Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Dopřej mi chuť k jídlu, Pane,
a také něco, co bych jed,
dej mi zdravé tělo, Pane,
a nauč mě s ním zacházet.
Dej mi zdravý rozum, Pane,
ať vidím dobro kolem nás,
ať se hříchem nevyděsím
a napravit jej umím včas.
Dej mi mladou duši, Pane,
ať nenaříká, nereptá,
dej, ať neberu moc vážně
své pošetilé, malé já.
Dej mi, prosím, humor, Pane,
a milost, abych chápal vtip,
ať mám radost ze života
a umím druhé potěšit.
Nebo:
Toužíš, má duše, Boha milovat
jak tebe on? Ztiš se, rozjímej skrytě,
vnímej ten pohled lásky, kterým zří tě
sám on, toužící chrámem svým tě zvát.
Neváhal Otec svého Syna dát
a stále dává jej. On pohostí tě,
vždyť dědic slávy jsi a Boží dítě,
máš dostat vše, co on jen může dát.
Sláb, oloupený, zraněn velice,
odhodlán smrtí ztrátu vykoupit,
Syn slávy přišel k nám a na kříž vbit,
sejmul z nás pouta ďábla vetřelce.
Je dar, že nesem obraz Boží líce,
Bůh v lidském těle však, toť mnohem více!
ŽALMY
1. ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě. †
Hospodine, slyš modlitbu mou *
a volání mé ať pronikne k tobě!
† Neskrývej tvář svou přede mnou *
v den, kdy je mi úzko.
Nakloň ke mně svůj sluch: *
když volám, rychle mě vyslyš!
Neboť mé dny jako dým se rozplývají *
a mé kosti planou žárem.
Mé srdce usychá spálené jako tráva, *
zapomínám jíst svůj chléb.
Od samého nářku *
jsem jen kost a kůže.
Podobám se pelikánu na poušti, *
jsem jako sova v zříceninách.
Nemohu spát a sténám *
jak opuštěné ptáče na střeše.
Stále mě tupí moji nepřátelé, *
proti mně zuří a proklínají mým jménem.
Vždyť popel jím jako chléb *
a nápoj mísím s pláčem
pro tvůj hněv a tvé rozhorlení, *
neboť jsi mě pozvedl, ale pak odhodil.
Mé dny jsou jak dloužící se stín *
a já vadnu jako tráva.
Ant. Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě.
2. ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.
Ty však, Hospodine, trváš na věky *
a tvé jméno po všechna pokolení.
Povstaň a smiluj se nad Siónem, *
neboť je čas, aby ses nad ním slitoval, ano, přišel ten čas.
Vždyť tvoji služebníci milují jeho kameny, *
litují jeho rozvalin:
Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine, *
a všichni králové země tvou slávu,
až Hospodin znovu zbuduje Sión, *
až se objeví ve své slávě.
Skloní se k modlitbě opuštěných *
a nepohrdne jejich prosbou.
Kéž je to zapsáno pro příští pokolení, *
aby budoucí národ chválil Hospodina.
Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně, *
popatřil z nebe na zem,
aby slyšel nářek zajatců, *
aby vysvobodil odsouzené k smrti,
aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno *
a jeho chválu v Jeruzalémě,
když se spolu sejdou národy *
a království, aby sloužily Hospodinu.
Ant. Skloň se, Hospodine, k modlitbě opuštěných.
3. ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Vyčerpal na cestě mou sílu, *
ukrátil mé dny.
Říkám: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů, *
po všechna pokolení trvají tvá léta.
Na začátku jsi položil základ zemi *
a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Ona pominou, ty však zůstáváš, *
to vše zetlí jak oděv,
jako šat je vyměňuješ, a mění se. *
Ty však jsi týž a bez konce jsou tvá léta.
Synové tvých služebníků budou bydlet v bezpečí *
a jejich potomstvo potrvá před tebou.
Ant. Hospodine, tys položil základ zemi a nebesa jsou dílo tvých rukou.
Slyš, můj lide, má naučení,
naslouchej slovům mých úst!
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
2,12 – 3,6
Pavel služebníkem nové smlouvy
Když jsem přišel do Troady, abych hlásal Kristovo evangelium, dveře se mi pro Pána otevřely dokořán. Přesto však jsem neměl v duši klid, protože jsem nenalezl svého bratra Tita. A tak jsem se tam s nimi rozloučil a šel jsem dále do Makedonie.
Ale díky Bohu, který skrze nás neustále vítězí v Kristu a působí, že se naším prostřednictvím všude šíří vůně poznání o něm. My jsme totiž Bohu jako vonné kadidlo (vydechující) Krista, a to jak mezi těmi, kdo docházejí spásy, tak i mezi těmi, kdo jdou k záhubě. Pro jedny vůně smrtonosná, vedoucí ke smrti, pro druhé zase vůně životodárná, vedoucí k životu. Kdo však je k tomu způsobilý? My jistě nepatříme k těm lidem – a je jich mnoho – co s Božím slovem kupčí. My mluvíme naprosto upřímně, jako vyslanci Boží a před Božím (zrakem), protože jsme spojeni s Kristem.
Zase už začínáme sami sebe doporučovat? Potřebujeme snad – jako jistí lidé – doporučující listy na vás nebo od vás? Naším listem jste vy! Máme ho vepsaný do srdce, všichni lidé ho znají a mohou číst. Je to očividné, že jste Kristovým listem, který jsme my vyhotovili. Není však napsán inkoustem, ale Duchem živého Boha, ne na deskách kamenných, ale na (jiných) deskách: v lidských srdcích.
Takovou důvěru máme k Bohu skrze Krista, ne že bychom sami sobě mohli něco přičítat, jako (by to pocházelo) od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. On nám také dal schopnost sloužit nové smlouvě, která (nespočívá) v liteře, ale v duchu. Neboť litera zabíjí, ale duch oživuje.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
2 Kor 3,4.6.5
Máme důvěru v Boha skrze Krista. * On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu.
Ne že bychom mohli sami sobě něco přičítat, jako by to pocházelo od nás, ale když na něco stačíme, je to od Boha. * On nám.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Vavřince z Brindisi
(Sermo Quadragesimalis 2: Opera omnia 5,1, nn. 48.50.52)
Kázání je apoštolský úkol
Abychom žili duchovním životem, který je nám společný s nebeskými anděly a blaženými duchy, s nimiž jsme stvořeni i my jako Boží obraz a podle Boží podoby, k tomu nutně potřebujeme chléb milosti Ducha Svatého a Boží lásky. Ale milost a láska nemůže být bez víry, neboť bez víry se Bohu nelze líbit. A víra nevzniká bez kázání Božího slova. Víra je z hlásání, hlásání pak se děje slovem o Kristu. Kázání Božího slova je tedy nutné k duchovnímu životu, jako setí k životu tělesnému.
Proto říká Kristus: Jeden rozsévač vyšel rozsévat. Vyšel rozsévač, hlasatel spravedlnosti, a víme z Písma, že tím hlasatelem byl Bůh, když dal na poušti živým hlasem z nebe celému lidu zákon spravedlnosti; jindy to byl Boží anděl, který na místě nářků vytýkal lidu přestoupení Božího zákona, a všichni synové Izraele po andělově kázání se zkroušeným srdcem propukli v hlasitý pláč; také Mojžíš hlásal všemu lidu zákon Boží na polích moabských, jak je to psáno v Deuteronomiu. A nakonec přišel Kristus, Bůh a člověk, aby hlásal Boží slovo, a za týmž účelem poslal apoštoly, jako dříve posílal proroky.
Kázání je tedy úkol apoštolský, andělský, křesťanský, božský. Neboť Boží slovo je plné veškeré dobroty, je to poklad všech dober. Z něho je víra, naděje a láska, z něho jsou všechny ctnosti, všechny dary Ducha Svatého, všechna blahoslavenství v evangeliu, všechny dobré skutky, všechny životní zásluhy, všechna sláva nebeského ráje: Buďte vnímaví pro slovo, které do vás bylo vloženo jako semeno a může zachránit vaši duši.
Slovo Boží je pro rozum světlem a pro vůli ohněm, aby mohl člověk poznávat a milovat Boha. A pro vnitřního člověka, který žije skrze milost z Ducha Božího, je chlebem a vodou: ale chlebem, který je sladší než med a plástev medu, vodou, která je lepší než víno a mléko. Je pro duši duchovním pokladem zásluh, a proto se o něm říká, že je zlatem a převzácným drahokamem. Na srdce zatvrzelé v neřestech je kladivem, a proti tělu, světu a ďáblu je mečem, který ničí všechny hříchy.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Iz 40,9; Lk 9,59.60
Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst. * Řekni judským městům: Hle, váš Bůh!
Pojď za mnou, jdi a zvěstuj Boží království! * Řekni.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys obdařil svatého kněze Vavřince duchem rady a síly, aby hlásal tvou slávu a pečoval o spásu duší; osvěcuj i nás světlem svého Ducha, abychom poznávali, co od nás žádáš, a s tvou pomocí podle toho také žili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky