Z první knihy Samuelovy

17,1-10.32.38-49.51

David bojuje s Goliášem

Filišťané shromáždili své šiky k bitvě. Shromáždili se do Soka, jež patří Judovi, a utábořili se mezi Sokem a Azekou v Efes-dommímu. Také Saul a izraelští muži se shromáždili, utábořili se v Terebintové dolině a seřadili se k bitvě proti Filišťanům. Na hoře z jedné strany stáli Filišťané, na hoře z druhé strany stál Izrael a mezi nimi bylo údolí.

I vycházíval z filišťanských šiků zápasník jménem Goliáš z Gatu, vysoký šest loket a jednu píď. Na hlavě měl bronzovou přilbu a byl oděn do šupinatého pancíře; váha pancíře byla pět tisíc šekelů bronzu. Na nohou měl bronzové holenice a na ramenou bronzový oštěp. Násada jeho kopí byla jako tkalcovské vratidlo a hrot jeho kopí vážil šest set šekelů železa. Před ním chodíval štítonoš. Goliáš stával a volal na izraelské řady. Říkal jim: „Proč vycházíte a řadíte se k bitvě? Což nejsem já Filišťan a vy služebníci Saulovi? Vyberte si někoho, ať ke mně sestoupí. Když mě v boji přemůže a zabije mě, budeme vašimi otroky. Avšak jestliže já přemohu jeho a zabiji ho, budete vy našimi otroky a budete nám sloužit.“ A Filišťan dodával:"Dneska jsem potupil izraelské řady. Vydejte mi někoho a budeme spolu bojovat.“

Když byl David přiveden k Saulovi, pravil: „Ať neklesá na mysli můj pán kvůli Goliášovi. Tvůj služebník půjde bojovat proti tomu Filišťanu!“

Poté Saul oblékl Davida do svého odění, na hlavu mu dal bronzovou přilbu a oblékl ho do pancíře. Na jeho odění si David připásal jeho meč a pokusil se chodit, ale nebyl na to zvyklý. David tedy Saulovi řekl: „Nemohu v tom chodit, nejsem zvyklý.“ A svlékl to ze sebe. Vzal si do ruky hůl, z potoka si vybral pět těch nejhladších oblázků a vložil je do pastýřské mošny, která mu sloužila za torbu pro válečné potřeby, a potom s prakem v ruce postupoval proti Filišťanovi.

Také Filišťan se hnul kupředu a blížil se k Davidovi se zbrojnošem, který před ním nesl štít. Když Filišťan vzhlédl a spatřil Davida, pohrdl jím, že byl chlapec – byl plavovlasý, hezký na pohled. Filišťan řekl Davidovi: „Copak jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ Filišťan pak Davidovi zlořečil při svých bozích a dodal: „Pojď tedy ke mně! Dám tvé tělo nebeským ptákům a polní zvěři!“ David Filišťanovi odpověděl: „Ty jdeš proti mně s mečem a s kopím a s oštěpem, já však jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských šiků, které jsi potupil. Dnes tě dal Hospodin do mé moci, zabiji tě, useknu ti hlavu a ještě dnes dám tvou mrtvolu i mrtvoly filišťanského tábora nebeským ptákům a divoké zvěři. A tak se celá země doví, že Bůh je v Izraeli. A celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nedává zvítězit mečem a kopím, neboť Hospodin je pánem boje; proto vás dal do naší moci.“

Když se Filišťan hnul a blížil k Davidovi, také David si pospíšil a běžel k boji proti Filišťanovi. David sáhl rukou do mošny, vyndal z ní jeden oblázek, vymrštil ho a zasáhl Filišťana do čela. Kámen mu uvázl v čele a on padl tváří na zem. David přiběhl, postavil se nad Filišťana, chopil se jeho meče, vytáhl ho z pochvy, usekl mu jím hlavu a tak ho dobil.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 1 Sam 17,37; Žl 57 (56),4.5

Hospodin mě vytrhl z drápů lva a medvěda, * on mě vytrhne z rukou mých nepřátel.

Bůh sešle svou milost a věrnost, zahanbí ty, kteří se na mě sápou. * On mě.

Z dopisu svatého Paulína

(Epist. 3 ad Alypium, 1.5.6: CSEL 29,13-14.17-18)

Bůh je po celém světě v těch, kdo jsou jeho, činný svou láskou skrze Ducha Svatého

Projevil jsi vůči mé ubohosti pravou lásku, dokonalou přízeň, pane opravdu svatý, po zásluze blahoslavený a vzácný. Neboť dopis, který jsem obdržel prostřednictvím služebníka Juliána, vracejícího se z Kartága, je pro mě tak jasným svědectvím o tvé svatosti, že se mi zdá, jako bych se o tvé lásce ke mně nedovídal, ale měl ji přímo před sebou. A je zřejmé, že tato láska pochází z Boha. On nás od počátku světa určil pro sebe, v něm jsme byli učiněni dřív, než jsme se narodili, neboť on nás učinil, ne my sami, on učinil, co teprve bude. Byli jsme tedy stvořeni jeho předzvěděním a jeho působením a spojovala nás láska, předcházející veškeré poznání, abychom měli podobnou vůli a žili v jednotě víry nebo ve víře v jednotu a znali se ze zjevení ducha dřív, než se uvidíme tělesnýma očima.

A tak se raduji a chlubím se v Bohu, neboť on, jeden a týž, je po celém světě v těch, kdo jsou jeho, činný svou láskou skrze Ducha Svatého. Toho vylévá na každého člověka, a tak hojným proudem vody osvěžuje své město. Mezi jeho občany tě podle zásluh učinil biskupem a posadil na apoštolský stolec vedle knížat svého lidu. A mě ubožáka vyzdvihl, pozvedl z prachu a chtěl, abych měl stejné postavení jako ty. Ale ještě víc se raduji z té milosti od Pána, že mi připravil místo v tvém srdci a vložil mě tam. Proto si činím nárok na to, že mohu zcela zvláště spoléhat na tvou lásku. A moje postavení i milost, které se mi dostalo, mě zavazují, aby nebyla má láska vůči tobě nedůvěřivá ani povrchní.

Aby ti o mně bylo známo všecko, věz, že byl někdejší hříšník teprve nedávno vyveden z temnot a stínu smrti a nadýchal se životodárného vánku ducha, a že teprve nedávno přiložil ruku na pluh a vzal na sebe Pánův kříž. Kéž mi pomáhají tvé modlitby, abych jej mohl donést až do konce. Bude ti to připočteno k zásluhám, budeš-li mi svou přímluvou ulehčovat břemeno. Neboť člověk svatý, který pomáhá tomu, kdo se s námahou vleče – neodvažuji se totiž užít slova „bratr“ – bude povýšen jako veliké město.

Poslal jsem tvé svatosti na znamení jednoty jeden chléb, požehnaný ve jménu nerozdílné Trojice. Přijmi laskavě ten chléb jakožto eulogii.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Sir 31,8.11.10

Šťastný boháč, který se uchovává bez viny a nehoní se za zlatem a neskládá naději v množství peněz. * Jeho štěstí bude zajištěno v Pánu.

Mohl zhřešit, a nezhřešil, dělat zlo, a neudělal. * Jeho.