rozhodnutím.

Tvé příkazy chci zachovávat, *

jenom mě neopouštěj!

Jak dlouho budeš na mě, Hospodine, docela zapomínat, *

jak dlouho budeš přede mnou skrývat svou tvář?

Jak dlouho se budu starostí zmítat ve své duši, †

s tím každodenním smutkem v srdci, *

jak dlouho se má nade mnou vypínat můj nepřítel?

Shlédni a vyslyš mě, Hospodine, můj Bože! *

Rozjasni mé oči, ať neusnu v smrti,

aby neřekl můj nepřítel: „Zdolal jsem ho!“ *

Ať nejásají moji protivníci, že jsem klesl.

Já však důvěřuji v tvé slitování, †

pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, *

zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.

Nerozumný si říká v srdci: *

„Bůh není!“

Zkaženě, zvráceně jednají, *

nikdo nedělá dobro.

Hospodin shlíží z nebe na smrtelníky, *

aby viděl, zda je někdo rozumný a vyhledává Boha.

Všichni pobloudili, všichni se zkazili, *

nikdo nedělá dobro. Dočista nikdo!

Nevzpamatuje se žádný, kdo páchá zlo, *

kdo požírá můj lid, jako by jedl chleba?

Hospodina nevzývají – †

pak se budou strachem třást, *

vždyť Bůh je s pokolením spravedlivých.

Chcete zmařit chudáku plány, *

ale Hospodin je mu útočištěm.

Kéž přijde Izraeli spása ze Siónu! †

Až Hospodin změní osud svého lidu, *

jásot bude v Jakubovi, radost bude v Izraeli.