Začátek knihy Zjevení svatého apoštola Jana

1,1-20

Vidění Syna člověka

Zjevení Ježíše Krista, jež mu Bůh udělil, aby svým služebníkům ukázal, co se musí vbrzku stát; on to prostřednictvím svého anděla naznačil svému služebníku Janovi. A ten slavnostně prohlašuje, že všecko to, co viděl, řekl Bůh a dosvědčil Ježíš Kristus. Blaze předčitateli i posluchačům (tohoto) proroctví, kteří zachovávají, co je v něm psáno, protože ta doba už je blízko.

Jan sedmi církevním obcím v Asii: milost vám a pokoj od toho, který je, který byl a který přijde, a od sedmi duchů před jeho trůnem a od Ježíše Krista, svědka hodného víry, prvorozeného z mrtvých a vládce nad pozemskými králi. Tomu, který nás miluje, který nás svou krví zbavil hříchů a udělal z nás královský (národ) a kněze Boha, svého Otce, tomu buď sláva a vláda na věčné věky! Amen.

Hle, přichází v oblacích! Každé oko ho uvidí, i ti, kdo ho probodli, a budou pro něj naříkat všechna pokolení na zemi. Ano, amen.

Já jsem alfa i omega, praví Pán Bůh, který je, který byl a který přijde, Vševládný.

Já, Jan, váš bratr, účastník (vašich) soužení, Království i trpělivosti v Ježíši, dostal jsem se pro (hlásání) Božího slova a pro svědectví o Ježíšovi na ostrov, který se jmenuje Patmos. (A jednou) v den Páně jsem upadl do vytržení a uslyšel jsem za sebou mocný hlas jako (zvuk) polnice: „Své zjevení napiš do knihy a pošli sedmi církevním obcím: do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Tyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“

Obrátil jsem se, abych se podíval po tom hlase, který ke mně mluvil. A když jsem se obrátil, uviděl jsem sedm zlatých svícnů a uprostřed těch svícnů (postavu) podobnou Synu člověka, oblečenou do řízy a přepásanou na prsou zlatým pásem. Jeho hlava a vlasy byly bělostné jako sněhobílá vlna, jeho oči jako ohnivý plamen, jeho nohy jako z mosazi rozžhavené v peci, jeho hlas jako hukot množství vod. V pravé ruce držel sedm hvězd, z úst mu vycházel ostrý dvojsečný meč a jeho tvář zářila jako slunce v plné své síle.

Když jsem ho uviděl, padl jsem mu k nohám jako mrtvý. On na mě položil pravici a řekl: „Nic se neboj! Já jsem První i Poslední, Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. Napiš tedy své vidění: nynější i to, které přijde později. Tajemný význam těch sedmi hvězd, které jsi viděl v mé pravici, a těch sedmi zlatých svícnů je tento: sedm hvězd jsou andělé sedmi církevních obcí, sedm svícnů je sedm církevních obcí.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 1,5.6; Kol 1,18

Kristus nás miluje a svou krví nás zbavil hříchů. * Jemu buď sláva a vláda na věčné věky, aleluja.

On je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. Tak má ve všem prvenství. * Jemu buď.

Z dopisu svatého Martina I.

(Epist. 17: PL 87,203-204)

Pán je blízko, proč bych se trápil starostí

Milovaní, veškerým naším přáním je stále vám svými dopisy poskytovat útěchu a ulehčovat vaši starost o mne a s vaší starostí i starost všech křesťanů a našich bratří, kteří mají z lásky k Pánu o mne starost. Nuže, zatím vám napíšu, co nás trápí, a ve jménu Krista, našeho Boha budu mluvit pravdu.

Poté, co jsme byli zcela vytrženi z víru světa a našimi hříchy odvrženi, byli jsme vlastně zbaveni vlastního života. Všichni původní obyvatelé této krajiny jsou pohané a ti další, kteří zde žijí, přijali pohanské mravy, neznají dočista žádnou vzájemnou lásku, ani takovou, kterou lidská přirozenost soustavně projevuje, často v podobě soucitu, dokonce mezi barbary.

Podivil jsem se ovšem, a dosud se divím bezohlednosti a bezcitnosti všech, kteří kdysi patřili ke mně, i mých přátel a příbuzných, kteří na mne v mém neštěstí zapomněli tak dokonale, že ani nechtějí vědět, kde se nalézám anebo jsem-li vůbec ještě na světě nebo ne.

S jakým asi svědomím můžeme předstoupit před Kristovu soudnou stolici? Všichni lidé budou tehdy žalobci a všichni budou skládat účty, všichni, kteří jsou ze stejné hlíny a látky. Co za strach to padlo na ty lidi, že vůbec neplní Boží přikázání? A co je to za bázeň tam, kde se není čeho bát? Nebo nás zlí duchové do takové míry nechávají přikrýt zapomněním? Či jsem se vůči celému společenství církve projevil jako takový nepřítel a vůči nim jako protivník?

Bůh však chce, aby všichni došli spásy a dosáhli poznání pravdy. Kéž tedy na přímluvu svatého Petra upevní jejich srdce v pravé víře, kéž je posilní proti všem bludařům a proti každé osobě, která je nepřítelem naší církve, kéž je uchrání otřesů a zmatků, zejména pastýře, který jim teď bude stát v čele. Kéž vůbec v ničem neodpadnou ani se neodchýlí ani nic nevynechají z toho, co před Pánem a jeho svatými anděly písemně vyznali, a to až do nejmenších podrobností. A kéž spolu se mnou, nehodným, jednou přijmou z rukou našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista korunu spravedlnosti za pravou víru.

O toto mé ubohé tělo se zajisté postará sám Pán, tak jak se mu zlíbí – ať už je ponechá v neustálých trápeních, nebo mu dopřeje mírného zotavení. Pán je blízko, tak proč bych se trápil starostí? Doufám v jeho slitování a doufám, že nebude otálet a ukončí můj život tam, kde přikáže.

Všechny vaše pozdravujte ve jménu Páně. A také všechny, kdo pro lásku Boží se mnou v mých okovech cítili. Nebeský Bůh ať vás svou mocnou rukou chrání od všeho pokušení a zachová vás pro své království.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

2 Tim 4,7-8a; Flp 3,8b.10

Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. * Teď už mě čeká věnec spravedlnosti. Aleluja.

Všecko považuji za škodu ve srovnání s poznáním Krista a účastí na jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. * Teď už.