Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Kdo se líbí Bohu,
žije v šlechetnosti,
ten má úzkost mnohou
a zármutků dosti,
bývá v nenávisti,
jak nás o tom v Čtení
sám Kristus Pán jistí.
Musí na se vzíti
duchovní odění,
trpělivost míti
proti pokušení,
chystat se do boje,
do něhož má jíti
bez tělesné zbroje.
Mějme to za radost
i za pravé zboží,
když na nás kdo žalost
a trápení vloží,
když bude praveno
všecko zlé proti nám
pro Kristovo jméno.
Nemohou žalosti
času pozemského
rovnat se radosti
života věčného,
který Pán Bůh strojí
těm, kteří v zármutcích
pro něho obstojí.
Proto tě prosíme,
ó nebeský Králi,
dej, ať vše snášíme,
jsme v tvé pravdě stálí,
po časné žalosti
rač nás k sobě vzíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat. Aleluja.
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat. Aleluja.
2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé. Aleluja.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou, †
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé. Aleluja.
3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty. Aleluja.
Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †
bezbožníků je zbavuje a chrání je, *
protože se k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty. Aleluja.
Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja,
Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
2,12-17
Kdo koná, co chce Bůh, zůstává navěky
Píšu vám, milé děti, protože vám byly odpuštěny hříchy pro Ježíšovo jméno. Píšu vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Píšu vám, mládeži, protože jste přemohli zlého ducha. Napsal jsem vám, děti, protože jste poznaly Otce. Napsal jsem vám, otcové, protože jste poznali toho, který je od počátku. Napsal jsem vám, mládeži, protože jste silní a Boží slovo zůstává ve vás a protože jste přemohli zlého ducha.
Nemilujte svět, ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. Vždyť všechno, co je ve světě: žádost těla, žádost očí a honosný způsob života, není z Otce, ale ze světa. Svět však pomíjí a s ním i jeho žádost. Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Jan 2,17.15
Svět pomíjí a s ním i jeho žádost. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska. * Kdo však koná, co chce Bůh, zůstává navěky, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo 17 in psalmum Qui habitat, 4,6: Opera omnia 4,489-491)
Jsem s ním v jeho soužení
Jsem s ním v jeho soužení, praví Bůh. A já bych měl hledat něco jiného než soužení? Mé štěstí je být nablízku Bohu. A nejen to, ale mít útočiště v Pánu, Hospodinu. Vždyť říká: Zachráním ho a oslavím.
Jsem s ním v jeho soužení. Říká: Rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi. Emanuel, Bůh s námi. Sestoupil, aby byl blízko těm, kdo mají zkroušené srdce, aby byl s námi v našem soužení. A nastane chvíle, kdy budeme uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky, budeme-li se ovšem mezitím starat, abychom ho měli s sebou, aby nás provázel na naší cestě, on, ten, který nám vrátí vlast, či spíše bude naší vlastí, jestliže je nyní opravdu naší cestou.
Je pro mě dobré, Pane, snášet soužení, jestliže jsi se mnou. Je to lepší, než kralovat bez tebe, hodovat bez tebe, být oslavován bez tebe. Pane, je pro mě lepší v soužení tě objímat, v ohnivé peci tě mít s sebou, než být bez tebe třeba i v nebi. Koho mám na nebi kromě tebe? Když jsem u tebe, nevábí mě země. Zlato se zkouší v ohnivé peci a spravedliví lidé v pokušení a soužení. Ano, Pane, jsi tam s nimi. Jsi tam uprostřed těch, kdo jsou shromážděni v tvém jménu, jako jsi byl kdysi se třemi mládenci.
Proč se třeseme, proč se zdráháme, proč utíkáme před touto pecí? Zuří oheň, ale Pán je v soužení s námi. Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? A když on vytrhne, kdo by uchvátil z jeho ruky? Kdo by mohl z jeho ruky vyrvat? A pak také, jestliže on dá slávu, kdo jiný by mohl slávu vzít? Jestliže on oslaví, kdo poníží?
Nasytím ho dlouhým věkem. Jako by přímo říkal: vím, po čem touží, vím, po čem prahne, vím, co se mu zalíbí. Nezalíbí se mu zlato nebo stříbro ani požitek ani uspokojení zvědavosti ani nějaká světská hodnost. Všeho toho se zříká, neváží si toho, považuje to za bezcenný brak. Sám sebe se zřekl a nedopustí, aby ho zaneprázdnilo něco, o čem ví, že ho to nemůže naplnit. Ví dobře, k obrazu koho byl stvořen, jakou velikost je schopen pojmout, a nepřipustí, aby rostl v malém, ale v tom, co je velké, se zmenšoval.
A proto nasytím ho dlouhým věkem. Jenom pravé světlo ho může občerstvit, jenom světlo věčné ho může naplnit: jestliže onen dlouhý věk nemá konce, onen jas nikdy nezapadne, v onom nasycení nenastává žádné omrzení.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Tento světec bojoval za Boží zákon, položil za něj svůj život a nebál se těch, kdo mu vyhrožovali, * protože stál na pevné skále. Aleluja.
Nelpěl na pozemském životě, ale dal přednost nebeskému království. * Protože stál na pevné skále. Aleluja.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, upevňuj ve své církvi radostnou důvěru a odevzdanost do tvé vůle a na přímluvu svatého mučedníka Pankráce jí pomáhej vytrvale překonávat všechny nesnáze, aby se pod tvou ochranou cítila v bezpečí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky