Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Kde dusí nenávist, ať lásku vnáším,
kde tiskne bezpráví, ať křivdy snáším,
ať smírem spojuji, kde dělí hádky,
ať pravdou přemáhám omyl a zmatky.
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Ať vírou postavím hráz pochybnostem,
ať propast zoufalství překlenu mostem,
kde vládne temnota, ať světlo křesám,
se všemi smutnými ať v tobě plesám.
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Požehnej, Pane můj, mé snaze přímé,
víc, než být potěšen, chci těšit jiné,
víc, než být pochopen, druhé chci chápat,
víc, než být milován, chci lásku dávat.
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Kdo dává, dostává, mnohem víc přijme,
kdo ztrácí, nalézá sebe i jiné,
kdo bližním odpouští, sám milost pozná,
ba ani smrt mu víc nebude hrozná.
Učiň mě, Pane, nástrojem,
ať zářím tvým pokojem.
Nebo:
Můj Pane, můj Bože, sláva tobě
a všemu tvému tvorstvu,
které je tak podivuhodné, tak vznešené,
že pouhá jeho přítomnost mi stačí,
abych věděl, že jsi.
Požehnej mi, aby mi byla dána
síla vykonávat své povinnosti,
zušlechtit zemi a proměnit poušť v ráj,
v ráj, který by mohli obývat
Bůh a jeho společníci!
Ó Pane Bože, ty jsi tak velký, a přece tak útlý,
tak vznešený, a přece tak skromný,
že jsme zahanbeni
v přítomnosti tvé bezmezné lásky.
Kéž naše mysl nikdy nehostí myšlenku,
která by tě zastiňovala našemu zraku,
kéž naše rty nikdy nepronesou slovo,
které by tě před námi zakrývalo.
Kéž nikdy nekonáme skutky,
které by tě přiměly k tomu,
aby ses nám vzdaloval.
ŽALMY
1. ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.
Bože, slýchali jsme na vlastní uši, *
naši otcové nám vyprávěli,
cos vykonal za jejich časů, *
v pradávných dobách.
Tys je svou rukou usadil, když jsi vyhnal pohany, *
dals jim růst, když jsi potřel národy.
Vždyť neobsadili zemi svým mečem, *
nepomohlo jim k vítězství jejich rameno,
byla to tvá pravice a tvé rámě, *
tvá jasná tvář, neboť jsi je miloval.
Tys můj král a můj Bůh, *
popřál jsi vítězství Jakubovi.
S tebou jsme zdolali své nepřátele, *
v tvém jménu jsme pošlapali své protivníky.
Na svém luku jsem si nezakládal, *
vítězství mi nedal můj meč.
Ty však jsi nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, *
zahanbils ty, kteří nás nenávidí.
Bohem jsme se stále honosili, *
navěky jsme chválili tvé jméno.
Ant. Bože, tys nám pomohl k vítězství nad našimi nepřáteli, zahanbils ty, kteří nás nenávidí.
2. ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.
Nyní však jsi nás zavrhl a zahanbil, *
netáhneš už, Bože, s našimi vojsky.
Dopustil jsi, že jsme utíkali před odpůrci, *
nabrali si lupu ti, kdo nás nenávidí.
Vydal jsi nás jak ovce na porážku *
a rozptýlils nás mezi pohany,
takřka zadarmo jsi odprodal svůj národ, *
nezískal jsi mnoho jejich cenou.
Našim sousedům jsi nás vydal na pohanu, *
našemu okolí v potupu a posměch.
Dopustils, že jsme se stali pro národy pořekadlem, *
pohané nad námi posměšně kývají hlavou.
Svou hanbu mám stále na zřeteli, *
stud se mi hrne do tváře,
když slyším pohanu a výsměch, *
když vidím nepřítele, jak se chce pomstít.
Ant. Obrátíte-li se k Hospodinu, on od vás neodvrátí svou tvář.
3. ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.
To vše nás stihlo, i když jsme na tebe nezapomínali *
ani nezrušili tvou smlouvu;
neodvrátilo se ani naše srdce *
a nesešly naše kroky z tvé stezky,
když jsi nás rozdrtil na strastiplném místě, *
a přikryl jsi nás temnotou.
Kdybychom zapomněli na jméno svého Boha, *
kdybychom vztáhli své ruce k cizímu bohu,
nebyl by na to Bůh přišel? *
Vždyť on zná tajnosti srdce!
Pro tebe jsme přece stále vražděni, *
mají nás jen za jatečné ovce!
Vzbuď se, proč spíš, Pane? *
Probuď se, neodháněj nás navždy!
Proč skrýváš svou tvář, *
zapomínáš na naši bídu a útisk?
Vždyť do prachu je sražena naše duše, *
na zemi leží naše tělo.
Povstaň nám na pomoc *
a vysvoboď nás pro svou lásku!
Ant. Pane, neskrývej svou tvář, nezapomínej na naši bídu a útisk.
Jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine,
nauč mě svým příkazům.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek druhého listu svatého apoštola Pavla Soluňanům
1,1-12
Pozdrav a děkování
Pavel, Silván a Timotej soluňské církevní obci, (která žije ve spojení) s Bohem, naším Otcem, a s Pánem Ježíšem Kristem. Milost vám a pokoj od Boha Otce a od Pána Ježíše Krista.
Bratři, máme povinnost stále za vás Bohu děkovat. Patří se to, protože vaše víra dělá velké pokroky a vzájemná láska jednoho každého i všech vás se rozmáhá, takže na vás můžeme být v Božích církevních obcích hrdi pro vaši stálost a víru ve všech pronásledováních a souženích, která snášíte. V tom se právě ukazuje spravedlivý Boží soud: tak máte být uznáni za hodné Božího království, pro které trpíte.
Bude to přece projev Boží spravedlnosti, když vašim sužovatelům odplatí soužením a vám, kteří jste souženi, spolu s námi ulehčením, až se Pán Ježíš (znova) ukáže a (přijde) z nebe se svými mocnými anděly v planoucím ohni, aby potrestal ty, kdo o Bohu nechtějí nic vědět, i ty, kdo neposlouchají evangelium našeho Pána Ježíše. Těm se dostane za trest věčné záhuby: (budou vzdáleni) od tváře Páně a (nebudou účastni) slávy, kterou ve své moci udělí, až přijde v onen den, aby došel slávy ve svých věřících a aby na sebe soustředil obdiv u všech, kdo víru přijali, protože u vás naše svědectví došlo přijetí.
Proto se bez přestání za vás modlíme, aby vás učinil náš Bůh hodnými dober, ke kterým vás povolal, a svou mocí zdokonalil, že budete mít vždycky zálibu v (konání) dobra a vaše víra (aby se projevovala) skutky. Pak bude jméno našeho Pána Ježíše oslaveno skrze vás, a vy (budete oslaveni) skrze něho podle milosti našeho Boha a Pána Ježíše Krista.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. 2 Sol 1,10.12; Žl 145 (144),13
Pán přijde, aby došel slávy ve svých věřících. * Jméno našeho Pána Ježíše bude oslaveno skrze nás, a my budeme oslaveni skrze něho.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech. * Jméno.
DRUHÉ ČTENÍ
Z promluvy svatého Metoděje Sicilského, biskupa, o svaté Agátě
(Analecta Bollandiana 68,76-78)
Darovaná Bohem, pramenem veškeré dobroty
Všechny nás sem na toto místo přivedla výroční památka svaté mučednice. Jak víte, drazí posluchači, je Agáta mučednice starokřesťanské doby, svým skvělým zápasem jedna z předních, ale patří i naší současnosti, neboť i nyní jako by sváděla vítězný zápas Božími divy, které jí denně znovu nasazují korunu a denně znovu ji nádherně ozdobují.
Agáta je panna, protože se narodila ze Slova nesmrtelného Boha (to i kvůli mně zakusilo ve svém lidství smrt), nerozdílného Božího Slova, jak říká Jan Teolog: Všem, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.
Nuže, panenská žena, která vás pozvala k dnešním duchovním hodům, je ženou šťastně zasnoubenou jedinému muži, Kristu, abych použil slov apoštola Pavla o manželském svazku.
Agáta-Dobromila, tato vskutku Dobrá, neboť je vlastnictvím Božím, je ve společenství dobra, v němž představuje smysl a význam svého jména, Dobrou-Agátou jak svému Ženichovi, tak i nám. Dopřál nám ji sám pramen veškeré dobroty Bůh, dal nám ji darem.
Agáta je ta, jejíž dobrota odpovídá jak jménu, tak skutečnosti samé. Agáta je ta, která svými slavnými činy dělá čest svému dobrému jménu a přímo jménem samým ukazuje na své vlastní činy. Agáta je ta, která už svým jménem láká, abychom k ní všichni co nejvíc spěchali, a ta, která nás učí také svým příkladem, abychom spolu s ní všichni bez prodlení usilovali o pravé dobro, kterým je sám Bůh.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Pán mi pomohl, abych zůstala pevná ve vyznávání víry. * On mě uzdravil a potěšil.
Pán, Beránek bez poskvrny, ve své milosrdné lásce mě, svou služebnici, posvětil a uchránil před zhanobením. * On.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys povolal svatou Agátu, aby ti vydala svědectví svým čistým životem a mučednickou smrtí; na její přímluvu vyslyš naše prosby a dej, ať i my obstojíme ve všech zkouškách a sloužíme ti s čistým srdcem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2026 J. Vidéky