Pohleď na mou bídu a vysvoboď mě, *

neboť jsem nezapomněl na tvůj zákon.

Ujmi se mé pře a vykup mě, *

podle svého výroku mi dej život!

Daleko je od bezbožníků spása, *

neboť tvé příkazy nehledají.

Hojné je tvé slitování, Hospodine, *

dej mi život podle svých rozhodnutí!

Mnozí mě stíhají a tísní, *

od tvých přikázání neustoupím.

Viděl jsem odpadlíky a zhnusili se mi, *

poněvadž nedbali na tvůj výrok.

Hleď, miluji tvá nařízení, Hospodine, *

dej mi život podle svého milosrdenství!

Základem tvého slova je stálost, *

věčná jsou všechna tvá spravedlivá rozhodnutí.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Velmi mě sužovali od mého mládí, *

– ať si to Izrael řekne, –

velmi mě sužovali od mého mládí, *

ale nepřemohli mě!

Oráči orali na mých zádech, *

táhli své dlouhé brázdy.

Ale spravedlivý Hospodin *

zpřetínal provazy bezbožníků.

Ať se zahanbí a nazpět ustoupí *

všichni, kdo nenávidí Sión.

Ať jsou jako tráva na střechách, *

která uschne dřív, než ji vytrhají;

žnec jí nenaplní svou hrst, *

ani svou náruč, kdo váže snopy.

Kolemjdoucí neříkají: †

„Hospodin vám žehnej!“ *

„Žehnáme vám v Hospodinově jménu.“