Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Chvalme všichni Krále nebeského,
který vstoupil v radost Otce svého,
by byl Pánem stvoření všeho.
Ukázal se mnohým po vzkříšení,
ujal se svých věrných v zarmoucení,
slíbil jim Ducha utěšení.
Chtě svou milostí všechny spasiti,
vírou svou je v Duchu obživiti,
přikázal své slovo hlásati.
Jako vítěz na výsost se bere,
vykoupený lid radostně vede
do radosti své neskonalé.
Nuže, věrní, k Pánu svému hleďme,
v toho, jenž nás předešel, doufejme,
v pravdě srdce své posilněme.
Ten, jenž zvítězil, nás očekává,
před Otcem svým za nás se přimlouvá,
do nebeské radosti volá.
ŽALMY
1. ant. Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech. Aleluja. †
Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech, *
† po všechna pokolení hlásat svými ústy tvou věrnost.
Řekl jsi totiž: „Navěky je založena milost.“ *
Na nebi jsi upevnil svou věrnost.
„Smlouvu jsem sjednal se svým vyvoleným, *
přísahal jsem Davidovi, svému služebníku:
Navěky zajistím tvůj rod *
a tvůj trůn zbuduji na všechna pokolení.“
Nebesa oslavují tvé divy, Hospodine, *
a tvou věrnost shromáždění svatých.
Neboť kdo se může v oblacích rovnat Hospodinu, *
kdo z Božích synů se podobá Pánu?
Bůh je strašný ve sboru svatých, *
veliký a hrozný nad všechny kolem sebe.
Hospodine, Bože zástupů, kdo je jako ty? *
Mocný jsi, Hospodine, a tvá věrnost tě obklopuje.
Ty vládneš nad nezkrotným mořem, *
ty poutáš jeho vzduté vlny.
Tys probodl a rozdupal Rahab, *
svým silným ramenem jsi rozptýlil své nepřátele.
Tvá jsou nebesa, tvá je i země, *
založil jsi svět a vše, co jej plní.
Sever i jih jsi stvořil, *
Tábor a Hermon plesají v tvém jménu.
Tvé rámě je mocné, *
silná je tvá ruka, zdvižena tvá pravice.
Spravedlnost a právo jsou základem tvého trůnu, *
milost a věrnost před tebou kráčejí.
Šťastný je lid, který dovede oslavovat, *
chodí, Hospodine, v záři tvé tváře.
V tvém jménu jásají ustavičně *
a honosí se tvou spravedlností.
Neboť ty jsi leskem jejich moci *
a tvou přízní roste naše síla.
Vždyť náš vladař náleží Hospodinu, *
náš král Svatému Izraele.
Ant. Navěky chci zpívat o Hospodinových milostech. Aleluja.
2. ant. Kristus, Syn Boží, pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
Kdysi ve vidění jsi mluvil ke svým zbožným a řekls: †
„Jinochu jsem dal přednost před bojovníkem, *
povýšil jsem vyvoleného z lidu.
Nalezl jsem Davida, svého služebníka, *
pomazal jsem ho svým svatým olejem,
pevně ho drží má ruka *
i mé rámě ho posiluje.
Nepřítel ho neoklame, *
zvrácený člověk ho nepokoří.
Zničím před ním jeho protivníky *
a pobiji ty, kdo ho nenávidí.
Má věrnost a láska ho budou provázet, *
ve jménu mém zmohutní jeho síla.
Položím jeho ruku na moře *
a na řeky jeho pravici.
On mě bude vzývat: Ty jsi můj otec, *
můj Bůh a skála mé spásy.
Já pak ho ustanovím prvorozeným synem, *
nejvyšším mezi králi země.
Navěky mu zachovám svou milost, *
má smlouva s ním platit nepřestane.
Dám věčné trvání jeho rodu, *
jeho trůn bude jako věk nebes.“
Ant. Kristus, Syn Boží, pochází jako člověk z rodu Davidova. Aleluja.
3. ant. Přísahal jsem Davidovi, svému služebníku; jeho potomstvo potrvá navěky. Aleluja.
„Jestliže jeho synové opustí můj zákon *
a nebudou jednat podle mých příkazů,
jestliže poskvrní má ustanovení *
a nezachovají má přikázání:
potrestám metlou jejich nepravost *
a ranami jejich provinění.
Svou milost mu však neodejmu *
a svou věrnost neporuším.
Nezapřu svoji smlouvu, *
výrok svých rtů nepozměním.
Jednou provždy jsem přísahal při své svatosti, *
jistě neselžu Davidovi.
Jeho potomstvo potrvá navěky, *
jeho trůn bude přede mnou jako slunce,
jako měsíc, který je upevněn navěky, *
věrný svědek na nebi.“
Ant. Přísahal jsem Davidovi, svému služebníku; jeho potomstvo potrvá navěky. Aleluja.
Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja,
když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
5,1-12
To je vítězství… naše víra
Každý, kdo věří, že Ježíš je Mesiáš, je narozen z Boha; každý, kdo miluje Boha Otce, miluje i toho, komu on dal život. Podle toho můžeme poznat, že milujeme Boží děti: když milujeme Boha a plníme jeho přikázání. Láska k Bohu záleží právě v tom, že zachováváme jeho přikázání. Jeho přikázání nejsou těžká, protože každý, kdo je narozen z Boha, vítězí nad světem. A to je vítězství, které přemohlo svět: naše víra.
Kdo vítězí nad světem, ne-li ten, kdo věří, že Ježíš je Syn Boží? Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. A to dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda. Jsou tři svědkové: Duch, voda a krev, a ti tři jsou zajedno. Když přijímáme svědectví lidské, tím větší (platnost) má svědectví Boží. To je totiž svědectví Boží, které Bůh vydal o svém Synu: kdo věří v Božího Syna, má o tom svědectví sám v sobě. Kdo Bohu nevěří, dělá z něho lháře, protože nevěří svědectví, které Bůh vydává o svém Synu. To je to svědectví: Bůh nám dal věčný život, a tento život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život, kdo nemá Božího Syna, život nemá.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Jan 5,6; Zach 13,1
Ježíš Kristus je ten, který přišel skrze vodu a krev; nejen skrze vodu, ale skrze vodu a krev. * To dosvědčuje Duch, protože Duch je pravda, aleluja.
V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele na obmytí hříchu a nečistoty. * To dosvědčuje.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernardina Sienského
(Sermo 49, De glorioso Nomine Iesu Christi, cap. 2: Opera omnia 4,505-506)
Jméno Ježíš prozařuje kazatele
Jméno Ježíš prozařuje kazatele a způsobuje, že jsou prostoupeni jeho světlem ti, kdo jeho slovo zvěstují, i ti, kdo je slyší. Odkud myslíš, že se vzalo tak nenadále na celém světě planoucí světlo víry, ne-li z toho, že se káže Ježíš? Což i nás nepovolal Bůh světlem a lahodností tohoto jména ke svému podivuhodnému světlu? A těmto osvíceným, kteří v tomto světle vidí světlo, ať právem řekne apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.
Proto se musí toto jméno rozhlašovat, aby svítilo a nezůstávalo ukryté. A při kázání se nesmí vyslovovat nečistým srdcem či poskvrněnými rty, naopak, má ho uchovávat a pronášet nádoba vybraná.
Proto praví Pán o apoštolovi: On je nádobou ode mne vyvolenou, aby nesl mé jméno před pohany a krále i před syny izraelské. Vyvolenou nádobou, říká, v níž je na prodej nejsladší tekutina; láká k napití, neboť jiskří a září ve vyvolených nádobách; aby nesl mé jméno, říká.
Jako když se na sklizených polích zapálí oheň, a suché a neužitečné křoví a trní shoří, a jako když vycházející slunce svými paprsky zažene temnoty, a zloději, noční pobudové i podkopávači domů se skryjí, tak tomu bylo, když Pavel kázal lidu: jako kdyby silně zaburácel hrom, jako kdyby vypukl mocný oheň, jako kdyby vyšlo slunce v plném jasu, shořela nevěra, jako vosk rozpuštěný silným žárem zanikl klam a blud, a zazářila pravda.
Neboť Pavel rozhlašoval Ježíšovo jméno slovy, listy, zázraky i příkladem života. Chválil ustavičně Ježíšovo jméno, vyznával je a velebil.
Apoštol nesl toto jméno jako světlo také před krále a pohany i před syny izraelské, osvěcoval národy a všude vybízel: Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne. A ukazoval všem světlo hořící a zářící na svícnu a na každém místě hlásal Ježíše, a to ukřižovaného.
Proto církev, snoubenka Kristova, stále se opírá o jeho svědectví, jásá s prorokem a říká: Bože, učils mě od mého mládí, až dosud hlásám tvé podivuhodné činy; až dosud znamená stále. Také prorok k tomu vybízí: Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, rozhlašujte den po dni jeho spásu, to jest Ježíše Spasitele.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Sir 51,15ab; Žl 9,3
Bez ustání chci chválit tvé jméno, * s vděčností je opěvovat. Aleluja.
V tobě se chci radovat a jásat, opěvovat tvé jméno, Svrchovaný. * S vděčností.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého kněze Bernardina velikou láskou a horlivostí, aby šířil úctu k svatému jménu Ježíš; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu naplň svou láskou i nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky