11. listopad 2026

Sv. Martina, biskupa
památka

Narodil se kolem roku 316 v panonské Sabarii (v dnešním Szombathely v Maďarsku). Jeho rodiče byli pohané, v patnácti letech byl přijat mezi čekatele křtu (katechumeny) a po nějakém čase se dal pokřtít. Mezitím se dostal jako voják do Galie, opustil vojenskou službu a rozhodl se žít v ústraní po vzoru egyptských poustevníků. S pomocí biskupa Hilaria založil v Ligugé (blízko Poitiers) klášter (kolem roku 361), stal se knězem, shromáždil kolem sebe své žáky a spolu s nimi slovem i příkladem hlásal křesťanství okolním vesničanům. Když se kolem roku 371 stal biskupem, věnoval se dále této činnosti a bydlel převážně mezi svými žáky v novém klášteře, který založil v Marmoutieru, poblíž svého biskupského města Toursu. Zakládal na venkově malé kláštery, které se staly ohnisky křesťanského života mezi vesničany. Začal zřizovat venkovské farnosti a konat pastorační vizitace; zemřel při jedné z nich 8. XI. 397 v Candes a 11. XI. pak byl pohřben v Toursu.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jdi, čekej na rozbřesk,

až jitro nastane,

pak vpravdě zjistíš,

co je krásné a co ne.

Slunce je pouhý blesk,

řád světel pouhý kmit,

jak oslňující

Bůh jasu musí být!

Kdo k Bohu pohlíží,

má prosluněnou líci,

je k ránu jitřenkou

a večer večernicí.

Zář perel vychází

z bran tvého města měst;

což teprve z ducha, jenž

tvým svatým chrámem jest!

Nebo:

Ó Nejvyšší,

dej, aby mé kroky vzbudily z umdlení

radostné čekání bratří

a na můj pozdrav aby vlídně

odpověděli pospíchající!

Dej, ať v hněvivých pohledech nepřátel

dovedu uctíti záření tajemství tvého

a chvílím, které proti mně vyšlou,

ať řeknu s úsměvem: Dělníci moji!

A nezasloužím-li, aby má křídla

se vznášela silou mého zraku,

ať lítost má vznáší se silou,

po níž teskní má slabost!

Dej mé duši odvahu mlčení,

když jsi promluvil znameními,

a zahradám mým dost růží,

když nastane doba navíti věnců.

Učiň, ať pravda má podobna jest

knize modlitební,

aby každý v ní našel modlitbu svou,

i zavržený a umírající!…

Dej, ať v paprscích úsměvu mého

pel z mých polí padá na sousední líchy

a dech bolesti mé ať sráží se v krystaly léků

těm, kteří hledáním onemocněli!

Ticho mé samoty naplň šuměním křídel

sbratřených duší

a okamžiky radosti mé ať vonným deštěm

se na loži beze snů třesou

jako zpívání harfy k útěše zarmouceného.

Dej, aby myšlenky mé byly jak větry jarní,

jež přinášejí rytmus budoucím písním,

a jako vichřice, které nutí k návratu

chodce před cestami smrti…

ŽALMY

1. ant. Boží služebníku Martine, otvírá se ti nebe, království mého Otce.

Žalm 63,2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

Bože, ty jsi můj Bůh, *

snažně tě hledám,

má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo *

jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.

Tak toužím tě spatřit ve svatyni, *

abych viděl tvou moc a slávu.

Vždyť tvá milost je lepší než život, *

mé rty tě budou chválit.

Tak tě budu velebit ve svém životě, *

v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.

Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, *

plesajícími rty zajásají ústa,

kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, *

v nočních hodinách budu na tebe myslet.

Neboť stal ses mým pomocníkem *

a ve stínu tvých křídel jásám.

Má duše lne k tobě, *

tvá pravice mě podpírá.

Ant. Boží služebníku Martine, otvírá se ti nebe, království mého Otce.

2. ant. Martin pozdvihoval oči i ruce k nebi a neúnavně setrvával v modlitbě.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha

Dan 3,57-88

Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19,5)

Všechna díla Páně, velebte Pána, *

chvalte a oslavujte ho navěky.

Nebesa, velebte Pána, *

andělé Páně, velebte Pána.

Všechny vody nad nebem, velebte Pána, *

všechny mocnosti Páně, velebte Pána.

Slunce a měsíci, velebte Pána, *

nebeské hvězdy, velebte Pána.

Všechny deště a roso, velebte Pána, *

všechny větry, velebte Pána.

Ohni a žáre, velebte Pána, *

studeno a teplo, velebte Pána.

Roso a jíní, velebte Pána, *

zimo a chlade, velebte Pána.

Ledy a sněhy, velebte Pána, *

noci a dni, velebte Pána.

Světlo a temno, velebte Pána, *

blesky a mraky, velebte Pána.

Země, veleb Pána, *

chval a oslavuj ho navěky.

Hory a vrchy, velebte Pána, *

vše, co na zemi roste, veleb Pána.

Prameny, velebte Pána, *

moře a řeky, velebte Pána.

Velké a malé ryby, které plují ve vodě, velebte Pána, *

všichni nebeští ptáci, velebte Pána.

Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, *

lidé, velebte Pána.

Izraeli, veleb Pána, *

chval a oslavuj ho navěky.

Kněží Páně, velebte Pána, *

služebníci Páně, velebte Pána.

Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána, *

svatí a pokorní srdcem, velebte Pána.

Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána, *

chvalte a oslavujte ho navěky.

Velebme Otce i Syna i Ducha Svatého, *

chvalme a oslavujme ho navěky.

Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.

Ant. Martin pozdvihoval oči i ruce k nebi a neúnavně setrvával v modlitbě.

3. ant. Martin, na zemi chudý a skromný, vešel do nebe bohatý a radostně stoluje s Abrahámem, aleluja.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychius)

Zpívejte Hospodinu píseň novou, *

jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.

Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce, *

synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem, *

ať mu hrají na buben a na citeru,

neboť Hospodin miluje svůj národ *

a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem, *

ať se veselí na svých ložích.

Boží chválu ať mají v hrdlech *

a dvojsečný meč v rukou,

aby vykonali pomstu na pohanech, *

tresty na národech,

aby spoutali jejich krále řetězy *

a železnými okovy jejich velmože,

aby na nich vykonali určený soud. *

Všem jeho svatým bude to ke cti.

Ant. Martin, na zemi chudý a skromný, vešel do nebe bohatý a radostně stoluje s Abrahámem, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-8

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; * budou bdít nad mým lidem. Na tvých hradbách.

Ani ve dne, ani v noci nesmějí nikdy mlčet; * budou bdít nad mým lidem. Sláva Otci. Na tvých hradbách.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Svatý Martin vstoupil do nebeské vlasti; zdraví ho andělé, radují se archandělé, zástupy panen ho vítají a všichni svatí společně volají: Patříš mezi nás navěky.

PROSBY

Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:

Vyslyš nás, Králi věčné slávy.

Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.

Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,

pomáhej i naší malé víře.

Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,

aby nás nic nerozdělovalo.

Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení

a děkovat ti ve štěstí.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, s tvou pomocí byl svatý Martin stále připraven nést břemeno své biskupské služby i přijmout smrt a oslavil tě ochotným konáním tvé vůle; pomáhej i nám svou milostí, ať nás ani život ani smrt neodloučí od tvé lásky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2026 J. Vidéky