Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Kdo se líbí Bohu,
žije v šlechetnosti,
ten má úzkost mnohou
a zármutků dosti,
bývá v nenávisti,
jak nás o tom v Čtení
sám Kristus Pán jistí.
Musí na se vzíti
duchovní odění,
trpělivost míti
proti pokušení,
chystat se do boje,
do něhož má jíti
bez tělesné zbroje.
Mějme to za radost
i za pravé zboží,
když na nás kdo žalost
a trápení vloží,
když bude praveno
všecko zlé proti nám
pro Kristovo jméno.
Nemohou žalosti
času pozemského
rovnat se radosti
života věčného,
který Pán Bůh strojí
těm, kteří v zármutcích
pro něho obstojí.
Proto tě prosíme,
ó nebeský Králi,
dej, ať vše snášíme,
jsme v tvé pravdě stálí,
po časné žalosti
rač nás k sobě vzíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě. †
Hospodine, slyš modlitbu mou *
a volání mé ať pronikne k tobě!
† Neskrývej tvář svou přede mnou *
v den, kdy je mi úzko.
Nakloň ke mně svůj sluch: *
když volám, rychle mě vyslyš!
Neboť mé dny jako dým se rozplývají *
a mé kosti planou žárem.
Mé srdce usychá spálené jako tráva, *
zapomínám jíst svůj chléb.
Od samého nářku *
jsem jen kost a kůže.
Podobám se pelikánu na poušti, *
jsem jako sova v zříceninách.
Nemohu spát a sténám *
jak opuštěné ptáče na střeše.
Stále mě tupí moji nepřátelé, *
proti mně zuří a proklínají mým jménem.
Vždyť popel jím jako chléb *
a nápoj mísím s pláčem
pro tvůj hněv a tvé rozhorlení, *
neboť jsi mě pozvedl, ale pak odhodil.
Mé dny jsou jak dloužící se stín *
a já vadnu jako tráva.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě.
2. ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.
Ty však, Hospodine, trváš na věky *
a tvé jméno po všechna pokolení.
Povstaň a smiluj se nad Siónem, *
neboť je čas, aby ses nad ním slitoval, ano, přišel ten čas.
Vždyť tvoji služebníci milují jeho kameny, *
litují jeho rozvalin:
Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine, *
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión, *
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných *
a nepohrdne jejich prosbou.
Kéž je to zapsáno pro příští pokolení, *
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně, *
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců, *
aby vysvobodil odsouzené k smrti,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno *
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy *
a království, aby sloužily Hospodinu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.
3. ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Vyčerpal na cestě mou sílu, *
ukrátil mé dny.
Říkám: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů, *
po všechna pokolení trvají tvá léta.
Na začátku jsi položil základ zemi *
a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Ona pominou, ty však zůstáváš, *
to vše zetlí jak oděv,
jako šat je vyměňuješ, a mění se. *
Ty však jsi týž a bez konce jsou tvá léta.
Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí *
a jejich potomstvo potrvá před tebou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Slyš, můj lide, má naučení,
naslouchej slovům mých úst!
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
4,1-18
Svatost života a naděje na vzkříšení
Bratři, prosíme vás a napomínáme v Pánu Ježíši: jak jste se od nás naučili, že máte žít, abyste se líbili Bohu, a jak i žijete, tak ať v tom vynikáte ještě více. Víte přece, které příkazy jsme vám dali z (moci) Pána Ježíše. Neboť to je vůle Boží: vaše posvěcení! Zdržujte se smilství; naučte se každý držet svoje tělo ve svaté kázni a počestnosti, ne ve chtivé žádostivosti jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v té věci nezkracuje a nepodvádí svého bratra, protože Pán to všechno přísně trestá, jak jsme vám to už dříve pověděli a důrazně připomněli. Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení! Proto, když tím (příkazem) někdo pohrdá, nepohrdá člověkem, ale Bohem, který vám dává svého Svatého Ducha.
O bratrské lásce není vám třeba psát, sám Bůh vás totiž poučil, abyste se navzájem milovali, a vy se také tak chováte ke všem bratřím v celé Makedonii. Ale povzbuzujeme vás, bratři, abyste v tom byli stále horlivější. Pokládejte za věc své cti, že budete žít pokojně, plnit svoje (povinnosti) a živit se prací svých rukou, jak jsme vám to přikázali. Tak ti, kdo nejsou křesťané, si vás budou vážit, a budete na všech nezávislí.
Nechceme vás, bratři, nechat v nevědomosti o těch, kteří už zemřeli. Nesmíte pro ně truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i vstal z mrtvých, (věříme) také, že s Ježíšem přivede Bůh (k životu) i ty, kdo zesnuli ve spojení s ním. Říkáme vám to přece, jak nás Pán o tom poučil: My živí, kteří se dožijeme příchodu Páně, nepředstihneme ty, kdo budou už mrtví. Až totiž bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Bůh sestoupí z nebe. Napřed vstanou zemřelí křesťané, potom my, kteří zůstaneme naživu, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích do vzduchu vstříc Pánu. A pak už budeme s Pánem navždycky. Těšte se proto navzájem těmito slovy.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Sol 4,16; Mk 13,27; srov. Mt 24,31
Až bude dán rozkaz, až zazní archandělův hlas a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe. * A shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe.
Až přijde Syn člověka, pošle své anděly s mohutným hlasem polnice. * A shromáždí své vyvolené ze čtyř světových stran, od konce země až po konec nebe.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo Guelferbytanus 32, De ordinatione episcopi: PLS 2,639-640)
Snášej utrpení pro moje ovce
Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Hle, jak Pán sloužil, hle, jak i my máme podle jeho příkazu sloužit: Dal svůj život jako výkupné za všechny, vykoupil nás.
Kdo z nás je schopen někoho vykoupit? Jeho krví, jeho smrtí jsme byli vykoupeni ze smrti, jeho ponížením jsme byli pozdviženi. Ale protože jsme se stali Kristovými údy, máme i my alespoň tím málem, co můžeme, přispět jeho údům, neboť on je hlava, my jsme tělo.
Apoštol Jan nás povzbuzuje ve svém listě příkladem Pána, jenž řekl: Kdo se mezi vámi chce stát velkým, ať je vaším služebníkem; tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny. Jan nás tedy povzbuzuje, abychom se stávali Kristu podobnými, a říká: Kristus za nás položil život. A tak i my jsme povinni položit život za své bratry.
Sám Pán se po svém vzkříšení ptal: Petře, miluješ mě? Ten odpověděl: Miluji. Třikrát se Pán ptal, třikrát Petr odpověděl. A pokaždé, třikrát řekl Pán: Pas moje ovce.
Čím mi dokážeš, že mě miluješ, ne-li tím, že budeš pást mé ovce? Co mi můžeš dát tím, že mě miluješ, když všechno očekáváš ode mne? Víš tedy, co máš dělat, jestliže mě miluješ: Pas moje ovce.
Zaznívá to jednou, podruhé, potřetí: Miluješ mě? Miluji. Pas moje ovce. Ze strachu Petr třikrát zapřel, z lásky třikrát vyznal.
A když mu Pán potřetí svěřil svoje ovce, protože Petr svou odpovědí vyznal, že miluje, odsoudil strach a přemohl ho, Pán dodává: Dokud jsi byl mladší, sám ses přepásával a chodils, kam jsi chtěl. Ale až zestárneš, jiný tě přepáše a povede, kam nechceš. To řekl, aby naznačil, jakou smrtí oslaví Boha. Oznámil mu jeho kříž, předpověděl mu jeho utrpení.
Pán tedy slovy Pas moje ovce chtěl říci i toto: Snášej utrpení pro moje ovce.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Flp 1,20; 1 Jan 3,16
V ničem nedojdu hanby. * Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí.
Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit svůj život pro své bratry. * Budu moci svým neohroženým počínáním na sobě Krista oslavit, ať svým životem, ať svou smrtí.
MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Bože, vyslyš nás, když se dovoláváme přímluvy svatého biskupa a mučedníka Blažeje, chraň naše zdraví a pomáhej nám ve všech potřebách, abychom mohli vést pokojný život a došli do nebeské radosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky