Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Až, Pane, k soudu přijdeš,
pak na paměť přivedeš
skutky všech vyvolených
k odplatě věčné jejich.
Řekneš: „Lačněl, žíznil jsem
v smrtelném životě svém
nebo v někom z malých svých,
nasytili jste mě v nich.
Host i nahý jsem býval,
nouzi v chudých svých míval,
vy jste mě přijímali
a také odívali.
V žaláři i nemocen,
smuten nebo opuštěn
býval jsem navštěvován
i vděčně potěšován.
Všechno, co mně i mému
ze všechněch nejmenšímu
jste kdykoli činili,
blaženi jste v tom byli.
Proto již splním věrně
všechny sliby vám dané:
Život věčný přijměte,
v dědictví jej vezměte.“
Rač nám dáti horlivost,
k dobrým skutkům svou milost,
abychom je činili,
tak v pravdě víry byli.
ŽALMY
1. ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
Hospodine, proč jsi tak vzdálen, *
proč se skrýváš v dobách tísně?
Bezbožník zpupně pronásleduje ubožáka, *
chytí ho do nástrah, které si přichystal.
Vždyť hříšník se chlubí svou náruživostí, *
rouhá se chamtivec, pohrdá Hospodinem.
Namlouvá si bezbožník ve své opovážlivosti: †
„On nepotrestá! Bůh není!“ *
To je celé jeho smýšlení.
Po celý čas se mu vše daří, †
je daleko od myšlenky na tvůj soud, *
na všechny své odpůrce hledí s výsměchem.
Říká si pro sebe: „Nic mnou nehne, *
z pokolení do pokolení mě neštěstí nepotká.“
Jeho ústa jsou plná kletby, lsti a úkladu, *
pod jeho jazykem jen útrapa a hoře.
Sedí na číhané poblíž osad, †
zabíjí nevinného ve skrytu, *
jeho oči slídí po chudákovi.
Číhá v úkrytu jako lev ve svém doupěti, †
číhá, aby lapil ubožáka, *
lapí ho a vtáhne do své sítě.
Přikrčí se, po zemi se plazí, *
chudáci klesají v jeho drápech.
Myslí si v srdci: „Bůh zapomněl, *
odvrátil svou tvář, vůbec se nedívá!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
2. ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
Povstaň, Hospodine, Bože, zdvihni svou ruku, *
nezapomínej na chudáky!
Jak to, že bezbožník pohrdá Bohem *
a říká si v srdci: „Nepotrestá!“?
Ty však vidíš; ty sleduješ útrapy i žal, *
abys je vzal do svých rukou.
Na tebe se spoléhá ubožák, *
sirotkovi tys pomocníkem.
Zlom rámě bezbožného bídáka, *
ztrestej jeho nepravost a nebude ho.
Hospodin je králem na věčné časy, *
vyhynuli pohané z jeho země.
Přání ubohých jsi vyslyšel, Hospodine, *
vzpružil jsi jim srdce, popřáls jim sluchu,
abys právo zjednal slabému a sirotku, *
aby člověk, vzešlý ze země, už nenaháněl strachu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
3. ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Pomoz, Hospodine, zbožných ubývá, *
mezi lidmi se vytrácí věrnost.
Klamou se navzájem falešnými slovy, *
hovoří úlisným rtem, dvojakým srdcem.
Nechť Hospodin zničí každý úlisný ret, *
jazyk, který chlubivě mluví,
ty, kteří říkají: „Naše síla je v jazyku, *
rty máme k vlastnímu prospěchu; kdo je náš pán?“
„Pro útisk ubohých, sténání chudých †
už povstanu, praví Hospodin, *
spásu dám tomu, kdo po ní touží.“
Hospodinovy výroky jsou upřímná slova, *
ryzí stříbro, zbavené hlíny, sedmkrát tříbené.
Ty nás, Hospodine, ochráníš *
a zachováš navždy před tímto pokolením.
Kolem se toulají bezbožníci, *
vyvyšují se nejhorší z lidí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Hospodin učí pokorné správně jednat,
vede je po svých cestách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Zachariáše
9,1 – 10,2
Příslib příchodu Mesiáše
Hospodinovo slovo (se usídlilo) v zemi Chadrach,
jeho příbytek je v Damašku,
neboť Hospodinu patří oko Aramu
jako všechny kmeny Izraele.
I Chamat je v jeho hranicích,
také Tyrus a Sidón, který je tak moudrý.
Tyrus si vybudoval opevnění,
nakupil stříbra jako prachu
a zlata jako bláta na ulicích.
Pán se ho však (přece) zmocní,
jeho moc svrhne do moře;
(Tyrus) bude sežehnut ohněm.
Spatří to Aškalon a bude se bát,
Gaza se bude bolestí svíjet,
marná bude naděje Ekronu;
zmizí král z Gazy
a v Aškalonu se nebude bydlet;
v Ašdodu bude sídlit míšenec.
(Tak) rozdrtím pýchu Filišťana.
Z jeho úst odstraním krev,
ohavnosti z jeho zubů,
i on bude jako zbytek patřit našemu Bohu,
bude jako vůdce v Judovi,
Ekron bude jako Jebusita.
Utábořím se kolem svého domu a budu na stráži
proti každému, kdo by sem chtěl táhnout;
už na ně nepřijde tyran,
protože nyní (nad nimi) bdím.
Hlasitě zajásej, siónská dcero,
zaplesej, dcero jeruzalémská,
hle, tvůj král k tobě přichází,
je spravedlivý a přináší spásu,
je pokorný a jede na oslu,
na oslátku, osličím mláděti.
Zničí válečné vozy z Efraima,
válečné oře z Jeruzaléma,
zlomen bude bitevní luk.
Národům ohlásí pokoj,
bude vládnout od moře k moři,
od řeky (Eufratu) až do končin země.
Pro krev smlouvy (uzavřené) s tebou
propustím tvé vězně z jámy,
v které není voda.
Vraťte se do pevnosti,
zajatci (uchovaní) pro naději!
I dnes zvěstuji:
Odplatím ti dvojnásobně!
Napínám Judu jako luk,
na (tětivu) vkládám Efraima.
Zburcuji tvé syny, Sióne.
proti tvým synům, Řecko,
meč hrdiny učiním z tebe.
Hospodin se nad nimi zjeví
a jeho šíp se vymrští jako blesk;
Hospodin, Pán, zatroubí na polnici
a vyřítí se v jižní bouři.
Hospodin zástupů je bude chránit;
kameny do praku pohltí a pošlapají,
budou pít a jednat (s horlivostí)
jako (lidé povzbuzení) vínem,
budou plní jak (obětní) mísy,
jak oltářní rohy.
V onen den
je zachrání Hospodin, jejich Bůh,
jako stádce (bude pást) svůj lid,
který jako v čelence drahokamy
zazáří na jeho zemi.
Jak (veliká je) jeho dobrota!
Jak (veliká je) jeho krása!
Obilí dá vyrůst jinochům
a víno pannám.
Proste Hospodina o vláhu
v čas pozdního deště!
Hospodin přivolá bouřlivé mraky,
dá jim přívaly dešťů,
každému zeleň na poli.
Vždyť bůžkové mluví klam,
hadači vidí lež,
mluví sny do větru,
jejich útěcha je bez užitku.
Proto táhnou (bez cíle) jak stádo,
souží se, neboť jim schází pastýř.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Zach 9,9; Jan 12,14
Hlasitě zajásej, siónská dcero, zaplesej, dcero jeruzalémská! * Hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
Ježíš nalezl mladého oslíka a posadil se na něj, jak je psáno: * Hle, tvůj král k tobě přichází, je spravedlivý a přináší spásu, je pokorný a jede na oslu, na oslátku, osličím mláděti.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu Konráda z Marburku, duchovního rádce svaté Alžběty
(Ad pontificem anno 1232: A. Wyss, Hessisches Urkundenbuch I, Leipzig 1879, 31-35)
Alžběta poznávala a milovala Krista v chudých
Začala se projevovat síla Alžbětiných ctností. Už předtím po celý svůj život byla těšitelkou chudých; ale od té doby, kdy nařídila vybudovat blízko jednoho svého hradu špitál a shromáždila v něm mnoho nemocných a neduživých, věnovala se zcela službě chudákům. Také všem, kdo tam prosili o almužnu, štědře rozdávala milodary, a nejen tam, ale na celém území podléhajícím pravomoci jejího manžela. Tak vyčerpala všechny své důchody ze čtyř knížectví svého manžela, až nakonec dala prodat ve prospěch chudých všechny své ozdoby a drahocenné šaty.
Měla ve zvyku dvakrát denně, ráno a večer, osobně navštěvovat všechny své nemocné. A ty, jichž se druzí zvláště štítili, osobně ošetřovala: jedny krmila, jiným upravovala lůžko, některé přenášela na ramenou, a prokazovala mnoho jiných milosrdných skutků; její muž, blahé paměti, jí v tom v ničem nebránil. A když jí potom manžel zemřel, usilovala o co největší dokonalost a vyžádala si ode mě s mnoha slzami, abych jí dovolil žebrat dům od domu.
A právě na Velký pátek, když byly odhaleny oltáře, položila ruce na oltář v jedné kapli svého města, kde usadila Menší bratry, a za přítomnosti některých se zřekla vlastní vůle, veškeré světské slávy a všeho, co Spasitel v evangeliu radil opustit. A potom, když viděla, že by mohla být znovu vtažena do světského ruchu a pozemské slávy, zůstane-li v zemi, kde se jí za života jejího manžela prokazovaly pocty, přišla za mnou proti mé vůli do Marburku. Tam zřídila ve městě špitál, shromažďovala nemocné a neduživé, a ty, kteří byli zvlášť ubozí nebo se jimi pohrdalo, obsluhovala u svého stolu.
Přes tuto její činnost – říkám to před Bohem – jsem málokdy viděl ženu, která by byla víc kontemplativní. Vždyť některé řeholnice a řeholníci viděli velmi často, když se vracela od vnitřní modlitby, jak její tvář podivuhodně zářila a z očí jí vycházely jakoby sluneční paprsky.
Než zemřela, vyslechl jsem její zpověď. A když jsem se ptal, jak se má naložit s jejím majetkem a osobními věcmi, odpověděla, že všechno jí už dávno patřilo jen zdánlivě a že je to majetek chudých. Prosila mě, abych jim všechno rozdělil, kromě nejobyčejnějších šatů, které měla na sobě a v nichž chtěla být pochována. Když to bylo projednáno, přijala tělo Páně a potom se až do večera v řeči znovu a znovu vracela k tomu nejlepšímu, co slyšela v kázání. Potom s velikou zbožností svěřila Bohu všechny, kdo se u ní shromáždili, a skonala, jako by sladce usnula.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Př 31,17.18.20
Hle, statečná žena, oděná Boží silou. * Její lampa nikdy nezhasne.
Otvírá svou dlaň chudému, ubohým podává pomocnou ruku. * Její lampa nikdy nezhasne.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys dal svaté Alžbětě poznat, že v chudých prokazuje úctu Kristu; na její přímluvu dej i nám, ať s neúnavnou láskou sloužíme potřebným a trpícím. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky