20. listopad 2026

Pátek, mezidobí, 33. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Bůh miluje spravedlnost

a hříchy nenávidí,

učiňme jí vždycky zadost,

a budem Bohu milí.

Ve víře stůjme Kristově,

a budem v lásce Otcově;

v ní podle svých povolání

zůstaňme do skonání.

Hleďme všichni v poslušnosti

vůli Boží plniti,

konejme to s ochotností,

jinak budem hřešiti.

A když nám někdo ublíží,

ať nás to příliš netíží,

snažme se za Kristem jíti

a milosrdní býti.

Budem syny Nejvyššího

v Kristově společenství,

v domě Otce nebeského

majíce účastenství.

Všechno z lásky podstupujme,

pro bližní se obětujme,

neboť to je oběť živá,

pro Krista Bohu libá.

Přinášejme ji s radostí

Krista v tom následujme

s odhodláním a věrností,

nic sebe nelitujme.

Ani Kristus nelitoval,

když se za nás v oběť vydal;

ó buďme mu v tom podobní

a milujme své bližní

ŽALMY

1. ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

Žalm 35 (34), 1-2.3b.9-19.22-23.27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli se, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26,3.4)
I (1-2.3b.9-12)

Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, *

bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.

Uchop štít a pavézu, †

povstaň mi na pomoc! *

Řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“

Má duše zajásá Hospodinu, *

radovat se bude pro jeho pomoc.

Ze všech svých sil budu volat: *

Hospodine, kdo se ti vyrovná?

Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, *

nebohého ubožáka z lupičovy ruky.“

Vystoupili nespravedliví svědci, *

ptali se mě na to, co nevím.

Za dobré zlým se mi odměnili *

tím, že mě opustili.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

2. ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

II (13-16)

Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, †

postem se trýznil, *

modlitbou obíral v nitru,

jako k příteli, jako k bratru se choval, *

skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.

Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, *

srotili se proti mně a bili mě znenadání.

Drásali mě bez přestání, †

tupili, posmívali se mi, *

skřípali proti mně zuby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

3. ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

III (17-19.22-23.27-28)

Pane, jak dlouho budeš přihlížet? †

Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, *

od lvů můj život.

Vzdám ti díky ve velkém shromáždění, *

v zástupech lidu budu tě chválit.

Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, *

nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!

Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, *

Pane, nevzdaluj se ode mě!

Probuď se, procitni a zachraň mě, *

Bože můj a Pane, ujmi se mě!

Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, *

ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, on přeje vše nejlepší svému služebníku.

Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, *

stále hlásat tvou chválu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

Můj synu, pamatuj na má slova,

dbej na mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Zachariáše

12,9-12a; 13,1-9

Osvobození Jeruzaléma

Tak praví Hospodin: „V ten den všechny pohany, kteří táhnou proti Jeruzalému, vyhledám, abych je zničil. Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma vyliji ducha milosti a prosby o slitování, budou hledět na mne. Budou naříkat nad tím, kterého probodli, jako se naříká nad jediným synem, budou nad ním lkát, jako se lká nad prvorozeným synem. V onen den bude v Jeruzalémě veliký nářek, jako se naříká v Hadad-Rimmonu na megidské pláni. Země bude naříkat, každý rod zvlášť.

V ten den se otevře pramen pro Davidův dům a pro jeruzalémské obyvatele (na obmytí) hříchu a nečistoty. V ten den – praví Hospodin zástupů – vyhladím ze země jména model, už se na ně nebude vzpomínat, odstraním ze země i lžiproroky a ducha nečistoty. Kdyby ještě někdo prorokoval, otec a matka, kteří ho zrodili, mu řeknou: ‚Už nesmíš být naživu, neboť jsi v Hospodinově jménu mluvil lež!‘ A otec a matka, kteří ho zrodili, ho probodnou za to, že prorokoval.

V ten den se bude každý prorok stydět za vidění, které měl, když vystupoval jako prorok; už nebude oblékat chlupatý kožich, aby klamal, ale řekne: ‚Nejsem prorokem, ale pracuji na půdě, neboť půda je od mladosti mým majetkem.‘ Kdyby mu někdo řekl: ‚A co ty jizvy na tvých prsou?‘ odpoví: ‚Byly mi zasazeny v domě těch, kteří mě milovali.‘

Povstaň, meči, proti mému pastýři,

proti mému důvěrnému příteli

– praví Hospodin zástupů –

bij pastýře, ať se rozprchne stádo.

Pak napřáhnu svou ruku proti maličkým (ovcím).“

Tak se stane na celé zemi

– praví Hospodin:

zahynou, zajdou na ní dvě třetiny,

jen třetina na ní zůstane.

Tuto třetinu provedu ohněm;

roztavím je, jako se taví stříbro,

vyzkouším je, jako se zkouší zlato.

Bude volat moje jméno, a já ho vyslyším.

Řeknu: ‚Je to můj lid‘

a on zvolá: ‚Hospodin je můj Bůh!‘“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Mt 26,31; Zach 13,7

Vy všichni se dnes v noci nade mnou pohoršíte, neboť je psáno: * Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.

Povstaň, meči, proti mému pastýři, proti mému důvěrnému příteli – praví Hospodin. * Budu bít pastýře a ovce ze stáda se rozprchnou.

DRUHÉ ČTENÍ

Z pojednání „O Ježíšově království“ od svatého Jana Eudese, kněze

(Pars 3,4: Opera omnia 1,310-312)

Kristovo tajemství v nás a v církvi

Musíme na sobě napodobovat a naplňovat Kristův život a jeho tajemství. Musíme tedy Krista často prosit, aby je on sám v nás i v celé své církvi uskutečnil a naplnil.

Neboť Kristova tajemství ještě nejsou zcela uskutečněna a naplněna. Taková jsou sice v samotné Ježíšově osobě, nikoli však v nás, kteří jsme jeho údy, ani v církvi, která je jeho tajemným tělem. Boží Syn přitom chce s námi a s celou církví svá tajemství sdílet a dokonce je rozvíjet a v nich pokračovat: jednak prostřednictvím milostí, jež nám ze své vůle dává, jednak prostřednictvím účinků, jež v nás chce těmito tajemstvími vyvolat. Takovým způsobem je v nás chce naplnit.

Proto říká svatý Pavel, že Kristus dochází svého završení ve své církvi a že my všichni přispíváme k jejímu budování a k dosažení věku její plnosti, to znamená tajemného věku, kterého se Kristus dožívá ve svém tajemném těle a který se naplní až v den soudu. A na jiném místě týž apoštol praví, že na svém těle doplňuje to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap.

Tímto způsobem Boží Syn ustanovil, že v nás uskuteční a naplní celý svůj život a všechna svá tajemství. Chce v nás uskutečnit tajemství svého vtělení, narození i skrytého života, když se v nás utváří a znovu se rodí v naší duši svatými svátostmi křtu a božské eucharistie a působí, že vedeme duchovní a vnitřní život, jenž je s ním skrytý v Bohu.

Chce v nás také uskutečnit tajemství svého utrpení, své smrti a svého vzkříšení, neboť působí, že s ním a v něm trpíme, umíráme a vstáváme z mrtvých. A jednou nás chce přivést do stavu plnosti života ve slávě a nesmrtelnosti, až nám dá žít spolu s ním a v něm slavný a věčný život v nebi. Tak chce v nás i ve své církvi uskutečnit a naplnit svůj ostatní život a svá ostatní tajemství, poněvadž je s námi chce sdílet a dát nám na nich účast a chce, aby v nás pokračovaly a se rozvíjely.

A tak se Kristova tajemství nenaplní, dokud nepřijde konec času, který on sám určil pro splnění svých tajemství v nás i v církvi, to znamená konec světa.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Kol 1,24.29

Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, * protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev.

Usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k tomu dává sílu a jak se ona ve mně mocně projevuje. * Protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho tělo, to je církev.

MODLITBA

Modleme se.

Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky