Přilnula k prachu má duše, *

navrať mi život podle svého slova.

Vyjevil jsem své osudy, a vyslyšels mě, *

nauč mě svým příkazům!

Pouč mě o smyslu svých nařízení *

a budu rozjímat o tvých divech.

Duše má zármutkem slzí, *

pozvedni mě podle svého slova!

Odvrať mě od cesty lži, *

uštědři mi svůj zákon!

Vyvolil jsem si cestu pravdy, *

dal jsem přednost tvým rozhodnutím.

Lnu k tvým přikázáním, *

Hospodine, nezahanbuj mě!

Poběžím po cestě tvých předpisů, *

neboť mi rozšiřuješ srdce.

Zjednej mi právo, Hospodine, vždyť jsem se choval bezúhonně, *

spoléhal jsem na Hospodina, a proto jsem nevrávoral.

Zkoumej mě, Hospodine, a zkoušej, *

vyšetřuj mé ledví a srdce!

Tvou dobrotu mám na zřeteli, *

jednám podle tvé pravdy.

Nesedávám s falešnými lidmi *

ani se nestýkám se zákeřníky.

Společnost zlosynů nenávidím, *

nedružím se k bezbožníkům.

V nevinnosti si myji ruce *

a kráčím okolo tvého oltáře, Hospodine,

abych veřejně zvěstoval chválu *

a vyprávěl tvé podivuhodné činy.

Hospodine, miluji dům, kde přebýváš, *

a místo, kde sídlí tvá sláva.

Nezahlazuj mou duši s hříšníky *

ani můj život s vražedníky;

na jejich rukou lpí zločin, *

jejich pravice je plna úplatků.

Já se však chovám bezúhonně, *

vysvoboď mě a smiluj se nade mnou!

Má noha stojí na rovné cestě, *

ve shromáždění budu velebit Hospodina.

K tobě volám, Hospodine, *

má Skálo, nebuď ke mně hluchý,

neodvracej se ode mě, abych se nepodobal těm, *

kdo klesají do hrobu.

Slyš mou úpěnlivou prosbu, když k tobě volám, *

když vztahuji své ruce k tvému svatému chrámu.

Nevyhlazuj mě s hříšníky, *

s těmi, kdo páchají nepravost,

kteří se svými bližními mluví o pokoji, *

v srdci však chovají zlo.

Požehnán buď Hospodin, †

že vyslyšel mou úpěnlivou prosbu! *

Hospodin je má síla a můj štít,

důvěřuje v něho mé srdce, dostal jsem pomoc, *

proto jásá mé srdce a svou písní ho chválím.

Hospodin je silou svého lidu, *

záštitou spásy svému pomazanému.

Zachraň svůj lid a žehnej svému dědictví, *

pas je a nes je až navěky!